Úprava motocyklu: změna šířky zadního kola a správné vyrovnání

Změna šířky zadního kola není pouze otázkou toho, zda se širší ráfek a pneumatika vejdou mezi konce kyvné vidlice. Ovlivňuje polohu kola vůči rámu a přednímu kolu, zákryt řetězových kol, řetězovou linku, prostor pro pneumatiku, jízdní vlastnosti i právní způsobilost motocyklu k provozu.

Nejdříve je nutné ověřit, zda zadní kolo leží v jedné rovině s předním kolem, zda je osa správně usazená v kyvné vidlici a zda mají řetězové kolo a rozeta správný osový zákryt. Teprve potom má smysl řešit šířku ráfku, výplet, podložky, distanční pouzdra nebo případnou změnu pneumatiky.

Co změna šířky zadního kola skutečně ovlivňuje

Širší zadní kolo může změnit polohu pneumatiky mezi rameny kyvné vidlice, vzdálenost od řetězu, polohu rozety i místo, kde se pneumatika nachází vůči podélné ose motocyklu. Prostor, ve kterém se pohybuje kolo a pneumatika, musí být volný a dovolovat pohyb vzhledem k rozsahu, který umožňuje zavěšení náprav a to i při největším povoleném rozměru kola a pneumatiky.

Změna šířky ráfku může ovlivnit také tvar pneumatiky, světlou výšku, rychlost řízení, stabilitu a celkovou rovnováhu. Světlá výška označuje, jak vysoko motocykl stojí vzhledem k zemi. Je ovlivněna nastavením předpětí, délkou odpružení, velikostí kol a profilem pneumatik.

Většina dnešních motocyklů má od výroby nastaven dlouhý rozvor pro vyšší stabilitu při jízdě. Závodní jezdci se pak velice často snaží tento rozvor zkrátit, a to nejjednodušeji pomocí změny převodů motocyklu, kratší řetěz znamená kratší rozvor, a tím zajistit motocyklu rychlejší reakci na změnu směru jízdy.

Nejdůležitější je poloha zadního kola vůči přednímu

Na jízdní vlastnosti má vliv vzájemná poloha kol. Zadní kolo musí být v jedné rovině s předním kolem, jinak z toho vyrobíte dvoustopou motorku, která ti na jednu stranu do zatáčky bude ochotně padat, na druhou se budeš prát.

I když budete mít obě kola v jedné stopě a zároveň zadní kolo mimo středovou osu rámu, pořád bude motorka těžištěm mimo osu stopy a na jednu stranu bude „padat“ víc i tak, teoreticky, prakticky je to tak, že i pérák z výroby měl třeba zadní kolo špatně vypletené a nikdo to asi neřešil.

Proto není vhodné řídit se pouze tím, jak zadní kolo sedí v blatníku. Taky to radši neměřit podle blatníku, to není pevná část a snadno může být mimo.

Jak zadní kolo správně vyrovnat

Kontrola pomocí rovné latě nebo hliníkového profilu

Nejjednodušší je přiložení rovné latě z boku k zadnímu a přednímu kolu. Protože máš gumy šířky 130 a 150mm, přiložíš k té přední z boku ještě 10mm silné prkénko.

Z obou stran motorky musí lať dolehnout nebo musí být stejné mezery. Místo latě používám kus hliníkového profilu na sádrokarton. Je to lehký a dokonale rovný.

Lať nebo profil musí být skutečně rovný a musí se opírat o boční plochy pneumatik, nikoli o blatník nebo jinou pružnou část motocyklu. Pokud mají přední a zadní pneumatika rozdílnou šířku, je nutné rozdíl zohlednit vložením prkénka nebo distančního materiálu.

Měření vzdálenosti mezi osami

Někdy prostě jen stačí změřit vzdálenost mezi osou kyvky a osou zadního kola. U jednoduchého měření lze porovnat také vzdálenost od konce kyvné vidlice k začátku pohyblivého kamene.

Na každé straně musí být tento rozměr stejný a je to jednoduché a praktické. Tato metoda ale předpokládá, že jsou oba konce kyvné vidlice stejně dlouhé a přesně opracované.

Rysky na vidlici jsou hodně orientační, jakkoli se to zdá být udělané přesně. Pootočíš šroubem o 1/6, tedy asi 0,2mm, na ryskách to ani neuvidíš, ale na rozvoru 1,5m to udělá víc než milimetr, pokud měříš latí.

Současně platí, že od předního kola k zadnímu se ti nasčítá díky vůlím několik milimetrů. Proto je vhodné po nastavení podle rysek provést ještě kontrolu polohy kol rovnou latí nebo hliníkovým profilem.

Měření pomocí provázku

Pro hračičky a v případě nedostatku rovných latí je použitelná metoda tenké kloboukové gumy. Na kolo se dá provázek a zepředu se uváže na něco dle šířky zadního kola.

Provázek může být použit jako orientační pomůcka, ale musí být napnutý, vedený ve stejné výšce a nesmí se opírat o části, které mohou měření zkreslit. Přesnější a jednodušší bývá rovná lať nebo dlouhý hliníkový profil.

Pomůcky pro seřízení zadní osy

Prodávají se přípravky, které se upevní na zadní rozetu a podle tyčky se pak seřídí kolo tak, aby nebylo křivě. Tato pomůcka se označuje jako chain alignment tool, nikoli wheel alignment tool.

Slouží ke kontrole zákrytu řetězových kol a ne k nastavování kol motorky. Pokud někdo tento přípravek inzeruje jinak, uvádí v omyl.

Laserové „ukazovátko“ lze přiložit k rozetě a osvítit řetěz až k pastorku. K dispozici jsou také jednoduché domácí přípravky z kusu lišty nebo kovového profilu.

Pomůcka upevněná na rozetě proto může ukázat, zda jsou pastorek, řetěz a rozeta v jedné přímce, ale sama o sobě nepotvrdí, že zadní kolo leží v jedné stopě s předním kolem.

Rozdíl mezi vyrovnáním kol a zákrytem řetězu

Pro správný a dlouhodobý provoz řetězu je nutné, aby řetězová kola byla v zákrytu. Zákryt by měl být kontrolován při každé výměně řetězových kol, zda nedošlo při montáži k jejich špatnému ustavení.

Proč štelovat zadní kolo podle rozety a pastorku? Na jízdní vlastnosti má vliv vzájemná poloha kol, nikoli samotná poloha řetězových kol. Řetěz se přizpůsobí, kdyby ne, tak je ohnutý rám nebo je blbě motor.

Řetězový převod tvoří řetěz, řetězová kola a vodítka řetězu. Všechny tyto díly tvoří funkční celek, na jehož přesnosti a správném nastavení závisí výsledná životnost řetězu a bezpečnost provozu.

Dbejte, aby prvky převodu, přicházející do kontaktu s řetězem, byly ve správné poloze a nezpůsobovaly vychýlení řetězu. Řetězová kola přenášejí požadovaný výkon na řetěz.

Pokud řetěz nenabíhá při otáčení na zuby řetězových kol správně, projeví se to v opotřebení boků zubů řetězových kol a vnitřní strany destiček řetězu.

Kontrola rozety, unašeče a osy kola

U některých konstrukcí nemusí být rozeta vhodným referenčním bodem pro přesné vyrovnání celého kola. Když je kolo venku, zkus si, jak hodně se unašeč rozety hýbe.

Unašeč rozety se po namontování a utažení může radiálně vůči kolu trochu pohybovat, pokud to dovolí silentbloky nebo vůle v ložisku. Ostatní síly drží ložisko unašeče rozety.

U některých motocyklů mohou mít hliníkové kameny, kterými se posunuje zadní osa, díru posunutou přibližně o 2mm k jedné straně. Naštěstí na obou stejně, takže je stačí správně pootočit.

Pokud se po nastavení podle rysek ukáže rozdíl v poloze ráfku vůči rámu nebo blatníku, je nutné rozlišit, zda je problém v nastavení osy, v nesouměrnosti rámu, v křivém blatníku, nebo ve výpletu.

Vyosení ráfku a správné řešení pomocí výpletu

Jestliže je zadní ráfek mimo střed motocyklu, nemusí být automaticky špatně celý výplet. U drátového kola může být ráfek vůči náboji záměrně posunutý, aby vznikl prostor pro řetěz, rozetu a správné usazení pneumatiky.

Pokud je ráfek vůči náboji vyosený nesprávně, řešením bývá přepletení kola, nikoli posouvání celé osy v kyvné vidlici. Při kontrole je nutné měřit vůči pevným bodům a současně ověřit, zda je náboj uprostřed mezi rameny kyvné vidlice.

Je třeba oddělit tři různé údaje: polohu náboje a osy v kyvné vidlici, polohu ráfku vůči náboji a polohu pneumatiky vůči přednímu kolu. Každý z těchto údajů může být jiný a jejich záměna vede k chybnému seřízení.

Montáž osy a rozety

U zadní osy je nutné dodržet správný směr montáže, polohu matic, distančních pouzder a podložek. Pokud je osa otočena opačně, může závit vyčnívat příliš málo a matice se může opírat o velkou matici nebo jinou část sestavy.

Osu otočte, matici na druhou stranu. U podobného problému byly v ruce dvě osy rozety ve dvou délkách, přičemž delší osa byla správná a kratší šla zachytit jen na pár závitů.

Před dotažením je nutné ověřit, zda velká matice, malá matice, podložka, osa a distanční pouzdra odpovídají konkrétní verzi motocyklu. Nedostatečný počet závitů nebo opření hlavy osy o nesprávnou matici není možné řešit pouze přidáním náhodné podložky.

Hlava osy má 27mm, závit ve velké matce asi 26mm, 1mm přesah na průměru se mi zdá dost málo. Takovou sestavu je nutné porovnat s technickým výkresem, dílenskou příručkou nebo správně sestaveným originálním kolem.

Změna rozety a převodového poměru

„Final transmission ratio“ je tzv. konečný převodový poměr. Je to číslo, které získáte tak, že vydělíte počet zubů na rozetě počtem zubů na kolečku.

Tento poměr vyjadřuje, kolikrát se musí přední ozubené kolečko otočit, aby se otočilo zadní ozubené kolo, a případně vyjadřuje vliv počtu otáček motoru na rychlost a točivý moment zadního kola.

Pokud změníte tento poměr, změníte tím způsob přenosu výkonu motoru na zadní kolo motocyklu. Pokud má motorka dlouhý převod, znamená to, že bude mít vyšší maximální rychlost, ale na úkor zrychlení.

Pokud je převod krátký, znamená to lepší zrychlení, ale nižší maximální rychlost. Každá změna v počtu zubů u předního kolečka odpovídá přibližně 2,7 násobku změny na rozetě.

Navíc musíte zvážit délku vašeho řetězu. Obecně pokud změníte počet zubů na předním kolečku nebo rozetě pouze o jeden zub, pak často není potřeba měnit délku řetězu.

Pokud ale počty změníte více než jeden zub, pak je většinou nutné upravit délku řetězu, zkrátit nebo prodloužit o jeden článek.

Řetězová linka a technický stav řetězu

Aby řetěz mohl přenášet točivý moment, musí být články řetězu dostatečně pevné a pohyblivé. Řetěz na motocyklu se skládá z čepů, pouzder, válečků, vnitřních destiček a vnějších destiček.

Řetěz musí mít průvěs volné větve nastavený přesně dle údajů výrobce motocyklu. U některých typů motocyklů velmi záleží na přesném nastavení.

Nikdy u nového řetězu nenastavujte průvěs nižší, než udává výrobce. Tímto seřízením docílíte pouze přidření stykových ploch čepu a pouzdra a zkrátíte si celkovou životnost řetězu.

Dbejte také na to, aby řetěz při svém pohybu nenarážel do jakékoliv překážky na motocyklu. Časté a opakující se nárazy, i zdánlivě malé, snižují dynamickou pevnost řetězu a zvyšují hluk.

Znaky opotřebení řetězu

• napínací mechanizmus zadního kola je již na konci seřizovacího rozsahu,
• řetěz má hlučný a neklidný chod,
• na válečcích nebo na destičkách jsou praskliny,
• okolo některých kloubů řetězu se objevuje cihlově zabarvené okolí, které signalizuje zadírání materiálu,
• chybí některé součásti řetězu, například váleček nebo těsnící kroužek,
• destičky jsou na obvodu příliš opotřebovány od vodítek řetězu,
• kontrolní měrka značí konec životnosti,
• řetěz je nadměrně zasažen korozí.

Jestliže na řetězu shledáme jednu nebo více z uvedených závad, musí být nahrazen novým. Nadměrně opotřebený řetěz v sobě skrývá vždy nebezpečí náhlé poruchy, jež může zapříčinit škodu na motocyklu nebo zdraví.

Řetězová kola a vodítka

Než přistoupíme k montáži nového řetězu, je žádoucí zkontrolovat technický stav dílů přicházejících do styku s řetězem, jako jsou řetězová kola a různá vodítka. Tyto díly musí být stejně jako řetěz vždy v dobrém technickém stavu.

Je-li řetěz na konci své životnosti, také řetězová kola jsou s největší pravděpodobností opotřebovaná a je téměř nutností je vyměnit včetně vodítek.

Na výměně řetězových kol se nevyplácí šetřit, protože opotřebovaná kola velmi podstatně snižují životnost nového řetězu a navíc samotná jízda může být neklidná.

Opotřebovaná vodítka snižují životnost řetězu zejména tím, že „vyjeté“ drážky vytvářejí hroty, jež pak mohou poškodit nebo zcela zničit těsnící kroužky řetězu.

Vliv změny zadního kola na podvozek

Správně nastavený podvozek je základ: zlepší ovladatelnost, trakci, komfort a bezpečnost. Odpružení musí nést hmotnost motocyklu i motorkáře a také udržovat pneumatiky v kontaktu s vozovkou.

Odpružení má zásadní vliv na trakci, ovladatelnost, stabilitu a brzdný výkon. Změna velikosti nebo šířky zadního kola může změnit světlou výšku, zatížení zadní části, chování pneumatiky i reakci motocyklu při akceleraci a v zatáčce.

Pokud je odpružení příliš tuhé, bude jízda přes nerovnosti působit tvrdě a může docházet k odskakování pneumatik na nerovném povrchu. Pokud je odpružení příliš měkké, může být motocykl při jízdě nestabilní.

Sag a předpětí

Sag je hodnota, o kterou se odpružení stlačí pod vahou. Statický sag označuje stlačení pouze pod vahou samotného motocyklu. Sag s jezdcem měří stlačení s motorkářem sedícím na motocyklu v plné motocyklové výbavě.

Předpětí pružiny mění výšku motocyklu a tím i sag. Zvýšení předpětí snižuje sag, zatímco snížení předpětí umožňuje, aby motocykl seděl níže.

Pro běžné silniční použití se uvádí následující orientační hodnoty:

To jsou startovací hodnoty, finální nastavení závisí na stylu jízdy, konstrukci motocyklu a použití. Pro závodní účely se obvykle doporučuje snížit průhyb oproti tomu, jaký by byl na běžném silničním motocyklu.

Jak sag změřit

1. Zvedněte zadní část motocyklu tak, aby bylo kolo nad zemí.
2. Změřte vzdálenost od zadní osy k pevnému bodu na zadní části motocyklu.
3. Motocykl postavte na zem a změřte stejné body bez jezdce.
4. Sedněte si na motocykl v plné motocyklové výbavě, s nohama na stupačkách, a znovu změřte stejné body.
5. Odečtěte měření od hodnoty při plném roztažení.
6. Pokud je sag větší než požadovaná hodnota, přidejte předpětí; pokud je menší, předpětí uberte.

Měření je přesnější s druhou osobou, jeden drží motocykl vzpřímeně a druhý měří. Po každé úpravě opakujte měření.

Legálnost širšího zadního kola

Rozměry kol motocyklu a rozměry pneumatik jsou pevně dány údaji v technickém průkazu vozidla. Možnosti alternativních rozměrů jsou stejně tak explicitně uvedeny, jestliže je výrobce připouští.

Typ a rozměr kol je nedílnou součástí homologace daného motocyklu pro provoz na silnicích. Chcete-li jiný rozměr kol, jiný průměr nebo jinou šíři ráfku, musíte mít toto zapsané jako povolenou změnu v technickém průkazu.

Pak vám nezbývá, než se obrátit na dovozce nebo výrobce motocyklu a vyžádat si od něj vyjádření, kdy následně na příslušném úřadě dopravně správních agend požádáte o zápis těchto změn do TP.

Neplatí výmluva při kontrole, že zrovna v Kanadě jezdí provedení vašeho motocyklu s jinými koly. Zde platí pouze to, co je uvedeno v TP.

Homologace ráfku a kola

Neoriginální kola musí mít na sobě homologační značku, obecně písmeno E spolu s číslem označujícím zemi, kde byla evropská homologace provedena.

V případě, že chcete na svůj motocykl dát kola jiných rozměrů nebo kola od jiného výrobce, musíte splnit určité podmínky. Bez homologace je použití takového kola na silnici nelegální.

Popis uvedený ve směrnici „kola a jejich komponenty“ celkem nedává prostor ani pro výměnu drátů, niplů nebo středů. Pokud je motocykl dodán z výroby s jedním typem kol a majitel jej chce předělat na jiný typ, je opět potřeba nechat zapsat změnu do TP.

Homologace pneumatik

Pneumatiky na motocyklu musí být jen v rozměrech uvedených v technickém průkazu motocyklu. Musí splňovat předepsanou únosnost, rychlostní kategorii danou uvedenou maximální rychlostí vozidla a pro provoz na pozemních komunikacích musí být homologované.

Pneumatika musí mít značku kategorie rychlosti vozidla. Závadou je také použití pneumatik určených pro soutěže v běžném silničním provozu.

Hloubka dezénu pneumatiky u hlavních dezénových drážek nesmí být menší než 1,6mm u motocyklů a 1,0mm u mopedů. Stejně tak je závadou trhlina nebo jiné poškození obnažující kostru pneumatiky.

Rizika neschválené změny

Veškeré změny, úpravy a přestavby motocyklu musí splňovat legislativní požadavky. Je na místě připomenout, že problémy z důvodů neschválených úprav a změn na motorce můžete mít dnes nejen ve stanicích STK, ale po novele předpisů i při kontrole Policií ČR v běžném provozu na silnici.

V případě nehody pak neschválené úpravy na motorce, jiné rozměry kol či pneumatik, jiná světla, držáky nebo zrcátka mohou vést ke snížení pojistného plnění nebo jeho úplnému odmítnutí.

Pokud pojišťovna poukáže na fakt, že motorkář měl na zadním kole obutou širokou pneumatiku neschváleného rozměru a že tato pneumatika způsobila prodloužení brzdné dráhy, smyk nebo jakkoliv jinak ovlivnila jízdní vlastnosti motocyklu nebo situaci při nehodě, může dojít i k takzvané totální regresi.

Praktický postup při změně šířky zadního kola

1. Ověřte rozměry povolené v technickém průkazu.
2. Zkontrolujte, zda se ráfek a pneumatika bezpečně vejdou do kyvné vidlice.
3. Zkontrolujte vůli pneumatiky vůči řetězu, rozetě, blatníku, kyvné vidlici a dalším částem.
4. Ověřte správnou délku a orientaci osy, polohu matic, podložek a distančních pouzder.
5. Nastavte osu podle ryskek jen jako základní nastavení.
6. Vyrovnejte zadní kolo vůči přednímu pomocí rovné latě nebo hliníkového profilu.
7. Samostatně zkontrolujte zákryt pastorku, řetězu a rozety.
8. Pokud je ráfek mimo střed vůči náboji, zkontrolujte výplet a případně jej přepleťte.
9. Zkontrolujte stav řetězu, řetězových kol a vodítek.
10. Nastavte průvěs řetězu podle údajů výrobce.
11. Po dotažení osy znovu ověřte polohu kola, protože při dotahování se může sestava nepatrně posunout.
12. Po změně kola zkontrolujte sag a chování motocyklu při brzdění, akceleraci a průjezdu zatáčkou.

Nejčastější chybou je zaměnit kontrolu zákrytu řetězových kol za kontrolu polohy zadního kola vůči přednímu. Řetězová linka a stopa kol jsou dvě samostatné věci a při změně šířky zadního kola je nutné ověřit obě.

Nejčastější chyby při úpravě

• měření podle zadního blatníku, který nemusí být souměrný,
• spoléhání pouze na rysky napínáků,
• použití řetězového laseru jako jediné metody pro vyrovnání kol,
• ignorování vůlí v unašeči rozety nebo ložiscích,
• přidání podložky bez ověření správného pořadí dílů,
• posunutí ráfku místo správného přepletení kola,
• použití širší pneumatiky bez ověření jejího skutečného profilu a vůlí,
• nastavení řetězu s příliš malým průvěsem,
• montáž neschváleného rozměru kola nebo pneumatiky,
• hodnocení výsledku pouze podle vzhledu bez kontroly jízdní stopy a řetězové linky.

Než začnete měnit šířku zadního kola, musí být jasné, zda řešíte skutečně nedostatečnou šířku, nebo pouze špatně vycentrovaný ráfek, nesprávný výplet, chybnou polohu unašeče, špatně namontovanou osu nebo nepřesné nastavení napínáků.

tags: #uprava #motocyklu #zmena #sirky #zadniho #kola