Cestování na motorce Jawa: příprava, spolehlivost a cesty do Alp i k moři

Cestování na motorce Jawa je možné zvládnout na krátkých výletech po Česku, při cestách přes Alpy i na dlouhých trasách k moři, pokud je motorka v dobrém technickém stavu, jezdec zná její konstrukci a nepodcení přípravu. Jawa sice nepojede stejně rychle jako moderní cestovní motocykl, ale její jednoduchá technika se dá často opravit i mimo servis.

Nejdůležitější je před delší cestou motorku důkladně projet, dokončit záběh motoru, zkontrolovat podvozek, brzdy, elektroinstalaci, řetěz, rozety, pneumatiky a ložiska a vzít s sebou základní nářadí i náhradní díly. Při rozumné cestovní rychlosti, pravidelné údržbě a ochotě řešit drobné závady může Jawa bez problémů dojet do Rakouska, Slovinska, Chorvatska i mnohem dál.

Proč cestovat právě na Jawě

My takhle jezdíme léta. Alpy, moře, východ - Ukrajina, Rumunsko a vždy se řešily jen prkotiny. U mé panelky v podstatě jen sem tam lanko. Na cestách už má 40 000 Km a šlape.

Stroj je udělán na to, aby spolehlivě fungoval. jestli nebude, můžeš si za to zpravidla sám a to přípravou. Důležitá je GO z kvalitních dílů. pak nic nezlobí. Štěstí přeje připraveným a tak vozíme od každého ložiska jedno, lanka, svíčky, dobré je dynamo, když jezdíš na VAPE a odejde, dá se to za levno předělat na dynamo - ale to se nikdy nestalo.

Člověk se nesmí bát a vyrazit. Podívej se na Pavla Suchého. Určitě s sebou lanka, náhradní duši, svíčku a doporučím ti i startovací kabely.

Stará Jawa nerovná se nespolehlivá motorka, takže se neboj, natankuj a jeď. My byli loni na čízách v Africe a pohoda.

Jaký typ Jawy se hodí na cestování

Jawa 350/640 a klasické dvoutakty

Uživatel507> Jawy nesnasim. Stroj napicu :D ale co se cestovani tyka tak se nebat vyrazit. Naradi sebou a nezbytnosti co se nahradnich dilu tyka. Pak uz jen provazek a izolepu. Bud se vratis z rakouska v dodavce nebo dojedes kam chces.

Pokud si dobře pamatuju vyprávění a fotoprezentaci kluků z hospody, tak všem do jednoho odešlo na Jawách 250 (Kejvy i Panelky) ložisko na rozetě, a to i přesto ze pred výpravou namontovali nový.

Na jawe 350/640 lze zvládnout i několikadenní výlet s denním nájezdem přibližně 350 kilometrů, pokud se nejede jako závod a trasa obsahuje pravidelné přestávky. Při průměrné rychlosti 80-90 km/h záleží především na stavu konkrétního stroje, jeho naložení a pečlivosti přípravy.

Jawa 350 OHC Special

Jedná se o letošní úplně nový model, který jsem nejdříve jen letmo zahlídl na fotkách z jarní výstavy motocyklů, kde se zjevila z ničeho nic a vzbudila celkem pozdvižení.

Nová jawka má proto v trubkovém rámu čtyřtaktní vzduchem chlazený jednovačkový jednoválec, zaryté fandy matoucí dvojicí výfuků, které by naznačovali dva válce typické pro něco, co nese jméno Jawa 350. Ale není to fake, ale jen přiznané čtyři ventily na válec.

Přátelé, Jawa 350 OHC Special, totiž není tak docela Jawa jako spíš Honda a ani to není „třinda“, ale čtyřstovka.

Je to licence Hondy CB 400 SS, která se vyráběla na počátku tisíciletí pro japonský trh, ovšem motor je vývojově mnohem starší a má původ už ve starších endurech od hondy.

Tohle se jen oprášilo a upravilo do evropské specifikace, což znamená navíc ABS a přímý vstřik.

Verze Special, kromě toho dostala ještě tu krásnou kapotáž, masivnější přední vidlici, kotoučové brzdy na obou kolech a díky jiným řídítkům, poloze stupaček a vyššímu sedlu také signifikantně sportovnější posez.

Ukázalo se, že nejen dobře vypadá, ale překvapivě dobře i jezdí. Jasně necelých třicet koní není na to jezdit koleno ve dvoustovce, ale lehká a úzká stavba dává už v rozumných rychlostech čichnout k tomu oldschool závodnickýmu feelingu.

Je třeba trošku pracovat tělem, a ne na tom sedět jak pecka (na cruiseru), aby začal ten překvapivě dobrě nastavený podvozek fungovat. Zároveň je třeba dobře hospodařit s tím nepřebytkem výkonu.

I když vypadá jako závoďák ze starých časů, tak tohle svižnější okreskové kochací tempo je přesně ta parketa, kde Jawa exceluje.

Jawa 125 Travel

Jawa 125 Travel je lehký cestovní motocykl, který je ideální pro držitele řidičského oprávnění A1. S motorem o objemu 124,3 ccm nabízí dobré jízdní vlastnosti a nadstandardní výbavu, což z něj činí skvělou volbu pro krátké i delší cesty.

Rám motocyklu vychází z osvědčené sady Jawa 350/640, což zajišťuje pohodlný posez na širokém sedle a kvalitní brzdy.

Motocykl je dostupný v barvách stříbrná, černá, modrá a červená, s možností doplnění o kufry či chrániče rukou.

Co zkontrolovat před dlouhou cestou

Před tou cestou bych asi ještě něco najel, alespoň cca 1000 Km. Tím alespoň pořádně zajedeš motor.

Za mne, "udinar" má pravdu, ještě něco bych najel kolem komína a určitě bych si na cestu připravil hlavně "znalost stroje" , bude se hodit.

Ve zkratce jsem jezdil dnem a nocí a to doslova. Což minimálně vylekalo servisní techniky od Jawy, když jim voláte každý týden na pravidelný servis.

Na začátku toho velkého průšvihu bylo ale třeba vyřešit pár drobností. První, krátké servisní intervaly. Cesta měla mít cca 2000 kilometrů, plus samozřejmě nějaké zajížďky.

Jenže první servis byl už po 800 kilometrech, kvůli zajíždění. A druhý ve dvou tisících, tudíž jen 1200 kilometrů po tom prvním.

Ale od dvou tisíc dál už začínal poměrně rozumný interval po třech tisících, což je fajn pokud nemáte najeto tisíc kilometrů a příští týden není termín odjezdu.

Motor a mazání

Také je třeba pořádně mazat v poměru 1:33 kvalitním minerálem, nebo max polosintetikou, ale určitě ne plnou sintetikou.

No což, ještě to trochu projezdi, aby si motor sedl a při cestě to nehoň aby se to "dozajelo".

Omrkni v jakém stavu je řetěz a rozeta a kdyžtak vyměň ať to nemusíš tahat.

Jako můžeš sebou tahat i soustu ostatních věcí od lamel až po píst, jde jen o to, jak té motorce věříš a co dokážeš sám opravit.

Brzdy, kola a ložiska

Na cestu budeš potřebovat určitě pár dílů, jako sadu lanek, duši, žárovky atd.

Jak říká Ed, na delší cestu se fakt hodí pár ložisek, specifický díly na Jawku co v zahraničí neseženeš (pružinky v převodovce/brzdách, pístní kroužky, těsnění, atd.), pár šroubků a pak ty klasický věci na běžné poruchy jako svíčky, lepení, duši (samo montpáky a funkční pumpičku - není nad to když máš replikovou, která ti při třetím pumpnutí zůstane vejpůl v ruce), lanka, žárovky a něco na zapalování (podle toho co máš).

Jinak určitě budu sledovat a držim palec. spíš než do kol by byly lepší středové ložiska kliky.

No držím palce klobouk dolů jsem zvědavej na cesťák. jinak ty ložiska v kolech bych hnedka natřískal tady doma nový. a možná radši i v krku řízení.

Elektrika a zapalování

Vape by mělo být spolehlivé, může ti odejít cívka, regulátor nebo snímač otáček, ale všechno kromě snímače je dost drahé, tak si pro sychr můžeš koupit alespoň ten.

Držím palce, ale to, čemu řikáš připravená motorka, tak s tím bych nejel asi ani po čr.

Wape je dobra volba jen si vem alespoň náhradní kabely.

Na cestu k moři jsou čtyři dny málo a Alpy mě doslova uchvátily, takže už dopředu bylo celkem rozhodnuto.

Co vzít s sebou

Na cestu budeš potřebovat určitě pár dílů, jako sadu lanek, duši, žárovky atd.

Určitě s sebou lanka, náhradní duši, svíčku a doporučím ti i startovací kabely.

Vez si svíčky, fajfky, kabel, lepení, pumpičku, lanka, pojistky a žárovky, olej.

Jinak když se něco posere, tak Ti stejně někdo z místních pomůže a Jawa není zas tak specifická že bys tam potřeboval speciální nástroje, pokud teda nejsi v zemích kde "metrický systém" je sprosté slovo.

• základní nářadí;
• sadu lanek;
• náhradní svíčky, fajfky a kabel;
• náhradní duši;
• montpáky a funkční pumpičku;
• lepení;
• žárovky a pojistky;
• olej;
• ložiska podle konkrétního stroje;
• pístní kroužky, těsnění a vybrané pružinky;
• náhradní díly zapalování;
• stahovací pásky a šedou pásku.

A zachránce všeho, stahovací pásky a šedá páska.

Další drobné problémy s naměstnáním týdenní bagáže a absence navigace vyřešila jako vždy lepící páska.

Bagáž a navigace

Bagáž se celkem kompaktně vešla částečně na sedlo a bobek, ač v tu chvíli zmizela možnost se protáhnout na tom velkém sedle a i pohyblivost těla v zatáčkách lehce utrpěla.

Uchycení „vodáckého“ válce na zadek sedla se ukázalo i jako docela praktická relaxační opěrka.

Nejen, že horní uchycení zadních tlumičů má zobáček na chycení bagáže, jako by s tím snad někdo počítal, ale zároveň při nutném přejezdu skrz monotónní provoz se dalo opřením o vak ulevit zádům.

Hotový cesťák.

A navigace? Řekněme, že její základ spočíval v pečlivé rešerši trasy a jako pojistka špatného orientačního smyslu velice dobře zafungovala sofistikovaná navigační metoda přilepení itineráře k nádrži.

Konečně startujeme. Krátce po půl páté odpoledne vyrážíme směr Folmava.

Jakou rychlostí na Jawě cestovat

Jinak Jawa je spolehlivej stroj a pokud se k ní budeš chovat slušně (třeba cestovní rychlost cca 75 Km/h) tak bez problému dojedeš tam i zpět.

A jelikož se pohodlná cestovní rychlost Jawy pohybuje zhruba mezi 110-120 km/h, tak nebylo potřeba nahánět nic po dálnicích a přímá cesta skrze neprofláknuté průsmyky byla nejen zajímavá ale i nijak zdržující.

Tyto údaje se týkají odlišných verzí a podmínek: klasické Jawy se mohou pohybovat kolem 75 km/h, zatímco Jawa 350 OHC Special zvládá pohodlné přesuny přibližně mezi 110-120 km/h.

Pro cestování je důležitější pravidelná cestovní rychlost než krátkodobé maximum. Což s mojí historií děsivých motorek, ukazujících na dvojku rychlosti, které Jawa ani nemá sebevědomě na konci tachometru, je přesně to, co potřebuju.

Spotřeba a dojezd

Což ukazuje i krásná spotřeba 3,5 litru na sto, což v kombinaci s šestnácti litrovou nádrží dělá ze zastávky u pumpy sváteční záležitost.

Motorka je lehká, úzká a při rozumném tempu nevyžaduje vysokou spotřebu. U starších dvoutaktů však záleží na seřízení, zatížení, stylu jízdy, směsi a stavu motoru.

U naložené motorky je vhodné počítat s častějšími přestávkami nejen kvůli tankování, ale také kvůli kontrole řetězu, dotažení spojů, pneumatikám, brzdám a teplotě motoru.

Jízda v horách

Hlavně asi díky krátkému zpřevodování a charakteru motoru, který rád vyplivne svůj točivý moment už ve středu otáček.

Tady Jawa funguje naprosto perfektně. Ač naložená mými skromnými sty kily, a tak třiceti kily bagáže, 350 neztrácela hravost a lehkost ve strmých vracečkách.

Vlastně to co potřebovalo ulevit bylo hlavně moje tělo, nikoliv stroj Týneckého závodu.

Při jízdě v horách je nutné sledovat nejen výkon motoru, ale také stav brzd a jejich teplotu. V prudkých kopcích začínáme dělat zastávky kvůli aerovkám, jejichž 30 koní v litrovém dvoutaktním motoru sice zvládá kopce bez problémů, ale vzhledem k termosifonovému chlazení bez vodní pumpy začínají brzo vařit.

Pomáhá odmontování kapoty na jedné straně a kropení chladiče z venku vodou.

Všichni jsme si otestovali jak motory, tak i brzdy. Největší starost měl asi Míla se sajdkou, cestou mu začala hořet brzda, až se opálila barva na bubnu.

Ale i my ostatní jsme občas stavěli a chladili, hlavně u péráků je plocha brzdového obložení poloviční ve srovnání s mojí panelkou a navíc dvoutakt motorem neubrzdíš.

Příklad: přes Alpy na Jawě 350 OHC Special

Ale teď už k tomu jak se ježdění na kafe na stylové motorce zvrhlo ve více než 2000 kilometrů dlouhý výlet po silnicích Rakouska, Slovinska a Chorvatska.

První den výletu spočíval v rychlém přesunu z Prahy na rakouské hranice, odkud jsem v částečně dálničním režimu překonal Linec a zamířil z nížin směrem na do výšin národního parku Gesäuse.

Potřeba směřovat se na Klagenfurt a následně Villach mě navedla na poměrně malebnou a svižnou cestu podél řeky Triebenbach.

To byla taková první lehká ochutnávka alpských vracáků s rychlejšími přesuny mezi vesničkami jak z reklamy na větrové bonbóny.

Od města Trieben se jako kudrnatý vlas táhne zezačátku poměrně mírně stoupající silnička kopírující řeku, která se v jednu chvíli stočí vzhůru k nebi.

Během několika minut vystoupáte typickou horskou serpentinou lemovanou kamennými patníky do údolí se svižnou okreskou mezi svahy zvedajících se Alp.

Ovšem tohle kochání mě připravilo o jistou porci času, kterou bylo třeba nahnat vzhledem k ne úplně letně dlouhým zářijovým dnům.

Proto padla volba na kratší dálniční přesun do Klagenfurtu, abych se mohl následně v klidu projet podél jezera Wörthersee.

Konec prvního, hlavně přejezdového dne tak dostal korunu v naprosto příšerném tunelu Karawankentunnel, který by mohl dobře sloužit jako simulátor výpravy do středu Země.

V nejhorším místě se člověk skoro udusil a zároveň upekl snad ve čtyřiceti stupňovém vedru.

Lehce přiotrávený jsem zastavil po intenzivních cca 650 kilometrech v krásném hotýlku ve městě Mojstrana s výhledem na highlight celého výhledu - Triglav.

Cesta na Grossglockner s klasickými Jawami

Tato vysokohorská silnice je zpoplatněna. A Rakušáci zatraceně dobře ví proč.

Strmé hory, hluboká údolí, ledovec, vodopády, to vše za to stojí. O kvalitě asfaltu snad ani není třeba hovořit.

Takže na své si přijde jak romantická dušička, toužící po pohledu na rozkvetlou horskou louku, tak motorkář - závodník, který řeže jednu zatáčku za druhou.

Silnice byla stavěná ve 30. letech pro běžný provoz, v současnosti je to hlavně vyhlídková trasa.

Mých 16 koníků táhne panelku i s pavem statečně, většinou tak na dvojku, trojku a plný plyn.

Vyjímečně po rovině se nechá zařadit i čtyřka, ale to málokdy. Jednak je cesta většinou do kopce a pak taky má určitě vliv nadmořská výška.

Přibližně v polovině silnice je odbočka na Edelweisspitze, je to několikasetmetrová dlážděná cesta na nejvyšší místo.

V prudkém stoupání a zatáčkách se motor pořádně zahřeje. Většinou jedu na jedničku, na dvojku jen občas mezi zatáčkami.

Nahoře samozřejmě nesmí chybět nezbytné focení u cedule s nadmořskou výškou 2571 metrů, prohlídka menší výstavy o motoristických závodech z první poloviny století.

Další odbočka vede na Franz Jozef Hohe - vyhlídka na ledovec a Grossglockner, nejvyšší rakouský krtinec.

Pár minut před dojezdem na vyhlídku nás zastihnul déšť, naštěstí poprvé a zároveň i naposled během celého výletu.

Odpolední cesta zpět probíhala bez problémů.

Krimmlské vodopády a další alpské trasy

Vodopády nedaleko vesnice Krimml svou celkovou výškou 380 metrů patří mezi nevyšší v Evropě a jsou rozděleny do tří stupňů vysokých 100 - 140 metrů.

Na parkovišti vyhrazeném pro motocykly jsou skříňky na helmy, popřípadě oblečení.

Až k nejvyššímu místu stoupá stezka pro pěší, na vhodných místech jsou zřízeny terasy a lze tak obdivovat tuto přírodní zvláštnost z bezprostřední blízkosti.

Celá cesta až nahoru podle ukazatelů trvá přibližně 2 hodiny.

Odpoledne jsme ještě udělali válečnou poradu a domluvili se na další cestě.

Varianta první byla, projet Gerlosstrasse po placeném úseku, varianta druhá vrátit se pár kilometrů a objet placený úsek po méně udržované silnici se stoupáním 20 procent.

Mě lákalo vyzkoušet motorku na takovém stoupání, ale nakonec zvítězil placený úsek.

Starší Jawa na cestě k moři

Prešiel som Europu na Jawe a naučil som sa jedno- hocčo sebou ťaháš, poserie sa niečo iné.

Pokiaľ je Jawka fakt v dobrom stave, stačí ti pribaliť kopa náradia, dva metre káblu, krúžky, svieca, duše, lanká.

Jawa je stroj, čo sa srať a priposierať bude. Ale VŽDY, ALE KURVA VŽDY ťa dovezie domov (pokiaľ vieš, ako na to).

Absolvoval jsem na své kývačce cestu do Francie a zpět a jediné co jsem opravoval po cestě, byl defekt na předním kole a prasklé plynové lanko.

To půjde. My takhle jezdíme léta. Alpy, moře, východ - Ukrajina, Rumunsko a vždy se řešily jen prkotiny.

Před cestou k moři bych asi ještě něco najel, alespoň cca 1000 Km.

Na cestu budeš potřebovat určitě pár dílů, jako sadu lanek, duši, žárovky atd.

Jinak Jawa je spolehlivej stroj a pokud se k ní budeš chovat slušně (třeba cestovní rychlost cca 75 Km/h) tak bez problému dojedeš tam i zpět.

Vícedenní výlet s přívěsným vozíkem PAv

Páv zmíněný v nadpisu samozřejmě není ten uřvaný pták, ale Pav 40 - tedy přívěsný vozík, který patří k mojí Jawě 350 z roku 1964.

Její pneumatiky projely asfalt několika evropských zemí, okusily sníh 2760 metrů nad mořem, nebo poznaly mořský písek i sůl.

Motorka je stabilně připravená a schopná vyjet v podstatě kdykoliv, jen jsem nasadil nový řetěz a vyměnil olej, ať si mlaská.

Kastlík je naplněný nářadím, k tomu ještě přibalit kompletní zapalování, cívku, duši a pár drobností, které se mohou hodit.

Na cestu k moři jsou čtyři dny málo a Alpy mě doslova uchvátily, takže už dopředu bylo celkem rozhodnuto.

Stačilo ještě sehnat pár odvážných kolegů veteránistů, abych nejel sám.

Počet posádek se rozrůstal, takže původně zamýšlená parta cca 3 motorkářů se postupně rozrůstala na 8 motocyklů a jeden automobil.

Příklad denního programu a technických potíží

V práci jsem se nemohl dočkat konce šichty. Motorka byla nabalená už od úterý.

Stan, spacák, jídlo, oblečení, olej, nářadí. Zkrátka plný pav i nosič.

To by člověk nevěřil, kolik nezbytných věcí je třeba. A taky by jeden nevěřil, kolik věcí se ukáže po návratu jako úplně zbytečných.

Po pár kilometrech Láďovi jede pérák na jeden válec.

Naštěstí bylo jen zaolejované kladívko na zapalování.

Další trasa pokračovala přes Cham, Straubing, Landau do malé osady Mamming, kde jsme na mapě našli kemp na přenocování přímo na břehu pískovny s nádherně čistou vodou.

Z Plzně ujeto 165 km.

V noci byla menší bouřka, ráno navzdory všem zvrhlým předpovědím nás čekalo až nečekaně dobré počasí a dokonce i sluníčko.

Mezi Ruhpolding a Reit im Winkl pár kilometrů před Německo - Rakouskou hranicí jsme minuli několik nádherných jezer.

Na této zastávce se schylovalo k prvnímu vážnějšímu technickému problému, Martinovi chcípla motorka.

Naštěstí se ukázalo, že se jen vyšroubovala z hlavy, pravděpodobně nebyla dotažená.

Vyřešeno, pokračujem na Sommer-rodel-bahn.

Dlouhé expedice: Indie a vzdálenější cíle

V sobotu 21.6. odjíždím ráno v cca 7, 7:30 z návsi v Kyšicích u Kladna směrem na Indii.

Další místa na pomyslné mapě cesty jsou Budapest, Deva a přejezd DN67C, Bucuresti, pak k moři a do Istambulu.

Z Istambulu směr Antalya, kde chci strávit cca 2, 3 dny mimo sedlo, jen se koupat a užít si trochu léta, než se vydám dál do pustin.

Absolutně netuším, co od té motorky očekávat, testoval jsem jí teď 4 dny naloženou na polních cestách a vše drží.

Motor prošel GO, Vape místo kladívek, expediční úprava motorky proběhla za pomoci mistrů a učňů 2. ročníku ze SOU Nové Strašecí během 3 dnů.

Rok zpátky v součtu 25 tisíc km na Číze za půl roku a na korbě jsem jeli dvakrát.

Poprvé do nejbližšího města, bo se vysypaly ložiska na spojkové hřídeli, podruhé ke známému, protože jsem s sebou neměl klíč na povolení magneta kvůli výměně zapalovací cívky.

Byl jsem kdysi na jawe na nordkappu, o rok později v turecku.

Fandim ti jestli tu motorku mas dobre pripravenou, tak te nenecha a je to docela dobra volba na takovou cestu.

Pojištění, pomoc a řešení poruch

Zkus ještě poptat nějaké pojištění odtahu, kdyby se to celé vysypalo.

Možná, to bude i pro motorky.

Nikdy se ti to nevysere natolik, abys to nezprovoznil a neodjel do nejbližšího města po svých.

A již zde po několikáté, když neodflákneš přípravu, doveze Tě to všude.

Při nejhorším si ale díly můžeš nechat poslat poštou.

Problémy můžeš mít na čemkoliv, pak nezbývá doufat, že narazíš na nějáké dobré lidi, kteří ti pomůžou a zase budeš mít o zážitek navíc.

Jinak je to jako jako se vším, motorka je složitá věc a navíc tato má už roky, ale do karet ji hraje, že je celkem blbuvzdorná a poměrně jednoduše opravitelná.

Ale vůbec bych se toho nebál.

Praktický seznam před odjezdem

1. Projeď motorku před cestou. Před tou cestou bych asi ještě něco najel, alespoň cca 1000 Km.
2. Zkontroluj motor a mazání. No což, ještě to trochu projezdi, aby si motor sedl a při cestě to nehoň aby se to "dozajelo".
3. Prověř zapalování a dobíjení. Wape je dobra volba jen si vem alespoň náhradní kabely.
4. Prohlédni brzdy, pneumatiky, řetěz a rozety. Omrkni v jakém stavu je řetěz a rozeta a kdyžtak vyměň ať to nemusíš tahat.
5. Vyměň podezřelá ložiska před odjezdem. Jinak ty ložiska v kolech bych hnedka natřískal tady doma nový. a možná radši i v krku řízení.
6. Rozlož bagáž tak, aby neomezovala pohyb. Bagáž se celkem kompaktně vešla částečně na sedlo a bobek, ač v tu chvíli zmizela možnost se protáhnout na tom velkém sedle a i pohyblivost těla v zatáčkách lehce utrpěla.
7. Připrav si navigaci. Velice dobře zafungovala sofistikovaná navigační metoda přilepení itineráře k nádrži.
8. Počítej s údržbou během cesty. Neboť u takhle starých strojů je třeba kontrolovat a udržovat pečlivě a pravidelně.
9. Nezapomeň na základní nářadí. Základní nářadí, olej na řetěz i do motoru, sixpack redbullů a může se jet.

Stará Jawa nerovná se nespolehlivá motorka, takže se neboj, natankuj a jeď.

tags: #cestovani #na #motorce #jawa