Proč jsou motorkáři neohleduplní a jak jejich chování ovlivňuje ostatní účastníky silničního provozu

Motorkáři nejsou automaticky neohleduplní, jejich chování však ostatní účastníci silničního provozu často vnímají jako riskantní, protože motocykly umožňují rychlé změny směru i rychlosti, snadno se ztratí v mrtvém úhlu a jejich řidiči někdy přeceňují své schopnosti nebo nedodržují pravidla. Více než 80 % z dotázaných věří, že pokud by se motorkáři častěji řídili pravidly, mohli by se stát u motoristů oblíbenějšími.

Současně ale platí, že značnou část nehod způsobí řidiči automobilů, kteří motocyklistu přehlédnou, špatně odhadnou jeho rychlost nebo nevěnují dostatečnou pozornost odbočování, předjíždění a změně jízdního pruhu. Bezpečnost na silnicích není odpovědností jen jedné skupiny řidičů.

Proč motorkáři působí jako neohleduplní

Pro více než 65 % motorkářů znamená řízení jejich stroje především zábavu, případně spojení koníčku a způsobu dopravy, či jej dokonce označili za styl svého života. Toto číslo potvrzuje obecný fakt, že motorkáři si své stroje obvykle pořizují s cílem vychutnat si ten pravý požitek z jízdy a mnohdy v provozu ne zcela dbají na dodržování dopravních předpisů.

To se však odráží na vnímání motorkářů ostatními motoristy. 60 % motoristů uvedlo, že buď zcela, či alespoň částečně souhlasí s tvrzením, že motorkáři svou jízdou ohrožují ostatní účastníky silničního provozu. Současně s tím se necelých 84 % motoristů domnívá, že pokud by motorkáři dodržovali pravidla silničního provozu, měli by je řidiči automobilů raději.

Silný stroj a nadšení z jízdy často způsobí, že člověk zapomene na pravidla silničního provozu. Nicméně rychlostní omezení, ať už v obcích nebo na státních silnicích, platí také pro motorkáře.

Rychlost a přeceňování vlastních schopností

Slunečné a teplé dny jsou jasným znamením toho, že je na čase dát do kupy motorku, oprášit motooblečení a vyrazit na silnici. Suché a poloprázdné silnice a nadšení z toho, že se můžeme vrátit ke svému koníčku a na pár měsíců si opět užívat svobodné jízdy, nás občas trochu přemůže a my přeceníme své schopnosti.

Výsledky mohou být hned dva - buď si užijeme dokonalé odpoledne plné vzrušení, nebo to v horším případě skončí ošklivou nehodou. Nejčastějšími příčinami dopravních nehod motocyklistů je nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky, zatáčce, svým schopnostem nebo technickým možnostem motocyklu.

Nejčastější příčinou byla vysoká rychlost - úředním jazykem řečené "nepřizpůsobení rychlosti dopravně technickému stavu vozovky" stojí za 436 nehodami způsobenými řidičem motorky, dalších 117 spadá do kategorie "nepřizpůsobení rychlosti stavu vozovky" a v 65 případech jel motorkář příliš rychle s ohledem na okolní provoz.

Brzdná dráha se totiž prodlužuje i u motocyklů, a i když byste v 50 km / h stihli bez problému brzdit, když vás něco nemile překvapí, v 70 km / h už by to mohl být velký problém. Brzdná dráha je u motorek zhruba o 15 % delší než u osobních automobilů, což znamená, že by si motorkáři měli udržovat o to větší odstup, a to jak při předjíždění, tak v klasické řadě aut.

Následky nehod pak výrazně ovlivňuje rychlost. S jejím nárůstem (u auta i motocyklu) o deset kilometrů za hodinu totiž vzrůstá pravděpodobnost těžkého zranění motorkáře 1,3krát a pravděpodobnost usmrcení dokonce 1,8krát.

Nedodržování odstupu a riskantní manévry

Motorka sice patří mezi nejmenší dopravní prostředky, které se pohybují na vozovce, přesto by mezi ní a ostatními účastníky provozu měl být dostatečný prostor. Přece jen nikdy nevíte, co se může přihodit.

Jezdec na motocyklu by se též neměl v žádném případě „lepit“ na vozidlo před ním, protože jeho řidič může v takovém případě zpanikařit a provést nečekaný manévr. BESIP zdůrazňuje, že za všech okolností je třeba dodržovat bezpečnou vzdálenost.

Při předjíždění by pak měl mít motocyklista připravený jakýsi záložní plán, kudy jet v případě, kdy auto jedoucí před ním náhle odbočí či změní směr, nebo kdy náhle vyjede jiné vozidlo z vedlejší ulice. Pozor je ale třeba dávat i v momentě, kdy řidič motocyklu předjíždí parkující auta.

Nejpomalejší jezdec by měl jet vždy jako první. Nejrychlejší by se naopak měl pohybovat na konci skupiny. Mezi jednotlivými stroji by pak měl být během jízdy bezpečný odstup. Samozřejmostí potom je, že na společné vyjížďce mezi sebou motorkáři nesmějí v žádném případě nijak „závodit“.

Chyby v zatáčkách, při brzdění a při změně směru

Často pak dochází k nezvládnutí řízení, smyku, vyjetí mimo komunikaci, přejetí do protisměru nebo střetu s jiným vozidlem. Rizikové jsou také situace, kdy se řidič plně nevěnuje řízení nebo špatně vyhodnotí dopravní situaci.

Jednou z nejčastějších příčin pádu na silnici je, když motorkář prudce vezme za přední brzdu. Důležité je proto mít při jízdě dobrý přehled a plánovat dopředu, což v případě nenadálé situace poskytne dostatek času na vhodnou reakci.

Do zatáček je třeba při jízdě na motorce přidávat plyn, aby byl motocykl správně vyvážený a byla odlehčena přední guma. Při přidaném plynu pak stroj lépe zatáčí a díky konstrukci pneumatik a obvodovým profilům se není třeba obávat, že by v náklonu při lehkém přidání plynu výrazně zrychloval.

Při jízdě na motorce musí být tělo vždy absolutně uvolněné. Dlouhá neuvolněná jízda totiž může navodit křeče, což je velmi nebezpečný moment.

Jak chování motorkářů ovlivňuje ostatní řidiče

Motocykly se v posledních letech těší rostoucí oblibě a na českých silnicích jich každoročně přibývá. Motorkáři rovněž tvoří až dvacet procent těžce zraněných u dopravních nehod.

Řidiči automobilů mohou kvůli zkušenostem s riskantní jízdou některých motocyklistů začít celou skupinu vnímat jako problémovou. Takové vnímání může vést k napětí, nejistotě a chybám při předjíždění, odbočování nebo jízdě v koloně.

Dochází k tomu zejména při předjíždění a v prudkých zatáčkách, kdy si lidé za volantem nedrží dostatečný rozestup nebo dokonce zpanikaří a začnou bezdůvodně zrychlovat nebo lehce vybočí ze svého pruhu.

Bezpečnostní riziko proto nevzniká pouze rychlostí samotného motocyklu, ale také tím, jak na jeho přítomnost reagují ostatní řidiči. Ohleduplná a předvídatelná jízda motocyklisty může snížit pravděpodobnost, že automobilista provede nečekaný manévr.

Proč řidiči automobilů motorkáře přehlížejí

Hlavní problém, ke kterému na silnicích dochází, spočívá především v tom, že řidiči osobních automobilů motorkáře podceňují. Jestliže sami motorku nikdy neřídili, tak nemají ponětí o tom, že motorka dokáže nabrat obrovskou rychlost za krátkou dobu a tím pádem se dokáže přiblížit výrazně rychleji než běžné vozidlo.

Tím, že jsou motorky podstatně menší než osobní auto, se dají navíc velmi snadno přehlédnout. Pokud se pak řidič při vjíždění do křižovatky dostatečně nerozhlédne, může se snadno stát, že si motorky nevšimne, což v kombinaci se špatným odhadem rychlosti přímo nahrává tomu, aby došlo k ošklivé havárii.

Motocykly navíc umožňují rychlejší změny směru i rychlosti a díky menším rozměrům se snáze schovají v mrtvém úhlu. Lidský mozek má totiž tendenci automaticky ignorovat menší či nezvyklé objekty, jako mohou být právě motocykly.

SMIDSY efekt

Základem byla doporučení neuropsychologů z univerzity v britském Nottinghamu, kteří upozornili na takzvaný SMIDSY („Sorry Mate, I Didn’t See You“, tedy „Promiň, kámo, neviděl jsem tě“) efekt, k němuž dochází v momentě, kdy řidič vozidla přehlédne motorku i přesto, že se jejím směrem podíval.

Lidský mozek zpracovává obrovské množství informací, a proto si podvědomě vybírá, co je pro nás důležité. A pokud běžně sledujeme auta, mozek nevěnuje motorkám stejnou pozornost i když je vidíme.

Motorkář se tak v zorném poli může doslova „ztratit“. SMIDSY efekt je důvodem, proč tolik řidičů po nehodě říká: „Já ho fakt neviděl.“

Motocyklisté jsou ostatními řidiči často přehlíženi, nejčastěji kvůli špatnému odhadu nebo celkové nepozornosti za volantem. Velmi dobře funguje jednoduchý trik - kdykoli za jízdy vidíte motorku, řekněte si nahlas: ‚Hele, motorka!‘ Pomáhá to mozku ji opravdu zaregistrovat.

Nejčastější nebezpečné situace

Konkrétních typů situací, v nichž řidiči aut motorkáře přehlédnou nejčastěji, je hned několik. Jedna z nich nastává v případě, kdy se auto chystá předjíždět či změnit jízdní pruh a ve zpětném zrcátku přehlédne motocykl, který se k němu blíží zezadu.

Před zahájením manévru vždy musíme důkladně zkontrolovat situaci nejen před vozidlem, ale i za ním. Pozor je třeba dávat na mrtvé úhly a překážky v rozhledu, jejichž existenci je nutné kompenzovat pohybem hlavou a pečlivou kontrolou.

Výrazně nebezpečnější jsou situace, kdy řidič auta vybočí do protisměru z důvodu předjíždění nebo vyhýbání se překážce a čelně se srazí s protijedoucím motorkářem, kterého na silnici přehlédl. V těchto případech bývají následky tragické a až čtyřicet procent podobných nehod skončí smrtelným zraněním.

V pěti procentech případů končí smrtí situace, kdy automobil odbočuje z hlavní silnice doleva, a nedá přednost motorkáři, který jede v protisměru. Dojít pak může také k tomu, že auto vjede do křižovatky a během svého manévru se bočně srazí s motocyklistou, který projíždí po křižující komunikaci.

Podobný typ nehod končí tragicky ve dvou procentech případů. Při střetech s ostatními vozidly se často objevují situace, při kterých řidič osobního auta přehlédne motorkáře odbočujícího vlevo, při vjíždění na hlavní silnici nebo při změně směru jízdy.

Podstatné je být v provozu vůči motorkám obezřetní a opatrní. A to zejména v momentech, kdy dáváme přednost v jízdě během odbočování, předjíždíme nebo měníme jízdní pruh.

Vždy je potřeba přizpůsobit rychlost a styl jízdy situaci na silnici. Zejména co se týče rozhledových podmínek a viditelnosti. Před odbočováním či předjížděním bychom vždy měli dát včas znamení ostatním účastníkům silničního provozu pomocí blinkrů.

Jak často nehody vznikají a jaké mají následky

Nejčastěji bourají motorkáři s praxí kolem jednoho roku. Tady se opět potvrzuje stará pravda, že v autoškole vás naučí jenom naprosté základy, a potřebné zkušenosti získáte teprve v provozu nebo ještě lépe v kurzu některé motoškoly.

V jednom z grafů jde pěkně vysledovat, jak motorkářská populace stárne, respektive se zvyšuje věk účastníků nehod. Za posledních deset let narostl počet bourajících motorkářů starších než pětačtyřicet o deset procent, výrazně méně je naopak těch ve věku 26-30 let.

Policejní statistiky za rok 2016 evidují celkem 2828 dopravních nehod s účastí motocyklu, což je na jednu stranu číslo hrozivé, ale zároveň menší než v roce předchozím. O trochu míň než v roce předchozím. Rozdíl dělá přesně 110 nehod, což je v celkovém počtu zanedbatelné procento.

Nejvíc smrtelných nehod se stalo o prázdninách, kdy na silnice nejen vyjíždí hodně motorek, ale celkový provoz bývá hektičtější. Nehoda na motorce vloni připravila o život 61 lidí, přičemž vždy se jednalo o řidiče motocyklu, a mezi oběťmi není žádný spolujezdec.

Jen v minulém roce na českých silnicích zahynulo 81 motocyklistů. Celkem v loňském roce na silnicích zemřelo 438 lidí, což je nejméně od roku 1961, odkdy policie vede statistiky.

Počet usmrcených řidičů poklesl u téměř všech kategorií - řidičů aut, kol i nákladních vozů. Jedinou výjimkou byli právě motorkáři, jichž na silnicích zahynulo o 0,11 procenta více než v roce 2023.

Do konce května zemřelo na našich silnicích 23 řidičů motocyklu a 1 spolujezdec. V porovnání s rokem loňským je to o 14 osob více.

Motorkáři patří k těm nejzranitelnějším účastníkům silničního provozu. Nechrání je karoserie, airbagy ani deformační zóny.

Na rozdíl od řidičů automobilu je zdraví řidičů motorek mnohem ohroženější, jelikož je před nárazem chrání pouze oděv, který se airbagům a bezpečnostním pásům logicky nemůže rovnat. Riziko vážného zranění je u nich šestnáctkrát až dvacetkrát vyšší než u řidičů aut.

Usmrcením či zraněním řidiče motorky končí tři čtvrtiny havárií s automobily, přičemž až čtyřicet procent nehod se zraněním motorkáře zaviní řidiči aut, kteří ho přehlédnou.

Co mohou udělat řidiči automobilů

Vzhledem k tomu, že se motorky pohybují na silnicích jen pár měsíců v roce, často dochází také k tomu, že řidiči nevědí, jak na jejich přítomnost reagovat. Řidiči aut mnohdy mají tendenci počet a pohyb motorek v provozu podceňovat.

Právě proto je nutné, aby řidiči ostatních vozidel při odbočování, předjíždění i vyjíždění z vedlejší komunikace věnovali provozu maximální pozornost. Před každým manévrem je nutné počítat s tím, že motocykl může být hůře viditelný a jeho rychlost se může snadno špatně odhadnout.

• Vědomě kontrolovat mrtvé úhly.
• Zpomalit před křižovatkou.
• Před zahájením manévru zkontrolovat situaci před vozidlem i za ním.
• Pohybem hlavy ověřit prostor, který zakrývají mrtvé úhly nebo překážky.
• Před odbočováním či předjížděním včas použít blinkr.
• Přizpůsobit rychlost a styl jízdy rozhledovým podmínkám a viditelnosti.
• Při jízdě si připomenout: „Hele, motorka!“

V případě, kdy automobil odbočuje, předjíždí nebo vjíždí na hlavní silnici, nestačí spoléhat pouze na rychlou kontrolu zrcátek. Motocykl může být v mrtvém úhlu, může se přiblížit rychleji, než řidič očekává, nebo může být skrytý za jiným vozidlem.

Co mohou udělat sami motorkáři

Základním pravidlem bezpečného pohybu na vozovce, a to nejen pro motorkáře, je dodržování dopravních předpisů. Nesejde na tom, kde zrovna jedete, povolená rychlost je na všech vozovkách nastavena tak, aby umožnila včasnou reakci na jakoukoliv komplikaci, která vás může potkat.

Jak už jsme zmínili v úvodu, silný stroj a nadšení z jízdy často způsobí, že člověk zapomene na pravidla silničního provozu. Motorkář by si měl vždy uvědomovat, že je plnohodnotným účastníkem silničního provozu a musí dodržovat všechna pravidla s tím související.

V žádném případě tak například nesmí jezdit na červenou. Stejně tak je nezbytné dodržovat předepsanou rychlost, a to i proto, že motocykl má delší brzdnou dráhu než automobil.

Řidič by také na motorce neměl jezdit přehnaně defenzivně ani agresivně. BESIP upozorňuje, že zásadní je tolerance, ohleduplnost, předcházení problémům a předvídání.

• Nepřeceňovat své schopnosti.
• Přizpůsobit rychlost aktuální situaci.
• Dodržovat bezpečný odstup.
• Po dokončení odbočení automaticky vypínat blinkr.
• Plánovat dopředu a připravit si záložní variantu pro nenadálou situaci.
• Nespoléhat na to, že ostatní řidiči motocykl včas uvidí.
• Jezdit s respektem a předvídavostí.

Nikdo, kdo se pohybuje na vozovce, by neměl stoprocentně spoléhat na to, že v křižovatce dostane přednost. S tím musí motorkář počítat vždy, když se k nějaké křižovatce bude přibližovat, jinak by toho mohl hořce litovat.

Motorkář nemá kolem sebe karoserii, bezpečnostní pásy ani deformační zóny. To, co u auta může skončit poškozeným blatníkem, může mít pro člověka na motorce velmi vážné následky.

Viditelnost motocyklu a ochranné vybavení

Motocyklisté nejsou neviditelní. Jen si jich často nevšimneme včas.

Motorkář by měl zvýšit viditelnost pomocí reflexních prvků, denního svícení a kontrastní helmy. Při jízdě v noci je totiž naprosto klíčové být vidět.

Při řadě havárií ale chybují i sami motocyklisté. Podle BESIPu by měl každý motorkář dbát na řádné dodržování bezpečnostních prvků.

Důležité je také správné vybavení, přičemž homologovaná přilba je vždy povinná. Za každých okolností musí perfektně sedět a nesmí řidiče omezovat ve výhledu.

Oči by tak měly být umístěny ve spodní polovině průzoru. Zároveň je nutné si uvědomit, že helma při dlouhodobém používání ztrácí své vlastnosti. BESIP podotýká, že výměna je doporučena vždy po pěti letech.

Povinnost mít nasazenou přilbu platí i pro spolujezdce. Kromě helmy jsou důležité i rukavice, které by měly na ruce vždy perfektně sedět.

Nezbytnou součástí motorkářské výbavy jsou také boty, které musí být pevné, aby nohu dobře ochránily. Řidič by v nich měl vždy mít cit v nártu i chodidle.

V případě oblečení pak BESIP poznamenává, že kožené je pevnější a bezpečnější, avšak zároveň méně pohodlné. Textilní oblečení je sice pohodlnější, avšak z podstaty věci nikdy neochrání tak, jako kvalitní kůže.

Tričko a kraťasy pak nejsou pro jízdu na motorce doporučeny, jelikož i při malém pádu znamenají hodně bolesti. Při výběru oblečení je také vhodné zvolit takové, které obsahuje reflexní prvky.

Při nehodách mohou hrát podstatnou roli také různé bezpečnostní doplňky. Samozřejmostí by měla být ochrana zad v podobě chrániče páteře.

Dalším bezpečnostním prvkem, který lze využít, jsou speciální vesty nebo kombinézy s airbagem, který se v případě nárazu nebo pádu aktivuje. Bezpečnostní doplňky vždy musí na exponovaných místech pevně držet.

Zároveň platí, že všechny tyto prvky by měly mít svou vlastní bezpečností atestaci. Jinak totiž při nehodě neochrání.

Kontrola motocyklu před jízdou

Stroj je potřeba před každou jízdou zkontrolovat. Pozor je nutné dávat zejména na tlak v pneumatikách a jejich stav, těsnost motoru a tlumičů, správnou funkčnost brzd nebo třeba osvětlení.

Samozřejmou nutností je rovněž to, aby byl řidič motocyklu držitelem příslušného řidičského průkazu. Než motorkář vyrazí na silnici, měl by mít jistotu, že jeho stroj i vybavení odpovídají podmínkám jízdy.

Počasí, vozovka a krizové situace

Jezdec na motocyklu se také musí za všech okolností přizpůsobit aktuálním povětrnostním podmínkám. Před jízdou by se měl podívat na předpověď počasí a podle toho se zařídit.

I taková maličkost, jako je například prochladnutí, totiž může vést ke ztrátě citu při řízení. Opatrnost je na místě i při jízdě v dešti.

Nutné je uvědomit si, že na vodě má stroj delší brzdnou dráhu. Proto může být lepší intuitivně zpomalit.

V případě, kdy motorkář najede na povrch s nízkou přilnavostí nebo neopatrně přidá plyn, může velmi snadno dojít ke smyku. BESIP upozorňuje, že v takových chvílích je ve většině případů nejlepší nedělat vůbec nic, jelikož motorka se sama srovná.

Podstatné je také zacházení s blinkry, které by měl motorkář po dokončení odbočení automaticky vypínat. Pokud blinkr zůstane zapnutý, může to zejména při jízdě ve městě způsobit řadu komplikací.

Význam tréninku a zkušeností

Tady se opět potvrzuje stará pravda, že v autoškole vás naučí jenom naprosté základy, a potřebné zkušenosti získáte teprve v provozu nebo ještě lépe v kurzu některé motoškoly.

Motorkáře proto policisté vyzývají, aby nepřeceňovali své schopnosti, přizpůsobili rychlost aktuální situaci a nepodceňovali ochrannou výbavu ani trénink.

Právě proto se zaměřuje také na prevenci mezi motorkáři, projekt Kolama dolů, Učme se přežít, připomíná, že bezpečná jízda nezačíná až na silnici, ale už u kvalitní výbavy, tréninku, zvládání krizových situací a respektu k ostatním.

Bezpečnost na silnicích není odpovědností jen jedné skupiny řidičů. Každý z nás může svým chováním přispět k tomu, aby se lidé z cest vraceli domů v pořádku.

tags: #motorkari #jsou #neohleduplni