Sériová čísla na motocyklech KTM: historie značky a vývoj modelových řad

Sériová čísla na motocyklech KTM souvisejí s dlouhou historií rakouské značky, která začala výrobou lehkého motocyklu R 100 o objemu 98 ccm a postupně se rozšířila od malých dvoutaktů přes enduro a motokrosové stroje až po silniční motocykly a cestovní modely. Označení jako R 100, 125, 250, 500, LC4, LC8, Duke, Adventure nebo EXC označují konkrétní modelové řady, objemovou kategorii, konstrukční platformu nebo zaměření motocyklu.

KTM vznikla z opravárenské dílny Hanse Trunkenpolze v Mattighofenu a během své existence několikrát měnila strategii, vlastníky i výrobní program. Historie sériových modelů proto odráží nejen technický vývoj, ale také přechod od univerzálního výrobce motocyklů, mopedů a jízdních kol ke specialistovi na sportovní motocykly, enduro, motokros a později také silniční a cestovní stroje.

Jak vzniklo označení KTM

V roce 1934 otevírá rakouský inženýr Hans Trunkenpolz svou opravárenskou dílnu pro servis motocyklů a automobilů. V roce 1937 se Trunkenpolzova společnost poprvé stává oficiálním prodejcem motocyklů, konkrétně motocyklů DKW. V letech 1937 až 1950 se společnost postupně rozrůstá a stává se jednou z největších motocyklových a automobilových opraven a servisních středisek v horním Rakousku.

V roce 1951 se pan Trunkenpolz rozhodl jít kousek dál a začal konstruovat svůj první motocykl, který dostal označení R100. A aby měl i nějakou značku, svůj byznys přejmenoval na KTM, složeno z prvních písmen plného názvu -Kraftfahrzeug Trunkenpolz Mattighofen.

Rakouská společnost s celým názvem KTM Sportmotorcycle AG, která kromě motocyklů vyrábí jízdní kola a sportovní vozy X-Bow, sídlí ve městě Mattighofen. V roce 2012 se stala největším evropským výrobcem motocyklů.

První sériový motocykl KTM R 100

V letech 1951 až 1952 je zahájen první vývojový projekt konstrukce lehkého motocyklu R 100 o objemu 98 ccm. Stroj KTM R100 byl osazen jednoválcovým dvoudobým motorem značky ILO. Motocykl KTM R100 měl objem 98 kubíků.

Nultá série byla vyrobena již v roce 1951 a procházela náročnými testy. V roce 1953 se R100 účastnila závodu Gaisberg Competition, kde obsadil první tři místa, což byl pro značku fenomenální úspěch, byť pouze v rakouském měřítku.

Započala sériová výroba modelu a dvacet zaměstnanců společnosti bylo schopno vyrobit tři motocykly denně. V roce 1954 dodala KTM zákazníkům svůj tisící motocykl. Ve stejném roce KTM vyhrává poprvé v historii rakouský národní šampionát v kategorii 125 ccm.

Od modelu Trophy k terénním závodům

Hans Trunkenpolz hledal investora pro rozšíření výroby, který se v roce 1955 našel. Byl to Ernest Kronreif a společnost tak byla přejmenována na Kronreif & Trunkenpolz Mattighofen. Značka KTM zůstala tudíž vhodně zachována.

Příliv kapitálu byl okamžitě zúročen, ve formě nového stroje KTM 125 Trophy, taktéž osazeného motorem ILO. Vývoj se ale nezastavil, protože vznikl zcela nový stroj, osazen motorem od firmy Fichtel&Sachs o objemu 174 ccm.

Motocykl byl poslán na křest ohněm. Egon Dornauer s ním v roce 1956 vyhrál první Šestidenní motocyklovou soutěž. Pro KTM to byla ohromná vzpruha a tato značka tak vstoupila do celosvětového povědomí, jako vítězná značka tehdy nejtěžší vytrvalostní terénní soutěže.

V roce 1957 vyrobila KTM svůj první motor a postupně opustila motory ILO a později i Sachs, které nadále používala už jen v nejlevnějších mopedech. V roce 1957 byla modelová řada rozšířena o sportovní motocykly Trophy 125 ccm a také o první skútr Mirabell.

Vývoj označení modelů v 50. a 60. letech

V letech 1958 až 1959 jezdec Erwin Lechner opakovaně za sebou vyhrává na novém motocyklu konstruovaném Ludwigem Apfelbeckem sérii offroad závodů. V letech 1959 až 1960 celé motocyklové odvětví prochází krizí a KTM snižuje výrobu, nicméně KTM přichází na trh s novým skútrem Ponny a také KTM mopedem.

V roce 1962 již měly všechny motory výrobce a logo KTM. V roce 1963 byl představen nový model nazvaný Comet. V roce 1964 KTM zahajuje výrobu jízdních kol, pokračuje v účasti na terénních závodech a KTM tým se poprvé oficiálně účastní mezinárodní Šestidenní.

V letech 1966 až 1967 dosahuje výroba mopedu Comet celkového počtu 10 000 kusů. KTM vyhrává tři zlaté medaile na mezinárodní Šestidenní ve Švédsku. V roce 1968 vzniká výroba exportní série terénního motocyklu Penton Six Days určené pro americký trh.

Označení KTM v 70. letech

V roce 1970 je zahájena výroba prvního vlastního KTM motoru. Manfred Klerr vyhrává na novém 250 ccm motokrosovém stroji rakouský národní šampionát. Ve stejném období přišel první model KTM 125 Enduro s motorem pocházejícím od Rotaxu.

Motory výrobce Rotax byly následně použity v plné škále motocyklů KTM, od dvoutaktních 125 až po čtyřtaktní 600 ccm. Motory Rotax tak provázely motocykly KTM až do krachu společnosti v roce 1991.

V letech 1971 až 1972 dosáhl celkový počet zaměstnanců KTM 400. V roce 1973 byla zahájena sériová produkce krosové a endurové dvěstěpadesátky. P. Roulev a G. Moiseev získávají pro KTM první body do světového šampionátu Grand Prix.

V roce 1974 modelová řada KTM již obsahuje 42 typů. Začíná sériová výroba modelu KTM Hobby III. Rus Gennadij Moiseev vyhrává pro KTM první titul motokrosového mistra světa v kategorii 250 ccm.

V roce 1975 byl představen silniční stroj Comet Grand Prix 125 RS KTM a jezdec Sigi Lerner se na něm stává rakouským mistrem. Alessandro Gritti se stává evropským mistrem v Enduru a Gennadij Moiseev získává druhý titul mistra světa v motokrosu v kubatuře 250 ccm.

V roce 1976 získává na nově zkonstruovaném motoru o objemu 125 ccm italský tým Farioli dvě první příčky na evropských soutěžích. V roce 1978 je ve městě Lorrain, Ohio, USA, založena první americká pobočka KTM nazvaná KTM America Inc. Modelová řada byla rozšířena o stroje o objemu 50 ccm.

Modelová řada KTM v 80. letech

V roce 1980 společnost změnila jméno na KTM Motor-Fahrzeugbau KG a pokračuje v intenzivním vývoji sportovních modelů, včetně snižování váhy a membránového řízení. V roce 1981 je zahájena výroba prvního vodou chlazeného motokrosového motocyklu o objemu 125 cc.

Již 700 zaměstnanců dosahuje celkového ročního obratu 750 milionů ATS, přičemž 75 % produkce je vyváženo do 13 zemí světa. V roce 1982 jsou motokrosové modely KTM vybavovány novým systémem zadního odpružení nazvaným Pro Lever.

KTM zahajuje vývoj nového čtyřtaktního vodou chlazeného motoru, jako první dodavatel na trhu. V roce 1984 KTM zahájilo výrobu vlastních chladičů a obdrželo první státní zakázku na motocykly od rakouské armády.

V roce 1985 byl vyroben stotisící KTM motor, vodou chlazená pětistovka o výkonu více než 50 koní. V roce 1986 se KTM stává prvním výrobcem nabízejícím na motocyklu kotoučové brzdy jak vpředu, tak vzadu.

V roce 1987 byla zahájena sériová produkce nového čtyřtaktního motoru, jednoválce o objemu 500 ccm s horním vačkovým hřídelem. Bylo vyrobeno 98 000 chladičů, 93 000 jízdních kol, 12 600 mopedů a 10 600 motocyklů.

Proč KTM v roce 1991 zkrachovala

Motory Rotax byly dobré, ale na tehdejších KTMkách nebylo dobré nic jiného. Hořela elektrika, loupala se barva a stroje rezly. Kované díly praskaly a stroje byly celkově nespolehlivé, zejména s ohledem na japonskou konkurenci.

Zásadní ranou byla pro KTM ztráta amerického importéra, firmy Pentons, kterému s kvalitou KTM došla trpělivost. Pentons skončil s KTM a začal distribuovat Husqvarnu, z čehož těží Husqvarna na americkém trhu dodnes, byť aktuálně pod křídly KTM.

KTM se snažila na svou velikost obsáhnout příliš širokou produktovou škálu. Vyráběla silniční motocykly, terénní specializované motocykly, mopedy a bicykly.

Ztráta amerického trhu, kvalitnější japonská konkurence a ropná krize v letech 1973 až 1979 spolu s finančními problémy holdingu KTM vedly nejdříve k vyčlenění a odprodeji divize jízdních kol v roce 1988 a k většímu zaměření na nejúspěšnější segment, kterým byly offroad motocykly.

V té době umírá Erich Trunkenpolz a KTM je odprodána holdingu GIT Trust, který značku dostává na buben úplně. Ani prodej divize jízdních kol KTM nezachránil a přestože se značce dařilo na sportovním poli, byla každoročně ve ztrátě.

To vyústilo v nucenou správu, která byla na KTM uvalena v roce 1991, a v následně vyhlášený konkurs. V letech 1991 až 1992 KTM Motorfahrzeugbau AG podává návrh na bankrot a je rozdělena do samostatných nástupců pro chladiče, motocykly, jízdní kola a výrobce nářadí.

Nový začátek: KTM Sportmotorcycle

KTM ovšem svitla naděje. Hlavní roli sehráli cestovatel a podnikatel Heinz Kinigadner, bývalý šampion motokrosu na KTM, a předseda správní rady banky GEBEKO Stefan Pierer, později generální ředitel KTM AG, kteří kupují zbytky KTM a dávají vzniknout KTM Sportmotorcycle GmbH.

V roce 1992 nově formovaná divize pro výrobu motocyklů zahajuje činnost s novým managementem a novým jménem KTM Sportmotorcycle GmbH. Je představen nový hard Enduro koncept a nový motocyklový design KTM.

Nové vedení přišlo s revoluční změnou strategie a okamžitě provedlo razantní kroky:

• Opustili všechny ostatní segmenty, tedy silniční motocykly a mopedy, a soustředili se výhradně na off-road, motokros a enduro.
• Stali se specialisty na jedinou věc.
• Vsadili na agresivní marketing a vývoj prostřednictvím závodní účasti.
• „Ready to Race“ se stalo nejen sloganem, ale obchodním modelem.
• Odkoupení motorů od Rotaxu v roce 1996 přineslo plnou kontrolu nad výrobou a vývojem motorů, což bylo klíčové pro nezávislost a vznik nových motorů LC4 a LC8.
• Vstup na burzu v roce 1999 přinesl kapitál pro expanzi.

V roce 1993 se KTM věrně věnuje rally soutěžím a získává vítězství hned v pěti kategoriích Atlas Rally. V roce 1994 byla KTM Sportmotorcycle GmbH přejmenována na KTM Sportmotorcycle AG, počet zaměstnanců motocyklové divize roste na 212 a společnost zahajuje výrobu silniční řady modelů Duke.

LC4, LC8 a rozšíření modelových řad

V roce 1995 proběhla akvizice švédské společnosti Husaberg AB a také převzetí holandského White Power Suspension. KTM Sportmotorcycles AG byla listována na vídeňské burze. Její produkce dosahuje 12 000 motocyklů za rok, což činí celkový obrat 1,2 miliardy ATS.

V roce 1996 začíná první sériová produkce motoru KTM LC4 s elektrickým startérem. Byly zřízeny pobočky v Německu a Švýcarsku. V roce 1997 byla představena LC4 ve verzi supermoto a první cestovní KTM, LC4 Adventure.

V roce 1998 je uveden nový PDS, tedy Linkless Suspension System, pro dvoutaktní modely a nová generace motorů 125/200 ccm. V roce 1999 je spuštěna výroba v novém výrobním závodě KTM v Mattighofenu.

V roce 1999 byl představen nový čtyřtaktní motor RACING 400/520 ccm a také první KTM dvoutaktní motor s odděleným mazáním v objemech 125/200 ccm. V roce 2000 KTM představuje světu nový dvouválcový projekt na výstavě Intermot v Mnichově, označený jako LC8.

V roce 2002 byl přesunut vývoj motorů do nového moderního centra v Munderfingu. Fabrizio Meoni vyhrál na nové dvouválcové 950 Rally Paříž-Dakar. V roce 2003 bylo komerčně uvedeno KTM 950 Adventure.

KTM Duke, Adventure a návrat k silničním motocyklům

V roce 1994 společnost zahajuje výrobu silniční řady modelů Duke. V roce 2003 byla na výstavě v Milanu prezentována také projektu 990 Duke. V roce 2004 KTM na výstavě v Mnichově představuje model 990 RC8 a 950 Supermoto.

V roce 2005 byly představeny modely 990 Adventure a 950 Super Enduro R. Právě v roce 2005 KTM opět začala vyrábět čistě silniční motocykly a začala modelem 990 Super Duke.

V roce 2005 bylo oznámeno strategické spolupráce s firmou Polaris s cílem využívat společný vývoj a distribuční síť. V roce 2006 intenzita spolupráce KTM s Polarisen dramaticky klesá a KTM oznamuje, že nadále bude Polarisu dodávat jen několik typů motorů pro čtyřkolky.

V roce 2007 KTM dodává motocykly kubatury 125 ccm pro seriál závodů Red Bull Rookies Cup. Vzniká sportovní vůz X-Bow. V roce 2009 KTM vstupuje do německého šampionátu IDM s motocyklem RC8.

KTM a závodní úspěchy

Závodní výsledky se staly jedním z hlavních pilířů značky. V roce 1956 jezdec Egon Dornauer získává zlatou medaili v první Šestidenní motocyklové soutěži. V roce 1974 Gennadij Moiseev vyhrává pro KTM první titul motokrosového mistra světa v kategorii 250 ccm.

V roce 1975 Alessandro Gritti získává titul evropského mistra v Enduru a Gennadij Moiseev druhý titul mistra světa v motokrosu v kubatuře 250 ccm. V roce 1978 Moiseev získává třetí světový titul v motokrosu.

V roce 1984 se Heinz Kinigadner stává motokrosovým mistrem světa v kubatuře 250 ccm. V roce 1985 Heinz Kinigadner vyhrál podruhé v kubatuře 250 ccm titul mistra světa v motokrosu.

V roce 1986 KTM vyhrává všechny soutěžní kategorie na italské Šestidenní. V roce 1989 se Trampas Parker z USA stává stopětadvacítkovým mistrem světa a dvojčata Huesserovi ze Švýcarska se stávají motokrosovými šampiony v kategorii sidecar.

V roce 2000 získali jezdci KTM šest titulů mistra světa. V roce 2001 přišlo pět vítězství KTM na dakarské rally a poprvé také vítězství pro Fabrizia Meoniho.

V roce 2001 Juha Salminen získal titul enduro mistra světa a James Dobb další titul ve 125 ccm motokrosové třídě. V roce 2002 Fabrizio Meoni vyhrál na nové dvouválcové 950 Rally Paříž-Dakar. V roce 2003 se mistrem světa v rally stal Cyril Despres.

Proč se KTM dostala do další krize

Proč došlo k nové krizi v roce 2025? Protože KTM udělala úplně stejné chyby jako v roce 1980. Tříštila své portfolio, v roce 2005 opět začala vyrábět čistě silniční motocykly a opět začala vyrábět jízdní kola.

Sice již nemohla vyrábět kola pod značkou KTM, protože divizi prodala v roce 1988, ale mohla vyrábět jízdní kola pod značkou Husqvarna a Gasgas. KTM si zvykla utrácet nad poměry.

KTM celkově utrácela více, než vydělávala, a zejména v letech 2023 až 2024 „zahučela“ ohromné peníze do 150 tisíc jízdních kol a drahých elektrokol Husqvarna a Gasgas, které jí zůstaly ležet na skladech.

Dalším problémem bylo 270 tisíc neprodaných motocyklů KTM, Husqvarna a Gasgas, které se na konci roku 2024 nakumulovaly ve skladech a u dealerů.

Akvizice a náklady na růst

V roce 1995 proběhla koupě značky Husaberg za vyšší statisíce někdejších rakouských šilinků. V roce 1999 KTM koupila White Power Suspension, nejprve 51% podíl za vyšší desítky milionů rakouských šilinků, a do roku 2009 získala za podobnou částku i zbylý podíl.

V roce 2013 KTM koupila a následně zlikvidovala výrobu Husqvarny od BMW za cenu 90 až 100 milionů €. V letech 2019 až 2020 koupila a následně zlikvidovala výrobu značky Gasgas za cenu 130 až 135 milionů €.

V roce 2022 KTM koupila amerického výrobce bicyklů FELT Bicycles za cenu nižších desítek milionů dolarů. Cena nebyla nikdy uveřejněna a vychází jen z účetnictví KTM.

V roce 2022 probíhala postupná koupě podílů v MV Agustě, jejíž odhadovaná kupní cena činila 90 milionů € a konsolidovaná celková expozice Pierer Mobility do MV Agusty dosahovala přibližně až 300 milionů €. V roce 2023 následovala investice 53 milionů dolarů do nového sídla v Kalifornii.

Spolupráce KTM s CFMOTO

Na druhou stranu se KTM, respektive Pierer Mobility, podařily i velmi výhodné obchody. Třeba s CFMOTO, do které investovala intelektuální vlastnictví a minimum peněz, aby získala 49% podíl v Joint Venture podniku, který jí umožnil vyrábět levněji v Číně.

Za rok 2023 bylo toto vyčísleno, tedy úspory oproti výrobě v Evropě a poplatky za licence, na 218 milionů €.

49 % akcií firmy vlastní indický koncern Bajaj, se kterým KTM spolupracuje na produkci maloobjemových silničních motocyklů.

Insolvence KTM a neprodané motocykly

KTM, respektive Pierer Mobility, na sebe na podzim 2024 vyhlásila insolvenci. Věřitelé přihlásili pohledávky za 2,2 miliardy €, uznáno bylo 1,8 miliardy €.

KTM jim navrhla dvě řešení:

1. Že jim vrátí 30 % do konce května 2025.
2. Vstoupí do likvidace, kdy odhaduje, že každý věřitel dostane neznámo kdy přibližně 10 % pohledávek.

Není překvapením, že věřitelé chtě nechtě souhlasili s bodem 1. KTM tak vyplatila 30 %, přibližně celkem 548 milionů €.

Což ve výsledku vedlo k totální ztrátě dodavatelského řetězce, protože mnoho věřitelů a dodavatelů prohlásilo, že s KTM nechtějí mít už nikdy nic společného. Továrny KTM tak dlouhé měsíce stály, nebylo z čeho vyrábět.

Ani zaměstnanci nebyli spokojeni. KTM se je jeden čas snažila namísto výplat „platit“ elektrokoly, které stály ve skladech. Ty nakonec prodávala s brutálními slevami, aby alespoň něco na nich získala nazpátek. Zaměstnance posílala bez peněz na nucenou dovolenou.

Divize jízdních kol byly nakonec úplně zrušeny a zbytek kol sešrotován.

Bajaj Auto a další směřování KTM

Za záchranou KTM stojí indický Bajaj Auto, který KTM, respektive Pierer Mobility, poskytl financování v rozsahu přibližně 800 milionů €.

Oněch 548 milionů € bylo určeno na uhrazení všech závazků a 252 milionů € na znovupostavení dodavatelského řetězce a rozjetí výroby.

Na oplátku získal Bajaj plnou kontrolu nad KTM a celou Pierer Mobility AG, kterou 19. listopadu 2025 přejmenovává na Bajaj Mobility AG.

Bajaj obratem prohlásil, že výroba motocyklů v Evropě nemá budoucnost a tu vidí ve výrobě v Indii. Takže lze očekávat, že oranžová hvězda bude zářit dál, ovšem čím dál jasněji z východu.

Co označení KTM vypovídá o motocyklu

Označení KTM se v průběhu desetiletí měnilo podle konstrukce, objemu motoru, zaměření motocyklu a výrobní platformy. První model R 100 odkazoval na lehký motocykl s objemem 98 ccm, zatímco číselná označení 125, 250, 400, 500, 600, 950 nebo 990 obvykle souvisela s objemovou třídou motoru nebo s modelovou řadou.

• R 100 označuje první lehký sériově vyráběný motocykl KTM o objemu 98 ccm.
• 125 označuje modely a motory v objemové třídě 125 ccm.
• 250 označuje zejména motokrosové a endurové stroje v objemové třídě 250 ccm.
• 500 označuje velké jednoválcové nebo závodní motory v objemové třídě 500 ccm.
• LC4 označuje jednoválcovou čtyřtaktní motorovou platformu KTM.
• LC8 označuje dvouválcovou motorovou platformu KTM.
• Duke označuje silniční a nahé motocykly KTM.
• Adventure označuje cestovní a cestovně-enduro motocykly.
• EXC označuje endurové modely.
• SX označuje motokrosové modely.
• SMC označuje supermoto modely.
• RC označuje sportovně silniční modely.

Současné modelové řady a číselná označení

Současná modelová nabídka KTM zahrnuje silniční motocykly, enduro, motokros, supermoto, cestovní motocykly i elektrické minicrossové stroje. Číselná označení se používají společně s názvem řady a obvykle rozlišují výkonovou a objemovou kategorii.

V řadě Duke se objevují modely 125 Duke, 390 Duke, 790 Duke, 990 Duke a 1390 Super Duke. Řada Adventure zahrnuje například 390 Adventure X, 790 Adventure, 890 SMT, 1390 Super Adventure S a 1390 Super Adventure S Evo.

Endurové modely zastupují například 125 Enduro R, 390 Enduro R, 690 Enduro R a 450 EXC-F. Supermoto řada zahrnuje 125 SMC R, 390 SMC R a 690 SMC R. Motokrosové označení SX se používá u modelů 50 SX, 65 SX, 85 SX, 300 SX a u elektrických strojů SX-E.

Elektrické minicrossové motocykly KTM

KTM SX-E 5 je elektrický motokrosový mini motocykl určený pro začínající i zkušenější mladé jezdce. KTM SX-E 3 je plně elektrický stroj vhodný pro ty nejmenší jezdce v kategorii minicross.

KTM SX-E 2 poskytuje ideální platformu pro nejmladší jezdce, z níž mohou přejít na větší stroje. SX-E 1.16 a SX-E 1.12 představují vstup do světa rychlosti, rovnováhy, práce s plynem a brzdami pro nejmenší začínající jezdce.

Význam dodavatelů pro sériovou výrobu

BRISK Tábor a.s. se stal dodavatelem zapalovacích svíček pro sériovou výrobu některých modelů motocyklů značek KTM, GASGAS a Husqvarna. Nejmodernější generace modelů řady SX, MC a TC pro rok 2024 se zdvihovým objemem 50 a 65 cm3 tak budou již z výroby osazeny zapalovacími svíčkami BRISK, které jsou výsledkem společného vývoje a testování s KTM.

Spojení zapalovacích svíček BRISK a motocyklů značek KTM, GASGAS a Husqvarna svět zaznamenal už před 2 lety, a to prostřednictvím továrních týmů v kategoriích Motokros, Enduro a Hard enduro.

Pro náhradní spotřebu jsou uvedeny zapalovací svíčky BRISK AR10C-OE, AR12C-OE a AR10IR-OE (powerparts).

Vývoj KTM v přehledu let

tags: #seriova #cisla #na #motocyklech #ktm