Moravská Sázava cyklostezka: cyklovýlet údolím řeky a po bývalé železniční trati

Moravská Sázava je nepříliš známá řeka, která pramení v okrese Ústí nad Orlicí, na jihozápadním úbočí Bukové hory v nadmořské výšce 780 m. n. m. Délka toku činí 54,3 km a plocha povodí měří 508,4 km2.

Nejzajímavější cyklistický úsek vede mezi Zábřehem, Lupěným, Hoštejnem a Krasíkovem po původně zrušeném drážním tělese, kde vznikla asfaltová cyklostezka s minimálním převýšením, železniční naučnou stezkou a malým železničním skanzenem. Podél horního toku až do Albrechtic vede také značená turistická cyklotrasa č. 4222 a okolí rozsáhlého poldru u Žichlínku lze projet po cyklotrase č. 4190.

Moravská Sázava a její cyklistické trasy

Moravská Sázava is a 54 km long river that originates in Bohemia and flows through Moravia. Její tok nabízí 30 km sjízdných úseků pro vodáky různé obtížnosti.

Řeka protéká malebným Sázavským údolím a u Žichlínku se nachází největší retenční nádrž v České republice. Do řeky Moravy se vlévá u obce Zvole.

Horní tok: Výprachtice a Sázavské údolí

Na horním toku protéká nejprve obcí Výprachtice za níž následuje překrásné Sázavské údolí. Řeka zde pozvolna nabírá na síle a meandruje mezi nevýraznými kopečky.

Podél celého toku až do obce Albrechtice vede značená turistická cyklotrasa č. 4222, která je vhodná pro všechny milovníky cyklistiky. Nenáročnou trasu zvládnou jak začínající cyklisté, tak maminky s dětmi nebo osoby vyššího věku.

Místy přírodní povrch se pozvolna mění v asfalt, zajišťující plynulou a bezpečnou jízdu. Vjezd motorových vozidel je samozřejmě zakázán.

Návštěvníci mohou během jízdy sledovat rozmanitou floru, která především v jarních měsících vytváří pohádkový dojem.

Střední část: Lanškrounská kotlina, Sázava a Žichlínek

Střední část řeky Moravská Sázava následně mine město Lanškroun a dostává se do obce Sázava, která nese svůj název právě po tomto protékajícím vodním toku. Poté si cestu razí přes geomorfologický celek Lanškrounská kotlina, obec Žichlínek až do Krasíkova, kde mění razantním způsobem svůj směr.

Místo jižního se vydává na východ. K Moravské Sázavě se přidává zprava Lukovský potok, za jejichž soutokem vznikl rozsáhlý poldr, který je největší stavbou svého druhu ve střední Evropě.

Kolem tohoto území se dá opět projet po krásné přírodní cyklotrase č. 4190. Během relaxu na kole lze pozorovat v této oblasti četná množství nejrůznějších druhů ptactva.

V těchto místech Moravskou Sázavu začne kopírovat také velmi důležitá železniční trať spojující Prahu s Olomoucí a dalšími moravskými městy.

Nejhezčí cyklostezka: Zábřeh - Lupěné - Hoštejn - Krasíkov

Od 19. století bylo divoké údolí Moravské Sázavy vyhrazeno vlakům na trati Olomouc-Praha. Teprve před pár lety se železniční trasa narovnala a schovala do tunelů.

Na původním drážním tělese vznikla cyklostezka, která vás přenese do ticha přírody Zábřežské vrchoviny.

Důležitým bodem této turisticky navštěvované trasy se obec Hoštejn, odkud přes Hněvkov až do Zábřeha vede podél říčního toku překrásná cyklistická stezka, která byla vybudována na původně zrušené železniční trati.

Ta byla přesunuta do zmodernizovaného systému tunelů, umožňující rychlejší jízdu vlaků. Cyklotrasa zde nese číslo 6232, má asfaltový povrch a je prakticky bez výškových zlomů či stoupání.

Historie železniční trati

O výstavbě trati spojující Prahu a Olomouc bylo rozhodnuto v roce 1842. Stavbou byli pověřeni inženýři Karel Keissler a Jan Perner.

První vlaky, tažené lokomotivami Prag a Olmütz, začaly jezdit už v srpnu roku 1845. O dva roky později byl nad obcí Hoštejn odhalen zdaleka viditelný obelisk jako připomínka dokončení tohoto významného železničního spojení.

Až do třicátých let 20. století byl problematický úsek trati mezi Zábřehem a Krasíkovem jednokolejný. Vlaky tu byly zdržovány malými poloměry oblouků (při vykouknutí z okénka v zatáčce jste si mohli pohodlně prohlédnout celý vlak) a velkým množstvím mostů.

V letech 2004 až 2007 byl tento úsek mezinárodního železničního koridoru zásadně modernizován: byly vybudovány tři tunely o celkové délce 961 metrů, trať byla rozšířena a narovnána.

Zkrátila se tak o téměř jeden kilometr a cestující tak ušetří několik minut. Na tělese původní trati byly zachovány tři ocelové mosty a místo kolejových pražců byl položen asfalt pro cyklostezku.

Jak výlet zahájit v Zábřehu

Cyklovýlet doporučujeme zahájit v Zábřehu. Od nádraží je to jen kousek k mostu přes Moravskou Sázavu, která vám bude dělat společnost po následujících několik kilometrů.

Než se dostanete z města, minete rybník Oborník, pozůstatek kdysi významné rybniční soustavy budované od 15. století. Další zastávkou může být poutní Šubrtova kaplička s kamenným sousoším Piety.

U obce Lupěné začíná naučná železniční stezka na bývalém drážním tělese, a samozřejmě také cyklostezka, po níž dojedete až do Hoštejna.

Už z dálky vás uvítá pohled na hoštejnský obelisk - nachází se totiž na nezalesněném kopci s pozůstatky středověkého strážního hrádku.

Hoštejn, železniční skanzen a okolí

V Hoštejně se pak z levé strany vlévá do Moravské Sázavy řeka Březná a společně vytváří silný tok, vyhledávaný především milovníky vodáctví.

Za zmínku zajisté stojí také přítok říčky Nemilky, na níž je vybudována stejnojmenná vodní nádrž. Turisty pak zaujme železniční skanzen s volně přístupnou parní lokomotivou, ležící přímo u cyklotrasy.

Dnes tu najdete i naučnou stezku s železniční tématikou a malý železniční skanzen, jehož největší atrakcí je parní lokomotiva Škoda CS 500.

Tři čáry na mapě, které se neustále protínají: tok Moravské Sázavy, která po tisíce let formovala zdejší hluboké lesnaté údolí, cyklostezka na historické trati inženýra Jana Pernera a současný železniční koridor s tunely, kudy moderní rychlíky projíždějí rychlostí 160 kilometrů v hodině.

Odbočka ke zřícenině Koruna Panny Marie

Vydáte-li se ještě dál, odbočte z hlavního údolí směrem na Hynčinu. U studánky na Zeyfské vás bude čekat další odbočka, tentokrát do poměrně prudkého kopce.

Po jeho zdolání vás však čekají nádherná panoramata a nenáročné klesání obcí Koruna až ke zřícenině gotického kláštera Koruna Panny Marie, zaniklého v polovině 16. století.

V Krasíkově můžete nasednout na vlak, nebo pokračovat třeba do deset kilometrů vzdáleného Lanškrouna.

Závěrečné kilometry u Zábřeha

Nyní jsme prakticky na konci Moravské Sázavy, která hned za Zábřehem u obce Zvole ústí zprava do řeky Moravy.

Říční údolí mezi Hoštejnem a Zábřehem patří k nejpohodlnějším úsekům pro rekreační cyklistiku, protože asfaltová trasa vede téměř bez stoupání a sleduje přirozený směr bývalé železniční tratě.

Co čekat na trase

• asfaltový povrch na hlavním úseku cyklotrasy č. 6232;
• prakticky žádné výškové zlomy či stoupání;
• jízdu podél toku Moravské Sázavy;
• původní železniční mosty a moderní železniční tunely;
• naučnou železniční stezku;
• železniční skanzen s parní lokomotivou;
• výhled na hoštejnský obelisk;
• možnost pokračovat směrem na Lanškroun nebo využít vlak v Krasíkově.

Propojení s dalšími cyklotrasami

Posázavská cyklotrasa č. 19

Moravskou Sázavu nelze zaměňovat s trasami v okolí řeky Sázavy, přesto se v materiálu objevují také informace o Posázavské cyklotrase č. 19, která je určena především rekreačním turistům.

Na rozdíl od turistické Posázavské stezky, která vede proti proudu řeky od soutoku Sázavy k pramenům, začíná cyklotrasa v obci Lísek u Žďáru nad Sázavou a pokračuje přes Přibyslav, Havlíčkův Brod, Světlou, Ledeč, Zruč nad Sázavou, Kácov, Český Šternberk, Sázavu, Týnec nad Sázavou až do Davle.

Trasa vede převážně po pohodlných cestách a po sinicích II. A III. třídy. Na několika těžko sjízdných místech se trasa odklání od řeky, aby se zase obloukem vrátila ke své hlavní tepně.

Zhruba stopadesátikilometrovou trasu z Davle do Světlé nad Sázavou lze ujet rekreačním tempem za 3-5 dní s možností přespání např. v Týnci, V Sázavě a ve Zruči nad Sázavou.

Trasa je značena žlutými (zlatými) směrovými značkami a tabulkami s obrázkem bicyklu. Výhodou putování Posázaví je také železniční spojení, které vede podél celého toku řeky a může přepravit cyklisty i s koly na různé úseky cyklotrasy.

Cyklostezka Přibyslav-Sázava

Cyklostezka Přibyslav Sázava byla otevřená v r. 2011, je dlouhá cca 10 km a vybudovaná je po tělese staré zrušené železniční trati Německý Brod - Žďár.

Vede téměř po rovině, celkové převýšení je pouze 55 m. Vhodná je pro cyklisty i in-line bruslaře.

Na obou koncích - v Sázavě i v Přibyslavi lze pokračovat po místních i dálkových cyklotrasách (Dálková Posázavská cyklotrasa č. 19; č. 4156 Ledeč nad Sázavou-Habry-Chotěboř-Havlíčkova Borová-Sázava).

Do Sázavy i Přibyslavi lze dojet vlakem. Na obou koncích cyklostezky, u nádraží v Přibyslavi i v Sázavě, je parkoviště pro automobily.

Povrch cyklostezky je asfaltový. Na trase je devět mostů přes řeku Sázavu s povrchem z dřevěných trámků, které trochu zpomalují bruslaře.

Nejdelší most měří 58 metrů, cyklostezka je 3 m široká. Na trase jsou tři krytá odpočívadla.

Moravská stezka

Moravská stezka je cyklistická trasa, která spojuje Jeseníky s jižní Moravou. Cyklotrasa začíná na česko-polských státních hranicích a je vedena nádhernými partiemi Jeseníků.

Od Hanušovic sleduje tok řeky Moravy, prochází lužními lesy Litovelského Pomoraví a přichází do hanácké metropole Olomouce.

Dále je vedena přes Hanácké Athény - město Kroměříž, a podél Baťova kanálu až do vinařské oblasti jižní Moravy a Lednicko - valtického areálu.

V blízkosti Moravské Sázavy může představovat širší regionální pokračování pro cyklisty, kteří chtějí spojit údolí Moravské Sázavy s delší cestou podél Moravy.

Praktické rozlišení tras

Pro pohodovou jízdu bez výrazného stoupání je nejvhodnější úsek cyklotrasy č. 6232 mezi Zábřehem, Lupěným a Hoštejnem. Pro delší výlet s přírodními scenériemi a pozorováním ptactva se hodí také okolí Žichlínku a cyklotrasa č. 4190.

Věřím, že všichni, kdo se ve volné chvíli rozhodnout navštívit tento malebný region Pardubického kraje budou nadšeni a ve spojitosti s cykloturistikou nabudou jen a jen pozitivních dojmů.

tags: #moravska #sazava #cyklostezka