Replika motorky v životní velikosti může vzniknout také pomocí 3D tisku, i když nejde o funkční motocykl určený k jízdě. Příkladem je kompletní model motocyklu Honda CB500 z roku 1972, který vytvořil umělec Jonathan Brand pouze za použití 3D tisku.
Výsledkem je plastový model o hmotnosti 18 kilogramů, jehož díly mají konstantní tloušťku 1 milimetr. Celý motocykl je proto průsvitný a slouží především jako technická perlička, výstavní exponát nebo základ pro dekorativní repliku.
Jak replika motorky vznikla
3D tisk je sice stále ještě mladá technologie, která však nabírá na oblíbenosti a tím i na dostupnosti. Příkladem pro motorkáře může být projekt umělce Jonathana Branda, který vytvořil kompletní model motocyklu Honda CB500 z roku 1972 v životní velikosti a pouze za použití 3D tisku.
Během stavby nebyl použit žádný díl nebo spojovací materiál, který by nevyjel z tiskárny Ultimaker a celkem bylo použito 18 rolí tenkého plastového materiálu. Tisk jednotlivých dílů zabíral podle náročnosti mnohdy 12 nebo až 24 hodin času.
Rozměry, materiál a vzhled modelu
Pokud někdo čekal funkční motocykl, bude v tuto chvíli přinejmenším mírně zklamán. Výsledkem veškerého snažení a práce je plastový model o hmotnosti 18 kilogramů, přičemž tloušťka jeho dílů je konstantní 1 milimetr.
Také proto je celý motocykl průsvitný. Jednotlivé díly nevytvářejí běžnou neprůhlednou karoserii, ale lehkou plastovou konstrukci, která názorně ukazuje možnosti tehdejšího 3D tisku při výrobě rozsáhlého objektu.
| Vlastnost | Údaj |
|---|---|
| Předloha | Honda CB500 z roku 1972 |
| Typ výsledku | Plastový model |
| Velikost | Životní velikost |
| Hmotnost | 18 kilogramů |
| Tloušťka dílů | 1 milimetr |
| Materiál | Tenký plastový materiál |
| Počet použitých rolí | 18 |
| Doba tisku jednotlivých dílů | 12 nebo až 24 hodin |
Sestavení 3D tištěné motorky
Po vytištění byly všechny součástky velmi pečlivě slepeny, případně spájeny dohromady. Konstrukce tak vznikala postupným spojováním velkého množství samostatných plastových dílů, které byly předtím vyrobeny na 3D tiskárně.
Časová náročnost tisku se lišila podle složitosti jednotlivých částí. Tisk jednotlivých dílů zabíral podle náročnosti mnohdy 12 nebo až 24 hodin času, takže výroba kompletní repliky vyžadovala značnou trpělivost i přesnou organizaci práce.
Je replika motorky pojízdná?
Kompletní motocykly z 3D tiskárny sice nikdy jezdit nebudou, přesto má však 3D tisk budoucnost ve výrobě některých méně exponovaných a namáhaných dílů. Tato replika proto nepředstavuje alternativu ke skutečnému motocyklu a není určena k provozu na silnici.
Její význam spočívá především v demonstraci technologie, konstrukčním zpracování předlohy a možnosti vytvořit rozsáhlý objekt bez použití běžných motocyklových součástek nebo klasického spojovacího materiálu.
Využití jako výstavní exponát
Takto vyrobené celé modely mohou sloužit nejen jako technická perlička, ale budou-li nalakovány, tak i jako hezké repliky do vitríny. Povrchová úprava by změnila průsvitný vzhled plastu a mohla by modelu dodat realističtější podobu.
Životní velikost zároveň umožňuje vnímat proporce a konstrukci motocyklu jinak než u běžných zmenšených modelů. Replika tak může zaujmout jako dekorace, sběratelský předmět i ukázka možností 3D tisku.
3D tisk a budoucnost motocyklových dílů
Kompletní motocykly z 3D tiskárny sice nikdy jezdit nebudou, přesto má však 3D tisk budoucnost ve výrobě některých méně exponovaných a namáhaných dílů. Rozdíl mezi výstavním modelem a funkčním motocyklem spočívá především v požadavcích na pevnost, bezpečnost a odolnost jednotlivých součástí.
Projekt repliky Honda CB500 proto ukazuje především tvůrčí a konstrukční možnosti technologie. V měřítku životní velikosti lze z plastu vytvořit celou siluetu motocyklu, ovšem výsledek zůstává modelem určeným k vystavení, nikoli dopravním prostředkem.