Cyklostezka Velká Klajdovka: trasa přes Hády do Bílovic nad Svitavou

Cyklostezka Velká Klajdovka je nenáročná přibližně šestikilometrová trasa z brněnské Velké Klajdovky do Bílovic nad Svitavou. Vede převážně po lesní cestě a asfaltce, po úvodním stoupání pokračuje převážně po rovině a z kopce, takže je vhodná pro pohodový výlet na kole i pro bruslaře.

Výlet začíná u restaurace Velká Klajdovka, odkud trasa pokračuje po žlutě značené turistické cestě k hájovně Velká Klajdovka, dále po cyklostezce 5134 na Kopaniny a odtud po cyklostezce 5005 do Bílovic nad Svitavou k železniční stanici. Cestou se střídá lesní cesta s asfaltkou, objevují se lavičky, výhledy, památníky a další zajímavosti v okolí Hádecké planinky a Těsnohlídkova údolí.

Základní údaje o trase

Jak trasa Velká Klajdovka-Bílovice nad Svitavou vede

Na Velkou Klajdovku se lze dostat autobusem ze zastávky Podbělová, kam jezdí autobusy 55, 78 a 82, nebo ze zastávky IDS JMK Velká Klajdovka. Od restaurace Velká Klajdovka se pokračuje po žluté turistické značce směrem k hájovně Velká Klajdovka.

Od autobusové zastávky Podbělová se lze po přejití silnice vydat ulicemi Podbělovou a Velká Klajdovka ke stejnojmenné restauraci, odkud je pěkný výhled na Brno. Dál se pokračuje už lesem po cyklostezkách.

Po úvodním stoupání se trasa dostává na Hádeckou planinku a pokračuje lesem k rozcestí Kopaniny. Odtud vede cyklostezka 5134 na Kopaniny a dále cyklostezka 5005 do Bílovic nad Svitavou k železniční stanici.

Z kopečku se jde dobře po dobré asfaltové cestě. Trasa je po úvodním výstupu nenáročná, protože vede převážně po rovině a z kopce.

Výchozí místo: Velká Klajdovka

Velká Klajdovka je v Brně známa jednak jako výletní hotel a restaurace s nádhernou vyhlídkou na město, ale původně se jedná o stráň s vápencovými skalkami a se stepní a lesostepní vegetací. Hotel a stráň jsou těsnými sousedy.

Chráněné území Velká Klajdovka leží v katastrálním území Maloměřice a Židenice. Má rozlohu 10,6 ha, nadmořská výška území se pohybuje od 310 do 390 m n. m. a jako přírodní památka bylo vyhlášeno v roce 1988.

GPS souřadnice území jsou 49°13'0.548"N, 16°40'36.302"E. Chráněné území můžete přehlédnout shora z terasy před hotelem Velká Klajdovka.

Příjezd k Velké Klajdovce

Veřejná doprava

Nejbližší zastávkou autobusů je Velká Klajdovka. Sem jezdí autobusy 78 a 82. Týž název má zastávka autobusů o 200 m dále u restaurace Velká Klajdovka, kam jezdí linky 201 a 202 z Brna-Židenic, železniční stanice, a také ze Staré Osady.

Nejbližší „rozumnou“ vlakovou stanicí je Brno hlavní nádraží, odkud jeďte městskou hromadnou dopravou. Nebo využijte stanici Brno-Židenice, kde ale nestaví rychlíky.

Příjezd autem a parkování

Pro osobní auta se doporučuje parkoviště nad restaurací Velká Klajdovka. Parkovat lze buď na parkovišti za hotelem, nebo podél silnice vedle hotelu.

Příjezd na kole je možný stejně jako přístup pro pěší od restaurace Velké Klajdovky. Silnička pod chráněným územím je sice horší kvality, ale je pro kola vhodná, silniční ale nedoporučujeme.

Vozíčkáři s doprovodem zvládnou jízdu po silničce pod chráněným územím celkem dobře.

Co uvidíte v okolí cyklostezky

Přírodní památka Velká Klajdovka

Velká Klajdovka je území, v jehož ochraně vystupují jako prvořadé zájmy zachovat stabilitu zbytků stepních a lesostepních společenstev a nedopustit, aby se na ní projevily rušivé vlivy blízkého města.

Přesto se stepní a lesostepní rostlinná společenstva udržela jen v několika ostrůvcích uvnitř chráněného území, jinde jsou vytlačována křovinami. Chráněné území Velká Klajdovka potřebuje péči, hlavně proto, aby nezarostlo nepůvodními křovinami.

Z dřevin se na Velké Klajdovce vyskytuje například dub pýřitý neboli šípák (Quercus pubescens). V horní části území se zachovala teplomilná doubrava menší rozlohy s kamejkou modronachovou (Lithospermum purpurocaeruleum).

Roste tu hloh obecný (Crataegus oxyacantha), dřín obecný (Cornus mas), nízké keříky silně ohrožené růže bedrníkolisté (Rosa spinosissima) a vzácné třešně křovité (Prunus fruticosa).

Z bylin zde rostou ohrožený oman mečolistý (Inula ensifolia), kručinkovec poléhavý (Cytisus procumbens), koniklec velkokvětý (Pulsatilla grandis), kozinec vičencovitý (Astragalus onobrychis), kosatec různobarvý (Iris versicolr), mateřídouška panonská (Thymus pannonicus), hvězdice chlumní (Aster amellus), vítod větší (Polygala major), zvonek klubkatý (Campanula glomerata), kakost krvavý (Geranium sanguineum), třemdava bílá (Dictamnus albus) a smldník jelení (Peucedanum cervaria).

V blízkosti Brna jen tady roste vstavač nachový (Orchis purpurea). Každá z těchto bylin má svoje stanovištní podmínky poněkud odlišné a Velká Klajdovka navzdory miniaturní rozloze jim poskytuje různé příležitosti pro rozvoj, vedle vzácných druhů se vyskytují taxony běžné a tím je toto území velmi zajímavé.

Růženin lom

Na západě Velká Klajdovka sousedí s dalším velmi zajímavým krajinným prvkem, s Růženiným lomem.

Jižní hranici Hádecké planinky tvoří strmě padající stěny opuštěného vápencového lomu. Stěny na úpatí lomu omývá několik jezírek s průzračnou vodou, všude okolo se to množí vzácnými rostlinami i ptáky.

Lom byl po skončení těžby nechán napospas přírodě a ta tu za dlouhé roky odvedla neskutečný kus práce. Dobrodružným sestupem po jeho hraně se rázem ocitnete v prostředí jak vystřiženém z amerického kaňonu.

Pokud chcete lépe poznat vápence, není nic snazšího, než se od Velké Klajdovky vydat do Růženina lomu nebo do lomu Hády. Těžba v nich už skončila a vstup do nich je tolerován.

Lom Hády a geologické podloží

Geologické podloží tvoří v dolní části chráněného území granodiority, tedy staré hlubinné vyvřeliny, v horní části pak geologicky mladší devonské vápence hádsko-říčské líšeňského souvrství.

Někteří autoři uvádějí, že hlubinné vyvřeliny tvoří východní část území a vápence západní, ale hranice mezi nimi nikde není patrná. V samotném chráněném území Velká Klajdovka podložní horniny příliš na povrch nevystupují.

Pokud si chcete hlubinné vyvřeliny lépe prohlédnout, doporučuje se podívat do lomů u nádraží Brno-Královo Pole, ale zajímavý odkryv nabízí také lom při silnici mezi brněnskými městskými částmi Komín a Bystrc.

Hádecká planinka

Národní přírodní rezervace Hádecká planinka je výjimečná svými stepními a lesostepními společenstvy nejjižnější části Moravského krasu. Nejvyšší bod planinky, vápencový kopec Hády, dosahuje výšky 424 m n. m.

Právě na něm se do nebes tyčí dominanta celého Brna, věž stejnojmenného televizního vysílače. Z nezalesněného okraje Hádů mají výletníci panorama Brna doslova jako na dlani.

Zjara místní louky pokrývají skupinky barevných květů: žlutě zářících prvosenek, modře zbarvených konikleců nebo modro-fialového rozrazilu. V horkém létě nabízí zdejší dubo-habrové lesy skvělou příležitost k vycházkám ve stínu vzrostlých stromů.

Pokračování z Kopanin do Bílovic

Vyznavači delších výletů mohou od Hotelu Velká Klajdovka vyrazit hned na několik zajímavých tras. Jedna z nich vás zavede do malebné vesničky rozprostřené na březích řeky Svitavy a přilehlých svazích - Bílovic nad Svitavou.

Od hotelu vyrazte po žluté značce, která vede Hádeckou planinkou. Po lesních pěšinách dojdete až na rozcestí Šumbera. Udělejte si z něj malou zacházku po modré k památníku S. K. Neumanna, brněnského novináře a básníka.

Cestou k němu stojí za zhlédnutí také vápencová skála Šumbera s malou jeskyní. Amatérské speleology ale zklame, že vchod dovnitř blokuje kamení.

Na rozcestí Kopaniny žlutou značku vyměníte za zelenou. Ta vás povede kolem památníku Josefa Ressla, vynálezce lodního šroubu.

Památníky a zajímavosti před Bílovicemi

Cestou lze navštívit památníky, zejména památník prvního vánočního stromu republiky a Liduščin památník. Jen pár kroků od Resslova památníku lze ochutnat vodu ze studánky malíře Stanislava Lolka, ilustrátora Lišky Bystroušky.

O kousek dál se nachází hájenka, ve které pobýval Josef Ressel. Příjmení autora Lišky Bystroušky, Rudolfa Těsnohlídka, dokonce dalo jméno celému údolí.

Rudolf Těsnohlídek s dvěma kamarády 22. 12. 1919 nalezl v lese u Bílovic opuštěnou rok a půl starou holčičku Lidušku. To v něm probudilo nápad stavět vánoční stromy republiky.

Ještě za první republiky byl v Brně ze sbírek pod těmito stromy postaven první domov pro opuštěné děti. Památník Lidušky stojí na místě, kde byla nalezena.

Liduščin památník je s kočárkem nepřístupný, protože se k němu jde po úzkých schodech. K památníku prvního vánočního stromu republiky by se za sucha dojet dalo, po deštích však může být cesta rozbahněná.

Od památníku Lidušky je to do Bílovic jen kousek a jde se ještě kolem studánky Leoše Janáčka. Od odbočky k Liduščinu památníku by se dalo pokračovat také k vyhlídce na Bílovice.

Těsnohlídkovo údolí a Liška Bystrouška

Příjmení autora Lišky Bystroušky - Rudolfa Těsnohlídka - dalo jméno celému údolí. Leoš Janáček, skladatel a rodák z Hukvald, zkomponoval operu Příhody Lišky Bystroušky právě díky četbě Těsnohlídkovy bajky.

Po zelené trase lze pokračovat až na kraj údolí k myslivně Lišky Bystroušky. Cesta přes Těsnohlídkovo údolí nabízí také návštěvu Resslovy hájovny a Liduščina památníku.

Bílovice nad Svitavou a návrat

Od Liduščina památníku už je to do Bílovic jenom kousek. V Bílovicích lze před zpáteční cestou využít jednu z místních kaváren, cukráren nebo hospůdek.

Jste-li unavení, v Bílovicích nasedněte na autobus či vlak do nedalekého Brna. Z Bílovic se lze vrátit autobusem 75, který sem zajíždí jednou za hodinu, nebo vlakem S2 IDS JMK.

Ti zdatnější se mohou po cyklostezce vydat až do brněnských Obřan. Cyklostezka je vynikající také pro bruslaře.

Varianty nástupu a průchodu kolem lomu

Jedna z pěších variant začíná na zastávce Podbělová. Odtud se jde po silnici Hády do zákazu vjezdu a dál pěšky z kopce dolů k Růženinu lomu. Odtud vede cesta lesem do kopce až nahoru nad lom Velká Klajdovka.

Zpět je lepší jít kolem hotelu Velká Klajdovka a dolů po chodníku na zastávku. Ze zastávky Velká Klajdovka lze trasu projít v opačném směru, tedy začít u hotelu a pokračovat směrem k lomu.

Těsně před bránou do lomu se nachází po levé straně pěšinka v křoví podél plotu. Po ní se jde dolů ke vstupu do Růženina lomu a potom zpět do kopce po asfaltové silnici.

Autem lze využít parkování u hotelu Velká Klajdovka, odkud se trasa projde opačně, nebo parkování u Růženina lomu. Silnice, která k němu vede, má zákaz vjezdu mimo návštěvníky firem, které jsou hned naproti parkovišti.

Podmínky pro cyklisty, děti a kočárky

Trasa Velká Klajdovka-Bílovice nad Svitavou je vhodná pro nenáročný cyklovýlet. Povrch tvoří lesní cesta a asfaltka, přičemž po úvodním stoupání následuje převážně rovina a klesání.

Vhodná je také pro rodiny s dětmi, i když v okolí není hřiště ani jiná dětská zábava. Po cestě jsou průběžně lavičky k posazení a v cíli lze využít občerstvení v Bílovicích nad Svitavou.

Celá trasa není popsaná jako vhodná pro kočárky. Liduščin památník je s kočárkem nepřístupný, protože k němu vedou úzké schody.

Silnička pod chráněným územím je pro kola vhodná, silniční kola se však nedoporučují. Na cyklostezce směrem do Bílovic se mohou pohybovat pěší i cyklisté, zejména o víkendech může být cesta poměrně frekventovaná.

Další trasy z Velké Klajdovky

Cyklostezka směrem na Ochoz

Z Velké Klajdovky lze pokračovat po cyklostezkách směrem na Ochoz. Příjemná cyklostezka z Velké Klajdovky směrem na Ochoz kopíruje frekventovanou silnici.

Z Kopanin lze pokračovat po cyklostezce Šumbera. Lesní cesta Šumbera klesá zatáčkami poměrně rychle do nadmořské výšky 338 m n. m., potom následuje ne zcela příjemné stoupání k místu, kde cestu protíná modrá turistická značka vedoucí k Obřanskému hradu.

Dále cesta klesá relativně mírně a nabízí výhledy na Brno a údolí Svitavy se železnicí v Obřanech. Lesní cesta Šumbera je v celé své trase vhodná pro rodiny s kočárky i pro silniční kola a horská kola.

Cesta k Obřanskému hradu

V okolí se nachází zřícenina Obřanského hradu. Z místa, kde lesní cestu protíná modrá turistická značka, vede jeden směr k Obřanskému hradu a druhý k rozcestí Šumbera, kde se nachází jeskyně Šumberova díra a památník Stanislava Kostky Neumanna.

Lamacentrum Hády

V okolí Velké Klajdovky se nachází také Lamacentrum Hády. Děti lze vzít do Lamacentra a nedaleko přírodní památky Kavky se nachází chov lam.

Ochozské jeskyně

Pokud vás láká náročnější trasa, podívat se můžete do komplexu Ochozských jeskyní. Ty se nacházejí asi 8 km od hotelu v Údolí Říčky.

Největší Ochozská jeskyně má doposud zmapovaných více než 1800 metrů a je mnohými odborníky díky své bohaté výzdobě stropů považována za jednu z nejkrásnějších v České republice.

Ochozská jeskyně je kvůli častým záplavám veřejnosti přístupná pouze příležitostně a s průvodcem, okolní menší jeskyně jsou však stále otevřené a volně přístupné turistům.

Ohleduplný pohyb v přírodní památce

Ochránci přírody na několika místech na sklonku léta sečou trávu a také vyzkoušeli pastvu ovcí a koz v přenosných ohradách. Tím se jim podařilo odstranit starou trávu a prosvětlit křoviny.

Pokud do území přírodní památky vkročíte, pohybujte se jen po vyšlapaných stezičkách a neničte vegetaci.

tags: #cyklostezka #velka #klajdovka