Silniční cyklistika Andrejka: příběhy, trénink a radost z jízdy

Silniční cyklistika Andrejka spojuje radost z pohybu, vytrvalost, objevování nových tras a postupné zlepšování. Cyklistika se mi líbí, strašně mě baví, ale stále se řadím spíš mezi nadšené rekreační jezdce.

Volnost, oddanost, bezstarostnost. Právě těmito třemi slovy lze charakterizovat lásku k cyklistice, která může začít už v dětství, pokračovat rekreačními vyjížďkami a postupně přerůst v pravidelný trénink, závody nebo práci trenéra.

Jak vzniká vztah k cyklistice

Ve třech letech jsem ujela první rovinku na kole bez přídavných koleček a ve 4 letech na lyžích sama sjedu sjezdovku. Za to, jaký ve mně dřímá sporťák, vděčím milujícím a trpělivým rodičům. Mám o 4 roky staršího bráchu. Byl mým dětským hrdinou.

Chtěla jsem dělat všechno, co dělal on. A když jsem viděla, že se prohání na kole, pochopitelně jsem se na něm chtěla a musela prohánět taky. Dříve jsem dělala i atletiku, ale nakonec vyhrála cyklistika.

Cyklistiku dělám hlavně kvůli partě lidí, která mě obklopuje ať už na závodech, a nebo na tréninku, a postupně se stala součástí mého života. Cyklistika mě ale baví i kvůli pocitu zlepšování se, trénování a radosti, když se mi povede třeba závod nebo nějaký trik.

Od prvních jízd k závodům

Nejlepší rada ohledně jízdy na kole zní: Když nemůžeš, tak přidej. První účast na Handy cyklo maratonu byla zároveň první zkušeností s cyklistickými závody.

Od malička bojuji s obrovskou trémou. Když jsem běžela první půlmaraton, po 500 metrech jsem myslela, že mi puknou plíce. Když jsem jela první úsek na kole, měla jsem pocit, že mi ochrnuly nohy. Těžký život trémistů.

Je krásná. Je talentovaná. A navíc miluje sport a cyklistiku zvlášť. Andrea Bezděková rozhodně není jen křehkou kráskou, jakou byste si pod pojmem „modelka“ nebo „Česká Miss“ představili.

Ve třech letech ujela první rovinku bez přídavných koleček a v letošním roce našla odvahu a zúčastnila se 2222 km dlouhého cyklistického závodu. Navíc jí to na kole neskutečně sluší!

Silniční cyklistika jako rekreační i sportovní aktivita

To skoro zní, jako byste mě už pasovali na profesionálního cyklistického jezdce. Což já, při vší upřímnosti, nejsem ani zdaleka. Cyklistika se mi líbí, strašně mě baví, ale stále se řadím spíš mezi nadšené rekreační jezdce.

Má cyklistická sezóna začíná na jaře a končí, když venkovní teplota klesne pod 10 stupňů. Oblast, ve které pracuji je časově tak neuchopitelná, že bych pravidelnost ve vyjížďkách hledala jen těžko.

Pokud mi to však čas a počasí dovolí, odhodlaně vyrážím na lov dalších ujetých kilometrů. Pravdou je, že tento rok pracovně plný zase tak nebyl. Měla jsem čas na všechno, co při pracovních povinnostech musí jít stranou.

Letos jsem dokonce zvládla i několikrát navštívit Rakousku, kde už kopce umí pořádně potrápit. Oblíbenou trasou je okolí Adršpachu.

Trénink cyklisty a role trenéra

Základy trenérství jsem získal na Sportovním gymnáziu ve Vimperku, kde jsem absolvoval první kurz teorie sportovního tréninku a získal první trenérskou licenci pod Českým svazem cyklistiky.

Na Masarykově univerzitě jsem vystudoval bakalářský program trenérství se specializací na cyklistiku, který mi umožnil prohloubit znalosti z oblasti fyziologie, metodiky tréninku, sportovní výživy a regenerace.

Aktuálně jsem držitelem nejvyšší trenérské licence A udělené Českým svazem cyklistiky. V současnosti působím jako trenér v Cycle Community, kde se věnuji tréninku mládežníků i dospělých svěřenců napříč všemi cyklistickými disciplínami.

Individuálně vedu své svěřence v rámci celoroční přípravy, zaměřuji se na rozvoj techniky, vytrvalosti, síly i taktiky závodu. Dále nabízím i individuální lekce silového tréninku a techniky na kole v terénu.

Pravidelně se účastním Sportcampu Zadov pořádaného týmem Rouvy Specialized a nadále aktivně závodím a působím jako trenér v týmu LY:KO Klub Prachatice.

Horská cyklistika a disciplína XCO

Andrea Freudlová je mladá talentovaná cyklistka. Zamilovala si horskou cyklistiku, její hlavní disciplínou je tzv. XCO, neboli cross-country.

Trénuje takřka každý den, může se pyšnit skvělými výsledky i na zahraničních závodech a mezinárodních mistrovstvích. Ve škole má skvělé známky, sní o reprezentaci a cyklistiku dělá z čiré lásky k tomuto sportu.

S cyklistikou jsem začala závodně v sedmi letech za tým SK Velo Praha, ze kterého jsem ale časem přestoupila do BIKE puzzle teamu v Mníšku pod Brdy, ve kterém se mi moc líbí. Věnuji se hlavně disciplíně cross-country (XCO).

Letos jsem poprvé vyzkoušela i cyklokros a enduro. Inspiroval mě můj starší bratr David, který se také věnuje cyklistice.

Výsledky mladé závodnice

Tento rok byl zatím můj nejlepší a těším se na další, kde budu starší v kategorii a chtěla bych své výsledky posunout, jak nejvíc to půjde. Mým cílem, nebo spíše přáním v blízkosti, je být do čtvrtého místa v ČR a do pátého v Evropě.

Taky bych si chtěla někdy vyzkoušet, jaké je to být v národní reprezentaci. Až budu starší, tak bych chtěla být profesionální cyklistka. Ale uvidím, jak se to povede.

Jako vzor mám všechny české cyklisty, kteří mají skvělé výsledky ať už v Evropě nebo ve světě. Doufám, že se k nim budu moct jednou přidat.

Vytrvalost a dlouhé trasy

Andrea by ráda se svým starším bratrem Davidem, jehož příběh také najdete mezi našimi talentovanými, připravila začátkem července pro děti trénink techniky v terénu, na trailech.

Nejen, že si zájemci, potenciální malí cyklisté vyrazí do terénu se „závoďáky“, ale také je Andrea a David poučí o bezpečnosti - jak se na trailech pohybovat, že není dobré přeceňovat své síly a naopak je prima si jízdu užít…

A kolik Andrejka najela kilometrů na posledním devítidenním soustředění v Toskánsku? „Zhruba 600 km“, odpovídá s úsměvem tato mladá a talentovaná sportovkyně.

Výběr kola a základní vybavení

Jízdní kolo Škoda MTB 29 FULL. Na kole je důležité, aby dobře sedělo a odpovídalo zamýšlenému použití.

Dovolím si tvrdit, že jako začátečník člověk nepotřebuje plnou výstroj, aby dosáhl věhlasného požitku z jízdy. V tom je cyklistika krásná. Je úplně pro všechny.

Pokud ale postoupíme o jednu jízdu dál, nepostradatelným základem jsou za mě cyklistické kalhoty. Bez nich už bych dnes nejela ani okolo komína.

Co ti nikdy nechybí v batohu nebo ledvince, když vyrážíš na kolo? Mobil, klíče a drobné na Kofolu. Jsem klasik.

Oblečení na kolo: pohodlí, funkčnost a styl

Potrpím si na to, aby všechno ladilo, nicméně funkčnost už dávno nemám na druhém místě. S rozvahou ladím výstroj tak, aby mi přinesla co nejvíc pohodlí.

Upřímně zbožňuji výbavu, kterou jsem byla obdarována od We LOVE Cycling při Handy cyklo maratonu. Mají velice kvalitně zpracované dresy a ty nejpohodlnější cyklistické kalhoty.

Řekla bych, že cyklistická garderoba je tak specifická, že málokterý smrtelník by v ní vyrazil do víru velkoměsta. Černá barva mě doprovází napříč celým šatníkem.

Není tomu jinak ani v tom cyklistickém. Rozsvítit se to pak snažím nějakými barevnými detaily. Baví mě kombinovat, oprostila jsem se od hromadění zbytečných věcí (převážně těch, které si vezmu jednou nebo nikdy) na sebe a u nakupování trošku víc přemýšlím.

Raději zvolím jeden dražší kousek, který se mnou může strávit několik sezón a bude se dobře kombinovat než několik módních výstřelků, jimž se stejně nakonec budu vyhýbat obloukem. Hlasuji tedy pro “nadčasové kousky”.

Stylově na kolo podle Andrey Bezděkové

• BAREVNÁ MIKINA - Mikina Adidas, kraťasy Škoda
• KOLO - komplet Škoda
• RŮŽOVÉ kalhoty - Bunda Adidas, cyklokalhoty Kalas

Trasy a cyklistické profily

Pokud bych měla vsadit na jistotu, bylo by to jistojistě okolí Adršpachu. Oblíbené trasy mohou vést městem, přes kopce i přírodou a jejich náročnost se výrazně liší podle délky a převýšení.

Na profilu Bikemap andrejka.v je uvedena také trasa Tauern-Radweg: Krimml - Stuhlfelden/Mittersill v rakouském Krimmlu. Trasa měří 39 km, má převýšení 149 m a klesání 442 m.

Den Beginn des Obersulzbachtales erreicht man in Rosental. In Neukirchen lohnt ein Besuch des Kammerlandertales. Habachtal ist vor allem bei Hobby-Geologen bekannt, denn hier gibt es das einzige relevante Smaragdvorkommen in Europa.

Technika jízdy v terénu

Co se týká rychlosti, tak tam jsem už několikrát ozkoušela, že když se bojím, pustím brzdy. Protože se valí kolo, tak se prostě přes terén převalí, ale když člověk blbě zabrzdí obzvlášť na nějaké nerovnosti, tak to většinou jde hned dolů.

Obzvlášť na mokru, kde jsem paradoxně asi rychlejší právě proto, že ze strachu ze smyku nebrzdím. Dřív jsem byla „bezmozek“, kluci se mi smáli, že to vždycky pustím a čekám, jak to dopadne, ale čím jsem starší, tím víc nad tím přemýšlím.

Trochu víc se snažím očima detekovat terén a hledat tu správnou stopu. Což je věc, kterou strašně obdivuju u kluků, kteří tohle uměj fakt dobře, ale myslím si, že nějakým tím tréninkem jízdou na oči se to dá zlepšovat.

Jak jsi trénovala skoky? S tím jsem začala na Erasmu, bydlela jsem u bodamského jezera, nikoho ze začátku neznala, takže ve volném čase jsem vzala kolo a jela do lesa.

Byly tam takové malé schůdky sotva ke kolenům, začala jsem na nich. Hlavně jsem se snažila pochopit, co na tom kole dělat, prožít si to.

Takže prostě postupnými kroky. A oni ty skoky kolikrát jenom hůř vypadají, ale nejsou tak těžký. Někdy stačí nedělat nic.

Enduro a další cyklistické disciplíny

Je historicky nejúspěšnější českou enduro jezdkyní. Zamilovala si jízdu z kopce, technické pasáže a prostředí, ve kterém lze spojit fyzickou kondici s ovládáním kola.

Jednou jsem si řekla, že zkusím nějaký závod a přihlásila se na Šumavský maraton na Zadově. Překvapivě to dopadlo dobře, skončila jsem druhá, přestože jsem jako jediná jela v teniskách.

Začala jsem jezdit maratony pravidelně, na jihu byla Galaxy série. Ale vyzkoušela jsem i cross country. To nemělo dlouhé trvání, byla jsem spíš looser.

Jak ses dostala k Enduru? Kamarád mě ukecal. Když viděl, jak jsem marná v xc, tak mi pořád říkal, ať jdu zkusit Enduro.

Nejdřív jsme nechtěla, ale pak jsem si koupila první celopéro a pak už to bylo. Úplně mě dostala jízda z kopce dolů, moje první lekce byly na pražské Točné, různé skalky, skoky, vše nové mě bavilo a asi i šlo.

Rozdíl mezi cross-country a enduro

To je asi tím, že jsem měla fyzičku z maratonů a proto se mi líbilo, že na tom enduro kole můžu někam dojet, dát nějaký ten okruh. Že nejsem závislá jen na permici v bikeparku.

Mám to a chci to mít jako hobby, protože ten profi přístup jsem zažila při cross country. Trénink znamenal stres, že neuvisím, najeli jsme nějakých 90 km za 3 hodiny, já se vrátila vyčerpaná, protože to bylo nad moje síly, jenže jsem věděla, že zas další den musím.

Teď jdu na kolo, kdy chci, že si z toho dělám tu zábavu a když jedu na kole a už prostě nemůžu, tak se vrátím zpátky. A když mám tu chuť, tak strávím třeba celý den někde v bikeparku na tratích.

Nejvyšší světovou soutěž EWS nejezdím často, protože mi stačí až až a je trochu nad moje fyzické a někdy i technické možnosti. V Čechách přemýšlím nad tím, jak rychle to sjedu, a tam přemýšlím, zda to vůbec sjedu!

Ale jestli něco posune technické dovednosti, tak jsou to tyhle závody. Protože tady mě jeden závod posune víc jak x tréninků doma.

Organizace závodů a závodní zkušenost

Musím uznat, že naše závody jsou dobře zorganizované, značené. Třeba v Německu jsem se několikrát ztratila, nebyli tam žádné cedulky nic, na občerstvovačce byli jen barely s vodou.

A co se týče těch tréninku, tak jsem pro, ať je to nastavené, co trať to jeden trénink a pro všechny stejné. Mě osobně se strašně líbí ten formát na oči, takže bych neměla problém, kdyby mi někdo řekl, že celá enduro série se pojede na oči.

Přijde mi to zábavný, kdy stojíš na startu a nevíš co tě čeká. Takový double adrenalin.

Na této akci, kterou Sdružení amatérských cyklistů pořádá pro svých celkem šest členských lig, působících v České republice, nechyběli ani zástupci Slezského poháru.

Prestižní vítězství pro Slezský pohár vybojovala v nedělním silničním závodě žen Andrea Babuňková ze Slezanu Frýdek-Místek. V dramatickém závodě měla nejvíce sil.

Volný čas, práce a sport

Andrea Drengubáková vystudovala na FTVS management sportu, pracuje jako reportérka, moderátorka a influencerka. Je vášnivým outdoorovým nadšencem, natáčí videa a reportáže z bikových a lyžařský resortů v Evropě.

Od 23 let píše pro časopis Snow. Je to takový splněný sen. Mě bavilo psaní, vymýšlela jsem si pohádky, posílali jsme je do dětských soutěží Českého rozhlasu.

Součástí práce je také prezentace na sociálních sítích. V zimě toho mám dost, třeba Facebook, tam mám několik profilů, osobní, pro Snow, propagace Snow Tour, Megatest, pak už je to mazec, stálé překlikávání.

Ale na druhou stranu, když jsme někde soukromě a nedělám report, nic nepřidávám, z principu nefotím, vypnu a t zcela záměrně.

Odpočinek a další zájmy

Kdybych nebyla, co teď jsem, tak bych byla určitě tanečnice. Sice nikde netancuju profesionálně, ale když jsem byla na erasmu, tak jsem si dala do studijního plánu záměrně taneční a pohybové lekce.

Občas jsem si šla taky zaběhat. Před časem mě taky začaly lákat skialpy. Líbí se mi, že se člověk dostane do přírody, mimo lanovky a může tam být sám.

Můj nejoblíbenější relax je mazlení s našima kočkama, protože to je fakt antistresová činnost. Když je čas, ráda si přečtu nějakou detektivku, Lars Kepler nebo Jo Nesbø.

Věnuji se také malování, pečení a háčkování. Nejraději maluji lidi a ráda vytvářím zvířátka.

Životní motto a vztah ke kolu

Dokud to nezkusíš, nikdy se nedozvíš, jaké to mohlo být. Toto motto vystihuje přístup k cyklistice, závodům i objevování nových tras.

Jaké jsou tvoje oblíbené cyklo značky? Můžu tvrdit, že Rapha je můj lovebrand, ačkoliv od ní nic nemám?

Na jakém kole jezdíš? Jízdní kolo Škoda MTB 29 FULL. Jak si vybíráš kolo? Hlavně musí ladit a líbit se, to je jasný.

Já koukám samozřejmě na ten zdvih, vyhovuje mi okolo 150/160 mm. Ale nejdůležitější je, ať to sedne do ruky, takže ideální vyhlídnout kolo, najít nějakou akci, kde se dá otestovat a vyzkoušet.

tags: #silnicni #cyklistika #andrejka