U Škody Octavia se klidový odběr měří až po uspání všech řídicích jednotek, nikoli bezprostředně po vypnutí zapalování. U Octavie II se jako běžná hodnota uvádí přibližně 0,008-0,010 A, tedy 8-10 mA, pokud je vše v pořádku.
Těsně po vypnutí zapalování může být odběr výrazně vyšší, protože ještě pracují některá čidla, řídicí jednotky, zásuvky nebo ventilátor dochlazení motoru. U konkrétního vozu byl po vypnutí naměřen odběr kolem 0,5 A, který se ani po vyjmutí pojistek výrazně nezměnil, zatímco po dvou hodinách stání se stále pohyboval kolem 0,3 až 0,4 A; taková hodnota už znamená závadu nebo nesprávný postup měření.
Jaký klidový odběr je u Octavie normální
Odběr by měl být v (nízkých) desítkách mA. Obvykle sa odběr vejde do 20mA. Meral som odber škodovky v kľude (rádio Pioneer + centrál na DO) a nameral som cca 18-19 mA.
U Octavie II, když je vše v pořádku, se uvádí hodnota 0.008-0.010 A. U vozu s rádiem, centrálním zamykáním na dálkové ovládání a další elektronikou může být skutečný odběr o něco vyšší, ale dlouhodobě zvýšené hodnoty v desítkách miliampérů je vhodné řešit.
| Naměřený odběr | Význam |
|---|---|
| 0,008-0,010 A | Běžná hodnota uváděná pro Octavii II |
| 15-20 mA | Obvykle přijatelný odběr u vozu s elektronikou |
| Přibližně 30 mA | Vyšší odběr, často způsobený autorádiem nebo doplňkovou elektronikou |
| 0,3-0,5 A | Výrazně nad běžnou hodnotou, pravděpodobná závada nebo měření před uspáním vozu |
Proč se nesmí měřit ihned po vypnutí zapalování
Minimálně po vypnutí motoru budou funkční čidla teploty, případně se musí pustit větrák na dochlazení motoru atd, takže měřit to hned po dojezdu je nesmysl. Nějakou dobu myslím 30 minut jedou ještě i zászvky atd.
U některých vozů může napájení zůstat aktivní mnohem déle. Ne, napájený to je 2 hodiny, fertig. Zamykat a odemykat můžeš jak chceš, započítá se to od vypnutí zapalování (takže zapnutím zapalování, byť bez nastartování, to prodloužíš, 2 hodiny se začnou počítat zas od vypnutí zapalování).
Čas potřebný k uspání se může lišit podle konkrétní výbavy, stavu vozidla a zapojení měřicí techniky. Proto je důležité před měřením vypnout zapalování, zavřít dveře, deaktivovat osvětlení interiéru, vůz uzamknout a po dostatečně dlouhou dobu do něj znovu nezasahovat.
Správný postup měření
A ještě bych možná doporučil to auto i před měřením zamknout. Měření je nutné provádět až po zhasnutí vnitřního osvětlení, vypnutí palubní elektroniky a uspání řídicích jednotek.
U vozu s otevřenou kapotou je potřeba počítat s tím, že některé systémy mohou vyhodnocovat stav vozidla jinak než při běžném zaparkování. Auto stálo se zavřenými dveřmi, otevřeným motorem, nezamčené, zhasnuté veškeré vnitřní osvětlení + palubka (zhaslo se samo po x minutách).
Pro orientační zjištění je vhodný miliampérmetr; místo ruskejch ručičkovejch měřáků do elektráren použij miliampérmetr. Klešťový ampérmetr může posloužit pro přibližnou hodnotu, ale u malých proudů je nutné znát jeho přesnost.
Já bych byl opatrný s tou technikou měření. Neznám přesnost a předpokládám, že auto stálo před měřením s otevřenými dveřmi vypnuté déle než dvě hodiny.
Na co si dát pozor při zapojení multimetru
Při měření proudu se měřicí přístroj zapojuje do série s akumulátorem, nikoli paralelně jako voltmetr. Přerušení napájení může u některých vozů způsobit opětovné probuzení řídicích jednotek, proto je třeba po připojení znovu vyčkat, než odběr klesne.
Opakované odemykání, otevírání dveří, zapínání zapalování nebo manipulace s elektrickými spotřebiči může celý proces uspání prodloužit. Zamykat a odemykat můžeš jak chceš, započítá se to od vypnutí zapalování.
Co může odběr způsobovat
Centrální zamykání i novější autorádia samozřejmě z principu něco odebírat musej. Centrální zamykání „číhá“ na povel dálky a autorádio nemá díky „katování nákladů“ žádný mechanický vypínač jako kdysi, takže procesor rádia a koncáky jsou ve „standby“.
Rádio s pamětí určitě něco žere a centrál na dálkové ovládání také, i když se to může zdát zanedbatelné. K tomu je nutné připočítat další řídicí jednotky a případné doplňky.
- autorádio a jeho paměť,
- centrální zamykání na dálkové ovládání,
- alarm,
- komfortní jednotka,
- řídicí jednotky vozidla,
- dodatečně namontované audio nebo jiné příslušenství,
- osvětlení schránky, kufru nebo interiéru, které nezhasíná,
- závada v kabeláži nebo v některém elektrickém okruhu.
U toho centrálu bych toleroval odběr do 5mA. Otázkou je autorádio - to si může klidně sosonout v klidu i desítky mA a to už je průser.
U levných autorádií může být klidový odběr výrazně vyšší než u kvalitně zapojeného originálního nebo vhodně zvoleného rádia. Centrál mám na DO a žádnýho klidovýho odběru si můj shit-multimetr nevšimnul. Samostatné měření ale může odhalit, že největší část odběru vytváří právě rádio.
Autorádio jako častý zdroj vybíjení
Centrál i novější autorádia samozřejmě z principu něco odebírat musej. U autorádia je problém zejména v tom, že může zůstat trvale napájené nejen paměťové vedení, ale také celý jeho pohotovostní obvod.
Proto se vyplatí laciný shity připojovat na napájení přes klíček, jinak jsou schopný za pár dní vymlátit baterku. Ani kvalitní rádio bych nezapojoval na stálý proud.
U jednoho autorádia byl v klidu naměřen odběr necelých 30 mA, u jiného přibližně 20 mA a u dalšího přibližně 50 mA. Takový odběr může být při delším odstavení vozidla rozhodující, zejména pokud je baterie starší, není plně nabitá nebo auto jezdí pouze krátké trasy.
Já jsem rádio hodil na vypínač, protože mě během týdne taky vyšťavilo baterku. A teď mě v klidu bere 0. Autorádio lze také odpojit přes příslušnou pojistku, pokud je jisté, že právě ono způsobuje nadměrný odběr.
U jednoho vozu se po odpojení pojistky autorádia odběr výrazně snížil. Už jen při zapnutí pojistky na radionavigaci DX se značně zvýší odběr z baterie i při vypnutém rádiu.
Postup hledání vadného okruhu
Pokud je po úplném uspání odběr stále vysoký, je vhodné postupně odpojovat jednotlivé napájecí větve. Pokud všechno tohle je OK, šel bych pomocí měřáku a měřil odběr a postupně odpojoval pojistky, abys poznal, který „okruh“ bere proud i při vypnutém zapalování.
Nejdříve je možné zkontrolovat pojistky v interiéru a následně pojistky v motorovém prostoru. U jednoho měření byly postupně vyjmuty všechny pojistky v autě a hodnota se nezměnila o více než 0,01 A; později byly vyzkoušeny také pojistky v motorovém prostoru, ale žádná nesnížila odběr o více než několik setin ampéru.
Pokud vyjmutí pojistky nezpůsobí změnu, nemusí to automaticky znamenat, že je daný okruh v pořádku. Příčinou může být nesprávně provedené měření, systém, který se během testu znovu aktivuje, nebo spotřebič napojený mimo sledovanou pojistkovou větev.
Kontrola osvětlení
Častou příčinou vybíjení může být světlo, které není na první pohled vidět. Kamarádovi svítila trvale žárovka osvětlení kastlíku před spolujezdcem. Vyměnil 3 baterky, než to našel.
Stejným způsobem je vhodné zkontrolovat osvětlení kufru, dveří, schránky a další světla ovládaná spínači. Při otevření dveří řidiče nebo kufru se rozsvítí dvě žárovky přibližně 5 W, což okamžitě výrazně snižuje napětí na baterii.
Za desítky minut by baterka byla na 12,0 V. Proto je při měření nutné zajistit, aby nebyly otevřené dveře, aktivní osvětlení ani jiné spotřebiče.
Jak dlouhodobý odběr vybíjí baterii
Častý omyl spočívá v představě, že například 80Ah baterie může po dobu 4000 hodin dodávat proud 20 mA bez následků. Kapacita uvedená na baterii neznamená, že je celá využitelná pro dlouhodobý klidový odběr a následné spolehlivé nastartování.
Klidový odběr řádu desítek mA se sice může zdát nicotný, ale na týden zaparkovaném autě v součtu se samovybíjením akumulátoru vysosne z akumulátoru podstatnou část jeho momentální kapacity.
Pokud auto málo jezdí, tak i takhle malý odběr vadí a je lepší baterku odpojovat. Ovšem jestli auto stojí celý týden a pak poskakuje pár kilometrů, tak tu baterku nic nezachrání - jedině ji párkrát do roka externě nabít na plnou kapacitu.
| Klidový odběr | Přibližná spotřeba za 24 hodin | Přibližná spotřeba za 7 dní |
|---|---|---|
| 10 mA | 0,24 Ah | 1,68 Ah |
| 20 mA | 0,48 Ah | 3,36 Ah |
| 30 mA | 0,72 Ah | 5,04 Ah |
| 50 mA | 1,20 Ah | 8,40 Ah |
| 0,5 A | 12 Ah | 84 Ah |
Uvedené hodnoty představují pouze samotnou spotřebu daného odběru a nezahrnují samovybíjení, pokles využitelné kapacity, teplotu ani ztráty při startování. Proto může i zdánlivě malý odběr způsobit problém, pokud je baterie nedostatečně nabitá nebo vozidlo dlouho stojí.
Vliv krátkých jízd a zimy
Pokud člověk většinou jezdí jen krátké cesty, baterie se nemusí ani dobít. V zimě je problém s celodenním svícením, topením na plno a rozmrazováním skla, takže na kratších trasách se dobíjením ani nevykryje ztráta potřebná pro nastartování.
Životnost baterky se snižuje špatně nastavenou dobíjecí soustavou - přebíjení, nedobíjení. Baterku je dobrý občas přikrmit - nenechávat to jen na alternátoru - jednoduchou nabíječku sestrojíš na koleně a pomáhá to dost.
Pravidelně vybíjený akumulátor může ztrácet kapacitu i tehdy, když se po nabití zdánlivě vrátí do provozu. Záleží na její výchozí kondici a délce vybití. Ve stavu hlubokého vybití dochází k rychlé sulfataci a snižování kapacity.
To, že se pak baterka vzpamatuje a „funguje“, je sice hezké, ale už na tom prostě nebude dobře. Samozřejmě to, co už nestačí pro velký diesel, stačí pro malý benzin s velkou rezervou.
Hluboké vybití a sulfatace
Hluboké vybití může baterii poškodit, především pokud zůstane dlouhou dobu v téměř vybitém stavu. U jednoho vozu kleslo napětí baterie snad pod 2 V a baterie tak pravděpodobně byla minimálně několik týdnů; přesto poté fungovala dalších 7 let.
Jiná baterie po rozsvícení zadních mlhových světel zůstala po týdnu odstavení přibližně na 2 V. Běžná nabíječka ji vůbec nepřijala, ale po přednabití jinou nabíječkou se podařilo pokračovat v nabíjení a baterie pak v autě fungovala ještě tři roky.
Takové případy ale nelze považovat za důkaz, že hluboké vybití baterii neškodí. Baterie může po obnovení napětí ještě dlouho startovat, ale nemusí poskytovat původní startovací proud ani kapacitu.
Výměna baterie proto nemusí odstranit příčinu. Pokud je v autě stále zvýšený klidový odběr, nová baterie se může vybít stejně jako předchozí.
Napětí baterie není totéž co její skutečný stav
Napětí kolem 11 V před startováním může znamenat, že je baterie výrazně vybitá. Pokud ukazovala 11 V, není divu, že neměla sílu roztočit motor natolik, aby chytil.
Samotné napětí ale neříká všechno o dostupné kapacitě a startovacím proudu. Baterie může po nabití ukazovat přibližně 12,65-12,67 V a přesto být poškozená nebo mít sníženou kapacitu.
Za běžného provozu může baterie poškozená předchozím hlubokým vybitím ještě nastartovat menší benzinový motor, zatímco u většího dieselového motoru už nemusí mít dostatečný startovací proud.
Diagnostika řídicích jednotek a závady komunikace
Trvale vysoký odběr může souviset s řídicí jednotkou, která nepřejde do spánku, nebo s chybou komunikace po sběrnici CAN. V diagnostickém výpisu vozu byly uvedeny stavy „Nespolehlivá komunikace“ u klimatizace, imobilizéru a komfortního systému a stav „Nefunkční“ u CAN Gateway.
Samotný výpis diagnostiky ale bez dalšího měření neurčuje, která jednotka skutečně odebírá proud. Je nutné spojit diagnostiku s měřením klidového odběru a s kontrolou jednotlivých napájecích větví.
Pokud se současně objevují náhodné elektrické závady, například nerozsvícení pravého tlumeného xenonu nebo jednoho z brzdových světel, může jít o širší problém v elektrické instalaci nebo v řídicích jednotkách.
Co dělat při odběru 0,3 až 0,5 A
- Vypnout zapalování a odstranit všechny zapnuté spotřebiče.
- Zavřít dveře, kufr a schránky tak, aby nesvítilo žádné osvětlení.
- Vůz uzamknout a nechat jej dostatečně dlouho bez manipulace.
- Zkontrolovat přesnost použitého multimetru nebo klešťového ampérmetru.
- Změřit odběr až po zhasnutí interiéru a uspání řídicích jednotek.
- Odpojit nebo prověřit autorádio, zesilovač, alarm a další dodatečné vybavení.
- Postupně vyjmout pojistky v interiéru i v motorovém prostoru.
- Zkontrolovat osvětlení kufru, schránky, dveří a interiéru.
- Prověřit dobíjecí soustavu, protože nedobíjení může způsobovat stejné projevy jako nadměrný odběr.
- Pokud odběr zůstává vysoký, vyhledat závadu v elektrické instalaci nebo v řídicích jednotkách.
Jestli je odběr stále kolem 0,3 až 0,4 A i po dvou hodinách stání, je to výrazně nad běžnou hodnotou a baterie se může při odstavení rychle vybíjet. Pokud vyjmutí pojistek nic nezmění, je nutné ověřit správnost měření a zkontrolovat také větve napájené mimo běžné pojistkové skříně.
Odpojování baterie při delším odstavení
Pokud auto dlouhodobě nejezdí, může být vhodné baterii odpojit nebo ji pravidelně dobíjet externí nabíječkou. U vozů s elektronikou je však nutné počítat s tím, že odpojení baterie může vymazat některá nastavení nebo vyvolat potřebu opětovné inicializace některých funkcí.
U starších jednoduchých vozů bez alarmu, centrálního zamykání a podobných zařízení po vypnutí zapalování nemusí být odběr prakticky žádný a baterie se vybíjí především samovybíjením. U moderní Octavie však centrál, rádio, komfortní elektronika a řídicí jednotky určitý odběr mít musejí.
Proto je při delším stání důležitější odstranit nadměrný odběr než pouze opakovaně měnit baterii. Pokud je klidový odběr přibližně 8-20 mA a baterie je v dobrém stavu, je třeba další problém hledat zejména v dobíjení, krátkých jízdách, zimních podmínkách nebo ve stáří akumulátoru.
