Ukazatel kvality silniční infrastruktury

Ukazatel kvality silnic hodnotí kvalitu silniční infrastruktury v dané zemi na základě údajů získaných z průzkumu WEF Executive Opinion Survey. Česká republika má v současné době hodnotu indexu 3,95 ze 7, což je mírně pod světovým mediánem.

Výsledek je třeba číst v souvislosti s rozsahem, zatížením, technickým stavem a bezpečností české silniční sítě. Přestože je česká silniční síť relativně hustá, stále jí chybí klíčová propojení řady lokalit a její kvalita byla v jednom srovnání hodnocena jako pátá nejhorší v Evropské unii.

Co ukazatel kvality silnic měří

Ukazatel kvality silnic je součástí indexu globální konkurenceschopnosti, který sestavuje Světové ekonomické fórum. Hodnotí kvalitu silnic v dané zemi na základě údajů získaných z průzkumu WEF Executive Opinion Survey.

Tento průzkum shromažďuje názory více než 14 000 vedoucích pracovníků podniků ve 139 zemích. Skóre poskytnutá jednotlivými respondenty se sčítají a vypočítává se celkové skóre kvality silnic v dané zemi.

Ukazatel zohledňuje více aspektů silniční infrastruktury, včetně stavu silnic, jejich údržby, propojení a efektivity. Nejde tedy pouze o délku silniční sítě nebo počet dálnic, ale také o to, jak silnice fungují v každodenním provozu a jak dobře podporují mobilitu obyvatel i přepravu zboží.

Výsledek České republiky

Česká republika má v současné době hodnotu indexu 3,95 (ze 7), což je mírně pod světovým mediánem. Je třeba si uvědomit, že ukazatel kvality silnic GCI se opírá spíše o subjektivní hodnocení než o objektivní měření.

Přestože nabízí užitečné informace o tom, jak jsou silnice vnímány, nemusí plně odrážet to, jak dobře silnice skutečně fungují nebo jaký je jejich fyzický stav. Výsledek proto nelze interpretovat jako přesný technický audit všech českých komunikací.

Hodnocení vyjadřuje především zkušenost respondentů s fungováním infrastruktury. Do jejich vnímání se může promítat kvalita povrchu, průjezdnost, dopravní zácpy, chybějící dálniční úseky, stav mostů, úroveň údržby i návaznost jednotlivých komunikací.

Hustá síť neznamená automaticky kvalitní síť

Česká republika spravuje jednu z nejhustších silničních sítí ve střední Evropě. Celková délka pozemních komunikací se dlouhodobě pohybuje kolem 130 tisíc kilometrů, avšak nároky na jejich provoz, údržbu i financování neustále rostou.

Silniční síť tvoří přibližně 1 500 km dálnic, jejichž délka jako jediný segment v posledních letech soustavně roste. Do roku 2030 má být dokončeno až 2 000 km dálnic.

Dále síť zahrnuje asi 5 700 km silnic I. třídy, 49 000 km silnic II. a III. třídy a přibližně 74 000 km místních komunikací. Právě nižší třídy komunikací přitom nesou značnou část každodenní dopravní zátěže.

Hustota dopravní sítě sama o sobě nezaručuje její kvalitu. Rozhodující je také to, zda jsou komunikace dostatečně kapacitní, bezpečné, udržované a vzájemně propojené.

Prvenství Česku letos patří ve dvou indikátorech, kterými jsou hustota železniční sítě a nízká cena jízdenky pro veřejnou dopravu. Za zmínku stojí i druhé nejvyšší investice do dopravy, které se vyšplhaly až na 3,9 % HDP či relativně hustá silniční síť, jejíž kvalitu však Češi ohodnotili jako pátou nejhorší v EU.

Chybějící dálniční propojení

Přestože je česká silniční síť relativně hustá, stále jí chybí klíčová propojení řady lokalit. Nedokončené úseky mohou prodlužovat jízdní doby, zvyšovat zatížení průjezdních obcí a komplikovat zásobování průmyslových podniků.

Nedostatečné propojení jednotlivých částí sítě zároveň snižuje efektivitu již existujících komunikací. Silnice může být technicky dobře udržovaná, ale pokud nenavazuje na další klíčové úseky, její přínos pro regionální dopravu zůstává omezený.

Rostoucí dopravní zatížení

Na relativně stabilní infrastrukturu je dnes vyvíjen výrazně vyšší tlak než před dvěma desetiletími. Význam silniční dopravy potvrzují i přepravní výkony.

Ročně se po českých komunikacích přepraví přibližně 450 milionů tun zboží, zatímco přepravní výkon dosahuje asi 60 miliard tunokilometrů a dlouhodobě roste. To znamená, že zboží je přepravováno na stále větší vzdálenosti, což zvyšuje zatížení dopravní infrastruktury.

V osobní dopravě zůstávají ukazatele relativně stabilní - ročně jde o přibližně 320 milionů cestujících a 6 miliard osobokilometrů. Stabilní délka sítě tak kontrastuje s rostoucí intenzitou dopravy.

Vozidlový park a opotřebení komunikací

Výrazně se proměnil také vozidlový park. Počet silničních vozidel v ČR dnes přesahuje 10 milionů, z toho 6,4 milionu tvoří osobní automobily a 1,25 milionu nákladní vozidla.

Od roku 2000 se celkový počet vozidel zdvojnásobil, zatímco počet nákladních vozidel vzrostl dokonce o 300 %. To představuje zásadní faktor ovlivňující opotřebení komunikací.

Problémem zůstává i vysoké stáří vozidel. Průměrné stáří nákladních vozidel dosahuje přibližně 18-19 let, u osobních automobilů 16-17 let, přičemž asi 40 % osobních vozidel je starších 15 let.

Česká republika tak patří mezi země s nejstarším vozovým parkem v Evropské unii. Starší vozidla mohou mít vyšší provozní hmotnost, horší bezpečnostní parametry a vyšší emisní i hlukovou zátěž, což zvyšuje nároky na celkové dopravní prostředí.

Bezpečnost jako součást kvality silniční infrastruktury

Počet obětí dopravních nehod udává počet obětí dopravních nehod na tisíc obyvatel. Dopravní nehodou se rozumí případ, kdy osoba přijde o život v období třiceti dnů po dopravní nehodě, která se stala na silnici.

Podle WHO jsou dopravní úrazy nejčastější příčinou úmrtí dětí a mladých dospělých ve věku 5-29 let. Způsobují značné ekonomické ztráty jednotlivcům, jejich rodinám i celým zemím.

Tyto ztráty vznikají v důsledku nákladů na léčbu, jakož i ztráty produktivity osob, které byly v důsledku zranění usmrceny nebo postiženy, a rodinných příslušníků, kteří si kvůli péči o zraněné musí vzít volno v práci nebo ve škole.

Celkově stojí dopravní nehody většinu zemí 3 % jejich HDP, přičemž nejnákladnější dopady mají samozřejmě oběti na životech. Úrazům v silničním provozu lze předcházet nebo je minimalizovat - například konstrukcí silnic.

Míra úmrtnosti se neustále snižuje, v roce 2020 činila 4,8. Bezpečnostní hledisko proto doplňuje hodnocení technického stavu a dopravní kapacity silnic.

Vztah silnic k logistice

Index logistické výkonnosti (LPI) je ukazatel vyvinutý Světovou bankou k měření účinnosti a efektivity logistiky a výkonnosti dodavatelského řetězce na stupnici od 1 do 5.

K hodnocení používá šest klíčových dimenzí: patří mezi ně efektivita odbavovacích procesů, kvalita obchodní a dopravní infrastruktury, snadnost sjednání konkurenčních zásilek, kompetence a kvalita logistických služeb, schopnost sledovat a dohledávat zásilky a včasnost doručení zásilek do místa určení v očekávaném termínu.

Index LPI vychází z průzkumu provedeného mezi mezinárodními speditéry a logistickými odborníky, kteří poskytují informace o svých zkušenostech a vnímání výkonnosti logistiky v různých zemích.

Česká republika se mezi 139 zeměmi umístila na 43. místě s hodnocením LP 3,3 bodu. To je podobná hodnota jako na Slovensku nebo v Chorvatsku, ale také např. ve Vietnamu.

Index logistické výkonnosti ukazuje, že silniční infrastruktura ovlivňuje nejen individuální cestování, ale také spolehlivost dodavatelských řetězců. Kvalita silnic se projevuje v rychlosti, předvídatelnosti a nákladech nákladní dopravy.

Podíl automobilové dopravy

Modální rozdělení vnitrozemské osobní dopravy je ukazatel, který ukazuje rozložení různých druhů dopravy, které cestující využívají pro cestování v rámci země, a vývoj podílů jednotlivých druhů dopravy v čase.

Vyjadřuje se jako procentní podíl každého druhu dopravy na celkových přepravních výkonech, měřený v osobokilometrech osobní dopravy. Osobokilometr představuje jednoho cestujícího, který ujede vzdálenost jednoho kilometru.

V České republice zůstávají automobily dominantním druhem přepravy osob, který tvoří přibližně 85,5 % modal splitu. Podíl cestování vlakem se blíží průměru Evropské unie a činí přibližně 6,5 %, zatímco podíl cestování autokary, autobusy a trolejbusy mírně převyšuje evropský průměr a dosahuje 8,5 % oproti 7,7 %.

Cílem plánů udržitelné mobility je minimalizovat závislost na individuální automobilové dopravě, zejména v městských oblastech, kde jsou problémy s nedostatkem místa a vysokou intenzitou dopravy.

Podporou a využíváním alternativních forem dopravy (veřejná doprava, pěší doprava, cyklistika atd.), lze zlepšit kvalitu veřejného života a životního prostředí.

Financování, správa a údržba komunikací

Správa a údržba pozemních komunikací se proto stává stále náročnější disciplínou. Stabilní délka sítě totiž kontrastuje s rostoucí intenzitou dopravy, vyššími nároky na bezpečnost, technický stav i financování infrastruktury.

Současně rostou veřejné výdaje na dopravu. Provozní dotace na veřejnou osobní dopravu dnes činí zhruba 37 miliard Kč ročně, z toho asi 12 miliard připadá na veřejnou linkovou dopravu.

Dalších přibližně 5 miliard Kč představují kompenzace slev z jízdného. Výdaje na veřejnou dopravu a výdaje na silniční infrastrukturu řeší rozdílné části dopravního systému, vzájemně se však ovlivňují, protože způsob cestování mění zatížení komunikací.

Úloha Státního fondu dopravní infrastruktury

Klíčovým pilířem financování dopravní infrastruktury v České republice je Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), zřízený zákonem č. 104/2000 Sb.

Jeho role nespočívá pouze v přerozdělování finančních prostředků, ale také v metodickém řízení, koordinaci a kontrole jejich efektivního využívání.

V rámci systému správy a údržby dopravní infrastruktury tak SFDI působí současně jako finanční zdroj, kontrolní mechanismus i metodický garant jednotných postupů vůči hlavním investorům, zejména Ředitelství silnic a dálnic, Správě železnic a Ředitelství vodních cest.

Fond financuje výstavbu, modernizaci, opravy a údržbu silniční, železniční i vodní infrastruktury, včetně souvisejících bezpečnostních a dopravně-inženýrských opatření.

Jeho příjmy jsou tvořeny kombinací několika zdrojů, přičemž dominantní roli hrají dotace ze státního rozpočtu. Ty jsou dále doplněny o evropské prostředky, které tvoří přibližně jednu čtvrtinu objemu těchto státních dotací.

Dalšími významnými příjmy jsou výnosy z mýta, časového zpoplatnění a podíl ze spotřební daně z minerálních olejů. Za posledních 25 let bylo prostřednictvím SFDI profinancováno více než 2 000 miliard Kč, přičemž v poslední dekádě dochází k výraznému nárůstu objemu financovaných projektů.

Rozpočet SFDI na rok 2026 dosahuje přibližně 173 mld. Kč, přičemž největší část prostředků směřuje do ŘSD a Správy železnic. Výdaje ve výši 81 mld. Kč určené pro ŘSD se dále dělí na investice ve výši 58,86 mld. Kč a na opravy a údržbu ve výši 22,2 mld. Kč.

Kontrola kvality staveb a údržby

Vedle samotného financování plní SFDI také zásadní kontrolní roli. V rámci principu řádného hospodáře provádí veřejnosprávní kontroly zaměřené na oprávněnost výdajů, kvalitu realizovaných prací a dodržování smluvních podmínek.

U významných projektů navíc vykonává průběžnou supervizi, která umožňuje reagovat na změny v průběhu výstavby a minimalizovat rizika nehospodárnosti.

Významnou součástí jeho činnosti je rovněž posuzování změn staveb, které mají dopad na cenu, rozsah nebo technické řešení. Neméně důležitá je metodická funkce SFDI, která zahrnuje tvorbu a aktualizaci jednotných metodik, podporu digitalizace stavebních procesů a implementaci BIM do dopravních staveb.

Tím SFDI významně přispívá ke standardizaci postupů napříč celým dopravním sektorem a zvyšování transparentnosti investičního procesu.

Digitalizace a dopravní infrastruktura

Česko se v pilíři Digitalizace a infrastruktura umístilo na 10. příčce EU. Ačkoliv se v řadě indikátorů zlepšuje, k postupné digitalizaci souběžně dochází i v ostatních unijních státech, což způsobuje jen malé meziroční změny v pořadí zemí.

Meziročně si proto Česká republika polepšila pouze o dvě příčky. Zaostává naopak v kvalitě silnic a nedostatečném pokrytí vysokorychlostním internetem.

Celá EU digitalizuje. Na rozvoji digitalizace pracují nejen banky a další soukromé subjekty, ale stále častěji se do něj zapojuje i stát.

Vysokorychlostní internet

Zatímco víc než 90% dostupnost internetu v českých domácnostech odpovídá evropskému průměru, problém nastává u přístupu k tomu vysokorychlostnímu. Ten totiž podle Eurostatu pokrývá jen 52,5 % území Česka, což nás řadí na 22. příčku ve srovnání EU.

Rozšíření vysokorychlostní sítě je přitom složitější, než by se mohlo zdát. I přesto, že ČR má jedno z nejlepších mobilních pokrytí na světě vůbec, pro rozvoj pevného připojení tady stále existuje celá řada překážek.

Pro poskytování spolehlivých a vysokorychlostních mobilních služeb i mimo velká populační centra je nezbytná robustní a rozsáhlá infrastruktura. Pokud jde o tyto lokality, zaměřuje Ministerstvo průmyslu a obchodu svou politiku na minimalizaci tzv. bílých míst.

Kvalita mobilní sítě

Index mobilní konektivity představuje skóre v rozmezí od 0 do 100 bodů, které se vypočítává na základě velkého počtu dimenzí souvisejících s kvalitou, cenovou dostupností, dostupností a bezpečností mobilních služeb.

Větší výkonnost v poskytování mobilního přístupu k internetu je indikována vyšším skóre. Infrastruktura hraje zásadní roli při určování rozsahu a kvality mobilního připojení v dané zemi.

Zahrnuje síť základnových stanic, antén, věží a dalších zařízení, která umožňují přenos mobilních signálů. Nerovnosti v pokrytí se v Česku neustále zmenšují.

S 86 body je země srovnatelná s Německem nebo Finskem. Pro poskytování spolehlivých a vysokorychlostních mobilních služeb i mimo velká populační centra je nezbytná robustní a rozsáhlá infrastruktura.

Dobíjecí infrastruktura

V České republice se zlepšuje také situace v oblasti elektromobility. Zatímco vloni připadala na 100 kilometrů silniční sítě ani ne jedna dobíjecí stanice, podle nejnovějších dat se tato hodnota vyšplhala na 1,6 stanic na 100 km, což je téměř 78% nárůst.

Hustota dobíjecích stanic pro elektromobily však stoupá po celé Evropě, a tak jsme si v tomto indikátoru meziročně polepšili jen o jediné místo a nyní je Česko na 17. příčce.

V přepočtu dobíjecích stanic na vozový park elektromobilů je však český výsledek o poznání lepší. Na 100 elektromobilů připadá 22 dobíjecích stanic, podíl ultrarychlých a rychlých stojanů u nás dosáhl 60 %, v Evropě je to přitom 10 %.

Emise a udržitelnost dopravy

Ukazatel emisí CO2 v dopravě ukazuje procento emisí oxidu uhličitého z dopravy a jeho vývoj v průběhu let. Emise CO2 z dopravy zahrnují emise ze spalování paliv u všech dopravních činností s výjimkou mezinárodních námořních zásobníků a mezinárodní letecké dopravy.

Zahrnuje vnitrostátní leteckou, silniční, železniční a potrubní dopravu. Emise CO2 tvoří největší podíl skleníkových plynů z dopravy.

Přestože energetické bilance poskytují základ pro výpočet emisí ze spalování paliv, složitější přístupy mohou přinést nekonzistentní výsledky. Zaměření pouze na emise oxidu uhličitého poskytuje neúplný pohled, protože představuje pouze jeden skleníkový plyn.

Pro komplexní pochopení vlivu země na změnu klimatu je dále zásadní zohlednit další plyny, jako je metan a oxid dusný. V ekonomikách, kde hraje velkou roli zemědělství, je tento faktor obzvláště důležitý.

Jak ukazatel interpretovat

Hodnota 3,95 ze 7 naznačuje, že vnímaná kvalita českých silnic nedosahuje světového mediánu, ale samotné číslo nevysvětluje konkrétní příčiny. Pro správnou interpretaci je nutné sledovat také stav jednotlivých kategorií komunikací, rychlost jejich oprav, dokončování klíčových dálničních spojení a vývoj dopravního zatížení.

Ukazatel kvality silnic GCI se opírá spíše o subjektivní hodnocení než o objektivní měření. Výsledky proto vhodně doplňují další indikátory, například počet obětí dopravních nehod, délku a hustotu sítě, logistickou výkonnost, objem přepravy, investice do dopravy nebo podíl jednotlivých druhů osobní dopravy.

Při porovnávání států je důležité zohlednit také rozdíly v geografii, hustotě osídlení, velikosti území, podílu tranzitní dopravy, klimatických podmínkách a způsobu financování. Stejné skóre může v různých zemích odpovídat odlišné kombinaci problémů a předností.

Pro hodnocení české silniční infrastruktury je proto nejpřesnější kombinovat vnímanou kvalitu silnic s technickými, bezpečnostními, logistickými a ekonomickými ukazateli.

tags: #ukazatel #kvality #silnicni #infrastruktury