Nájezd do zatáčky patří k nejdůležitějším dovednostem pro rychlou a bezpečnou jízdu na motocyklu. Před zatáčkou je nutné včas odhadnout rychlost, dobrzdit, podřadit, připravit správnou polohu těla a nasměrovat pohled co nejdál do oblouku.
Nejbezpečnější průjezd je takový, při kterém máte motorku před zatočením dostatečně zpomalenou, do zatáčky vjíždíte s lehce přidaným nebo konstantním plynem, trefíte pozdnější apex a z něj plynule zrychlujete. Základní pravidlo zní: kam nevidím, tam nevletím.
Co rozhoduje o správném nájezdu
Od nájezdu do zatáčky se odvíjí celý její průběh. Je důležité správně odhadnout nájezdovou rychlost a motocykl dostatečně odbrzdit. Jestliže to nestihneme a brzdíme ještě v zatáčce, hlava nám neumožní přidat plyn a odlehčit přední kolo.
Nejde přesně říct, jakou rychlostí do zatáčky najíždět, takže se budete muset řídit svým vlastním instinktem. Správně odhadnout nájezdovou rychlost není sranda, proto koukejte dostatečně před sebe a ne metr před motorku. Sledujte jestli se zatáčka nezavírá.
Rychlost, ve které budete zatáčku najíždět, řešte včas. Vždycky je lepší si včas podřadit a využít brzdný účinek motoru, než na poslední chvíli vzít za brzdy.
Nejbezpečnější je zvolit takovou nájezdovou rychlost, abyste zatáčku dokázali projet bez paniky, bez prudkých pohybů a bez nutnosti pozdního intenzivního brzdění. Čím vyšší rychlost průjezdu a čím ostřejší zatáčka, tím větší náklon je potřeba.
Postup před zatáčkou
1. Vyhodnoťte zatáčku a její povrch
Při nájezdu sledujte, kam silnice vede, jaký má profil a zda se její oblouk nezavírá. Dávejte pozor na profil silnice, kam vedou stromy nebo svodidla - nebudete potom překvapení, když se zatáčka začne najednou zavírat.
Vždycky sledujte okolí. Ani jízda po neznámé silnici nemusí být nutně neplynulá. Stačí se soustředit na to, kam silnice vede. Dobrou nápovědou můžou být stromy podél silnice, které ji většinou lemují. Stejně tak vám mohou pomoci svodidla.
Druhým důležitým bodem je povrch zatáčky. Zcela jinak budou držet pneumatiky na hrubém asfaltu a jinak na kočičích hlavách. Nezapomeňte také na to, že když prší, mnohem více to klouže i na asfaltu.
Nebezpečné jsou také bílé čáry, za sucha o nich ani nevíte, ale za deště dokážou pěkně potrápit. Zejména na jaře si musíte také dát pozor na štěrk, písek a jiný nepořádek, který tu po zimě zůstal ležet.
2. Zvolte nájezdovou rychlost
Nejdůležitější je mít ještě před průjezdem zatáčky podřazeno a dobržděno na odpovídající rychlost, kterou bezpečně pod plynem projedete celou zákrutu. Jen tak se vyhnete nebezpečnému brzdění v zatáčce, které pro vás může mít nepříjemné následky.
Při klidné turistické jízdě nemá cenu do zatáček vysedat, ale bude stačit pracovat s horní polovinou těla. Nájezdovou rychlost volte takovou, aby jste zhruba od poloviny zatáčky mohli začít přidávat plyn a mohli se z ní díky němu nechat vytáhnout ven.
Pokud neznáte profil zatáčky nebo nevidíte, jak je zakončená, jeďte tak, jako byste projížděli vracečkou. Raději více točit a mít podřazeno o stupeň víc, než řešit to, že budete muset rychle podřazovat.
3. Brzděte před zatočením
V zatáčce se už nebrzdí.
Pokud chcete jet opravdu rychle, platí jedna důležitá poučka. Vždycky brzdětě přední brzdou nejdřív opravdu prudce a pak postupně povolujte. Tak bude správně fungovat pérování motorky a váha bude tam, kde má být.
Koleny se opřete do nádrže a zkuste zadek posunout lehce dozadu - to udrží motorku stabilní a vy budete mít lepší cit v rukou. Při opravdu prudkém brzdění zadní brzdu nepoužívejte, pokud se ovšem nechcete trochu klouzat a neumíte nasměrovat motorku do zatáčky zadním kolem.
Pokud není sucho, neměli byste brzdit hluboko do zatáčky. Tady hrozí velké nebezpečí smyku předního kola.
Nedržte řídítka křečovitě, při brzdění se do řídítek nezapírejte, ztratíte tím cit na ovládání páček. Ty ovládejte tolika prsty, kolik vám bude vyhovovat, doporučujeme používat dva, pomáhá to citlivěji dávkovat a budete mít stále oporu v řídítkách.
4. Podřaďte včas
Před zatáčkou už byste měli vědět, jako zařazenou rychlostí chcete zatáčku projet a včas podřadit ještě když je motorka rovně. Do nákonu ji pouštějte až když už máte odřazeno.
Pokud to stíháte, je lepší dávat meziplyn mezi každým podřazením a spojku pouštět pomalu, pokud nemáte antihop.
Pokud budete mít zařazený správný převodový stupeň, bude váš motor běžet v těch nejlepších otáčkách a dokáže pak téměř okamžitě zareagovat potřebnou akcelerací po přidání plynu na výjezdu ven.
Pokud i přes to budete muset v zatáčce podřadit, používejte meziplyn a citlivě pouštějte spojku, aby vám rychlá změna otáček neutrhla kola.

Ideální stopa při nájezdu
Ideální stopa v zatáčce je takový svatý grál všech motorkářů a naprosto klíčová dovednost. Správná stopa totiž určuje jak vaši rychlost, tak i míru bezpečí.
Zatáčku najíždějte co nejvíc vlevo, ve svém pruhu. Připravíte se tak na průjezd ideální stopou, kterou vidíte na nákresu.
Zákon mluví tak, že motorky by měly jezdit při pravém okraji vozovky. Krajnice ale může být zdrojem problémů, například zvlněný asfalt, hrboly, nečistoty nebo štěrk, proto vybírejte svoji stopu s ohledem na to, abyste byli v co největším bezpečí a měli maximální přehled o dění před sebou.
Neuspěchejte zatočení! Obecně se dá říct, že je dobré zatáčet o maličko později, protože pak vás zatáčka nepošle do protisměru.
Je nutné správně zvolit nájezdový bod, trefit vrchol zatáčky a z něj už plynule přidávat plyn. Dejte si pozor na obvyklou chybu, kdy se často stává, že přidáte moc brzo a motorka vás vyžene do protisměru nebo ven ze silnice.
Pravotočivá a levotočivá zatáčka
Pravotočivá zatáčka
Nikdy se nesmíme v pravé zatáčce nechat vynést do protisměru! Pravidlo průjezdu pravé zatáčky je jednoduché.
Zatáčku najíždíme od střední čáry, držíme se podél ní co nejdéle, dokud nevidíme na konec zákruty a teprve poté můžeme lehce přidat plyn a nechat se vynést k pravému okraji silnice.
Při výjezdu ze zatáčky se nechte vynést zase zpět směrem ke střední čáře. Při tréninku myslete hlavně na to, abyste nezačali od středové čáry zatáčet dříve, dokud nevidíte až na konec zatáčky, nebo abyste již při vjezdu nejeli při pravé krajnici.
Levotočivá zatáčka
Levou zatáčku projíždíme vždy od pravého okraje jízdního pruhu, u kterého se držíme až do doby, kdy vidíme do zatáčky a teprve poté se můžeme nechat vynést směrem ke středové čáře.
V ten samý okamžik můžete začít lehce přidávat plyn a opět se nechat vynést k pravému okraji silnice.
Dejte si pozor abyste najížděli koly až na středovou čáru, musíte si uvědomit, že jste nakloněni a zasahovali byste tak vlastním tělem do protějšího pruhu.
Také je potřeba myslet na to, že ten kdo jede proti vám, může svůj průjezd pravotočivou zatáčkou přepísknout, vynese jej to ke středové čáře a mohli byste se tam střetnout. Pro vás na motocyklu by to nejspíš mělo fatální následky.
Pohled je klíčem k nájezdu
Oči a jejich správné používání je klíčová věc pro rychlou a bezpečnou jízdu na motorce.
Při jízdě se nedívejte dva metry před motorku, ale maximálně tam, kam dohlédnete. Budete tak mnohem lépe reagovat na jakýkoliv problém, který se před vámi může objevit.
Pohled co nejvíce dopředu vám rovněž pomůže správně odhadnout rychlost, jakou chcete zatáčku nebo daný úsek silnice projet.
Kam se dívat při nájezdu
Nejdůležitější je najít si brzdný bod a ten periferně sledovat. Nezafixujte na něj ale svůj pohled a koukejte se tam, kam chcete motorku poslat.
V zásadě jde o správnou nájezdovou rychlost a nasměrování motorky k vrcholu zatáčky. Už před zatáčkou by měl pohled směřovat co nejdál do oblouku, nikoli na vlastní přední kolo nebo několik metrů před motorku.
Pořád platí základní poučka - jedete tam, kam se díváte.
Vrchol zatáčky
Přišpendlete oči na apex, přeneste váhu do vnitřku a směrujte motorku do zatáčky. Už v první třetině zatáčky byste měli trochu přidat plyn, což pomůže správně rozložit váhu, a motorku tím pádem stabilizovat.
Jakmile vidíte, že se blíží konec zatáčky, můžete začít zrychlovat. Již nás v podstatě nemá co překvapit, jelikož tam vidíme.
Výjezd ze zatáčky
Ve chvíli, kdy si jste stoprocentně jistí, že máte motorku nasměrovanou tam, kam chcete, už koukejte na výjezd ze zatáčky a plynule přidávejte plyn.
Vaše oči by měly jít dopředu rychleji, než jede motorka. Další poučka říká, že byste nikdy neměli přidávat plyn, pokud si nejste jistí, že ho zase nebudete muset ubrat.
Je špatně brzy přidat a potom se vylekat, že vás to táhne ze zatáčky pryč.
Zrychlujeme a přitahujeme se k apexu zatáčky. Pohled směřuje do dálky na rovinu. Motocykl je vynášen, ale silnice se již rovná a tím pádem nesměřujeme do protisměru.
Plyn v zatáčce
Zatáčku projíždíme mírně pod plynem. Tím zajistíme rozložení váhy na obě kola. Nedochází nám tak k přetížení předku.
Přidat se musí jenom tolik plynu, aby motocykl nezrychloval. To by znamenalo vynášení ze zatáčky a následné ubrání a rozhoupání motocyklu.
Plyn musí být lehce přidán již od počátku zatáčky, pokud totiž vjíždíme bez plynu a přecházíme do náklonu, máme potom strach otevřít v zatáčce plyn.
Motocykl zpomaluje a přidání je až na úplném konci zatáčky. S konstantním plynem máme klidný motocykl a můžeme se plně soustředit na naklánění a průjezd.
V případě, že se před námi cokoliv děje máme totiž možnost nejprve ubrat plyn a tím snížit rychlost, nemusíme tedy hned sahat po brzdě, která nám rovná motocykl.
Jakmile bude v motorku v náklonu a vy už nebudete brzdit, měli byste lehce přidat plyn. Odlehčíte tím pádem tlak na přední kolo a motorka si lehce sedne v tlumiči na zadku.
Pozice těla při nájezdu
Uvolnění je základ
Nechte vršek těla a hlavně ruce s lokty úplně uvolněné a snažte se motorku řídit spíš přenášením váhy než silou pomocí rukou. Je to bezpečnější a pohodlnější.
Nebudete zbytečně plýtvat energií. Horní část těla, tedy ramena a ruce, jsou vždy volná.
Za všech okolností musíte být na motorce uvolnění. V jakýkoliv moment musíte být schopni ovládat spojku, plyn a obě brzdy. To nepůjde, pokud budete na motorce ztuhlí nebo křečovití.
Řídítka neslouží k tomu, abyste se za ně při vysedání drželi, abyste nespadli z motorky. V sedle vás udrží odstředivá síla.
Držení těla a nádrž
Největším a nejtěžším úkolem spodní částu těla je podpírat část horní, což vám umožní mít uvolněné ruce.
Řídítka slouží jen k zatáčení a jakýkoliv jiný tlak na ně, ať už z nerovností nebo tlakem kterým se o ně opíráme, si rozhazujeme šasi.
Ideálně byste se měli držet koleny nádrže pomocí svalů trupu tak, aby na rukou nebyla žádná váha. To platí jak pro jízdu po rovince tak i uprostřed zatáčky.
Váha vašich paží a horní části těla neovlivňuje řízení, což vám umožní dělat jemné korekce směru. Pokud jsou vaše paže uvolněné, nemají tendenci přidávat nechtěné pohyby, které můžou rozhodit jemnou rovnováhu geometrie řízení, což může vyústit až k rozkmitání řídítek.
Vysednutí do zatáčky
Lehce si vysedněte, asi tak na půl zadku, do vnitřku zatáčky. Vysednout stačí na půl zadku.
Nádrž musíte cítit na vnitřní straně stehna. Vnitřní strana stehna se opírá o nádrž, punt je na hraně sedla, levá půlka zadku je ve vzduchu.
Správné přenesení váhy pomůže projet zatáčku svižně a bezpečně. Všechno závisí na rychlosti, kterou jedete.
Někdo preferuje sedět úplně vzadu, jinému naopak vyhovuje naplácnutí na nádrž - obojí je při normálním ježdění správně, dělejte to hlavně tak, abyste neměli pocit jakéhokoliv omezování a nebyli jste v křeči.
Mějte na paměti, že se spodní částí těla musí korespondovat i horní část, tedy ramena a hlava. Vyvarujte se „šroubovice“, kdy zadek visí mimo motorku a hlava a ramena zůstávají přesně nad nádrží.
Jedna ruka se natáhne, druhá pokrčí tak, abyste dostaly trup do pozice rovnoběžné s motorkou, jako byste chtěli dát pusu zrcátku. Vnější ruka je opřená o nádrž, ale nedrží se za ni.
Proč se vysedává
O motorce s jezdcem musíme uvažovat jako o celku. Rozložení hmotnosti motorky je jasně dané, s ním hýbat nelze. Změnu těžiště ale v soustavě jezdec/motorka provést můžeme.
Vysednutím z motocyklu do strany posuneme těžiště soustavy. Naším cílem je těžiště směřovat co nejvíce dolů a dovnitř zatáčky.
Čím více posuneme těžiště mimo osu motorky, tím nižší náklon potřebuje motorka k tomu, aby zatáčku projela danou rychlostí.
Limitujícím faktorem při průjezdu zatáčkou je náklon motocyklu. Rychlost průjezdu zatáčkou tedy ovlivňuje míra vysednutí.
Poloha nohou
Nohy na stupačkách musíte mít na špičkách. Není to nutné vždy, ale je dobré si na to zvyknout i na rovinkách.
Na špičkách, hned za prsty, máte největší cit. Kdy to nutné bezpodmínečně je, je při průjezdu zatáčkou.
Vnitřní noha musí v ten moment být vždy na špičce. Pokud by tomu tak nebylo, snižujete si světlou výšku a budete dřít botou o asfalt.
V zatáčkách je nutné mít špičky na stupačkách, jinak se zbytečně omezujete v náklonu, a to může být nebezpečné!
Kdy měnit polohu na motorce
Každý přesun vašeho těla znamená změnu rozložení váhy, se kterou se musí tlumiče vypořádat. Proto provádíme změnu pozice vždy dostatečně brzo před zatáčkou a vracíme se doprostřed až po zatáčce.
Vždy v momentě, kdy je motorka narovnaná. Vysedat z motorky v momentě, kdy jste ji již sklopili do zatáčky je risk.
Navíc v ten moment se plně soustředíte na brzdy, podřazování a trefení správné stopy. Je zbytečné a nebezpečné řešit navíc ještě polohu na sedačce.
Tu si nachystejte ještě před samotným brzděním, ještě předtím než vůbec zavřete plyn, dokud jedete zalehnutí za plexisklem na rovince.
Vysedávání v náklonu rozhodí stabilitu motorky, což má za následek netrefení bodu zatočení.
Jednotlivé fáze průjezdu
| Fáze | Pozice těla a práce s motocyklem |
|---|---|
| Rovinka | Jezdec sedí uprostřed osy motorky, může i více vzadu kvůli lepšímu zalehnutí za plexi. Cílem je co nejnižší aerodynamický odpor. |
| Před zatáčkou | Spodní část těla posunu na půl zadku do strany a co nejvíce dopředu aby se vnitřní strana stehna opírala o nádrž. |
| Nájezd do zatáčky | Fáze brzdění a sklápění motorky do zatáčky. Pozice spodní části těla se nemění, tu jsme si již nachystali. |
| Vrchol zatáčky | Pozice se nemění. |
| Výjezd ze zatáčky | Cílem je mít motorku co nejdříve narovnanou, abychom mohli přidat plyn. |
| Za zatáčkou | Teprve až v momentě kdy je motorka skoro rovně, vracím se zpátky do polohy pro průjezd rovinkou. |
Kontrařízení a zatáčení
Kontrařízení je krátký řídicí impuls, kterým motorku vychýlíte z rovnovážného stavu a naklopíte ji do zatáčky. Při jízdě doprava se odtlačuje pravé řídítko, při jízdě doleva levé řídítko.
To kontra neslouží k zatáčení jako takovému, ale jen jako krátký impuls k vychýlení motorky, i jízdního kola, z rovnovážného stavu - aby se motorka naklopila a spadla do zatáčky, potom už točíš na stejnou stranu, jako zatáčíš.
Tohle rozhození rovnováhy jde udělat i přenesením váhy na vnitřní stupačku bez toho kontra impulsu nebo třeba i zatlačením na řídítko dolů - prostě přenesením těžiště mimo osu motorky směrem do zatáčky.
Při běžné jízdě začátečník nemusí jednotlivé pohyby vědomě rozebírat. Motorka zatáčí kombinací náklonu, práce řídítek, přenesení těžiště, pohledu a plynu.
Jakmile se jezdec snaží každý pohyb vědomě kontrolovat, může ztuhnout a ztratit plynulost. Ze začátku si pohlidej hlavně to, aby jsi sedel na motorce volně, ne strnule.
Jeďte plynule, nedělejte trhavé pohyby jak plynem, tak řídítky, a hlavně - dívejte se tam, kam chcete jet.
Utahující se zatáčka a krizová situace
Utahující se zatáčka je těžká věc, ve které pomůže jen správné vedení pohledu a neuspěchat zatočení.
Nikdy nepřidávejte plyn, dokud neuvidíte na konec oblouku. Toto je velmi častá chyba, kterou lidé dělají při jízdě na neznámé silnici.
Kam nevidím, tak nevletím - to je základní a nejdůležitější pravidlo. V žádném případě nevjíždějte rychle do zatáček, u kterých nevidíte jejich konec a nemáte přehled o tom, co se v nich děje.
Pamatujte, že uprostřed zatáčky může být nějaká překážka nebo jiný problém.
Pokud zatáčku přeženete, nepanikařte a snažte se koukat do jejího vnitřku. Správný pohled dokáže totiž hodně věcí zachránit!
Když se budete v krizové situaci koukat do škarpy nebo na strom, tak do něj taky vletíte. Není to lehké, ale dá se to naučit.
Musíte překonat strach, odtrhnout oči od překážky a podívat se dál - jednoduše si najít cestu, únikový prostor. Většinou to místo najdete.
Když se zatáčka náhle zavře
Pokud se zatáčka náhle „zavře“, nezmatkujte. Chce to sebekontrolu, motorku ještě víc naklonit a snažit se o průjezd.
Moderní motorky a pneumatiky vydrží hrozně moc, nehoda je v takovém případě většinou zaviněna ztrátou odvahy motorkáře.
Klíč k úspěchu je vnitřní klid a vyrovnanost.
Překážka ve výjezdu
Může tam stát porouchané vozidlo, nebo být na silnici vyteklý olej, nafta, rozsypaný nepořádek, pokud nejedete na krev, stačí před tím lehce přibrzdit oběma brzdami, objet překážku a snažit se sklopit motocykl jak jen to půjde.
Hlavně se nedívejte na překážku, ale tam kam chcete jet, kam se dívají oči, pojede i váš motocykl!
Brzdění v zatáčce je mnohem těžší než na rovině. Pokud to situace umožňuje, tak je tu druhá varianta, narovnat motocykl a prudce zabrzdit s vymáčknutou spojkou a potom dokončit průjezd zatáčkou.
Bohužel pokud už víte, že to nedáte, raději než do překážky, zkuste to poslat mimo vozovku. Samozřejmě pokud to situace a okolí dovoluje, něco jiného je výlet do pole a něco jiného když je kolem vás les.
Pád v zatáčce
Pokud už motorku „položíte“, uvolněte tělo a svaly a nechte se smýkat po silnici.
Násilné snahy vstát nebo ubrzdit pád rukama přinesou už jen další zranění navíc.
Rozdíl mezi silnicí a závodní tratí
Motocykly se dělí do několika kategorií, a tak je jasné, že na supersportu projedete zatáčku jinak než na cruiseru s apé řídítky.
V podstatě by se průjezdy zatáček daly rozdělit na tři zásadní kategorie:
- Optimální, normální styl - sklon jezdce a motocyklu je stejný, tedy jezdec je v přímce se svým motocyklem.
- Chopper styl - motocykl je nakloněn více než jezdec, při tomto stylu se vám bude i snáze manipulovat v malých rychlostech, pokud budete potřebovat rychle zareagovat.
- Sportovní, závodní styl - jezdí se „vysednutý“ z motocyklu.
Doporučujeme nejezdit na maximum náklonu, to si nechte na závodní dráhu, protože díky vysednutí je sice průjezd zatáčkou nejideálnější, ale na druhou stranu se vám snižuje rozhled, protože hlava jezdce je nízko nad silnicí.
Pokud jste majiteli cestovního motocyklu, zkuste si při průjezdu zatáčkou posunout vnitřní koleno lehce dopředu a do strany, tím pádem se vám lehce vysune i váš zadek a vy najednou zjistíte, že to jde tak nějak lehčeji.
Hlavu držte kolmo k vozovce a dívejte se na konec zatáčky, ne na svoje kolo nebo na vozovku před ním.
Jak trénovat nájezd do zatáčky
Najděte si dostatečně dlouhou zatáčku, ve které budete mít dostatek času na to, uvědomit si, jak na motorce sedíte.
Mrkněte očima dolů, vidíte budíky? To je špatně. Hlava by měla být nad řídítkem.
Kde cítíte nádrž? Jste opření o vnitřní stranu stehna? A kde cítíte zadek?
Nebojte se při tréninku pozice na motorce pohyby „přehánět“. Bude to jen váš pocit. Pokud totiž nejste zvyklý se na motorce hýbat, bude vám každý malý pohyb připadat extrémní.
Realitu si můžete ověřit třeba z fotky.
Ze začátku si pohlídejte hlavně to, aby jste seděli na motorce volně, dívali se v zatáčce tam kam chcete jet a nedělali trhavé pohyby plynem ani řídítky.
Správný průjezd zatáčkou
Pokud si nejste jistí, anebo v případě trénování rychlých průjezdů zatáčkou je lepší navštívit některý z našich závodních okruhů.
Nemusí z vás být okamžitě Valentino Rossi, ale jde o to, že tady si v bezpečí natrénujete vše, aniž byste ohrozili ostatní účastníky provozu.