V České republice funguje bikesharing nejméně v 55 městech. Společnost nextbike uvádí, že má 45 projektů v 55 českých městech s flotilou okolo devíti tisíc kol, z nichž asi 10 procent tvoří elektrokola.
Celkový počet měst se může lišit podle toho, zda se započítávají pouze pravidelně provozované systémy, nebo také menší, regionální a soukromé projekty. Starší údaj uváděl provoz nextbike ve 35 městech České republiky, zatímco novější údaj mluví o 55 městech, což odráží rychlé rozšiřování služby.
Kolik českých měst bikesharing využívá
Společnost nextbike v Česku působí už šestou sezónu. V současnosti máme 45 projektů v 55 českých městech s flotilou okolo devíti tisíc kol, z nichž asi 10 procent tvoří elektrokola.
Dařilo se nám přitom růst poměrně kontinuálně, a to jak v počtu projektů, tak i v tržbách. Důležité je také to, že se firma z původního startupového prostředí postupně stále více profesionalizuje.
V Česku za touto značkou stojí kamarádi Lukáš Luňák, Tomáš Karpov a Dan Rambousek. Lukáš s Tomášem do toho šlápli a v roce 2018 koupili Nextbike licenci a začali objíždět česká města a radnice s argumenty pro podporu této sdílené mobility.
Dnes tento největší bikesharing působí v 35 městech České republiky a obstarává přes 7 000 městských a elektro kol. Starší údaj o 35 městech proto nelze použít jako aktuální celkový počet českých měst, protože novější údaj uvádí rozšíření systému do 55 měst.
| Údaj | Hodnota |
|---|---|
| Počet měst a projektů nextbike podle novějšího údaje | 45 projektů v 55 českých městech |
| Flotila nextbike podle novějšího údaje | okolo devíti tisíc kol |
| Podíl elektrokol ve flotile nextbike | asi 10 procent |
| Starší údaj o působení nextbike | 35 měst České republiky |
| Počet projektů, v nichž nextbike nabízí elektrokola | 14 měst |
Proč se počet měst zvyšuje
Důležité je pro nás například to, že vedle měst se začínají do bikesharingu zapojovat i kraje, za což jsme samozřejmě velmi rádi. Pardubický kraj s tím začal v roce 2022, dnes sdílená kola podporuje pět krajů, přičemž třeba ten Zlínský nedávno spustil projekt Cyklostezka Bečva.
Kromě toho se mění i vnímání bikesharingu na radnicích - stále častěji se tam objevují lidé, kteří dokáží ocenit přidanou hodnotu sdílených kol. A navíc roste poptávka po elektrických kolech, takže zatímco před dvěma lety jsme je nabízeli jen ve dvou městech, dnes už je máme ve čtrnácti.
Bohužel stále nejsme v pozici, kdy by se vedení měst ozývalo samo jen proto, že si někde všimli bikesharingu a přišlo jim to zajímavé. Stále jde hlavně o naši obchodní a osvětovou činnost, kdy města pravidelně oslovujeme a vše jim vysvětlujeme.
Dnes už je to ale o něco jednodušší, protože jim můžeme ukazovat statistiky z podobně velkých měst a zároveň si tam mohou zavolat pro referenci, jak jsou s provozem spokojení. To je určitě výhoda a věřím, že i díky tomu bude celý segment dále růst.
V Česku máme 70 okresních měst a v jejich blízkosti často i menší města nebo obce, takže si myslím, že reálně by to mohlo být třeba 150 projektů. To je ale hudba budoucnosti.
Než se k tomuto číslu dostaneme, bude to určitě ještě trvat, protože v současnosti přibývá zhruba šest až deset měst ročně. I za toto tempo jsme ale rádi, protože když jsme v roce 2019 začínali, vůbec jsme nevěděli, jestli se naše služba setká s pozitivní odezvou na straně radnic.
Bikesharing funguje také v menších městech a obcích
V něm jsou zapojená města Valašské Meziříčí, Vsetín, Zašová a Rožnov pod Radhoštěm. Jeho unikátnost spočívá v tom, že zatímco všechny ostatní kraje mají vypsaný dotační titul pro jednotlivá města, tady pod záštitou kraje proběhl výběr jednoho provozovatele pro všechna města v regionu.
Cyklostezka Bečva má aktuálně za sebou první týdny provozu a výsledky co do počtu výpůjček jsou skvělé. Očekáváme, že se do projektu brzy připojí další přilehlé obce.
To je podle nás skvělé, protože nechceme, aby byl bikesharing výsadou jen center velkých měst. Dává to navíc smysl i z hlediska poptávky - okrajové části měst nebo přilehlé obce mají obvykle horší spojení hromadnou dopravou, takže kola tam mohou velmi pomoci.
Ano, projektů propojujících několik menších obcí v poslední době přibývá. Nedávno jsme spustili bikesharing v mikroregionu Kahan, což jsou Rosice a dalších osm přilehlých obcí.
To je zásadní změna, protože ještě před několika lety by bylo nemyslitelné, aby sídla o dvou či třech tisících obyvatel měla vlastní bikesharing. Vždy je ideální, aby byly tyto projekty navázané na nějaké větší město v okolí.
Působíme například v Ludgeřovicích, přičemž kdybychom nebyli i v sousední Ostravě a Hlučíně, bylo by velmi obtížné tento projekt samostatně ufinancovat. Malé obce by samostatně provoz nejspíš neutáhly, ale při rozdělení nákladů mezi více sídel to možné je a funguje to velmi dobře.
Plzeň rozšířila počet českých bikesharingových měst
Město Plzeň spouští novou službu sdílených elektrokol Pilsen Bike, která rozšíří možnosti městské mobility. Provoz odstartuje 17. března a do konce tohoto měsíce bude za vhodného počasí nasazeno do ulic západočeské metropole 300 elektrokol.
Bikesharing, který bude fungovat sezónně vždy od 1. března do 30. listopadu, pro město zajišťují Plzeňské městské dopravní podniky (PMDP), finančně jej rovněž podpoří Plzeňský kraj.
Kola budou rozmístěna na 156 stanovištích po celém městě, a to nejen v centru, ale i v okrajových částech včetně všech konečných zastávek MHD. Půjčení kola je velmi jednoduché - buď přiložením bankovní karty přímo na kolo, nebo prostřednictvím aplikace Virtuální Plzeňská karta.
Pilsen Bike jsou sdílená elektrokola na území města Plzně. Elektrokola jsou určena pro krátkodobé jízdy po městě a jsou dostupná úplně všem.
Celkem ve městě najdeš více jak 300 elektrokol, která mohou být umístěna na více jak 150 místech. Kolo si můžeš vypůjčit a zase vrátit na více jak 150 místech po celém městě.

Jak funguje bikesharing v Plzni
Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu. Kola jsou určena pro uživatele starší 15 let a mohou si je vypůjčit dvěma způsoby.
Buď přes bezkontaktní platební systém, tzv. Tap&Ride, nebo aplikaci Virtuální Plzeňská karta. Při využití první možnosti klient přiloží bankovní kartu k terminálu na kole.
Jakmile se rozsvítí zadní světlo červeně, je výpůjčka zahájena. Částka se strhne automaticky při jejím ukončení.
V mobilní aplikaci uživatel otevře záložku Bikesharing, naskenuje QR kód na kole nebo si kolo vybere v mapě a zahájí jízdu. Dostupnost bicyklů na stanovištích bude k dispozici v aplikaci nebo na webu.
Kolo lze vypůjčit pouze bankovní kartou nebo v mobilní aplikací Virtuální Plzeňská karta. Pokud máš předplatné (alespoň na 31 dní) nebo bezplatnou přepravu na plastové Plzeňské kartě, můžeš využít 2× 15 minut denně zdarma na výpůjčku kola.
Je ale nutné mít propojený účet s plastovou kartou a aplikací. Pokud ještě nemáš plastovou kartu autorizovanou, zaregistruj se na e-shopu Plzeňské karty, přidej ji jako „dopravní kartu“ a následně zavolej na infolinku 371 655 600, kde proběhne její autorizace.
Cena a výhody pro cestující veřejnou dopravou
Cena výpůjčky je jedna koruna za minutu. Předplatitelé veřejné dopravy, tedy PMDP i IDPK, s alespoň měsíčním kupónem mohou využít patnáct minut zdarma až dvakrát denně.
Pokud máš předplatné na veřejnou dopravu alespoň na 31 dní (na zónu Plzeň nebo na jakoukoli Vnější zónu v Plzeňském kraji) nebo bezplatnou přepravu pro zónu Plzeň, můžeš si elektrokolo vypůjčit na 15 minut zdarma, a to až dvakrát za den.
Stačí si předplatné nahrát do mobilní aplikace Virtuální Plzeňská karta a kolo si vypůjčit přímo v aplikaci. Jízda zdarma se automaticky zobrazí při zahájení výpůjčky.
Neujeté minuty se nesčítají. Zdarma jsou dvě výpůjčky za den, vždy maximálně na 15 minut (minuty se nesčítají). Po uplynutí této doby je každá minuta zpoplatněna dle platného ceníku.
Pravidla používání sdílených kol
Kolo lze vrátit pouze na označených stanovištích. Nelze ukončit výpůjčku mimo stanoviště.
Každé stanoviště má svou maximální kapacitu kol. Za ponechání kola mimo stanoviště je účtována pokuta dle Ceníku.
Kolo na stanovišti postav na stojánek a ukonči výpůjčku. Vždy dbej na to, aby kolo nikde nepřekáželo a nebránilo provozu (chodců, aut, jiných kol apod.), nebo aby kolo samovolně nespadlo.
Maximální délka výpůjčky jsou 3 hodiny. Po uplynutí této doby je jízda automaticky ukončena a účtována pokuta dle Ceníku.
Na kole se jezdí. Při neaktivitě kola bude po 15 minutách stání kola výpůjčka automaticky ukončena.
Potřebujete někde chvíli zastavit? Využijte možnost pauzy v mobilní aplikaci VPK.
Kolo je možné používat pouze v rámci vymezeného území v mapě na tomto webu a v mobilní aplikaci. Za vyjetí s kolem mimo toto území je účtována pokuta dle Ceníku.
Na kole jsi účastník silničního provozu, musíš tedy dodržovat jeho pravidla. Věnuj se řízení kola a neohrožuj sebe ani ostatní kolemjdoucí na ulici.
Jezdi jen po cyklostezkách nebo komunikacích k tomu určených. Chodníky jsou jen pro chodce.
Bezpečnost a technický stav kola
Před jízdou musí každý uživatel zkontrolovat technický stav kola. Světla jsou automatická, zapnou se při začátku výpůjčky a po ukončení zhasnou.
Jediné, co si může cyklista nastavit, je výška sedadla, případně úroveň přípomoci elektromotoru v mobilní aplikaci. Automaticky je vždy nastavena na nejvyšší úroveň.
Elektrokolo je těžší a větší než to klasické, měj to na mysli a přizpůsob tomu svou jízdu. Nastav si výšku sedla tak, aby ti vyhovovala.
Doporučujeme si vždy vzít helmu. Povinná dle zákona je do 18 let.
Kolo je jen pro jednoho. Jedno sedlo, jedna osoba.
Před jízdou si vždy zkontroluj, jestli je kolo v pořádku: Pneumatiky jsou nahuštěné, kola a rám jsou bez poškození, řetěz, sedlo a pedály jsou bez poškození a funkční, brzdy brzdí, zvonek zvoní, světla svítí (přední bíle, zadní červeně).
Vypůjčené kolo svítí vždy vzadu červeně a vepředu bíle. Před samotnou výpůjčkou nezapomeň důkladně zkontrolovat stav kola: Pneumatiky jsou nahuštěné a kola bez poškození, řetěz, sedlo a pedály jsou v pořádku, zvonek zvoní, světla svítí, brzdy brzdí, apod.
Ukončení výpůjčky indikuje zadní světlo, které se z červené změní na zelenou a poté úplně zhasne. Vždy se o tom ujisti, než odejdeš od kola, jinak bude tvá výpůjčka stále běžet.
Na displeji se také krátce zobrazí vyúčtování jízdy (ujetá vzdálenost a cena). O úspěšném ukončení výpůjčky budeš také informován v mobilní aplikaci.
Elektrokola a jejich využití
Sdílená elektrokola jsou vybavena pěti stupni přípomoci a jejich dojezd může dosáhnout až 100 kilometrů. Naši technici budou průběžně měnit baterie za plně nabité, takže si uživatelé vždy vypůjčí kolo s dostatečnou kapacitou.
Aktuální dojezd s elektrickou přípomocí navíc uvidí přímo v aplikaci Virtuální Plzeňská karta a také na displeji samotného kola. Maximální rychlost elektrokol je z bezpečnostních důvodů omezena na 25 km/h.
Přípomoc motoru je aktivní pouze při šlapání a je omezena na max. 25 km/h (kolo samo nejede). V aplikaci si můžeš nastavit úroveň přípomoci. Automaticky je nastavena na nejvyšší.
Tyto parametry společně zajišťují, že elektrokola představují rychlý, pohodlný a spolehlivý způsob dopravy po městě.
Elektrokolo dostane do sedla i lidi, kteří by na klasickém kole vůbec nejeli - ať už kvůli zdravotnímu stavu, protože se nechtějí zpotit, nebo se jim prostě nechce šlapat. Z těchto důvodů je dobré nasazovat v určitém poměru i elektrokola.
Na druhou stranu si myslíme, že na městskou dopravu je klasické kolo dostatečné. Potvrzují to i naše data, podle nichž je o výpůjčky elektrokol největší zájem o víkendech, kdy je lidé využívají spíše k rekreaci než k dopravě.
Vztah bikesharingu k veřejné dopravě
Sdílená kola jsou přirozeným doplněním hromadné dopravy a dávají lidem další možnost, jak se po Plzni rychle, pohodlně a ekologicky pohybovat.
Plzeň je přirozeným dopravním centrem celého regionu a denně sem dojíždějí tisíce lidí z okolních obcí. Sdílená kola proto nevnímáme jen jako městskou službu, ale jako další článek navazující na veřejnou dopravu v kraji.
Chceme lidem usnadnit poslední část jejich cesty - od vlaku nebo autobusu do práce, školy či za službami. Kolo může dopravit člověka na zastávku, přičemž bez bikesharingu by třeba MHD vůbec nevyužil.
Určitě neplatí, že každý, kdo jede na sdíleném kole, by jinak jel MHD. Úbytek cestujících je tedy pro dopravní podnik minimální.
Podle mě jsme tedy jejím partnerem, a ne soupeřem.
Vývoj bikesharingu v Česku
Od roku 2007 začal fungovat v Praze první systém veřejných kol, pod značkou Homeport jej spustila stejnojmenná společnost jako pilotní projekt v Karlíně. V roce 2014 odstartoval svépomocný projekt renovovaných růžových kol Rekola, která je možné si půjčit na ulicích několika velkých českých měst.
Lavina nových poskytovatelů přišla v roce 2017, kdy se otevřel stanicový systém Velonet v Brně a zároveň oznámilo vstup na český trh několik dalších soukromých provozovatelů jako OFO, OBIKE nebo URBO.
V České republice se takto můžete projet už v 35 městech. Půjčení kol je jednoduché a jde to dokonce i bez aplikace.
Jízdami na kole Nextbike se již ušetřilo přes 1 500 tun CO2, což je, jen tak pro srovnání, práce pro 16 tisíc stromů. V České republice má už přes 300 tisíc uživatelů a 7 milionů výpůjček!
Stanicový, bezstanicový a hybridní systém
Systém veřejných kol je pro uživatele města nespornou výhodou. Nabízí rychlé a pohodlné spojení například i při opravách nebo uzavírkách částí města.
Dokáže omezit počet vozidel na silnicích a množství najetých kilometrů. Je šetrnější nejen k životnímu prostředí a našemu zdraví, ale i našim peněženkám, protože ve většině případů představuje levnější alternativu oproti vlastnictví vozidla.
Na druhou stranu v českých podmínkách vyvolává téma řadu otázek: Může se kolo stát částí veřejného dopravního systému v českých městech? Mělo by veřejná kola provozovat samotné město, jeho dceřinná organizace nebo nezávislý provozovatel?
Jak zajistit, aby se veřejná kola stala pomocníkem a nikoli obtížnou překážkou v ulicích měst? Vyvážení zájmů mezi uživateli veřejného prostoru je vždy úkolem města, a dobře navržený design ulice a nastavená pravidla pro uživatele pomáhají dobrému soužití.
Řešením může být hybridní systém, ve kterém město vyhradí stojany nebo místa ke stání, které mohou využívat všichni provozovatelé bikesharingu, stejně jako majitelé vlastních kol.
Že tento systém má šanci na úspěch, ukazuje dobré soužití oficiálních stanicových systémů a soukromých půjčoven ve městech jako je například italské Milano nebo maďarská Budapešť.
Praha a bikesharing
Hlavní město Praha v současné době neprovozuje na svém území celoplošně zavedený systém veřejného sdílení kol tzv. Bike-sharing. Veškeré bikesharingové služby v Praze jsou provozovány soukromými společnostmi bez finanční podpory města.
Pracovní skupinou pod vedením odborníků z ČVUT byla vypracována studie na pražský stanicový bikesharing. Dopravní podnik vyhlásil výběrové řízení, které mělo proběhnout formou soutěžního dialogu.
Podmínky výběrového řízení byly napadeny a výběrové řízení následně zastaveno a zrušeno (2016/2017). V březnu 2018 schválila Rada hl. m. Prahy SEZNAM PRAVIDEL PRO VŠECHNY SYSTÉMY SDÍLENÝCH KOL, které chtějí tuto službu v Praze provozovat.
V září podepsalo město s prvními čtyřmi bikesharingovými společnostmi MEMORANDUM o spolupráci v oblasti rozvoje veřejných systémů sdílených kol na území hl. m. Prahy.
Cyklostezky, kopce a vhodnost měst pro bikesharing
Infrastruktura pro cyklisty je všude a jmenuje se silnice. Ve většině případů si přitom člověk může zvolit, že nepojede po hlavní cestě, ale spíše po vedlejších a klidnějších ulicích.
Více lidí ale kola nevyužívá právě kvůli obavám z aut. V tomto ohledu jsou cyklostezky velkou výhodou a jsme rádi, že jich po českých městech přibývá.
Snažíme se tomu pomáhat tím, že městům předáváme anonymizovaná jízdní data, z nichž lze zjistit, kde by lidé cyklostezky využívali.
Kopcovitost ovlivňuje hlavně míru redistribuce kol - lidé se raději svezou z kopce než do kopce, takže kola musíme vozit zpět nahoru. Jinak bych ale neřekl, že je to překážka pro bikesharing.
Druhé nejúspěšnější město z 250 provozů nextbiku po celém světě je Trutnov, kde je kopců mnoho. Máme tam 60 kol a 40 elektrokol, přičemž poměr výpůjček elektrokol je 1,3 ku 1.
To ukazuje, že i v kopcovité krajině mohou být klasická kola úspěšná. Dnes ostatně mají až osm rychlostí, takže zvládnou i náročnější terén.
Jak si vypůjčit kolo nextbike
Sdílené kolo si půjčíte velmi snadno, ideálně přes mobilní aplikaci. Systém je jednoduchý, intuitivní a myslí na uživatele každého věku.
V aplikaci si vytvoříte účet a přidáte platební kartu. Pak už jen naskenujete QR kód umístěný na kole a dáte „půjčit kolo“.
Zámek se odemkne a můžete vyrazit. Kolo jde i krátkodobě odstavit a zaparkovat, pokud si třeba potřebujete odskočit do obchodu.
Po jízdě kolo zase vrátíte do oficiálního stojanu a uzamknete. Pokud nemáte chytrý telefon a aplikaci, zaregistrujete se na webových stránkách a kolo si půjčíte přes zákaznickou linku.
Jezdit můžete jednorázově nebo využít výhodné měsíční či roční předplatné. Ve většině měst máte navíc prvních 15 minut zdarma.
Co rozhoduje o úspěchu bikesharingu
Radnicím při vyjednávání vždy představujeme všechny možnosti včetně elektrokol. Důležitou roli ale hraje ekonomika, elektrokola jsou samozřejmě dražší.
Spíše tedy doporučujeme začít pilotním projektem s klasickými koly a až potom případně zvážit upgrade části flotily. Na rozdíl od klasických kol je výpůjčka elektrokol zpoplatněna.
Chceme, aby probíhaly mikroplatby, protože kolo je poměrně drahé. Je to tedy naše pojistka proti krádežím či poškození.
Ve městech se také mění požadavky na kvalitu. Dříve byla jediným kritériem cena - bylo jedno, jak je kolo vybaveno.
Dnes, pokud už město bikesharing má, zohledňuje své představy o požadované kvalitě a zlepšeních. To je dobře, protože kolo by mělo mít určité parametry, stejně tak péče o systém musí být kvalitní.
Například chtějí, aby kola byla v jejich barvách - první s tím přišel Hradec Králové, pak Přerov a teď i Zlín. Dalším trendem jsou bonusy pro držitele dlouhodobých jízdenek MHD - funguje to třeba v Ostravě, Praze nebo Hradci Králové, kde držitelé ročních kuponů získají určitý čas nebo více času zdarma.
Velmi důležité je, že žádné město, které začalo s bikesharingem, si po roce či dvou nevyhodnotilo, že služba je neprospěšná nebo nesplnila očekávání. Všechna města v projektech sdílených kol pokračují.
Těší mě také, že od lidí z vedení měst pár měsíců po zahájení provozu často slýchám, že jsou rádi, že do toho šli.
Budoucnost bikesharingu v Česku
Kromě toho je našim cílem navýšit flotilu kol a příští rok se dostat do zhruba 60 projektů. Z dlouhodobého hlediska stále platí sen mít bikesharing ve sto městech.
Na druhou stranu, hranici půl milionu uživatelů jsme překonali - dnes jich máme 600 tisíc, přičemž věřím, že navzdory horšímu počasí letos přepravíme čtyři miliony lidí.
Spíše si říkám, že je lepší mít 50 dobře fungujících měst než 100 vlaječek na mapě.