Průměr kola u motorky: jaký rozměr zvolit pro silnici, cestování a terén

Průměr kola výrazně ovlivňuje, jak se motorka chová na silnici i mimo ni. Větší kolo lépe překonává výmoly, kameny a další nerovnosti, zatímco menší ráfek obvykle podporuje rychlejší a přesnější změny směru.

Neexistuje jediný nejlepší rozměr pro všechny motocykly a všechny jezdce. Volba mezi 17, 18, 19 a 21 palci závisí především na typu motorky, poměru silnice a terénu, konstrukci podvozku, šířce pneumatiky a homologovaných rozměrech uvedených v technickém průkazu.

Co znamená průměr kola u motorky

Velikost ráfku se u motocyklů obvykle uvádí v palcích, například 17", 18", 19" nebo 21". Samotný průměr ráfku však neříká všechno o skutečném vnějším průměru celého kola, protože ten ovlivňuje také výška bočnice pneumatiky.

Rozměr pneumatiky může být uveden například jako „120/80“ nebo „4.00“. První velikost je uvedena v milimetrech a druhá v palcích.

Každá motocyklová pneumatika je také na boku označena identifikátory, které určují šířku a výšku pneumatiky, velikost ráfku a další.

Jak se mění jízdní vlastnosti podle průměru kola

Ukázkový příklad by mohl vypadat asi takto: při jízdě přes prohlubeň o velikosti 20 cm do ní desetipalcové kolo zapadne skoro celým průměrem, zatímco 21" ráfek sotva polovinou, a větší část zůstane na úrovni původní vozovky.

Jinými slovy, čím větší kolo, tím se lépe přenáší přes nerovnosti. Větší kolo má příznivější úhel nájezdu na překážku, takže se přes výmol, kámen nebo kořen převalí plynuleji a s menším propadem.

Pro ještě lepší představu může posloužit kolečko nákupního vozíku, které se krásně odvaluje po hladké podlaze supermarketu, ale menší rýha v asfaltu na parkovišti ho kolikrát i zastaví.

Pro jízdu v terénu je tedy vhodnější větší ráfek, i když tohle pravidlo nejde aplikovat donekonečna. S rostoucím průměrem kola narůstá vliv gyroskopického efektu, který nám sice pomáhá udržet rovnováhu a jízdní stabilitu, ale zároveň také překáží při změně směru.

Takže z hlediska rychlosti a přesnosti řízení jsou zase výhodnější malé ráfky. Celou problematiku velikosti kol tedy můžeme shrnout jako hledání kompromisu mezi obratností a schopností zdolávat terén.

Průměr kola a gyroskopický efekt

Větší kola mají větší setrvačnost a výraznější gyroskopický efekt. Ten přispívá ke stabilitě, ale při rychlém překlápění motorky ze strany na stranu může působit jako odpor proti změně směru.

Větší gyroskop je eliminovaný širšími řidítky. Chování motorky daleko víc ovlivňuje geometrie podvozku a odpružení, než rozměr kol.

Velikost kol není jediným parametrem, který má vliv na jízdní vlastnosti. Stejně důležitá je i geometrie motorky, kterou tvoří rozvor, úhel řízení a délka stopy neboli závlek předního kola.

Rozměry kol podle typu motorky

17palcová kola pro silnici

To u cestovních a sportovních motorek určených na silnici je celkem nuda. Standard se ustálil na sedmnácti palcích, a na tomto rozměru se od letoška jezdí i v MotoGP.

Menší ráfky podporují rychlé řízení a snadné překlápění motorky v zatáčkách. Proto se 17palcová kola uplatňují především u silničních, sportovních, naháčů a supermoto motocyklů.

V minulosti se zkoušely dokonce šestnáctipalcové ráfky, které hlavně na předním kole zlepšovaly schopnost zatáčet.

V minulosti se nejen v závodních boxech, ale i v sériové výrobě laborovalo také s kombinací většího zadního a menšího předního ráfku, což mají v nejčerstvější paměti majitelé Firebladů nebo Hornetů z konce devadesátých let.

Výběr pneumatik v tomto netradičním rozměru je dnes pochopitelně dost omezený, a spousta lidí tento problém řeší výměnou ráfku.

19palcové přední kolo cestovního endura

Od dob, kdy se cestovní endura začala čím dál víc věnovat asfaltu, si většina z nich vystačí s přední devatenáctkou, ale pořád se najde pár výjimek - viz například nová Honda Africa Twin.

Přední 19palcové kolo představuje kompromis. Na silnici se obvykle ovládá svižněji než 21palcové kolo, zároveň však zvládá šotolinu a rozbité cesty lépe než běžná 17palcová silniční kombinace.

U cestovního endura určeného převážně na asfalt může být 19" přední ráfek praktičtější než 21". Pokud se však výrazně zvýší podíl kamenitého, rozbitého nebo měkkého terénu, výhody většího kola začínají být výraznější.

21palcové přední kolo pro terén

Naopak motorky, které to myslí skutečně vážně s jízdou off-road, musí mít vepředu jednadvacetipalcové kolo.

Větší přední kolo se snadněji převalí přes kameny, kořeny, výmoly a hrany. V terénu také poskytuje více prostoru pro pneumatiku s vyšším profilem, která může lépe absorbovat rázy.

Čím víc v terénu, tím jsou lepší větší kola. Čím víc na silnici, lepší menší.

Větší kolo však není automaticky lepší ve všech situacích. Na úzké silnici, v rychlých změnách směru a při sportovní jízdě může být menší ráfek obratnější a čitelnější.

Rozdíl mezi kombinacemi 19/17, 21/17 a 21/18

19/17

Kombinace 19" vpředu a 17" vzadu bývá vhodná pro cestovní enduro, které tráví většinu času na asfaltu a jen občas sjede na šotolinu nebo upravenou polní cestu.

Na silnici působí taková motorka obvykle snadněji ovladatelně než stroj s 21palcovým předním kolem. V terénu zvládne běžné nerovnosti, ale nebude mít stejnou průchodnost jako výrazněji terénní kombinace.

21/17

Kombinace 21" vpředu a 17" vzadu zdůrazňuje schopnost předního kola překonávat terénní překážky, přičemž zadní kolo zůstává relativně kompaktní a vhodné pro silniční použití.

Větší přední kolo zlepšuje chování na rozbitém povrchu, zatímco 17palcové zadní kolo může nabídnout širší výběr silničních pneumatik. Výsledné chování však stále významně ovlivňuje geometrie podvozku, odpružení a konkrétní konstrukce motocyklu.

21/18

Kombinace 21" vpředu a 18" vzadu je typická pro endura a cestovní motocykly s větším důrazem na jízdu mimo asfalt.

V terénu je to samozřejmě lepší a hlavně máš větší volbu pneu. Osmináctipalcový zadní ráfek umožňuje použít pneumatiku s vyšším a širším profilem, která lépe chrání ráfek před nárazy a poskytuje více trakce na kamenech a dalších nerovnostech.

PetrH00> Taky počitej s tím, že pokud si vybereš něco staršího s 21" vyplétaným kolem, tak ráfek asi nebude bezdušový, což komplikuje opravu díry v pneu (musíš měnit duši).

Proč se vzadu používá menší ráfek

Vzadu se tak velké ráfky nepoužívají - dokonce i motokrosové speciály si vystačí s devatenáctkou, endura pak mají ráfky ještě o palec menší.

Tady je vysvětlení také poměrně jednoduché. Při jízdě po kamenech jsou endura vystavena většímu riziku proražení pneumatiky nebo poškození ráfku, a osmnáctipalcový ráfek umožňuje obout gumu s vyšším a širším profilem než devatenáctka na čistokrevném motokrosu, která si obvykle čuchne jenom k blátu nebo písku.

Zadní pneumatiky na kroskách mají proti těm endurovým trochu nižší profil a jsou užší, což ve výsledku snižuje váhu rotující neodpružené hmoty a zlepšuje ovladatelnost.

Kdybychom však porovnali vnější průměr motokrosové a endurové pneumatiky, dostaneme se k podobným číslům - rozdíl je v množství gumy mezi špunty a ráfkem.

Rozměr kola u cestovního endura: co je lepší

Vybírej dál, máš na to půl roku a za tu dobu se dá spoustu věcí dočíst a nebo dosledovat na youtube.

Podľa toho, čo jazdíš. veľa ľudí tu napíše 70:30 a potom jazdí terén možno 1% času a myslí tým širokú šotolinovú cestu, ktorú by zvládli aj na naháči.

ono drtivá většina lidí jezdí na cestovních endurech strašnou bídu. Takže potom je jim jedno, co tam maj za kola, ale budou psát, že tam musíš mít to a to jinak to nejde.

Především bych se ale vyprdnul na tabulkové srovnání a na motorkách bych se projel. Chování motorky daleko víc ovlivňuje geometrie podvozku a odpružení, než rozměr kol.

Vzhledem k tomu, že ty výkony, co maj motorky s velkým kolem nejsou závratný, tak na silnici tě to zas tolik nelimituje.

Ještě důležitější než samotné číslo je, jak se jezdec na konkrétní motorce cítí, jak dosáhne na zem a jak snadno zvládá nízkou rychlost, otáčení a manipulaci na místě.

Ja Ti osobne odporúčam vyskúšať si testovaciu jazdu na tých motorkách, ktoré zvažuješ, a uvidíš, ako sa správajú a ako sa na nich cítiš.

Šířka pneumatiky a její vliv na ovladatelnost

Jízdní vlastnosti motorky neovlivňuje jenom průměr, ale také šířka pneumatiky. I tady platí celkem jednoduchá pravidla; širší guma znamená větší styčnou plochu s jízdním povrchem a tím pádem víc gripu.

Ale opět je třeba se na to podívat i z druhé strany. Zadní třístovka se sice dotýká asfaltu podstatně větší plochou než stošedesátka, ale překulit jí ze strany na stranu dá mnohem víc zabrat, a do utažených zatáček si s ní musíte najíždět skoro jako s návěsem.

A to nemluvíme o valivém odporu, který musí motor překonávat. Je to tedy zase o hledání ideálu mezi ovladatelností a přenosem výkonu na asfalt, respektive jízdní povrch.

V terénu - a zvlášť na měkkém podkladu - se do hry přidává ještě tendence pneumatiky k zahrabávání. Plážová vozítka proto jezdí po písku na širokých balónech, a to i za cenu horší ovladatelnosti.

Rozměr ráfku a typ pneumatiky

V první řadě musíš omezit svůj výběr na typ motorky, kterou vlastníš. Je velký rozdíl mezi pneumatikami na - silniční motorky, - cestovní motorky, - závodní motorky, - terénní motorky - nebo na ATV.

Liší se svou měkkostí nebo tvrdostí, směsí přísad apod.

Po této selekci je třeba vybrat správnou a odpovídající velikost pneumatiky.

Ta je uvedena v návodu k obsluze stroje. Většina motorkářů si vystačí s těmito údaji, ale někdy mohou být rozhodující i čísla, co znázorňují např. index rychlosti a označení konstrukce.

Až si vybereš nové pneumatiky, je ideální koupit si je na obě kola, protože díky tomu dosáhneš maximálních jízdních vlastností a odpovídající životnosti.

Drátěná a litá kola

Drátěná kola jsou díky své pružnosti ideální pro jízdu v terénu, protože dokážou lépe pohlcovat nárazy a při poškození je lze často opravit vycentrováním nebo výměnou jednotlivých drátů.

Motokros a obecně jízda v terénu znamená, že motorkář překonává drsný terén, bermy, nerovnosti a skoky. Kola s paprsky mají určitý stupeň pružnosti, takže vydrží více zatížení než litá kola a přitom zůstávají funkční.

Tato skutečnost neznamená, že kola s paprsky jsou nezničitelná.

Litá kola z hliníkových slitin jsou naopak tužší a lehčí, což zlepšuje stabilitu při vysokých rychlostech na asfaltu a umožňuje použití bezdušových pneumatik.

Výběr tedy závisí na tom, zda preferujete odolnost v náročných podmínkách, nebo precizní ovladatelnost na hladké silnici.

Duše a bezdušová konstrukce

Bezdušová pneumatika může zjednodušit opravu běžného defektu, protože není nutné demontovat kolo kvůli výměně duše. U paprskových kol však záleží na konstrukci ráfku, protože běžné provedení s otvory pro paprsky nemusí být vzduchotěsné.

Pokud si vybereš něco staršího s 21" vyplétaným kolem, tak ráfek asi nebude bezdušový, což komplikuje opravu díry v pneu (musíš měnit duši).

Právě proto může být při výběru cestovního endura důležitější než samotný průměr kola také otázka, zda má motocykl dušové, nebo bezdušové pneumatiky.

Kdy je nutné kolo nebo ráfek vyměnit

Hlavním signálem pro výměnu jsou viditelná mechanická poškození, jako jsou hluboké praskliny, deformace hran ráfku nebo silná koroze, která oslabuje strukturu materiálu.

Pokud při jízdě cítíte vibrace v řídítkách nebo se kolo nedaří správně vyvážit, může to znamenat, že je ráfek ohnutý nebo vyosený.

Ohnutý nebo vyosený ráfek se projevuje vibracemi v řídítkách nebo neschopností správně vyvážit celé kolo.

Včasná výměna opotřebovaných dílů je kritická, protože poškozené kolo může vést k náhlému úniku tlaku z pneumatiky nebo selhání v kritické situaci.

Materiál a kvalita ráfku

Kvalitní ráfky a komponenty jsou vyrobeny z certifikovaných materiálů, které lépe odolávají únavě kovu a dynamickému namáhání během jízdy.

Certifikované materiály lépe odolávají únavě kovu a zajišťují delší životnost i bezpečnou odezvu stroje v extrémních podmínkách.

Levné a nekvalitní náhrady mohou mít skryté vady v odlitku nebo nedostatečnou povrchovou úpravu, což vede k rychlému opotřebení a riziku prasknutí.

Investicí do prověřených dílů získáte delší životnost celého kola, lepší odezvu při řízení a především jistotu, že vás technika nezradí ani v extrémních situacích.

Údržba kol a paprsků

Základem dlouhé životnosti je pravidelné čištění od brzdového prachu a silničních nečistot, které mohou být agresivní vůči povrchové úpravě ráfku.

U drátěných kol je nezbytné pravidelně kontrolovat napnutí jednotlivých špic, aby kolo zůstalo vycentrované a nedocházelo k jeho deformaci.

Pro zachování vycentrovaného stavu a zabránění deformaci je nutné pravidelně kontrolovat napnutí jednotlivých špic.

Doporučuje se také používat ochranné vosky nebo speciální přípravky, které vytvoří bariéru proti vlhkosti a soli, čímž účinně zabráníte vzniku nežádoucí oxidace a koroze.

Používání speciálních ochranných vosků a přípravků vytváří bariéru proti vlhkosti a soli, čímž se předchází vzniku koroze.

Kontrola tlaku, vyvážení a poškození pneumatik

Nejběžnější udržovací úkon je kontrola tlaku v pneumatikách. Tu bys měl provádět pravidelně.

Hodnota tlaku je u každého motocyklu předepsaná a tou je třeba se řídit. Pokud budeš mít v pneumatice tlak příliš nízký nebo příliš vysoký, dojde ke zkrácení životnosti pneumatiky a ke zhoršení jízdních vlastností.

Také bys měl při každém přezouvání pneumatik zkontrolovat vyvážení kol a to buď odpovídající technikou, nebo v servisu.

Také se může stát, že dojde k proražení pneumatiky. V tomto případě ji nech odborně zaslepit, nebo dle velikosti a povahy poškození ji zcela vyměň.

Na opotřebení a dlouhověkost pneumatik má také vliv styl tvého ježdění.

Legální rozměr kola a zápis v technickém průkazu

Při výběru nových kol musíte v první řadě vycházet z technického průkazu vašeho stroje, kde jsou uvedeny přesné rozměry ráfků a pneumatik.

Technický průkaz uvádí přesné rozměry ráfků a pneumatik, které jsou pro daný motocykl vyžadovány.

Rozměry kol motocyklu a rozměry pneumatik jsou pevně dány údaji v technickém průkazu vozidla. Možnosti alternativních rozměrů jsou stejně tak explicitně uvedeny, jestliže je výrobce připouští.

Typ a rozměr kol je nedílnou součástí homologace daného motocyklu pro provoz na silnicích (ať už při homologaci globální či evropské).

V případě, že chcete na svůj motocykl dát kola jiných rozměrů, nebo kola od jiného výrobce, musíte splnit určité podmínky.

Neoriginální kola musí mít na sobě homologační značku (obecně písmeno E spolu s číslem, označujícím zemi, kde byla evropská homologace provedena).

Chcete-li jiný rozměr kol (jiný průměr, jinou šíři ráfku), musíte mít toto zapsané jako povolenou změnu v technickém průkazu.

Pak vám nezbývá, než se obrátit na dovozce/výrobce motocyklu a vyžádat si od něj vyjádření, kdy následně na příslušném úřadě dopravně správních agend požádáte o zápis těchto změn do TP.

Neplatí výmluva při kontrole, že zrovna v Kanadě jezdí provedení Vašeho motocyklu s jinými koly. Zde platí pouze to, co je uvedeno v TP.

Bezpečnostní požadavky na kola

Kola motocyklu musí být bez závad, prasklin nebo třeba s chybějícími dráty.

Ozdobné čepičky ventilků pneumatiky, různé lebky, svítící body atd. bez homologace nemají v kole co dělat. Bez ohledu na to, že mohou navíc způsobit nevyváženost kola.

Prostor, ve kterém se pohybuje kolo a pneumatika, musí být volný a dovolovat pohyb vzhledem k rozsahu, který umožňuje zavěšení náprav a to i při největším povoleném rozměru kola a pneumatiky.

Pneumatiky na motocyklu musí být jen v rozměrech, uvedených v technickém průkazu motocyklu. Musí splňovat předepsanou únosnost, rychlostní kategorii (danou uvedenou maximální rychlostí vozidla) a pro provoz na pozemních komunikacích musí být homologované.

Pneumatika musí mít značku kategorie rychlosti vozidla.

Pozor, závadou, která vylučuje užití motocyklu v provozu mimo nouzového dojetí, je vždy skutečnost, jestliže hloubka dezénu pneumatiky u hlavních dezénových drážek je menší než 1,6 mm u motocyklů a 1,0 mm u mopedů.

Stejně tak je automaticky závadou, je-li v plášti trhlina nebo jiné poškození, obnažující kostru pneumatiky, nebo je trhlinou pneu narušena.

Co může způsobit neschválená změna

Změna rozměru kol je technicky možná, ale vyžaduje důkladné posouzení vlivu na geometrii a jízdní vlastnosti celého motocyklu.

Větší nebo širší kola mohou drhnout o kyvnou vidlici, blatníky nebo řetěz, což představuje značné bezpečnostní riziko.

Širší nebo větší kola mohou drhnout o kyvnou vidlici, blatníky nebo řetěz, což představuje vážné bezpečnostní riziko.

Navíc jakákoli změna neschválená výrobcem může vést k problémům při technické kontrole nebo při řešení pojistných událostí.

Pokud o změně uvažujete, vždy se poraďte s odborníkem a ověřte si možnosti zápisu do technického průkazu.

Je na místě připomenout, že problémy z důvodů neschválených úprav a změn na motorce můžete mít dnes nejen ve stanicích STK, ale po novele předpisů i při kontrole Policií ČR v běžném provozu na silnici.

V případě nehody pak neschválené úpravy na motorce, jiné rozměry kol či pneumatik, jiná světla, držáky, zrcátka atd. mohou vést ke snížení pojistného plnění nebo jeho úplnému odmítnutí a také mohou vyústit v jiné rozhodnutí o vině pachatele dopravní nehody!

Přestavba z litých kol na paprsková

Zajímavá situace je v případě, kdy majitel motocyklu má stroj dodaný z výroby s paprskovými litými koly a chce si ho (z praktických důvodů) předělat na drátová.

V TP jsou zapsaná paprsková a je to problém.

Od některých zastoupení je možné získat potvrzení o možnosti alternativního provozu s jiným typem kol stejného rozměru (pokud je výrobce nabízí pro daný motocykl např. jako příplatkovou výbavu, tak to bývá bez překážek), ale je opět potřeba nechat zapsat změnu do TP.

U některých dovozců (značek) to je ale nepřekonatelný problém a potřebné potvrzení prostě nevystaví.

A v případě legalizace této změny je opět potřeba použít kolo s potřebnou homologací - nikoliv skládané z komponentů určených pro použití mimo silnice.

Výběr ráfku podle stylu jízdy

Důležité je zohlednit také styl jízdy, protože jiná kola vyžaduje těžké cestovní enduro a jiná lehký městský skútr.

Nezapomínejte ani na kompatibilitu s brzdovým systémem a osami kol, aby montáž proběhla bezpečně a bez nutnosti dodatečných úprav.

Kvalitní výběr zajistí nejen lepší ovladatelnost, ale také vaši bezpečnost na silnici.

• Pro převážně silniční provoz je vhodnější menší a obratnější rozměr, typicky 17" nebo u cestovního endura 19" vpředu.
• Pro kombinaci silnice a šotoliny představuje 19" přední kolo praktický kompromis.
• Pro častý terén, kameny a rozbité cesty je vhodnější 21" přední kolo a často také 18" zadní kolo.
• Pro městský skútr rozhoduje především obratnost, stabilita na nerovnostech a konstrukce konkrétního modelu.
• Pro sportovní jízdu je nutné hodnotit nejen průměr, ale také šířku pneumatiky, geometrii a hmotnost rotujících částí.

Skútry a menší kola

U skútrů, jejichž hlavním posláním je proplétat se kolonami ve městě, jsou pořád ještě nejběžnější třináctipalcové ráfky - i když se v této kategorii čím dál častěji setkáváme také s modely na větších šestnáctkách.

Výjimkou však nejsou ani desetipalcové ráfky, jejichž schopnost zatočit na pětníku je nedostižná, ale propadlý kanál je spolkne jak malinu.

Menší kola umožňují velmi snadné manévrování při nízkých rychlostech a v omezeném prostoru. Na rozbitém asfaltu však mohou být citlivější na výmoly a hrany.

Velká kola u cruiserů a custom motorek

Velká přední kola jsou často vidět také u cruiserů, chopperů a různých custom-biků, kde však plní spíš estetickou funkci.

U těchto motocyklů proto nelze samotný průměr kola automaticky spojovat s lepší průchodností terénem. Výsledné jízdní vlastnosti závisí na konstrukci rámu, úhlu řízení, závleku, pneumatikách a odpružení.

Jak vybrat správný průměr kola

1. Ověřte rozměr ráfku a pneumatiky v technickém průkazu.
2. Určete, zda bude motorka jezdit hlavně na silnici, šotolině, nebo v náročném terénu.
3. Zvažte, zda potřebujete rychlé změny směru, nebo lepší překonávání překážek.
4. Porovnejte přední i zadní rozměr, protože kombinace kol ovlivňuje celkové chování motocyklu.
5. Prověřte kompatibilitu s osami, brzdovými kotouči, třmeny, řetězem, kyvnou vidlicí a blatníky.
6. Zkontrolujte, zda je nové kolo homologované a zda jeho rozměr odpovídá zápisu v technickém průkazu.
7. Před koupí si vyzkoušejte konkrétní motorku, protože geometrie a odpružení mohou rozdíly mezi rozměry výrazně změnit.

Odpověď na otázku, zda je lepší 17", 19" nebo 21", tedy závisí na použití. Sedmnáctka je vhodná pro silniční obratnost, devatenáctka pro univerzální cestovní enduro a jednadvacítka pro výraznější zaměření na terén.

Samotné číslo na ráfku však není rozhodující izolovaně. Při výběru je nutné současně posoudit pneumatiku, šířku ráfku, geometrii, odpružení, hmotnost, typ konstrukce a právně povolené rozměry konkrétního motocyklu.

tags: #motorka #prumer #kola