Text vychází z podrobného rozboru norem a definic týkajících se tělesa průjezdního úseku silnice, silničního pozemku, silničního ochranného pásma a souvisejících pojmů. Cílem je srozumitelně vysvětlit, jaké plochy a zdroje existují kolem dálnic, silnic a místních komunikací, a jaké jsou jejich právní aspekty z hlediska vlastníků, správců a veřejnosti.
Co je těleso průjezdního úseku a jak je ohraničeno
3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice.
Další součásti a jejich význam
3) Kanalizace, včetně úprav k odvádění vody, lapolů a sedimentačních nebo retenčních nádrží, je součástí dálnice, silnice nebo místní komunikace jen tehdy, slouží-li výlučně k odvádění povrchových vod z této komunikace.
Jízdní pruhy a cyklisté na pozemní komunikaci
7) Jízdní pruh nebo pás pro cyklisty je součástí té pozemní komunikace, na jejímž tělese je umístěn. Samostatná stezka pro cyklisty je podle své povahy a umístění buď místní komunikací IV.
Organizační odpovědnost a bezpečnost provozu tunelů
1) Příslušný silniční správní úřad odpovídá za bezpečnost provozu tunelu o délce přesahující 500 metrů (dále jen "tunel nad 500 m").
2) Zprávu vyhotovenou podle odstavce 1 písm. b) zašle správce tunelu nad 500 m do 30 dnů ode dne, kdy došlo k mimořádné události Ministerstvu dopravy a složkám integrovaného záchranného systému11c).
Inženýrské sítě a další vedení na silničním pozemku
f) zařízení zabraňující vniknutí volně žijících živočichů (např. ...
3) Součástmi ani příslušenstvím dálnic, silnic a místních komunikací dále nejsou inženýrské sítě, energetická, telekomunikační, tepelná a jiná vedení včetně sloupů těchto vedení, pokud neslouží výlučně vlastníkovi dotčené komunikace s výjimkou kabelovodů podle § 13 písm. (3).
Stanovení vzdáleností a vztahy k hranicím pozemků
Na silničním pozemku se přípustná vzdálenost stromu od společné hranice se sousedním pozemkem podle občanského zákoníku snižuje v rozsahu, v jakém je to nezbytné pro splnění požadavků podle odstavce 1, přičemž však nesmí být kratší než 0,5 m.
Praktické situace kupujících a veřejnost vs. soukromí
V praxi nezřídka nastává situace, že si kupující vyhlédne pozemek s rodinným domem, pole, louku nebo jiný druh pozemku, uzavře kupní smlouvu a následně zjistí, že přes jeho pozemek vede cesta, která je veřejně přístupná třetím osobám. K takové situaci dochází i přesto, že si kupující o pozemku předem zjistí informace z katastru nemovitostí. V katastru nemovitostí lze na první pohled vidět pozemní komunikace, pokud tvoří samostatnou parcelu. Jako jsou dálnice, silnice a místní komunikace, u kterých je přímo uveden údaj o způsobu využití pozemku jako ostatní komunikace.
Účelové komunikace a jejich zvláštnosti
Účelové komunikace však, na rozdíl od předchozích uvedených komunikací, mohou tvořit součást pozemku (a contrario § 9 odst. 1 ZPK). Také z toho důvodu se v katastru nemovitostí nelze dočíst o jejich existenci. Tuto informaci nelze zjistit z informací o předmětném pozemku, jehož je cesta součástí, z jeho druhu nebo způsobu jeho užívání. Není u něj uvedeno, že je užíván jako komunikace. U takového pozemku může být uveden druh pozemku např. orná půda. Pozemek se tedy může jevit jako veřejně přístupnou cestou zcela nezatížený. Přestože o cestě nelze z informací o pozemku nic vyčíst, může být viditelná při náhledu veřejným dálkovým přístupem do ortofoto mapy katastru nemovitostí.
Veřejně přístupná účelová komunikace vzniká naplněním definičních znaků a souhlasem vlastníka. Závěry judikatury ukazují, že jednomu souhlasu je závazný i pro právní nástupce a že status veřejně přístupné komunikace zůstává i po nabytí nového vlastníka. Pokud má vlastník zájem veřejné užívání komunikace omezit, je třeba tak učinit prostřednictvím správního řízení.
Rozdělení a klasifikace podle zákonů
Podle zákona o pozemních komunikacích existují kategorie: dálnice, silnice, místní komunikace a účelové komunikace. Veřejnost a osvojení se určuje podle toho, zda komunikace slouží široké veřejnosti a zda lze ji užívat bez omezení. Silniční ochranná pásma slouží k ochraně dálnice, silnice a místní komunikace I. nebo II. třídy a pro provoz mimo souvisle zastavěné území obcí.
Parkoviště a související plochy
Veřejné parkoviště znamená plochu určenou místní úpravou dopravního značení k parkování a může být placené nebo neplacené; rozhodující je, zda slouží široké veřejnosti bez omezení. Případy parkovišť u nákupních středisek jsou typické pro veřejné užívání bez vymezení uživatelů. Stejně jako u komunikací a parkovišť jsou posuzovány i zpevněné plochy a plochy kolem čerpacích stanic, které mají charakter veřejných komunikací nebo jejich součástí.
Stavební řízení a povolení pro areály zahrnují možnost vydání společného povolení, zejména pokud areál zahrnuje hlavní stavbu a související komunikace a parkoviště. Při posuzování veřejného užívání a osvobození od daně z pozemků se rozlišují veřejně přístupné a neveřejné účelové komunikace; důraz se klade na reálný stav pozemku a skutečné užívání v terénu.
Shrnutí a praktická doporučení při nabývání pozemku přes který vede cesta
Ke vzniku veřejně přístupné účelové komunikace je třeba souhlasu vlastníka. Jakmile však veřejně přístupná účelová komunikace vznikne, je obtížné tento její status změnit. Při nabývání pozemku, přes který vede cesta, nelze než doporučit ověření způsobu jejího užívání. Pokud si budete chtít ověřit, zda nabýváte pozemek s veřejně přístupnou komunikací, vlastníte veřejně přístupnou komunikaci a přejete si její veřejné užívání omezit nebo řešíte v souvislosti s účelovými komunikacemi jiný problém, můžete se obrátit také na nás.
Propojka dálnic D7 a D8, I. etapa
tags: #silnicni #pozemek #extravilan