Kolo Ukrajina se tak nazývalo proto, že šlo o skutečnou výrobní značku jízdních kol vyráběných v ukrajinském Charkově, nikoli pouze o lidové označení těžkého bicyklu. Charkovský cyklistický závod vyráběl modely Ukrajina v několika provedeních, mimo jiné typy 111-441 a 111-431.
Heslo „Chceš-li poznat, co je dřina, kup si kolo Ukrajina“ vzniklo kvůli robustní kovové konstrukci, hmotnosti kolem 16 kilogramů a jednoduchému vybavení s jediným převodem. Přesto byla Ukrajina v době socialismu oblíbeným, dostupným a mimořádně odolným dopravním prostředkem.
Proč se jízdní kolo jmenovalo Ukrajina
Legendární kolo se vyrábělo v ukrajinském velocipedovém závodě v Charkově, konkrétně na adrese 118 Moskovsky Prospekt, Kharkov, USSR. Charkovský cyklistický závod (ChVZ) byl v době socialismu jedním z největších výrobců kol v takzvaném socialistickém táboře a také významným exportérem.
V roce 1926 se v ukrajinském Charkově začalo vyrábět legendární kolo, které zná v Česku snad úplně každý, kdo se narodil ještě za socialismu. V roce 1926 pak místní inženýři vyvinuli proslavený model „Ukrajina“.
Nešlo tedy o kolo vynalezené „někde na Ukrajině“ v obecném smyslu, ale o výrobek konkrétního charkovského závodu. Na rámu bývalo označení v azbuce a v některých materiálech se objevuje také nápis Ukraine.
| Údaj | Informace |
|---|---|
| Výrobce | Charkovský velocipedový závod |
| Místo výroby | Charkov |
| Modelová označení | 111-441 či 111-431 |
| Začátek výroby modelu | 1926 |
| Hmotnost | kolem 16 kg, přesněji 15,9 kg |
| Počet převodů | jeden převod |
| Cena v roce 1974 | 460 Kčs |
Jak vzniklo rčení o dřině
V Čechách bylo toto kolo často terčem posměchu zejména kvůli jeho poměrně vysoké hmotnosti, kola měla těžkou kovovou konstrukci vážící kolem 16 kg. S hmotností tohoto kola souviselo i známé úsloví: „Chceš-li vědět, co je dřina, kup si kolo Ukrajina“.
Rám robustního bicyklu vážil takřka 16 kilogramů, kolo nemělo pochopitelně v tehdejší době žádnou přehazovačku, disponovalo pouze jedním převodem. Při jízdě do kopce tak cyklista nemohl využít lehčí převod a musel se vypořádat jak s hmotností samotného kola, tak s jeho jednoduchou konstrukcí.
Na výstavě lákají i dobové slogany, v nichž je pověstný český humor. Snad každý pamětník normalizace zná tento: „Chceš-li poznat co je hit, kup si kolo Favorit. Chceš-li poznat co je dřina, kup si kolo Ukrajina.“
Objevovaly se také další verze: „Chceš-li býti posel míru, projeď se na Pionýru.“ Pak jsou tu i slogany, které nezastírají černý humor. „Chceš-li míti pohřeb dneska, kup si kolo značky Eska.“, „Chceš-li míti v hrobě klid, kup si kolo Favorit.“, případně „Chceš-li poznat makačku, kup si Esku skládačku.“
Ukrajina versus Favorit
Sportovní kola domácí značky Favorit s lehčí konstrukcí a přehazovačkou byla pochopitelně mnohem žádanější, ovšem zato výrazně dražší a těžko dostupná. Zatímco běžný model Favoritu, na který se dlouho čekalo, stál v roce 1976 kolem 1200 korun (při průměrném hrubém platu 2400 korun), Ukrajinu bylo možné pořídit za necelou pětistovku.
V roce 1974 bylo možné koupit tento sovětský výrobek za 460,- Kčs, zatímco klasický tuzemský Favorit stál tehdy téměř trojnásobek. Právě nízká cena a dostupnost vysvětlují, proč se Ukrajina dostala k mnoha rodinám, i když by si jejich členové raději pořídili lehčí a sportovnější Favorit.
A já si dodnes jako kluk pamatuji, jak jsem brečel, když mi táta místo očekávaného, ale nedostatkového „závodního“ Favorita (ten jsem dostal mnohem později) koupil těžké kolo s nápisem Ukraine na štangli. Dodnes se tátovi za ten nevděk v duchu omlouvám.
| Kolo | Vlastnosti | Uvedená cena |
|---|---|---|
| Ukrajina | robustní konstrukce, přibližně 16 kg, jeden převod | 460 Kčs v roce 1974 |
| Favorit | lehčí konstrukce, přehazovačka, sportovní zaměření | kolem 1200 korun v roce 1976 |
Robustní konstrukce a odolnost
Ukrajina měla totiž kromě nevýhod také své výhody. Robustní, jednoduchá konstrukce vydržela dlouho. Důkazem odolnosti těchto kol zůstává fakt, že v Česku dodnes jezdí některé „Ukrajiny“ prakticky ve stejném stavu, v jakém je jejich majitelé koupili třeba před 40 lety.
Posměch není na místě. V době největší popularity „Ukrajiny“ byla cykloturistika ještě v plenkách a toto kolo svou funkci každodenního dopravního prostředku na cestu do práce zvládalo úspěšně.
Ale okrem posmechu na tú drinu, tento bicykel vďaka svojej robustnosti bol skutočný nezmar, zvládol aj hrubšie zaobchádzanie a bol výbornym podkladom pre získanie dobrej fyzickej kondičky, čo bola výhoda pri presadnutí na Esku, alebo Favorit (ani ste ich pri šľapaní necítili).
Znám cyklisty, kteří si kdysi vysmívaný bicykl sovětské výroby nemohou jako dopravní prostředek do města vynachválit. S jízdou někde po šumavských kopcích je to pochopitelně horší.
Pro každodenní dopravu, cestu do práce nebo nenáročné využití tak měla Ukrajina praktické přednosti. Její nevýhody se výrazněji projevovaly při delších výletech, ve stoupáních a v členitém terénu.
Výroba v Charkově a historie závodu
Historie charkovského závodu spadá až do dob carského Ruska, kdy v roce 1915 carské Rusko rozhodlo kvůli válce o přesunu výroby kol z Rigy do Charkova. Po bolševické revoluci se stal z charkovského závodu první závod na sériovou výrobu bicyklů v Sovětském svazu.
Charkovský cyklistický závod měl za dobu své existence vyrobit přes 30 milionů bicyklů. Přes počáteční úspěch výroby byl provoz charkovského závodu během druhé světové války pozastaven a obnoven až v padesátých letech.
Na počátku sedmdesátých let vyráběl ChVZ přes 800 000 kol ročně. Ještě v osmdesátých letech ale Charkovský cyklistický závod vyráběl 52 modelů jízdních kol různých tříd, byly mezi nimi na svou dobu oblíbené modely Ukrajina, Sputnik, Sport, Tourist a Record.
Krátce před olympiádou v Moskvě v roce 1980 závod dokonce vyvinul na svou dobu unikátní sportovní kola „Moskva-80“ a „Champion Shosse“, určená špičkovým závodníkům. Projekt se však nepodařilo dotáhnout do konce a vedení závodu ho ukončilo.
Cesta kolem světa na kolech Ukrajina
Tak jako slavní čeští cestovatelé Zikmund s Hanzelkou jezdili po světě s vozem značky Tatra a propagovali tak celý český průmysl, měl své cestovatelské propagátory i Charkovský cyklistický závod.
Krátce před uvedením kola Ukrajina na běžný trh se tři studenti sovětského Státního institutu tělesné kultury rozhodli podniknout cestu kolem světa právě na nově vyrobených kolech charkovského závodu. Jejich cesta trvala tři roky.
Procestovali Rusko, Čínu, ale i země Asie, Evropy a Ameriky. A dokázali tak to, co dnes mnoho lidí považuje za nemožné: objet zeměkouli na Ukrajinách.
Dětské a další varianty
Základní provedení bylo k sehnání jak v pánské verzi se „štanglí“, tak i ve variantě pro dámy. Ani malí caparti nemuseli svým otcům závidět jejich bytelné stroje.
Dětská varianta „Zajka“ z dílny stejného výrobce byla téměř nezničitelná, díky plným obručím nebylo třeba mít obavy ani z defektu. Dětská verze „Ukrajiny“ se jmenovala: Májka (7), Lajka (6), Zajka (3).
Když udeřila ruská zima, mohla dítka dovádět na skibobu „Чук и Гек“ (Čuk a Gek). I dětičky se tehdy na kole nadřely.
Ukrajina v kontextu historie jízdních kol
Velocipéd, bicykl, jízdní kolo je jeden z nejužitečnějších vynálezů v dějinách lidstva. Od počátečního odrážení nohama, přes pevné kliky na ose předního kola, po krátkém období módy vysokých kol, tricyklů a kvadricyklů se po roce 1879 masově rozšířilo nízké, takzvané bezpečné kolo s válečkovým řetězem.
V Čechách bylo vyrobeno první kolo již v roce 1863 a postupně zde vzniklo několik desítek výrobců jízdních kol. Slavný československý velo průmysl dnes patří minulosti a masově se dovážejí a skládají levná kola původem z Asie.
V Československu existovalo za první republiky na dvacet až pětadvacet významných větších výrobců kol, tady v kraji vyráběly bicykly menší firmy v Příboře, Novém Jičíně, existovala výroba bicyklů v Těšíně, v Hrabové u Ostravy.
Byli jsme země proslavená velkoprůmyslem, za války produkce a počet firem poklesl, v padesátých letech šla úroveň kol prudce dolů, šetřily se barevné kovy. Kola z šedesátých a první poloviny sedmdesátých let byla opět na vysoké úrovni, dělala se u nás špičková kola pro Závod míru a sportovce v RVHP, pak to začalo klesat.
Ukrajina po rozpadu Sovětského svazu
Důležitou otázkou ale zůstává, co se s výrobou Ukrajin stalo po rozpadu sovětského bloku. Po rozpadu Sovětského svazu a celého sovětského bloku to začalo jít s ukrajinským výrobcem kol z kopce.
Podobně jako jiní výrobci v Evropě musel čelit narůstající asijské konkurenci i novým požadavkům zákazníků. Závod se zmenšil a řadu let ještě fungoval jako „montovna kol“ z asijských dílů.
V roce 2024 na něj ale soud kvůli dluhům vyhlásil bankrot. Výroba kol na Ukrajině tím ovšem neskončila.
Největšími výrobci jízdních kol na Ukrajině jsou Ardis (Kyjev) a další charkovský výrobce Velotrade (Charkov), založené v 90. letech. Velotrade po zahájení ruské agrese přeorientoval svou výrobu tak, aby vyhovovala potřebám ukrajinské armády.
Pod slavnou značkou Ukrajina se každopádně už kola na Ukrajině nevyrábějí. Slávu kdysi vysmívaných bicyklů ale nadále šíří tisíce cyklistů, kteří tohle legendární kolo stále využívají nebo ho našli někde ve sklepě po dědečkovi.
Od běžného dopravního prostředku ke sběratelskému kusu
V době všeobecného nedostatku byla totiž tato kola sice poměrně dobře dostupná, jízda na nich ale nebyla jednoduchá. Kvůli své vyhlášené odolnosti se tato kola objevují na stezkách a silnicích ještě mnoho let poté, co by jiné značky už dávno skončily ve šrotu.
Dnes se tato kola prodávají v aukcích za nemalé částky. To ale nic nemění na tom, že se z Ukrajin stávají pomalu, ale jistě sběratelské kousky, jejichž cena právě kvůli historické hodnotě zřejmě poroste.
Sbírání historických a retro kol se stává módou, stejně tak jízda na těchto kolech. Sbírat veterány bicyklů je dnes hodně drahá zábava.
Doba, kdy na každé půdě leželo zapomenuté prvorepublikové kolo nebo kdy se dalo kolo získat za tři piva, už je nenávratně pryč. Ještě před deseti lety se koly jenom hemžilo ve sběrných dvorech, dnes už tam nenajdete skoro nic zajímavého.
Za posledních pět let i na internetu prudce ubylo zajímavých strojů a ceny stouply na dvoj i trojnásobek. Když kolo získáte, nastává další radostný okamžik - jak ho opravit, zkompletovat a hlavně učinit pojízdným.
Kola však mají stále tu výhodu, že pokud jste podnikaví a manuálně zruční, dají se někdy pořídit za relativně nízkou cenu. Například pánské kolo Griffon, které máme na výstavě, se v březnu 2019 na internetovém e-bay vydražilo za 3 740 eur.
Opravy a technický stav starých kol
Problém byl v ložiskách, údajně v kolech byly umělohmotné ložiská. Stačilo je vyměnit a všechno bylo v pořádku.
Pokud máte peníze, řešení je celkem jednoduché. Necháte si kolo renovovat v některé specializované firmě.
Jiřina a Jaromír Poláškovi z frýdecko-místeckého Old Fiat Clubu si svá stará kola opravují sami, většinou se snaží sehnat stroj v zachovalém stavu a při jeho opravě zachovat co nejvíce z jeho původní podoby.
Protože se tomu věnujeme už delší dobu, máme rozsáhlou zásobu náhradních dílů nových nebo částečně opotřebených. A k tomu veškeré potřebné nářadí, včetně historických pomůcek.
Dodávají, že i veteránské retro stroje jako jsou auta, motocykly i jízdní kola, dnes přijdou na spoustu peněz. Je to hodně drahá zábava.
Ukrajina na výstavách a v historické paměti
V současnosti je možno v kraji vidět hned několik výstav, na nich nadšenci a sběratelé představují vývoj jízdních kol. Jedna taková se jmenuje Od draissiny k bicyklu a po celé léto se usídlila ve třech výstavních sálech Muzea Beskyd ve Frýdku-Místku.
Připravili ji Jiřina a Jaromír Poláškovi z frýdecko-místeckého Old Fiat Clubu Frýdek-Místek a lze na ní vidět přes padesát kousků historických jízdních kol a jejich předchůdců. Všech možných našich i zahraničních výrobců.
Vidět lze i originál vysokého kola a velocipéd zvaný kostitřas. Muzeum Beskyd do výstavy půjčilo i dva originály jedněch z nejstarších strojů, které jízdním kolům, jak je známe, předcházely.
Na výstavě je možno vidět třeba lidové kolo Baťa, které jako dámské bylo možno koupit v druhé polovině 30. let minulého století za 298 tehdejších korun, nejluxusnější model pánského kola, které bylo předchůdcem dnešních horských kol za 330 korun.
Je tu i závodní kolo s první, dost složitou přehazovačkou pro francouzskou Tour de France ze závodů v letech 1938 až 1939 a další kola francouzských výrobců.
Kolo: Velké vynálezy, které změnily historii | Vzdělávací videa pro děti
Na výstavě je možné také vidět záběry z veteránských akcí a srazů historických velocipédů na území České republiky i v zahraničí, které se uskutečnily v rozmezí let 2006 až 2020.
Slavná značka Ukrajina tak dnes představuje nejen těžké jízdní kolo, kterému se lidé kdysi smáli, ale také připomínku průmyslové historie, každodenního života za socialismu a doby, kdy jednoduchý a odolný bicykl dokázal sloužit celé generaci.