Simson: jak bezpečně jezdit po zadním

Jízda po zadním kole na Simsonu je především práce s těžištěm, plynem, spojkou, zadní brzdou a rovnováhou. Nejde jen o efektní trik: správný trénink zlepšuje cit pro motorku, schopnost reagovat na zvednutí předního kola při akceleraci nebo přejezdu nerovností a celkovou jistotu při jízdě.

Wheelie však patří mezi rizikové manévry. První pokusy proto zkoušejte pouze na uzavřeném, rovném a přehledném prostoru bez provozu, lidí, překážek, výmolů, písku a dalších nečistot. Když už se o wheelie pokusíte, měli byste myslet na kvalitní moto výbavu!

Proč se učit jízdu po zadním

Umět jezdit po zadním vám sice moc vteřin na kolo nepřidá, ale co může být víc cool než nekonečné wheelie před zástupem diváků? Nemluvě o tom, že mít balanc a cit pro plyn je také důležitou složkou jezdeckého umění.

Jízda po zadním kole není jen pohledná machrovinka, rozvíjí to jezdcův cit pro plyn, práci s brzdou a jeho balanc, s čímž jde ruku v ruce jeho jistota při jízdě a schopnost mít motorku pod kontrolou. Trénováním jízdy po zadním tak zabijete dvě mouchy jednou ranou - budete za frajera a budete se na motorce cítit lépe a jistěji.

Pro někoho je tahle zábava zbytečností a frajeřinou, která likviduje motorku a naprosto rozumím tomuhle pohledu. Podívejme se na to ale z druhé strany. Je to dovednost, při které posouváme své hranice a jezdecký um.

Každá taková extrémní dovednost, a to nejenom jízda po zadním, nás naučí lépe vnímat motorku, lépe ji ovládat, lépe pracovat s plynem, spojkou, zadní brzdou, zlepšit rovnováhu. Můžeme ji využít při jízdě v terénu během přejezdu překážek, nepřekvapí nás zvednutí předního kola při prudké akceleraci či přejezdu nerovností a posune nás to dál i mentálně.

Co je při wheelie rozhodující

Wheelie je vlastně ovládání přenesením hmotnosti vzad a aplikací dostatečného výkonu, aby amortizéry / tlumiče propadly a přední kolo se zvedlo.

V principu je jízda po zadním pouze práce s těžištěm motorky. Probíhá stejně na čtyřkolce, na malé motorce nebo na velké. Jde pouze o práci s váhou motorky a jezdce, při které se snažíme tuto váhu dostat nad osu zadního kola.

V momentě kdy jsem schopný ji tam udržet, mluvíme o kontrolované jízdě po zadním. Lze to přirovnat ke snaze udržet stojící tyčku na prstu. Pouze místo pohybu ruky tam a zpět držíme balanc pomocí plynu a zadní brzdy.

Co však hraje zásadní roli je výkon motoru, jeho průběh, váha motorky, převod a umístění těžiště. Snáz se mi vždy bude ovládat klidnější a lehčí motorka.

Je Simson vhodný pro wheelie

Wheelie jde dělat prakticky na všem. Na něčem líp, na něčem hůř a některé motorky na něj nejsou vůbec vhodné.

Věk, váha, výška nebo pohlaví nehrají roli. Hlavní je vůle. S ní lze svoje limity posouvat po krůčkách stále dál, protože nic není hned a každý potřebuje jiný čas k tomu, aby se dostal na určitou úroveň.

U slabých motorek musím proto motor víc roztočit a až potom pustit spojku tak, abych motorku dostal co nejdříve do mrtvého bodu. Vše samozřejmě v nižší rychlosti, u hodně slabých motorek téměř z místa s prohoupnutím do vidlic.

V případě totální mrtvoly v kombinaci s dlouhým převodem bude dost možná wheelie nemožné. Naopak pokud motorka dokáže přední kolo krátce nadlehčit přes spojku a motor má správně seřízený chod, lze se na ní základní principy rovnováhy učit postupně.

Bezpečné místo a příprava

Než vůbec začnete, nutno zdůraznit - ve většině států je wheelie na veřejné komunikaci protizákonné, považováno za riskantní trik nebo „stunt riding“. Vždy praktikujte na uzavřeném prostoru nebo kole, kde nehrozí nebezpečí pro vás i kolemjdoucí.

První pokusy zkoušejte na uzavřených silnicích, parkovištích nebo letištích, rozhodně nedoporučujeme zvedat motorku na záda ve městě na krátkých vzdálenostech.

Najděte rovnou, hladkou silnici nebo parkoviště bez provozu a překážek. Asfalt bez výmolů, s minimem prachu.

Stejně jak při běžné jízdě, tak i na zkoušení wheelička je dobré být v psychické pohodě a víc se soustředit na samotnou techniku než ujetou vzdálenost. Ta už bude přibývat sama.

Výbava a kontrola motorky

Když už se o wheelie pokusíte, měli byste myslet na kvalitní moto výbavu!

Vždy než motorku zvednu, zkontroluju si, že mám nohu na brzdě a že je funkční na 100 %. Začínám postupně, soustředím se na uvolnění a klidnou práci s pravou rukou, postupně si začínám zkoušet šlapat do zadní brzdy.

Před tréninkem je nutné zkontrolovat také stav pneumatik, funkci spojky, plynové rukojeti, zadní brzdy a řetězu. Zvláštní pozornost si zaslouží spojka, protože u slabší motorky se při zvedání často pracuje právě s krátkým prokluzem spojkových lamel.

Tři způsoby zvednutí předního kola

Existují 3 ověřené způsoby, jak zvednout motorku na zadní kolo. První je přes spojku (nejvíce používaný způsob), další možnost je plynem (u silných motorek), nebo tzv. vypláchnutím.

1. Clutch wheelie přes spojku

Clutch wheelie - využijete rozpojení spojky, přidáte otáčky a pak jemně pustíte spojku, abyste „vyhodili“ přední kolo nahoru.

Výhodou clutch wheelie je, že lze přední kolo zvednout i u slabší motorky, aniž by motor musel být v nejvyšších otáčkách. Pomocí spojky jsem naopak schopný dosáhnou wheelie v krátkém čase a v nižších otáčkách, kde je motor jak beránek, a mám pak podstatně větší rozsah otáček, ve kterých budu dál pracovat.

Rozjeďte se na dostatečně dlouhé rovince na jedničku a udržujte otáčky motorku na 6.000-7.000. To by mělo odpovídat rychlosti přibližně 30-40km/h.

Jedním prstem “brnkněte” o spojku a zlehka přidávejte plyn. Spojku nepouštějte moc rychle, ale ani ji nedržte zbytečně dlouho, připravili byste se tím o cílený efekt zvedajícího se předního kola.

U slabých motorek musím proto motor víc roztočit a až potom pustit spojku tak, abych motorku dostal co nejdříve do mrtvého bodu. Vše samozřejmě v nižší rychlosti, u hodně slabých motorek téměř z místa s prohoupnutím do vidlic.

Pouštění spojky je vteřinová práce, pokud budu spojku pouštět pomalu, dojde ke ztrátě výkonu a z wheelie nic nebude, při prudkém puštění může naopak dojít k prokluzu zadního kola.

Spojky si během jízdy po zadním více nevšímám, pouze na ní mám položený prst, abych mohl v případě krizové situace včas reagovat.

2. Power wheelie plynem

Power wheelie - použijete řízeně plyn, sedíte vzadu a necháte motor i hmotnost udělat většinu práce.

Výhodou power wheelie je, že ruce zůstávají na řídítkách, máte menší riziko přetočení, je jemnější.

Zvednutí motorky na zadní pomocí plynu je možné především u silnějších motorek. Stačí motor udržovat v otáčkách a pak vzít za plyn. Přední kolo se začne pomalu zvedat.

U Simsona však nemusí mít samotný plyn dostatek síly k rychlému dosažení rovnovážného bodu. Pokud přední kolo pouze lehce nadlehčí, je vhodnější soustředit se na citlivou práci se spojkou a nezkoušet prudce otevírat plyn.

3. Vypláchnutí

Vypláchnutí Tento způsob se uplatní spíše u motorek s nižším výkonem. Postup je stejný jako u zvedání přes plyn, ale až dosáhnete potřebných otáček, prudce uberte plyn a potom hned rychle přidejte.

Proč zvedat motorku na zadní pomocí spojky a ne často zmiňovaným výplachem čili ubráním a prudkým přidáním plynu? Při výplachu trvá déle, než se motorka dostane k mrtvému bodu, během toho získá větší rychlost, motor se dostane do vyšších otáček, ve kterých je podstatně citlivější na dávkování a zpravidla jezdci nezbyde výkonová rezerva na plynulé dosednutí.

Problémem může být i prudký nástup výkonu. Výplachem navíc nezvednu slabší typy motorek.

Jak začít na Simsonu

Začněte jemnými pokusy (žádné skoky hned). Rozjedete se na nízkou rychlost (například 10-20 km/h).

S clutch metodou: při pohybu lehce přidáte plyn, zatáhnete spojku, uděláte otáčky a pak plynule pustíte spojku, aby se přední kolo zvedlo.

U slabší motorky je důležitější krátké a kontrolované nadlehčení předního kola než snaha okamžitě jet dlouhé wheelie. Jakmile předek vystoupá jen několik centimetrů, vraťte jej klidně zpět a zopakujte stejný pohyb.

Jakmile je předek nahoře, zkuste to držet jen pár desítek centimetrů - naučit se balance point je klíč k úspěchu.

Jízda proti mírnému kopci

Jízda proti kopci je dobrý způsob jak začít, protože je snadné zvednout předek bez rizika nabrání příliš velké rychlosti. Je to také dobrý způsob jak rozvíjet vaši dovednost najít správný balanc.

Dobre se to trenuje proti mirnejsimu kopci, protoze tam to drzis motorem, a ne rovnovahou.

Proti kopci muzes naradit klidne i za 4 a letet sisku nahoru, protoze kopec te brzdi tak nenabiras rychlost, po rovine je to pak horsi, to uz si musis hodit do bodu kdy ti motorka nepada ani dopredu ani dozadu a jedes.

U Simsona není vhodné začínat na prudkém svahu. Mírné stoupání má pouze omezit nárůst rychlosti, nikoli nahradit kontrolu plynu a zadní brzdy.

Poloha těla ve stoje

Hoši z TWMX se zeptali Deana Wilsona na pár rad a triků ohledně této disciplíny a zaměřili se speciálně na „stand-up wheelie“ - tedy na jízdu po zadním ze stoje ve stupačkách.

Z fotky můžete vidět, že stojím na špičkách chodidel. Obecně se dá říct, že byste měli stát na špičkách noh - skoro až na prstech - a to je ta pozice, ve které chci být.

Dává vám to něco jako tlumiče pro vaše kotníky a také víc kontroly ve vašich chodidlech. Hrudník mějte v neutrální pozici, ruce pevně na řídítkách, oči upřené dopředu a také zmáčkněte kolena k sobě, to abyste z motorky nespadli!

Posez by měl být takový, abych byl schopný maximálně uvolnit ruce, snažím se proto co nejvíc vše držet břichem!

U jízdy ve stoje je důležité, aby jezdec nevisel na řídítkách. Nohy mají zůstat pevně na stupačkách, kolena mají motorku stabilizovat a ruce mají pouze jemně ovládat plyn, spojku a směr.

Poloha těla vsedě

Posuňte se trochu dozadu na sedle, váhu přesuňte víc dozadu. Ruce pevně na řídítkách, malý tlak dozadu (ne přehnat), nohy rovně na stupačky.

Hrudník mějte v neutrální pozici, ruce pevně na řídítkách, oči upřené dopředu a také zmáčkněte kolena k sobě, to abyste z motorky nespadli!

Názor, že musí být tělo za každou cenu kolmo k zemi, neplatí pro každého stejně. Správná poloha závisí na konstrukci motorky, výšce jezdce, způsobu zvednutí a okamžitém pohybu motorky.

Hledání mrtvého bodu

Lidi, kteří jezdí na motorce delší dobu, tak nějak tuší, kde ten správný bod je a jak se pozná. Je to opravdu něco, co musíte cítit.

Mrtvý bod je poloha, ve které je váha motorky a jezdce nad osou zadního kola a motorka nemá výraznou tendenci padat dopředu ani dozadu. Tento bod je velmi malý, proto se kolem něj neustále pracuje plynem a zadní brzdou.

Jakmile se přední kolo zvedne, nesnažte se okamžitě jet co nejdále. Nejprve si všímejte, zda motorka zrychluje, zpomaluje, padá dopředu nebo se překlápí dozadu.

Čím víc zvednete předek, tím pomaleji pojedete, ale když děláte wheelie ve stoje, tak vždycky naberete nějakou rychlost.

Práce s plynem a zadní brzdou

Jak se přibližujeme k mrtvému bodu, začínáme ubírat plyn tak, aby se rychlost shodovala s nadávkováním plynu jako při jízdě po dvou. Mrtvý bod je však velmi malý, neustále proto pomocí plynu a zadní brzdy balancujeme kolem něj.

Při jízdě po zadním je nutné pracovat s plynem plynule. Prudké otevření plynu může přední kolo vystřelit příliš vysoko, zatímco prudké zavření plynu může motorku rozhodit nebo ji rychle poslat předním kolem k zemi.

Pokud se přitom dostávám za mrtvý bod, motorka začíná zpomalovat, ubráním plynu dostávám motorku před mrtvý bod, kde zase zrychluje. Tímto neustálým přesunem váhy nad osou zadního kola kontroluji rychlost motorky.

Pozor! Nechápejte to ale tak, že když se dostaneme za mrtvý bod, bude motorka sama po zadním zpomalovat! Zpomaluje pouze v případě, že ji za mrtvým bodem kontrolujeme brzdou nebo ubíráním plynu. Pokud ji nekontrolujeme, jdeme jednoduše na držku.

Právě citlivá práce s plynem bývá největším problémem většiny žáků. Přitom s velkou částí motorek lze pracovat v mrtvém bodě pouze pomocí plynu a zadní brzdu použít jen v případě nouze, kdy už není dostačující brzdný efekt motoru k tomu, aby se motorka vrátila zpět.

To neplatí u dvoutaktních motorů, kde je brzdný efekt motoru minimální. U nich budu muset zadní brzdu používat mnohem víc.

Nejsilnější záchrana, pokud se dostanete příliš daleko - jemně sešlápněte zadní brzdu, tím předek posadíte zpět dolů.

Proč je zadní brzda zásadní

Nohu si nechte připravenou na zadní brzdě pro případ, kdy to přeženete, dostanete se za rovnovážnou osu a zpět se dostanete pouze přes brzdu.

Nouzová technika - pokud vidíte, že jste moc dozadu, rychle záblesk plynu a jemný dotek zadní brzdy pomůže předek dostat dolů bezpečně.

Vždy musí být noha v neustálém kontaktu s pedálem a jak se přibližuji k mrtvému bodu, začínám s jemným dávkováním. Nečekám do poslední chvíle, abych na ni pak dupnul.

Zadní brzda neslouží k prudkému zastavení celého manévru, ale k jemnému návratu motorky před bod, za kterým by se začala překlápět dozadu. Prudké sešlápnutí může zadní kolo zablokovat a způsobit další nestabilitu.

Co dělat při přepadávání dozadu

V minulosti bylo určitě několik momentů, kdy jsem přepadnul dozadu, ale už si nemůžu vzpomenout, kdy se mi to stalo naposledy. Pokud máte přepadnout vy, tak nejlepší věc, kterou můžete udělat, je připravit se na náraz, protože se rozplácnete na zadku jako placka!

Pokud se dostanete příliš daleko za mrtvý bod, nesnažte se situaci zachraňovat prudkým pohybem těla ani trháním za řídítka. Soustřeďte se na zadní brzdu, která má být připravená právě pro tento okamžik.

Častou chybou začátečníků je, že zadní brzdu hledají až ve chvíli, kdy už se motorka překlápí. Proto je nutné mít nohu na pedálu ještě před zvednutím předního kola.

Pokládání předního kola

Když se řekne A, musí se říct i B. Jak jsem zmínil, už během jízdy po zadním musím počítat s návratem zpět na zem a nechat si dostatek výkonu na plynulé položení.

Při hodně prudkém položení dochází k velkému namáháni techniky a bolavé zápěstí taky nejsou nic extra. Pokládání však nesmí být ani moc pomalé.

Během wheelie se totiž snižuje rychlost otáčení předního kola oproti celkové rychlosti a rozdíl rychlostí může být tak zasádní, že se kolo při pokládání smekne několik metrů než se rychlosti vyrovnají.

Tenhle smyk předního kola může způsobit rozkmitání řídítek. Čím víc kolo zatížíte, tím rychleji se roztočí a smyk zkrátí.

Velmi zásadní roli hraje i pozice řídítek, ta musí být při pokládání vždy rovně! Ideálně i během jízdy, protože gyroskopický efekt kola má tendenci motorku tahat do stran.

Při návratu předního kola na zem držte motorku v přímém směru, nepokládejte ji v náklonu a nepřidávejte další prudké povely do řídítek. Cílem je plynulé spojení obou kol s povrchem.

Nejčastější chyby začátečníků

Zmíněná chuť ujet co nejdál způsobuje, že se nesoustředím na techniku, tahám za to jak hovado do poslední chvíle a můžu tak úplně zbytečně udělat fatální chybu.

Problémem je také cukání za plyn, práce s ním musí být jemná a klidná, při prudkých pohybech motorka lítá nahoru a dolu jak zběsilá.

Zbytečnými chybami je taky škubání tělem a trhání za řídítka nebo vysoká rychlost a otáčky motoru.

• Přidávání plynu příliš prudce - to vede k přetočení.
• Ignorování zadní brzdy - ta je vaše pojistka.
• Praxe patří na uzavřené, rovné a bezpečné místo - ne do provozu.
• Nespěchat - výkon i cit přijdou s opakováním.
• Nesnažit se hned ujet dlouhou vzdálenost.
• Nedívat se pouze na přední kolo.
• Nenechávat nohu mimo zadní brzdový pedál.
• Nedržet motorku pouze silou rukou.

Nikdy nesmím mít prst na přední brzdě, při chybě by mohlo dojít k nechtěnému zmáčknutí a následnému pádu během pokládání, spojky si během jízdy po zadním také nevšímám.

Rozdíl mezi krátkým přizvednutím a wheelie

Pokud mi stačí krátké akcelerační wheelie, třeba přizvednout si přední kolo v terénu před překážkou, zvládnu to i na těžším cestovním enduru. Hůř už s ním budu jezdit po zadním z vesnice do vesnice.

U Simsona je rozumné začít právě krátkým přizvednutím předního kola. Tento manévr pomáhá pochopit reakci motoru a spojky, aniž by jezdec okamžitě usiloval o dlouhou jízdu v mrtvém bodě.

Jakmile se zvednutí opakuje předvídatelně a jezdec dokáže přední kolo včas vrátit zpět, lze postupně pracovat na delším udržení rovnováhy.

Postupné prodlužování

Jakmile zvládnete krátké „skoky“, prodlužujte čas, kdy držíte wheelie. Pohybujte váhou, jemně korigujte plyn, držte rovnováhu.

Vyvarujte se prudkých škubnutí - hladkost je klíč. Zkoušejte různé rychlosti, vyfoťte si výsledek (bolehlav na předku vidíte lépe), sledujte, kdy riskujete looping (přetočení dozadu).

Nejdříve se učte zvednout přední kolo vždy stejným způsobem, potom jej stejně kontrolovaně položit. Teprve pak má smysl prodlužovat vzdálenost a zkoušet řazení.

Cesta na zadní kolo není sprint, ale trénink Wheelie není trik pro show (i když může být parádní), ale technická disciplína.

Řazení během jízdy po zadním

Můžete během jízdy po zadním zařadit trojku a jet pořád dál, ale to už pojedete dost rychle!

Jak přibývají dovednosti, posouvá se i celý kurz. Již se nezvedá motorka na zadní z místa, ale za jízdy. Důvod je prostý, práce se spojkou je maličko odlišná a je potřeba vědět jak pracovat se spojkou u silničních motorek, kde motorku kvůli délce převodu nelze zvednout z místa.

Nejprve na jedničku, poté na dvojku, abychom se opět přiblížili reálnému světu a převodu sériových silničních motorek.

U Simsona není řazení během wheelie vhodným prvním cílem. Nejprve musí být bezpečně zvládnuté zvednutí, nalezení rovnovážného bodu, práce se zadní brzdou a plynulé položení.

Simson, dvoutakt a brzdění motorem

Lepe se trenuje na ctyrtaktu, protoze kdyz to pretocis, staci zavrit plyn a ona te sama stahne zpen na zem, u dvoutaktu jedine zadni brzdou.

To neplatí u dvoutaktních motorů, kde je brzdný efekt motoru minimální. U nich budu muset zadní brzdu používat mnohem víc.

U dvoutaktního Simsona proto nelze spoléhat na to, že pouhé zavření plynu vždy dostatečně rychle vrátí přední kolo dolů. Zadní brzda musí být připravená a jezdec ji musí umět použít jemně, bez hledání pedálu.

Technické faktory, které ovlivňují chování

Jak dlouho spojku podržím do roztočeného motoru, tím si nadávkuju, jak vysoko přední kolo vystřelí.

Zvedání a dávkování plynu se spojkou se samozřejmě liší podle typu motorky. V praxi to znamená, že čím je rozdílnější poměr výkon/váha plus délka převodu v neprospěch váhy, tím hůř se motorka zvedá na zadní.

Dalším faktorem můžou být i vůle v převodech a převodovce, kdy se při ubrání plynu vymezí na druhou stranu. To lze opět vyřešit lehkým nadávkováním zadní brzdy proti plynu tak, aby byl motor neustále v záběru.

Na wheelie má samozřejmě vliv i délka převodu, kdy motorky s kratším převodem jsou více ucukané, ale hodně odpustí, delší převod je klidnější, ale v mrtvém bodě, kde motor nepřemáhá žádnou váhu, citlivější.

Jak si pomoci tréninkem mimo motorku

Jako samoukovi vám může pomoci spousta návodů, které jsou na internetu k dohledání, ty však nebývají tak obsáhlé a přesné.

Ne každý ale chce riskovat případná zranění a rozmlácenou techniku, tím spíš když je možné využít zkušeností těch, co mají v tomto odvětví už něco za sebou a mají i potřebnou techniku k výuce.

Pokud máte možnost, nechte si poradit od stuntera nebo instruktora - praxe s metrikou, video a zpětná vazba urychlí vaše učení.

Musím přesně vědět, co a jak mám dělat, musím se naučit vnímat své chyby a postupně naučit poslouchat tělo, aby dělalo co má.

Trénink ve fázích

1. Vyberte uzavřený, rovný a čistý prostor.
2. Zkontrolujte motorku, výbavu, pneumatiky, spojku a zadní brzdu.
3. Nejprve si nacvičte správnou polohu těla a práci s pravou rukou.
4. Začněte krátkým zvednutím předního kola při nízké rychlosti.
5. Udržujte nohu v kontaktu se zadní brzdou.
6. Opakujte zvednutí a plynulé položení.
7. Teprve poté zkoušejte hledat mrtvý bod.
8. Prodlužujte wheelie po malých krocích, nikoli pokusem o maximální vzdálenost.

Po pochopení základů a získání citu začíná žák jezdit sám a soustředí se pouze na klidné udržení motorky v mrtvém bodě.

Asistent se z kraje kurzu používá pro rozfázování výuky tak, aby bylo možné se soustředit pouze na jednu část a pak vše spojit dohromady. To je rozhodně lepší, než se rovnou učit několik věcí najednou.

Elektronické asistenty a Simson

Na moderních motorkách bývá wheelie control / traction control - používejte ho při prvních pokusech o wheelie a vždy pokud jezdíte na veřejné komunikaci, kde nechcete riskovat ztrátu kontroly.

Simson žádný takový elektronický systém nemá. Veškerou kontrolu proto zajišťuje jezdec pomocí spojky, plynu, těžiště a zadní brzdy.

Právě proto je u starší a slabší motorky důležitější technika než výkon. Motorka obvykle nereaguje tak prudce jako silný stroj, ale zároveň může vyžadovat přesnější práci se spojkou a více času k dosažení mrtvého bodu.

Kdy trénink přerušit

Pokud začnete být unavení, ztrácíte cit v pravé ruce nebo nedokážete správně odhadnout okamžik pro zadní brzdu, trénink přerušte. Únava prodlužuje reakční dobu a zvyšuje pravděpodobnost pozdního zásahu.

Jízda po zadním se nemá učit ve stresu, pod tlakem přihlížejících ani po přemlouvání ostatních. Vnitřní klid a rozvaha jsou základem úspěchu.

Ne vždy jsou roky strávené za řídítky zárukou toho, že to půjde. Každý potřebuje jiný čas k tomu, aby se dostal na určitou úroveň.

Není podstatné, kolik na něm ujedu po zadním, ale kolik si odnesu informací, se kterými pracuju dál.

Proč nezačínat dlouhým wheelie

Nejčastější chybou je snaha ujet co největší vzdálenost za každou cenu. Jezdec pak zůstává na plynu příliš dlouho, pozdě reaguje zadní brzdou a soustředí se na výsledek místo na techniku.

Jakmile je předek nahoře, zkuste to držet jen pár desítek centimetrů - naučit se balance point je klíč k úspěchu.

Ta už bude přibývat sama. Jakmile jezdec zvládne opakovaně stejný pohyb, bude se zlepšovat také délka a plynulost jízdy.

Rozumné cíle pro Simson

Prvním cílem může být bezpečné nadlehčení předního kola. Druhým cílem je vrátit jej zpět na zem bez kmitání a bez prudkého zavření plynu.

Dalším krokem je krátké wheelie v přímém směru, při kterém jezdec udržuje klidnou polohu těla a má neustále připravenou zadní brzdu.

Teprve potom lze postupně hledat mrtvý bod, prodlužovat dobu jízdy po zadním a zkoušet rozdílnou práci se spojkou při různých rychlostech.

Co si zapamatovat před každým pokusem

• Trénujte pouze mimo veřejný provoz.
• Používejte kompletní ochrannou výbavu.
• Zkontrolujte funkčnost zadní brzdy.
• Mějte nohu připravenou na brzdovém pedálu.
• Začínejte nízkou rychlostí a krátkým zvednutím.
• Pracujte s plynem i spojkou plynule.
• Netrhejte řídítky a neškubejte tělem.
• Nesnažte se hned ujet dlouhou vzdálenost.
• Při přílišném zvednutí použijte zadní brzdu.
• Při pokládání držte řídítka rovně.
• Po únavě nebo ztrátě soustředění trénink ukončete.

Jízda po zadním kole je snem mnoha motorkářů. Pokud nepatříte zrovna do harley gangu a máte ostřejší a adrenalinovou jízdu rádi, máme pro vás návod, jak bezpečně trénovat jízdu po zadním kole.

Jízda po zadním je především záležitostí vůle motorkáře, protože zvednout na zadní se dá téměř jakákoliv motorka a na výkonu až tolik nezáleží.

Pokud budete postupovat pomalu, s rozumem, zkoušet, měřit každý pokus, zlepšíte cit pro plyn, váhu i rovnováhu. A hlavně - když to přijde, získáte nástroj, ne brzdu.

tags: #simson #jak #jezdit #po #zadnim