Posed na MTB kole podle značek rámu

Správný posed na horském kole nezačíná až nastavením sedla, ale už výběrem vhodné velikosti a geometrie rámu. Značení S, M, L nebo XL není mezi výrobci univerzální, proto samotný údaj na rámu ani doporučení podle výšky jezdce nemohou rozhodnout bez znalosti proporcí, účelu kola a jízdního stylu.

Správný posed musí umožnit plynulé šlapání, stabilní pánev, uvolněná ramena a přirozenou polohu kolen. Základem je správná výška a předozadní poloha sedla, přibližně vodorovný sklon sedla, vhodná vzdálenost řídítek a jejich šířka odpovídající postavě.

Proč je správný posed na MTB důležitý

Správný posed je na kole vskutku veličina číslo jedna. Jeho správné nastavení vám umožní vyvarovat se mnoha nepříjemností, od posměšných pohledů, až po zničená záda a neefektivní šlapání. Zkrátka, zásluhou špatného posedu budete vypadat na kole jako naprostý amatér, pojedete pomaleji a dříve se unavíte.

Správně nastavený posed je základ komfortu i výkonu. Zlepší přenos sily, odlehčí kolena a zápěstí a pomůže předejít bolestem zad. Pokud je nastavení posedu na kole správné, šlapání je plynulé, dýchání volné a jízda neunavuje víc, než je nutné.

Posed ale nejsou jenom nohy v pedálech. Je to celé tělo, které si musí na kole doslova hovět. Musí se těšit na to, až ho na kolo posadíte. Jestliže ho posadíte nesprávně, daleko vás nedoveze.

Velikost rámu podle značek S, M, L a XL

Velikosti rámů se mohou u různých výrobců poměrně výrazně lišit, a tak doporučujeme si kolo před koupí vyzkoušet nebo se alespoň držet doporučení výrobce. Co napíše za velikost na rám výrobce je zcela na jeho libovůli, značí si tím pouze a výhradně pozici velikosti uvnitř své vlastní jedné a konkrétní modelové řady v jednom roce.

Doporučení k výšce jezdce jsou velmi orientační, protože proporce jezdců jsou velmi odlišné, stejně jako jejich nároky na použití a jejich jízdní styl/technika. Velmi mnoho se dá dohnat pečlivým individuálním výběrem a nastavením sedla, představce a řídítek.

U horského kola dnes neexistuje zásadní pravidlo, jak vysoké kolo má být. Je způsobeno mnoha variantami staveb rámů. Již dávno se kola nevyrábí pouze s klasickým trojúhelníkem hlavních rámových trubek.

Jsou kola sloopingová (horní rámová trubka je dozadu skloněna), různě odpružená a podobně. Velikost kol také mnoho výrobců měří odlišně. Dříve se měřilo zpravidla od středové osy po osu horní rámové trubky, dnes někteří uvádějí rozměr od středové osy po horní okraj sedlové trubky rámu.

Na tabulky se vykašli. Zásadní věc je poloha sedla vůči středu, tu bys měl mít (kvůli šlapání) takřka konstantní. Druhá věc je dosah ze špičky sedla na řídítka. Třetí výška/hloubka řídítek, čtvrtá jejich šířka.

Jak poznat, že je rám příliš malý nebo velký

Jste-li čahoun a nemůžete sehnat velké kolo, nemáte jinou volbu, než sedlovku vytáhnout do správné výše hodně vysoko, případně si pořídit delší. Přemýšlejte ale, jestli není na vás kolo současně příliš krátké.

Dejte pozor na limit maximálního vytažení, který bývá na sedlovkách označen. Překročíte-li ho, můžete poškodit rám v místě upnutí sedlovky sedlovým šroubem v rámu, což se často děje, zvláště u duralových rámů.

Správně má být sedlovka zasunuta minimálně tak, aby její spodní okraj byl alespoň trochu pod dolním okrajem horní rámové trubky. Jestliže jste však přesto nuceni vytáhnout sedlovku až po limit, je na zvážení, zda kolo není na vás příliš malé a tím i současně krátké.

Ne vždy se dá dohnat příliš krátký rám delším představcem, který uchycuje řídítka k rámu. Menší rám lze zvětšit představcem a offsetovou sedlovkou s 15-20 mm odsazeným zámkem sedla.

Lépe vypadá, když je sedlovka vysunutá, než když ze sedlové trubky skoro ani nekouká. A je to i praktičtější, zmiňme vliv na vertikální poddajnost, na komfort.

Vytažení sedlovky vzhledem k vaší postavě si v obchodě vyzkoušejte. Zapomeňte tedy na různé chytré poučky. Jedna z nich třeba radí, že si máme stoupnout obkročmo nad kolo a mezi rozkrokem a horní rámovou trubkou má být určitá vzdálenost.

To je tvrzení dosti nepřesné a právě s ohledem na různé stavby rámů často nesmyslné. Správnou velikost rámu proto nelze spolehlivě určit jediným číslem nebo jedním jednoduchým testem.

Reach, délka rámu a délka představce

Posed přímo vychází z geometrie kola a kontaktních komponentů, tedy sedla, řídítek, představce. Už když se budeme zabývat jen XC koly, trojciferné délky představců padly na polovinu, a všechny ostatní kategorie horských kol se dostaly na téměř nejkratší možný rozměr (33-50 mm).

Obecně se dá říci, že pozice těžiště se u kol zásadně nemění. Roste délka zadní stavby, vpředu délky rámů bobtnají na úkor délky představců. Ze zkušenosti si tak myslím, že velká část bikerů možná jezdí na zbytečně krátkých kolech.

Jsou delší a nijak to nevadí. Naopak. I přes své na první pohled extrémní rozměry tyhle biky dokonale sednou, jezdec jim velmi rychle přivykne, jsou návykové; jen s nechutí se pak člověk vrací zpět, protože šlapání před sebe, zvláště ve výjezdech, nedává smysl.

Platí, že pokud se končetiny správně vejdou do nastaveného prostoru, pak je jedno, jak velký rám je. Bez ohledu na ovladatelnost však dlouhý rám s krátkým představcem a krátký rám s dlouhým představcem nemusí působit při jízdě stejně.

Rozdíl mezi XC, trailovým kolem a endurem

Liší se pravidla pro nastavení posedu na silnici, v XC nebo enduru? Dle výše uvedeného ne. Ta pravidla jsou stejná.

Prostor mezi sedlem a pedálem musí být adekvátní, v něm se pak zohledňují různá specifika konkrétních jezdců. Podle stejných pravidel tedy nastaví sedlo mně i profi XC jezdci, jen zohlední mou a jeho stavbu těla, omezení pohybu a podobně.

Obecně se vzpřímenější posed hodí spíše pro enduro a All-Mountain kola, zatímco u silničních kol je jezdec více položený. Závodník je více natažen a skloněn s ohledem na aerodynamiku.

Jízda na horském kole nejsou totiž jen šílené sjezdy a prudké výjezdy. Bývá to i těžká a rychlá práce po rovinách za zády kamarádů, kde budete lapat každý kousek závětří a vaše záda se hrbí před nepříjemným větrem.

Zásadní rozdíl mezi XC bikem a endurem tkví ve schopnosti dostat se s kolem nahoru. Shodneme se na tom, že čím strmější bude sedlový úhel, tím lépe se pojede do kopce, protože není problém umístit těžiště takřka do osy pedálu, nesedět moc vzadu.

Pak je ale samozřejmě potřeba řešit jako kompenzaci i podobu přední části kola, aby i ruce a trup měly svůj prostor. Pro diváckou podívanou tratě míří hodně do kopce a hodně z kopce.

Výška sedla

Výška sedla je jedna ze základních veličin, která ovlivňuje efektivitu šlapání, zatížení kolen i stabilitu pánve. Správná výška sedla na kole umožňuje plynulé šlapání bez houpání pánve.

Sedneme si na kolo a jednu z klik dáme rovnoběžně se sedlovou trubkou. Položíme nohu v botě na pedál patou. Noha pod kolenem se nám musí při pohybu dozadu mírně propínat.

Asi tak 6 cm. Nesmí být zcela natažena ani více skrčena. U některých doporučení se uvádí rozmezí 6 až 7 cm. Při nastavení patou má být noha téměř natažená, nikoliv však úplně propnutá.

Je důležité, abychom seděli na sedle rovně a měli obě nohy na pedálech. Proto doporučujeme nastavení provádět poblíž zdi, o kterou se můžeme opřít.

Při spodní úvrati pedálu má být noha téměř natažená, ale koleno zůstává mírně pokrčené. S přední částí chodidla na pedálu bude noha v koleni mírně pokrčená.

Pro přesnější nastavení posedu na kole se někdy používá měření úhlu v koleni (přibližně 25-35°), které je běžnou součástí profesionálního bike fittingu.

Nebo použijte výpočet: Vnitřní délka nohy x 0,883. Výsledná hodnota představuje přesnou vzdálenost od středu středového složení po vrchní část sedla. Pro větší pohodlí se doporučuje začít s touto hodnotou sníženou o cca 5 mm.

Výpočet je pouze výchozí hodnota, protože správná výška závisí také na konkrétním kole, pedálech, obuvi, sedle a pohybu jezdce. Při změně kola je proto důležitější zachovat prostor mezi sedlem a pedálem než mechanicky převzít výšku sedla od země.

Příliš nízké sedlo

Příliš nízká výška sedla přetěžuje kolena. Bolest vpředu na koleni může znamenat, že sedlo je nízko nebo vpředu.

Správným řešením je sedlo zvednout nebo posunout dozadu. Pokud je sedlo příliš nízko, hrozí největší nebezpečí a je největší možnost si ublížit.

Příliš vysoké sedlo

Pokud budete mít nohu zcela nataženou, budete mít sedlo příliš vysoko a můžete na kole při jízdě tzv. přesýpat. Tedy zadek se vám bude přesouvat ze strany na stranu.

Příliš vysoké sedlo způsobuje houpání pánve a zatěžuje bedra. Může také přetěžovat zadní vazy kolena. Bolest vzadu pod kolenem může znamenat, že sedlo je vysoko nebo vzadu.

Řešením je sedlo snížit nebo posunout dopředu. Výšku sedla snižujte po milimetrech a po každé změně se projeďte.

Sklon sedla

Sedlo má být vodorovně. Ani špičkou dolů, ani nahoru. Běžně by sedlo mělo být ve vodorovné poloze, nicméně dle potřeb jezdce je možnost špičku naklonit nahoru nebo dolů.

Pokud ho budete mít špičkou nahoru, tak si vaše cenné pohlavní orgány užijí, zadek bude klouzat dozadu a budete mít snahu se neustále rukama přitahovat dopředu. V opačném případě se sedlem špičkou dolů se zase budete neustále rukama odtahovat.

V obou případech vás mohou začít bolet ruce a břišní svaly. Příliš velký úhel naklonění pak může vyvolat bolesti zad, rukou či sedacích partií.

Přesto je potřeba říci, že když ne sedlo naprosto vodorovně, tak spíše mírně (ale opravdu mírně a neznatelně) skloněné dopředu. I tak si ho někteří závodníci montují.

Především však s ohledem na typ, měkkost a profil sedla. Sedlo by mělo být v zásadě vodorovně; použijte vodováhu nebo aplikaci v telefonu, abyste sedlo nastavili do vodorovné polohy.

• Špička nahoru zvyšuje tlak na citlivé partie.
• Špička dolů způsobuje sklouzávání dopředu a nadměrné zatěžování rukou a ramen.
• Příliš velký sklon může vyvolat bolesti zad, rukou nebo sedacích partií.
• Sklon dolaďujte po malých krocích.

Předozadní poloha sedla

Ještě musíme zkontrolovat, jestli máme ve správné poloze sedlo (vodorovný posun) s ohledem na pedály. Kliku otočíme do vodorovné polohy a nohu zacvakneme do pedálu.

Vezmeme provázek se závažím a ten přiložíme na špičku kolena. Dole nám musí procházet provázek středem osy pedálu.

Pokud olovnice prochází před osou pedálu, posuňte sedlo dozadu. Pokud olovnice prochází za osou pedálu, posuňte sedlo dopředu.

Předozadní pozice sedla určuje, jak efektivně přenášíte sílu do pedálů. Příliš vpředu znamená větší váhu na rukou, příliš vzadu může vést k neefektivnímu šlapání.

Pokud z nějakého důvodu nelze dosáhnout ideální pozici, pak je lepší, aby koleno bylo před osou pedálu než za ní. Nicméně se nesetkáte s geometrií, která by hrozila poškozením těla, byla natolik anomální.

Když cyklisté potřebují podávat maximální výkon, jdou tělem dopředu, na špičku sedla. Poposednout dopředu má smysl jen v kopci, kde je těžiště jinde, tedy se mění i působení na kliku.

Poloha chodidla na pedálu a nastavení zarážek

Nohu musíte mít na pedálu absolutně rovně, rovnoběžně s klikou. Jinak třeba budete šlapat s koleny od sebe. Kloub palce na chodidle má být nad osou pedálu. Ani před ní, ani za ní.

Pro optimální pozici by mělo chodidlo ležet svou nejširší částí (špička před prsty) v úrovni čepu pedálu. Tím docílíme největší plochy pro rozložení tlaku při šlapání, a navíc v této pozici vhodně zapojíme všechny svaly.

Protože většina z vás již používá nášlapné pedály, tak je potřeba začít u zarážek, které se šroubují na boty. Namontujeme je pouze zhruba a dobře utáhneme.

Pokud šrouby přitáhneme zlehka a zarážka se vám na botě bude hýbat, může se vám stát, že nohu z pedálu již nevycvaknete. Při nastavování zarážek na botách myslete na to, že již při prvním utažení se vám do boty vytlačí drážky ze zoubků na spodní straně zarážek a zarážky budou při jejich přestavení chtít sklouznout opět do první polohy.

Tretry pro horské kolo mají podrážku na patě většinou příliš vysokou. Při nastavování výšky sedla proto záleží na tom, zda používáte běžnou obuv, silniční tretry nebo MTB tretry.

Řídítka, představec a poloha brzdových pák

Polohu řídítek zjistíme tak, že si na kolo sedneme, ruce položíme na řídítka a natáhneme prsty rovnoběžně s rukou. Brzdové páky by se nám měly lehce opírat o spodní část prstů.

Při takto nastavených brzdových pákách nebudeme muset ruce při brzdění na řídítkách zbytečně přetáčet. Správná poloha brzdových pák je důležitá zejména na horském kole, kde jezdec často brzdí ve stoji a v technickém terénu.

Správná vzdálenost a výška řídítek vůči sedlu je trochu kompromisem a můžete se řídit podle toho, jak se vám na kole dobře sedí. Některým jezdcům může vyhovovat spíše vzpřímenější posed, jiným zase více položený.

Pro úpravu předklonu volíme různé délky představců řídítek. V případě delšího představce budeme na kole více natažení a naopak. Příliš dlouhý představec vystavuje ramena a záda vyššímu zatížení, což může vést k nepříjemným bolestem.

Pokud máte bříško, které vás omezuje, dáte si jistě řídítka výše a blíže. Přesto se snažte, abyste nevypadali na kole narovnaní jako za kuchyňským stolem, nebo nebyli příliš nataženi.

Vzpřímený posed není řešení, protože čím vzpřímenější je, tím menší zůstane styčná plocha pánve se sedlem. Tlačí pak stejná hmotnost na menší plochu. Také otřesy působí vertikálněji.

Šířka řídítek podle postavy

Řídítka musí být dostatečně široká. Ne moc úzká, abychom neměli ruce moc u sebe, stlačovali si hrudník a špatně dýchali.

Ani ne moc široká, aby se nám s nimi dobře manévrovalo například mezi stromy. V zásadě trochu širší než naše ramena.

Řídítka by měla korespondovat s postavou. Není v pořádku dát dítěti 800mm řídítka, ale také není vhodné, abych já vozil úzká jak před 25 lety.

Historickým milníkem je nástup 29“ kol a potřeba mít větší páku na ovládání tak velkých obručí. Je to ale na úkor krku, trapézů, deltových a mezilopatkových svalů.

Rozložení hmotnosti a práce středu těla

Základem je rovnoměrné rozložení hmotnosti mezi sedlo, pedály a řídítka. Pánev zůstává stabilní, trup je mírně předkloněný, ramena uvolněná a kolena při šlapání směřují přirozeně vpřed.

Základní fixátor pozice na kole je vnitřní stabilizační systém, zvaný anglicky core. Takže opravdu základní fixaci pozice na kole má zajistit právě core, proto jen minimum váhy mají nést ruce.

Na kole sedíme klidně a snažíme se, aby kolo poháněly jen nohy a ne pohyby celého těla. Chodidlo na pedálu musí být v každé poloze otočení klik mírně skloněno dopředu.

Neprošlapáváme tedy patami dolů, ani nešlapeme příliš špičkami. Všimněte si, že někteří šlapou na kole jakoby do čtverce, zkrátka „hamtají“ do pedálů.

Krouživý pohyb nohou lze nacvičit i na jiných trenažérech s vypnutím zátěže. Vše samozřejmě na svém kole se správně nastaveným posedem. Myslete na to, že pokud sedíte na kole špatně, správně šlapat se nikdy nenaučíte.

Nejčastější potíže a jejich řešení

Opakované bolesti kolen, zad, krční páteře nebo brnění rukou bývají jasným signálem, že posed není optimální. Bolest zad může být reakcí na slabé břicho, přesněji core.

Čím delší jízda je, tím se unavují i stabilizační prvky a nefixují tak, jako když jsem vyjel. Signály zesílí. Tělo dává najevo, že je unavené, přetížené, což se pak může projevovat jako mravenčení prstů rukou i nohou.

Jak se mění posed podle používání MTB

Enduristů prý k Pavlovi moc nejezdí, což mě překvapuje - s ohledem na to, kolik kilometráže je čeká během tréninků, ale i při závodech. Byť o výsledku závodu rozhoduje hlavně čas jízdy z kopce, šlapání je hodně - a bude-li efektivnější, znamená to úsporu sil.

Zefektivnit každé šlápnutí do pedálů se prostě vyplatí obecně, a to je právě Pavlova parketa. Stejně jako při každém cvičení totiž platí, že pokud začnou docházet síly, zhoršuje se technika, koordinace.

Cyklistika je sport opakování, pořád děláme nohama jeden pohyb. Když najedete pár set kilometrů, tak je to jedno, ale když už to jsou tisíce a tisíce, pak už se jakákoli sebemenší chyba promítne do těla.

Pokud něco cvičit, pak právě střed těla, tedy vnitřní stabilizační systém. Pokud bychom se bavili o zdravosti pohybu při jízdě na kole, pak je doporučovaná cyklistika právě z důvodu, že opakované pohyby posilují to, co s klouby hýbe, ale bez zatížení váhou trupu a bez velkého rozsahu pohybu.

Pro horní polovinu těla cyklistika už tolik zdravá není - už z důvodu tvaru esovitě prohnuté páteře. Ta se zde dostává do patologického postavení, zejména pak krční páteř, to vše v celkem strnulé pozici po několik hodin strávených na kole.

Výběr sedla a vliv geometrie rámu

Vztah pánev versus sedlo je zdrojem spousty problémů a současně klíč k jejich řešení. Výběrem správného sedla tráví Pavel s klienty hodně času kvůli řadě aspektů, které se musí zohlednit.

Tvar sedla rozhodně není jen jeden a je to nejindividuálnější komponent na kole. S posunem posedu, myšleno vzpřímený versus natažený, pak mnohdy platí, že stejný jezdec bude mít na různých kolech různá sedla.

Jeden posed pak nemusí být pro stejného jezdce totožný u gravelu a silničního kola, dokonce ani jeho výška ne. Pavel při řešení posedu nevychází jen z rozměrů kola a komponentů, ale zejména z biometrických dat.

Posed se vyvíjí spolu s geometrií kola, ale základní pravidla se nemění. To, co se mění, je prakticky jen způsob, jak to měříme, nástroje. Místo olovnice máme lasery, snímací technologie jsou výrazně přesnější.

Jak postupovat při domácím nastavení

1. Postavte kolo poblíž zdi, aby bylo možné bezpečně nasednout a sedět rovně.
2. Nastavte sedlo přibližně vodorovně.
3. Výšku sedla nastavte pomocí paty na pedálu v dolní úvrati.
4. Zkontrolujte, zda se pánev při šlapání nehoupá.
5. Nastavte předozadní polohu sedla pomocí provázku s olovnicí.
6. Zkontrolujte polohu chodidla a zarážek.
7. Nastavte brzdové páky tak, aby se lehce opíraly o spodní část prstů.
8. Ověřte, zda vám šířka řídítek umožňuje volné dýchání i bezpečné manévrování.
9. Projeďte se venku a jednotlivé změny dolaďujte po malých krocích.

Nastavte si doma posed podle našeho návodu, dejte si do kapsy potřebné nářadí a jeďte se projet kolem domu. Zkuste si, jak se vám jede a posed průběžně dolaďte.

Než prodáte své staré kolo, na kterém se vám dobře sedí, změřte si na něm základní vzdálenosti. Výšku sedla od středové osičky a vzdálenost špičky sedla od řídítek.

Rozhodně neměňte výšku sedla od země, protože takřka každé kolo má střed umístěn od země v jiné vzdálenosti. Záleží na geometrii stavby rámu.

Na novém kole budete sedět stejně dobře a ušetříte si práci s nastavováním stejného posedu na novém kole. Přendejte si na nové kolo své sedlo ze starého kola, na kterém jste několik let seděli.

Když už hýbete se sedlem nahoru a dolů, namažte si sedlovku v délce, která je zasunuta v rámu, vazelínou. Mažte ji i v průběhu roku, zvláště tehdy, pokud jezdíte i v zimě.

Kdy má smysl profesionální bike fitting

Základní nastavení posedu na kole zvládne většina cyklistů svépomocí. Přesto existují situace, kdy se vyplatí odborná pomoc.

Profesionální měření posedu pracuje s analýzou pohybu, měřením úhlů a individuálními proporcemi jezdce. Výsledkem je přesné nastavení posedu, které zvyšuje efektivitu šlapání, snižuje riziko přetížení a výrazně zlepšuje celkový komfort při dlouhodobé jízdě.

Cílem je najít správně nastavený posed na kole podle jezdce a stylu jízdy. Při měření lze sledovat rozsah pohybu nohou, polohu chodidel, zatížení sedla i pohyb jednotlivých částí těla.

Původní posed nereflektoval moje tělo, natažení nohy ve spodní úvrati klik bylo zbytečně velké, daleko za optimální extenzí, a zatížení sedla zadkem nebylo rovnoměrné - jedna strana byla přetížená.

Už první snížení přineslo značnou nápravu, což jen zlepšovalo efektivitu přenosu energie na pedál. Prostor mezi pedálem a sedlem byl konečně optimalizován.

Podle čeho porovnávat různé rámy

Pro porovnání rámů nestačí sledovat pouze označení velikosti. Důležitá je délka rámu, reach, výška hlavové trubky, sedlový úhel, délka zadní stavby, délka představce, výška a šířka řídítek a možnost nastavit sedlo do správné polohy.

Rodinné kolo 1: Author Opus 17" na 26" kolech představuje starou nataženou geometrii. Rodinné kolo 2: RB CRR275 vel. L na 27,5" kolech má délku horní rámové trubky 600 mm. Moje kolo 3: RB CRR275 vel. XL na 27,5" kolech má délku horní rámové trubky 640 mm.

Na kole se sedí pohodlně tehdy, když odpovídá vašim proporcím a lze na něm nastavit správný prostor mezi sedlem, pedály a řídítky. Pocit z kola se však získává také dlouhodobým ježděním a průběžným dolaďováním.

Ničím jiným, než ježděním a vyježděním se, cit, jistotu a pocit splynutí s kolem nezískáš. A ničím jiným, než dlouhodobým přímým srovnáním a průběžným dolaďováním, nezjistíš přesně, co potřebuješ.

Je dobré si umět nastavit sedlo a řídítka vždycky stejně do „svého milimetrového“ nastavení, aby bylo se z čeho vycházet při dolaďování a pro porovnání mezi koly člověk vycházel vždycky ze stejné pozice.

tags: #posed #na #mtb #kole #podle #znacek