Předepsaná šířka cyklotrasy podle typu komunikace

Předepsaná šířka cyklotrasy se neurčuje jednou univerzální hodnotou, protože cyklotrasa není samostatný stavební typ komunikace. Cyklotrasa pouze vyznačuje směr, kudy lze jet na kole, a může vést po silnici, cyklostezce i nezpevněné cestě. Konkrétní šířka se proto řídí typem komunikace, dopravním režimem, směrem provozu a očekávanou intenzitou cyklistů, chodců či bruslařů.

U obousměrné samostatné stezky pro cyklisty je liniová šířka minimálně 2,0 m, u společné stezky pro chodce a cyklisty minimálně 3,0 m a u stezky s odděleným provozem minimálně 3,75 m. U páteřních a dálkových tras se jako vhodná šířka chráněné stezky pro smíšený provoz uvádí nejméně 3,0 m; pokud je každý směr veden jako stavebně samostatný zpevněný pruh, musí mít každý směr šířku nejméně 2 m.

Nejdůležitější šířkové hodnoty

Rozdíl mezi cyklotrasou, cyklostezkou a cyklopruhem

Cyklotrasa vyznačuje pouze trasu v terénu pomocí cyklistických značek. Jedná se o pouhý návod, kudy se dá jet. Cyklotrasy mohou vést po silnici, cyklostezce, ale i po nezpevněných cestách.

Cyklotrasa je pouze trasa vyznačená žlutými cedulemi, která spojuje místa určená nebo vhodná pro jízdu na kole. Tyto žluté cedulky vám nedávají žádná práva nebo výhody - mají pouze orientační a informační účel. Cyklostrasa vás může vést po cyklostezkách i silnicích pro auta a vy musíte vždy respektovat pravidla těchto typů komunikací.

Stezka pro cyklisty, zkráceně cyklostezka, je stavebně upravená a dopravním značením vymezená komunikace určená cyklistům, bruslařům, koloběžkářům a podobným uživatelům, podle konkrétního režimu také chodcům. Vyznačení v terénu je provedeno svislým dopravním značením, při vyšších intenzitách nebo komplikovanějších poměrech je vhodné i vodorovné dopravní značení.

Cyklopruh supluje cyklostezku ve městech a na takových místech, kde není možné cyklostezku oddělit od vozovky. Bývá barevně vyznačen při pravém okraji vozovky a doplněn vodorovným dopravním značením.

Šířka stezky pro cyklisty

Stezka pro cyklisty je určena především cyklistům a případně bruslařům. Může mít obousměrný i jednosměrný provoz cyklistů, bez chodců jde o méně časté, spíše ojedinělé řešení.

Stezka pro cyklisty je označena svislou dopravní značkou C 8a. Ukončení stezky označuje dopravní značka s červeným přeškrtnutím C 8b. Pro obousměrný provoz je liniová šířka minimálně 2,0 m; zúžení je možné pouze lokálně a v odůvodněných případech.

Minimální šířka 2,0 m představuje základní hodnotu pro obousměrnou samostatnou cyklostezku. Neznamená však, že každá delší nebo frekventovaná trasa má být navržena právě v této šířce, protože při silnějším provozu musí být zohledněno předjíždění, objíždění, míjení a pohyb bruslařů.

Cyklisté se na samostatné stezce pohybují v pravé části stezky, předjíždějí a objíždějí zleva. Přestože je samotná stezka určena pouze jim a případně bruslařům, jezdí v souladu se zásadami ohleduplnosti a předvídavosti.

Podmínky pro zúžení samostatné stezky

Zúžení základní šířky je možné pouze lokálně a v odůvodněných případech. Nemělo by se stát souvislým standardem celého úseku, protože tím vzniká problém při míjení protijedoucích cyklistů a při předjíždění.

V případě, že je stezka pro cyklisty osazena fyzickou zábranou proti vjetí motorových vozidel, musí průjezdní profil umožňovat plynulý průjezd kol s přívěsným vozíkem, s dětským kolem připojeným vlečnou tyčí či tandemových kol.

Šířka společné stezky pro chodce a cyklisty

Stezka pro chodce a cyklisty se společným provozem je zpravidla obousměrná a umožňuje pohyb cyklistů i chodců ve společném prostoru. Jde o dva protisměrné proudy bezmotorové dopravy; v některých městech je provoz rozlišen přerušovanou čarou uprostřed stezky a směrovými piktogramy chodců a jízdních kol.

Stezky pro společný provoz cyklistů a chodců se mohou navrhovat jen při nižších intenzitách provozu jak cyklistů, tak chodců. Není vhodné je zřizovat v místech častého křížení s provozem chodců, například u vchodů do staveb, ani tam, kde má přidružený prostor pobytovou funkci.

Stezky pro společný provoz cyklistů a chodců mají mít šířku ≥ 3,00 m. Pokud intenzita provozu na stezce překročí 180 chodců/h a 150 cyklistů/h, rozšíří se stezka na 4,00 m, nebo se provoz cyklistů a chodců oddělí.

Při intenzitě ≤ 50 cyklistů/h a 100 chodců/h se šířka stezky může snížit na 2,00 m, ve stísněných poměrech na 1,75 m. V odůvodněných případech, například u stezky v území nezastavitelném, lze připustit i menší šířku, nejméně základní šířku pruhu 1,00 m při intenzitách ≤ 20 cyklistů/h a 50 chodců/h v obou směrech, pokud je možné v dohledové vzdálenosti vzájemné vyhnutí cyklistů a cyklistů a chodců.

Z uvedených hodnot vyplývá, že šířka společné stezky závisí na intenzitách provozu. Hodnota 3,0 m je základní liniová šířka, nikoli automaticky vhodná šířka pro každou lokalitu a každý počet uživatelů.

Chování na společné stezce

Cyklisté se pohybují v pravé části stezky, předjíždějí a objíždějí zleva. Jezdí velmi ohleduplně a pozvolna především tam, kde jsou na stezce také chodci či bruslaři anebo lze jejich náhlý výskyt v daném místě očekávat, například u nároží, vstupů, laviček a přístřešků.

Zvláštní pozor je třeba dávat na pohyb dětí, dětských kočárků, starších osob a psů s vodítky i bez nich a předvídat jejich nejnepříznivější pohyb. Pokud je to nutné, je lepší výrazně zpomalit či zastavit, protože cyklista je na stezce nejsilnějším účastníkem provozu a může závažně ohrozit ostatní i sebe.

Chodci se pohybují v pravé části stezky a musí počítat s tím, že kolem nich mohou jezdit cyklisté a při kvalitním povrchu a dostatečné šířce také bruslaři. Pokud jich jde více, ponechávají vlevo vedle sebe dostatek volného místa pro průjezd cyklistů, případně bruslařů.

Stejně tak bruslaři se pohybují v pravé části stezky, předjíždějí a objíždějí zleva. Při bruslení zabírají největší šířku stezky, neustále mění svůj průjezdný profil a přemisťují se relativně rychle. V případě nutnosti mohou zaměnit bruslení za volnou jízdu setrvačností, čímž zmenší svůj profil a umožní vzájemné vyhýbání.

Šířka oddělené stezky pro chodce a cyklisty

Stezka pro chodce a cyklisty s odděleným provozem umožňuje obousměrný i jednosměrný provoz cyklistů, který je od chodců oddělen hmatným pásem pro nevidomé. Jednotlivé pruhy jsou označeny příslušnými piktogramy chodců a jízdních kol v souladu se svislými značkami.

Pro obousměrný provoz je liniová šířka minimálně 3,75 m. Tato hodnota se skládá z 2,0 m pro cyklisty, 0,25 m bezpečnostního odstupu včetně hmatného pásu a 1,5 m pro chodce.

Zúžení je možné pouze lokálně a v odůvodněných případech. Pokud je zde povolen obousměrný pohyb cyklistů, jezdí cyklisté v pravé části nerozděleného pruhu či v pravém jízdním pruhu, předjíždějí a objíždějí především zleva.

Cyklisté se pohybují v části stezky určené pro provoz jízdních kol. V odůvodněných případech mohou vjet i do pásu pro chodce, nesmějí však nikoho ohrozit. Vlastní vyhrazený koridor nesmí svádět k rychlejší jízdě, protože i do něj mohou vstupovat chodci a zpravidla v něm zbývá méně prostoru pro případné manévrování.

Chodci se pohybují v části stezky pro chodce, která je určena především jim. Pruh pro cyklisty není určen k chůzi; chodci do něj vstupují pouze v odůvodněných případech při obcházení a vcházení či vycházení ze stezky, přičemž nesmějí nikoho ohrozit.

Vzhledem k běžným omezením návrhových parametrů je tento typ stezky pro bruslaře zpravidla nevhodný. Problematický je zejména hmatný pás pro nevidomé uprostřed stezky, který je pro bruslaře prakticky nesjízdný a za určitých podmínek i nebezpečný.

Šířka chráněné stezky na páteřních a dálkových trasách

Vhodná šířka chráněné stezky pro smíšený provoz je nejméně 3,0 m. Je-li každý směr jízdy realizován jako stavebně samostatný zpevněný pruh, musí mít každý směr šířku nejméně 2 metry.

V případě očekávaného silnějšího provozu pěších nebo bruslařů je žádoucí stezku dále rozšířit. Šířka 3,0 m proto představuje vhodný základ pro chráněnou páteřní nebo dálkovou trasu, nikoli nepřekročitelný limit pro frekventované úseky.

Komise Rady hlavního města Prahy pro cyklistickou dopravu schválila 10. ledna 2017 Standardy kvality cyklistických tras na území hlavního města Prahy. Ve schváleném dokumentu jsou definována doporučení pro jednotlivé kategorie cyklotras a finální řešení vždy závisí na aktuálních prostorových podmínkách a možnostech.

Páteřní a dálkové cyklistické trasy

Páteřní a dálkové trasy mají být vedeny prioritně mimo hlavní dopravní prostor v podobě cyklostezky. V hlavním dopravním prostoru je přípustné vedení pouze po dopravně zklidněných ulicích s vmax ≤ 30 km/h nebo po fyzicky odděleném pásu.

Vedení v prostoru s pohybem chodců je možné pouze v odůvodněných případech a v nejkratší možné délce. Jiné vedení v hlavním dopravním prostoru je možné v případě dočasného vedení trasy nebo v jiných odůvodněných případech.

Vhodná šířka chráněné stezky pro smíšený provoz je nejméně 3,0 m. V případě, že je stezka pro cyklisty, společná stezka pro chodce a cyklisty či jízdní pruh pro cyklisty osazena fyzickou zábranou proti vjetí motorových vozidel, musí průjezdní profil umožňovat plynulý průjezd kol s přívěsným vozíkem, s dětským kolem připojeným vlečnou tyčí či tandemových kol.

Hlavní cyklistické trasy

Hlavní trasy mají být vedeny jako chráněná cyklotrasa pokud možno mimo hlavní dopravní prostor. V případě vedení v hlavním dopravním prostoru mimo dopravně zklidněné komunikace s vmax > 30 km/h jsou nutná kontinuální cykloopatření.

Kontinuální cykloopatření je takové liniové opatření pro cyklistickou dopravu, které umožňuje bezpečný, i pocitově, průjezd cyklistů bez nutnosti vést kolo jako chodec.

Dle místních podmínek a v případě předpokladu využívání trasy pro různé účely cyklistické dopravy, například rekreační a dopravní, je vhodné budovat souběžná cyklistická opatření v hlavním dopravním prostoru i v přidruženém prostoru.

Šířka cyklistických jízdních pásů

Jízdní pásy pro cyklisty v přidruženém prostoru se navrhují zpravidla jako jednosměrné. Obousměrný jízdní pás se může navrhnout v případech, kdy důležité zdroje a cíle leží na stejné straně komunikace, bezpečné křížení komunikace není možné, strana komunikace s jízdním pásem je v delším úseku volná bez vjezdů, zastávek a křižovatek, jedná se pouze o krátký souběh s danou komunikací nebo na příslušné straně komunikace navazuje další cyklistická komunikace.

Pruhy pro cyklisty se mohou navrhovat v hlavním dopravním prostoru. Povrch jízdních pruhů a pásů pro cyklisty se doporučuje asfaltový a má být odlišen od přilehlého jízdního pruhu nebo pruhu pro chodce barevně, například cihlovou červení, nebo strukturou povrchu.

V našich městech se nejčastěji setkáte s cyklopruhy. Jsou vizuálně odděleným pruhem pro jízdní kola a také bruslaře přímo ve vozovce. Ostatní vozidla je smí křížit pouze při odbočování, objíždění a v rámci manévru parkování.

Vyhrazený a ochranný cyklopruh

Vyhrazený cyklopruh bývá podbarven červeně a zřizuje se tam, kde je dost místa; auta po vyhrazeném cyklopruhu nesmí jet.

Ochranný cyklopruh se zřizuje ve stísněných poměrech. Projíždět jím mohou jen velká vozidla, která se nevejdou vlevo od pruhu, přičemž nesmí ohrozit cyklistu. Ochranné cyklopruhy se na rozdíl od vyhrazených malují tenčí čarou a neznačí se svislou dopravní značkou.

Ostatní vozidla nesmí v cyklopruzích zastavit a stát. Tam, kde je cyklopruh zřízen, ho cyklista musí využít, ale pouze ve správném směru.

Šířka cyklotrasy podle intenzity provozu

Šířku nelze posuzovat odděleně od intenzity provozu. Stezka se společným provozem cyklistů a chodců se používá jen při nižších intenzitách obou skupin, zatímco při vyšších počtech uživatelů se má rozšířit nebo se má provoz cyklistů a chodců oddělit.

Pokud intenzita provozu na společné stezce překročí 180 chodců/h a 150 cyklistů/h, rozšíří se stezka na 4,00 m, nebo se provoz cyklistů a chodců oddělí. Při intenzitě do 50 cyklistů/h a 100 chodců/h se šířka stezky může snížit na 2,00 m.

Silnější provoz pěších a bruslařů vyžaduje další rozšíření chráněné stezky. Vhodná šířka chráněné stezky pro smíšený provoz je nejméně 3,0 m, ale v případě očekávaného silnějšího provozu pěších nebo bruslařů je žádoucí stezku dále rozšířit.

Rozhodující proto není pouze to, zda je cesta označena jako cyklotrasa, ale jaký dopravní režim je na konkrétním úseku stanoven, zda jde o obousměrný nebo jednosměrný provoz, zda se pohybují chodci ve společném prostoru a jaké intenzity lze očekávat.

Kdy je společná stezka nevhodná

Stezky pro společný provoz cyklistů a chodců se nemají zřizovat v místech častého křížení s provozem chodců, například u vchodů do staveb, ani tam, kde má přidružený prostor pobytovou funkci.

Pokud šířka prostoru místní komunikace neumožní situování pruhů nebo pásů pro cyklisty, navrhne se náhradní trasa, která zajistí kontinuitu sítě cyklistických komunikací, nebo se vytvoří příznivé podmínky pro společný provoz, například snížením dovolené rychlosti.

Pokud není možné vést cyklisty na rušné komunikaci odděleně, musí se její provoz zklidnit nebo se má zřídit náhradní trasa. Není-li možné nebo vhodné legalizovat pro jízdu na kole přidružený prostor, je třeba mít jiné řešení.

Šířka cyklotrasy v omezeném prostoru

Příčné uspořádání prostoru místní komunikace při rekonstrukcích v omezeném prostoru musí vytvořit příznivé podmínky jednotlivým účastníkům provozu v tomto pořadí důležitosti: chodci, veřejná doprava, cyklisté, motorová vozidla.

Při návrhu komunikace se proto šířka nemá rozdělovat pouze podle potřeb motorových vozidel. Návrh cyklistické infrastruktury je nedílnou součástí řešení dopravní soustavy obce a má být především plánováním nabídky pro rozvoj této dopravy.

Pro cyklistickou dopravu má být v obci vytvořena ucelená síť, která umožní plošnou dopravní obsluhu a kvalitní spojení potenciálních zdrojů a cílů, včetně širších regionálních vazeb. Trasy pro cyklisty mají být zřizovány všude, kde to prostorové podmínky místních komunikací umožní.

Cykloobousměrky

V jednosměrných místních komunikacích může být cyklistům v odůvodněných případech umožněn průjezd v obou směrech. Cykloobousměrky dovolují cyklistům jízdu v protisměru jednosměrné ulice.

Frekventované cykloobousměrky se řeší cyklopruhem, v klidné uličce zklidněné na 30 km/h stačí dodatková tabulka. Následující podrobnější regulativ pro šířky cykloobousměrek je v normě zastaralý a klade příliš vysoké požadavky; vhodnější je řešit cykloobousměrky dle platných TP 179.

Obavy z jejich nebezpečnosti jsou neopodstatněné. Statistiky žádnou vyšší nehodovost oproti běžným cyklopruhům nevykazují.

Začátek, konec a dopravní režim stezky

Začátek stezky je označen svislou dopravní značkou C 8a, C 9a nebo C 10a. Ukončení stezky označuje dopravní značka s červeným přeškrtnutím C 8b, C 9b nebo C 10b.

Změna režimu stezky je provedena značkou na začátku úseku bez škrtání původního režimu. V místech možného přímého napojení vozidel je stávající režim značkou potvrzen.

C9a označuje stezku pro cyklisty a chodce se společným provozem pro obousměrný provoz. Liniová šířka je minimálně 3,0 m; zúžení je možné pouze lokálně či v odůvodněných případech, například v nezastavěném území.

C10a označuje stezku pro cyklisty a chodce s odděleným provozem pro obousměrný provoz. Liniová šířka je minimálně 3,75 m, tedy 2,0 m pro cyklisty, 0,25 m bezpečnostní odstup včetně hmatného pásu a 1,5 m pro chodce.

C8a označuje stezku pro cyklisty se samostatným provozem. Pro obousměrný provoz je liniová šířka minimálně 2,0 m.

Povinnost použít vyznačenou infrastrukturu

Cyklisté jsou účastníky provozu a je třeba s nimi počítat. Stejně jako motoristé nejezdí jen po dálnicích, ani cyklisté nejezdí jen po cyklostezkách.

Od 1. 1. 2022 nemusí cyklista užít stezku pro cyklisty, pokud by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích. Důvodem neužití stezky může být například nevyhovující trasa, špatný technický stav nebo přeplněnost stezky.

Podle § 57 odst. 1 zákona č. 361/2000 Sb. je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, vyhrazený jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít v daném místě a směru, ledaže by tím mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost provozu na pozemních komunikacích.

Toto pravidlo se týká konkrétního místa a směru jízdy. Samotná existence cyklotrasy neznamená, že cyklista získává zvláštní přednost nebo že celá trasa musí mít jednotnou šířku.

Povrch a průjezdní profil

Základní povrch pro páteřní a dálkové trasy je asfalt, v odůvodněných případech lze využít hladkou řezanou dlažbu. V přírodních úsecích se zvýšeným stupněm ochrany je možný jiný hladký zpevněný povrch.

Hlavní trasy musí mít hladký zpevněný povrch. Odvodnění musí být provedeno bezpečně pro jízdu na kole, například případné odvodňovací žlaby mají být zakryty mříží.

Pokud je cyklotrasa vedena v historickém jádru nebo památkové rezervaci, doporučuje se respektovat dochování historické dlažby v přiměřené míře a v dohodě s dotčenými orgány památkové péče určit nejvhodnější úpravu povrchu komunikací. Povrch komunikací však nemá nepřiměřeně znesnadňovat a omezovat pohyb chodců, cyklistů a osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

Zpomalovací prahy nejsou vhodné; v případě jejich umístění je nezbytné zajistit základní komfort průjezdu. U montovaných prahů je třeba umožnit jejich přerušením jízdu po vozovce a stavební prahy řešit s nájezdovou rampou, nikoli schody.

Retardéry v podobě směrové šikany pro cyklisty lze umisťovat pouze v odůvodněných případech a musí umožňovat plynulý průjezd i pro kola s přívěsnými vozíky či vlečnou tyčí.

Šířka u zábran, vjezdů a křížení

V případě, že je stezka pro cyklisty, společná stezka pro chodce a cyklisty či jízdní pruh pro cyklisty osazena fyzickou zábranou proti vjetí motorových vozidel, musí průjezdní profil umožňovat plynulý průjezd kol s přívěsným vozíkem, s dětským kolem připojeným vlečnou tyčí či tandemových kol.

Při překonávání vjezdů na místa ležící mimo komunikaci mají cyklisté, chodci i bruslaři přednost. Na tomto místě mají motoristé stezku přejíždět velmi opatrně, nesmějí uživatele ohrozit a neměli by je ani omezit.

Křížení dalších komunikací s cyklostezkou je vhodné řešit především formou chodníkových přejezdů v úrovni cyklostezky. U vedení podél dopravně zatížených komunikací lze po posouzení dopadů na plynulost provozu chodníkový přejezd odsadit od komunikace.

Přejezdy pro cyklisty a přechody

Přejezd pro cyklisty je označen svislou značkou IP 7 a vodorovným značením V 8. Může mít obousměrný či jednosměrný provoz a umožňuje nepřerušený pohyb cyklistů po stezce pro cyklisty či stezce pro chodce a cyklisty.

Přejezdy pro cyklisty slouží k příčnému překonání komunikací. V Česku jsou přejezdy pro cyklisty pouze vyznačeným koridorem pro příčný přejezd vozovky a cyklista na přejezdu nemá přednost.

Jedinou výjimkou jsou přejezdy pro cyklisty řízené světelným signalizačním zařízením, na kterých cyklista jedoucí na signál „volno“ má přednost před vozidly odbočujícími ze souběžné komunikace rovněž na signál „volno“.

Přejezd bez světelné signalizace pouze umožňuje příčně přejet přes komunikaci, ale cyklista na něm musí dát přednost všem vozidlům, která se po ní pohybují. Před vjezdem do vozovky proto musí zpomalit tak, aby se bezpečně ujistil, že nikoho neohrozí.

Přechod pro chodce je označen svislou značkou IP 6 a vodorovným značením V 7. U přechodu pro chodce se pravidla pro cyklisty liší od pravidel pro přejezd pro cyklisty; pokud cyklista přechod používá jako chodec, musí kolo vést.

Normové zásady pro navrhování cyklistické infrastruktury

ČSN 73 6110 není obecně závazná. Konkrétní její části ale mohou být považovány za závazné, pokud na ně odkazuje schválený projekt na komunikaci, vyžaduje-li to smlouva mezi stavebníky nebo vyžádá-li si to ve svém rozhodnutí orgán státní správy.

Účelem projektování místních komunikací je zajištění co největší bezpečnosti všech účastníků dopravy v obcích, zejména chodců a cyklistů, a vytvoření takových podmínek, aby prostor místní komunikace plnil ve vzájemné rovnováze dopravní, obslužnou, pobytovou a společenskou funkci.

V návrhu průjezdních úseků silnic musí být v rovnováze podmínky jednotlivých druhů dopravy, tedy chodců, cyklistů, veřejné hromadné dopravy, individuální automobilové dopravy, dynamické a statické dopravy.

Uspořádání dopravního prostoru má být takové, aby řidiče psychologickou motivací a stavebními opatřeními vedlo k chování z hlediska bezpečnosti žádoucímu.

Oddělený provoz podle ČSN 73 6110

Provoz oddělený se navrhuje u místních komunikací s návrhovou rychlostí motorových vozidel nad 50 km/h. Zde musí být cyklistický provoz veden na samostatných komunikacích funkční podskupiny D2, tedy na cyklistických stezkách, případně v přidruženém dopravním prostoru.

Oddělený provoz se navrhuje také na novostavbách místních komunikací funkční skupiny B, při rekonstrukcích místních komunikací funkční skupiny B na pruzích nebo pásech v hlavním i přidruženém dopravním prostoru vždy, kdy dimenze prostoru místní komunikace situování umožní, v odůvodněných případech na novostavbách komunikací funkční skupiny C a v úsecích se zvýšenou nehodovostí cyklistů.

Pokud šířka prostoru místní komunikace situování pruhů nebo pásů pro cyklisty neumožní, navrhne se náhradní trasa, která zajistí kontinuitu sítě cyklistických komunikací, nebo se vytvoří příznivé podmínky pro společný provoz, například snížením dovolené rychlosti.

Společná stezka podle ČSN 73 6110

Stezky pro společný provoz cyklistů a chodců se mohou navrhovat jen při nižších intenzitách provozu jak cyklistů, tak chodců. Není vhodné je zřizovat v místech častého křížení s provozem chodců a tam, kde má přidružený prostor pobytovou funkci.

Stezky pro společný provoz cyklistů a chodců mají mít šířku ≥ 3,00 m. Pokud intenzita provozu na stezce překročí 180 chodců/h a 150 cyklistů/h, rozšíří se stezka na 4,00 m, nebo se provoz cyklistů a chodců oddělí.

Praktické posouzení šířky cyklotrasy

1. Nejdříve je třeba určit, zda jde o cyklotrasu jako orientační vedení, nebo o konkrétní stavebně upravenou stezku či cyklopruh.
2. Poté se určí dopravní režim: samostatná stezka pro cyklisty, společná stezka pro chodce a cyklisty, oddělená stezka nebo vedení v hlavním dopravním prostoru.
3. U obousměrné samostatné stezky se vychází z minimální šířky 2,0 m.
4. U společné stezky se vychází z minimální šířky 3,0 m a dále se posuzují intenzity chodců a cyklistů.
5. U oddělené stezky se vychází z celkové minimální šířky 3,75 m, tvořené částí pro cyklisty, bezpečnostním odstupem a částí pro chodce.
6. U páteřních a dálkových tras se doporučuje chráněná stezka široká nejméně 3,0 m, přičemž při silnějším provozu je žádoucí další rozšíření.
7. Je třeba ověřit průjezdný profil u sloupků, citybloků, zúžení, vjezdů a dalších fyzických prvků.
8. Součástí posouzení má být také povrch, odvodnění, rozhled, bezpečné křížení komunikací a možnost plynulého průjezdu bez sesedání z kola.

Samotná hodnota šířky tedy nemůže být posuzována bez dopravního režimu a místních podmínek. Minimální šířka je technický základ, zatímco skutečná vhodnost řešení závisí na intenzitě provozu, významu trasy, přítomnosti chodců a bruslařů, počtu křížení a požadavku na bezpečný a plynulý průjezd.

tags: #predepsana #sirka #cyklotrasy