Výběr cyklisty na olympijské hry

Výběr cyklisty na olympijské hry vychází z kombinace kvalifikačních kvót pro jednotlivé země, výsledků v mezinárodních soutěžích, nominačních kritérií národní federace a aktuální sportovní připravenosti závodníka. Kritéria se mohou stát od státu lišit a federace obvykle přihlížejí nejen k výsledkům, ale také k momentální fyzické připravenosti a dostupnosti jezdce.

Každá země získá jedno, nebo dvě místa pro MTB jezdce, a to v závislosti na umístění dané země v žebříčku. Jednotlivé federace pak stanoví podmínky pro udělení závodních míst. Běžně se výběr provádí na základě kritérií, jako jsou výsledky dosažené v prvních závodech Světového poháru, ale i zde samozřejmě může dojít k výjimkám.

Jak výběr cyklisty na olympijské hry funguje

V roce 2024 uvidíme na letních olympijských hrách cyklistické závody následujících kategorií: silniční cyklistika, dráhová cyklistika, horská cyklistika a BMX. V každé kategorii nás čekají různé disciplíny a závody. Cyklistické disciplíny na Olympijských hrách jsou složeny ze 4, de facto 5 disciplín.

Jsou to horská cyklistika, neboli cross country, druhou disciplínou je silniční cyklistika, další disciplínou je dráhová cyklistika a posledními disciplínami jsou BMX a BMX freestyle. Na olympiádě se pořádá celkem 22 cyklistických disciplín, zúčastní se jí 514 jezdců a rozdá se 66 medailí.

Olympijské hry jsou největší sportovní událostí na světě a již více než 120 let vzrušují celé generace. Cyklistika je jedním z nejstarších olympijských sportů, který se jezdí od počátku moderních olympijských her.

Rozhodující kritéria nominace

Výsledky a mezinárodní výkonnost

Většinou to chodí tak, že se závodníci vybírají podle výsledků, nicméně klidně se může stát, že si trenér vybere jezdce na základě jeho momentální fyzické připravenosti a dostupnosti. Běžně se výběr provádí na základě kritérií, jako jsou výsledky dosažené v prvních závodech Světového poháru, ale i zde samozřejmě může dojít k výjimkám.

O nominaci proto nerozhoduje vždy pouze jediný výsledek. Důležitá může být dlouhodobá výkonnost, umístění v žebříčku, výsledky mistrovství světa a Evropy, výkonnost v kvalifikačních závodech i schopnost podat výkon v konkrétní olympijské disciplíně.

Počet míst pro jednotlivé země

Počet závodníků, kteří mohou reprezentovat jednu zemi, se liší podle disciplíny a podle kvalifikačního systému. Každá země získá jedno, nebo dvě místa pro MTB jezdce, a to v závislosti na umístění dané země v žebříčku.

Silniční závody se na olympiádě trochu liší od profesionální cyklistiky. Zaprvé, jednotlivé týmy (v tomto případě státy) jsou menší: maximálně čtyři jezdci na stát. Z toho důvodu je pro týmy obtížnější ovládat průběh závodu.

Aktuální forma a zdravotní stav

Trenér může dát přednost závodníkovi, který není nejvýše postavený v žebříčku, ale vykazuje lepší aktuální fyzickou připravenost. Při výběru může hrát roli také dostupnost jezdce a jeho schopnost připravit se na konkrétní termín olympijského závodu.

Význam zdravotního stavu ukazuje případ Ivety Miculyčové. Kvůli zranění kotníku nemohla absolvovat poslední díl kvalifikace v Budapešti. I přesto na kvalifikaci dosáhla a může zabojovat o Olympijské kovy.

Vhodnost pro konkrétní závod

Silniční závod, časovka, horské kolo, dráha a BMX vyžadují rozdílné vlastnosti. Výběr proto musí zohlednit, zda je cyklista specialistou na dlouhý závod, individuální výkon proti chronometru, technickou trať, sprint, vytrvalost nebo akrobatickou jízdu.

U silniční cyklistiky se používají klasická silniční kola, kdežto při časovce se obvykle dává přednost speciálním časovkářským kolům, které mají lepší aerodynamiku, byť lze použít i kolo silniční. Horská cyklistika zahrnuje stoupání, sjezdy, technicky náročné úseky a extra překážky, které mají za úkol prověřit nejen výdrž, ale také technické dovednosti jezdců.

Výběr podle olympijské disciplíny

Silniční cyklistika

Silniční cyklistika je na olympijských hrách rozdělena do dvou soutěží: klasický závod a individuální časovka. Silniční závody se pořádají na městských nebo poloměstských okruzích, zatímco časovka je závod na čas pořádaný na určené trati.

Silničářský závod jednotlivců je tradiční ikonický závod s hromadným startem. Zatímco cyklisté jedou jako národní tým, medaile jsou individuální. Jezdci ze stejné země si mohou navzájem pomáhat a usilovat o stupně vítězů.

Tento neuvěřitelný závod se obvykle jede na vzdálenost přibližně 250 km pro muže a 150 km pro ženy. Dámská a pánská individuální časovka byla přidána do olympijského programu na olympijských hrách v Atlantě v roce 1996.

Sportovci se střídají na okruhu dlouhém 40-50 km pro muže a 30-40 km pro ženy. Jedná se o působivý sólový závod, ve kterém musí cyklista dosáhnout nejlepšího času, aby se stal šampionem.

Silniční závody jsou kvůli menším národním týmům méně předvídatelné než běžné profesionální závody. Cyklisté během závodu nesmí nosit sluchátka pro komunikaci s trenéry. Závod je tedy mnohem nepředvídatelnější a je víc o improvizaci, kdy se favorité navzájem bedlivě sledují a nezřídka kdy dochází i k soutěživosti mezi týmovými jezdci.

Dokonce se tvoří i aliance s ostatními zeměmi (ať už kvůli osobnímu prospěchu nebo proto, že jde o týmové kolegy mimo olympiádu). Proto se při nominaci neposuzuje pouze schopnost vyhrát individuální závod, ale také schopnost plnit týmovou úlohu.

Dráhová cyklistika

Dráhová cyklistika zahrnuje individuální sprint, týmový sprint, keirin, stíhací závod družstev, omnium a madison. Všechny závody se jezdí na velodromu, a to na kolech bez přehazovačky a převodů, které navíc nemají brzdy.

Mezi závodníky jsou v mužských i ženských soutěžích dvě skupiny jezdců: ti, co soutěží ve sprintu, individuálním i týmovém, a keirinu, a dále pak vytrvalostní cyklisté, kteří jezdí omnium a madison.

Rychlostní závodníci mají mnohem vyvinutější svalstvo v horní i dolní polovině těla. Pozornost je zde zaměřena na výbušnost, zrychlení a krátkodobou rychlost. Vytrvalostní cyklisté se pak stavbou těla podobají silničním cyklistům.

Výběr dráhových cyklistů proto závisí na přesné specializaci. Sprint vyžaduje výbušnost, keirin schopnost reagovat v rychlém a taktickém závodě a omnium s madisonem kombinaci vytrvalosti, taktiky a práce v prostoru.

• Individuální sprint: Dva jezdci spolu soupeří ve tříkolovém závodě, který začíná takticky a končí pořádným závěrečným sprintem.
• Týmový sprint: Tříčlenné týmy (muži) soupeří ve tříkolové časovce, kde každý jezdec z týmu odjede jedno kolo.
• Keirin: Šest cyklistů jede tři kola za motokolem při kontrolované rychlosti do 50 km/h. Poté motokolo (tzv. derny) vyklidí dráhu a oněch šest jezdců soupeří další tři kola o prvenství v závodě.
• Stíhací závod družstev: Čtyřčlenné týmy závodí ve 4km časovce, přičemž každý tým začíná na opačné straně dráhy.
• Omnium: Soutěž sestávající z několika závodů, které se jedou v jeden den. Jezdci získávají z každého závodu body, přičemž o vítězi rozhodne počet dosažených bodů ze všech disciplín.
• Madison: Dvoučlenné týmy se účastní dlouhého štafetového závodu (50 km u mužů, 30 km u žen), který je každých deset kol proložen sprinty.

Horská cyklistika

Horská cyklistika se na olympijských hrách jezdí jako cross-country (XCO) v mužské i ženské kategorii. Závod se jezdí na celoodpružených horských kolech, ačkoliv lze použít i kola s předním odpružením.

Pořádá se v přírodě, ale zahrnuje i několik účelových částí, jako jsou stoupání, sjezdy, technicky náročné úseky a extra překážky, které mají za úkol prověřit nejen výdrž, ale také technické dovednosti jezdců.

U horských kol jsou národní kvóty přímo propojené s pořadím země v žebříčku. Jednotlivé federace pak stanoví podmínky pro udělení závodních míst. Výběr může vycházet z výsledků Světového poháru, ale národní svaz může zohlednit také zkušenosti, zdravotní stav nebo vhodnost závodníka pro konkrétní trať.

BMX závod

BMX závod se jezdí na 20” BMX kolech. Jde o krátké závody, které začínají na vrcholu startovací rampy, odkud jezdci sjíždí za šlapání do pedálů dolů.

Trať je vyrobena ze zpevněné půdy a má 180stupňové zatáčky s množstvím hrbolů, které vyžadují skoky a různé manévry, aby jezdci udrželi co nejvyšší rychlost. Nejdříve se jezdí kvalifikační kola.

Každý cyklista závodí ve třech rozjezdech o osmi jezdcích a získává body za své umístění. Cílem je získat co nejméně bodů, čili první dostane jeden bod, druhý dva body atd.

Dvanáct nejlepších jezdců postupuje rovnou do semifinále, zatímco jezdci umístění od 13. do 20. místa pojedou další kvalifikační kolo, z nějž vzejdou zbylí čtyři semifinalisté. Prvních osm jezdců pak postoupí do finálového kola, které se jede pouze jednou, takže vítěz bere zlato.

BMX freestyle

BMX freestyle se pořádá v bikeparku s nejrůznějšími rampami a překážkami. Jezdci dělají triky a akrobatické kousky po dobu 60 vteřin, za což obdrží hodnocení od 0 do 100 bodů.

Techničtí rozhodčí hodnotí obtížnost triků, rozmanitost, kreativitu, plynulost jízdy, provedení, výšku skoků, riziko a styl. Kola na freestyle BMX se od klasických závodních liší, aby mohl každý jezdec dělat jiné triky, skoky a sestavy.

Nejdřív se začíná kvalifikací, která probíhá ve dvou kolech, během nichž předvádí jezdec své triky. Konečné skóre se získá zprůměrováním obou kol. Devět jezdců s nejlepším hodnocením postoupí do finále.

I v něm se jedou dvě kola, ale do konečného hodnocení se počítá pouze to s vyšším počtem bodů. Jezdec s nejvyšším počtem bodů získá zlatou medaili.

Nominační kritéria a role národní federace

Kritéria pro výběr jezdců se mohou stát od státu lišit. Většinou to chodí tak, že se závodníci vybírají podle výsledků, nicméně klidně se může stát, že si trenér vybere jezdce na základě jeho momentální fyzické připravenosti a dostupnosti.

Národní federace stanovuje, jak se přidělená místa využijí. Může určit minimální výsledky, pořadí v kvalifikačních závodech, počet potřebných umístění nebo další podmínky, podle nichž se rozhodne mezi několika kandidáty.

Nominační proces může být sporný zejména tehdy, když se závodník domnívá, že federace nedodržela předem zveřejněná pravidla. Druhou výraznou událostí vzbuzující velké emoce, především ve světě cyklistiky, ještě před zahájením OH, bylo napadení rozhodnutí Českého svazu cyklistiky a Českého olympijského výboru o nominaci pro OH Paříž 2024 Jitkou Čábelickou, místo které byla do disciplíny horská kola (cross country) nominována Adéla Holubová.

Jitka Čábelická dokonce podala žalobu k Mezinárodní sportovní arbitráži za porušení nominačních kritérií, ovšem tato žaloba byla v pátek 26. 7. 2024 zamítnuta a tak v neděli startovala Adéla Holubová.

Příklad české nominace na olympijské hry 2024

V roce 2024 bude na Olympijských hrách reprezentovat Českou republiku celkem 7 cyklistů. Česká olympijská výprava na 33. letní olympijské hry do Paříže (26. 7. - 11. 8. 2024) čítá celkem 113 sportovců.

Horská cyklistika

Za horskou cyklistiku nás reprezentoval Ondřej Cink. Ondřej jezdí UCI cross country a získal bronz na Mistrovství světa i Mistrovství Evropy.

Ondřej není na Olympiádě nováčkem - mohli jste ho vidět v předchozích hrách v Rio de Janeiro, Londýně a Tokiu. Londýn a Rio přineslo 14. místo, v Tokiu se útok na medaili nepovedl a kvůli defektu nedokončil závod. V těchto Olympijských hrách se umístil na 25. místě.

Za ženskou horskou cyklistiku, jak už bylo zmíněno výše, hájila Česko Adéla Holubová. Na světové scéně UCI začala jezdit poměrně nedávno, ale už ve druhém roce se v kategorii do 23 let umístila na 11. místě (2022) a už tehdy snila o OH v Paříži, kde si vyjela 31. místo.

Silniční cyklistika

Za silničáře nastoupí Mathias Vacek, který už má za sebou časovku jednotlivců, kde se umístil na 11. místě. Mathias se kromě cyklistiky aktivně věnuje závodění v běžeckém lyžování a severské kombinaci, kde absolvoval zimní YOG 2020.

Ženskou silničářkou je pouze 19 letá Julia Sophie Kopecký. V současnosti jezdí za UCI Women's Continental Team AG Insurance-Soudal NXTG. V neděli (4.8.) ji čeká silniční závod a v časovce jednotlivců skončila na 28. místě.

Dráha a BMX

Pro dráhovou cyklistiku jsme díky NCup v Miltonu získali zastoupení v mužské disciplíně madison, která obsadili Denis Rugovac a Jan Voneš. Kluci budou Česko reprezentovat 10.8.

Posledním cyklistickým olympijským reprezentantem Česka je Iveta Miculyčová, která bude bojovat o pozice v disciplíně BMX freestyle ve středu 31.7. Český Svaz cyklistiky právě Ivetu označil za největší českou cyklistickou naději na medaili.

Iveta je totiž dvojnásobnou mistryní Evropy z posledních dvou let a v roce 2022 získala bronz na Mistrovství světa ve freestyle disciplíně Park. Kvůli zranění kotníku nemohla absolvovat poslední díl kvalifikace v Budapešti. I přesto na kvalifikaci dosáhla a může zabojovat o Olympijské kovy.

Program českých cyklistů v Paříži 2024

Historie olympijské silniční cyklistiky

Silniční cyklistika je historickým sportem, který je na programu olympijských her vedle horských kol, BMX a dráhové cyklistiky. Zejména silniční cyklistika se stala olympijskou disciplínou hned na prvních olympijských hrách v Aténách v roce 1896.

V následujících třech ročnících se silniční cyklistika na program olympijských her k radosti milovníků jízdních kol vrátila až v roce 1912, a to dodnes. Téměř sto let byly silniční cyklistické závody výhradně mužskou záležitostí a v roce 1984 se na olympijských hrách v Los Angeles objevily i ženy.

Některé závody, které dnes z olympijského programu cyklistiky zmizely, se v minulosti jezdily: silniční závod družstev (do roku 1956) a časovka družstev na 100 km (do roku 1992).

Význam olympijských her pro různé typy cyklistů

Olympijské hry jsou pro všechny cyklisty, bez ohledu na jejich disciplínu, velice důležité, nicméně pro silniční cyklisty jde o druhořadou záležitost, na kterou se nijak zvlášť nepřipravují.

Pro dráhové cyklisty platí přesný opak. Olympijské zlato je pro ně vším, a tak se na každou olympiádu důkladně připravují, neboť se zde rozhoduje o jejich kariéře.

To ovlivňuje také způsob výběru. U silničních cyklistů může být důležitá kombinace olympijského závodu s celou sezonou a týmovou rolí, zatímco dráhový specialista bývá posuzován především podle výkonu v disciplíně, ve které má na olympijských hrách startovat.

Budoucnost olympijské cyklistiky

Už v roce 2030 se v Česku tolik populární cyklokros velmi pravděpodobně stane součástí programu zimních olympijských her, které přivítá Francie. Až se budou ve francouzských Alpách konat v únoru 2030 zimní olympijské hry, cyklokros bude jedním ze čtyř nových sportů v programu.

Mezinárodní olympijský výbor ještě definitivně nezveřejnil, v kterých sportech se bude bojovat o medaile. Ale podle uniklých informací zveřejněných francouzským deníkem L’Equipe má cyklokros jistotu zařazení do programu.

Cyklokros se v předstihu nachystal na splnění jedné z podmínek. V rámci závodů musí sportovci bojovat o vítězství na ledu a sněhu. Aby splnění tohoto požadavku nebylo možné zpochybnit, jezdí se pravidelně světový pohár v italském lyžařském středisku Val di Sole.

Olympijská charta explicitně uvádí, že za zimní sporty se počítají jen ty, které jsou provozovány na sněhu či ledu. Zájem pořádat olympijský závod o medaile mají hned dvě francouzská místa spjatá zásadní měrou s cyklistikou.

Premiérová cyklokrosová bitva pod pěti kruhy se může konat kolem slavného La Planche des Belles Filles. Zájem hostit cyklokros v rámci programu zimních olympijských her projevil i Besancon, kde se už deset let pravidelně jezdí závody světového poháru.

O zařazení cyklokrosu se rozhoduje také v souvislosti s kapacitou zimních olympijských her, zastoupením různých zemí a finančním rozdělením příjmů mezi sportovní federace. Cyklokros, respektive UCI (Mezinárodní cyklistická unie) by si v případě přijetí mohli nárokovat podíl na zisku.

Federace zimních sportů jsou údajně připravené podpořit přijetí cyklokrosu i krosu do programu ZOH, pokud žádný z těchto sportů nepožádá Mezinárodní olympijský výbor o finanční podporu.

Sport, jemuž vládne hlavně Belgie a Nizozemsko, by se měl představit i na zimních olympijských hrách 2034 v Salt Lake City.

tags: #vyber #cyklistu #na #odm