Bolest zad po jízdě na motorce nejčastěji souvisí s dlouhým setrváním v jedné poloze, nedostatečnou oporou páteře, vibracemi, nesprávným nastavením motocyklu nebo křečovitým držením těla. Pokud musíte po přibližně 80 kilometrech zastavit kvůli bolesti, nestačí řešit pouze „zpevnění zad“ při jízdě; je potřeba současně zkontrolovat zdravotní stav, posed, ergonomii motocyklu a fyzickou kondici.
Nejvhodnější postup je začít vyšetřením u lékaře nebo fyzioterapeuta, následně upravit posed a vyzkoušet podpůrné prvky, například kvalitní páteřák, bederní opěrku, upravené sedlo nebo změnu polohy řídítek. Pomoci může také posilování středu těla, pravidelné protahování a častější přestávky, ale při vystřelování bolesti do nohy, brnění, necitlivosti nebo výrazném zhoršování potíží není vhodné problém pouze „rozjezdit“.
Proč se při jízdě na motorce ozývají záda
Když jedete, tělo dlouho drží stejnou polohu. Záda přebírají velkou část zátěže, zejména pokud sedlo neposkytuje dostatečnou oporu nebo se nakláníte příliš dopředu. Mezi nejčastější problémy pohybového aparátu u motorkářů patří bolesti páteře (zejména krční a bederní oblast) z důvodu přetěžování jednotlivých segmentů pohybového ústrojí - viz. obecné zásady jízdy.
Příčinou může být nesprávná technika jízdy, špatně nastavené sezení nebo i dlouhé jízdy na motorce. Bolest má vliv na techniku jízdy, schopnost manipulovat s motocyklem a v konečném důsledku může i odvádět pozornost a tím ohrozit bezpečnost motorkáře na cestě.
Na potížích se může podílet také přenášená vibrace, nevhodně nastavené odpružení, tvrdé nebo špatně tvarované sedlo a nesprávné rozložení hmotnosti mezi sedlem, stupačkami a řídítky. Pokud jsou řídítka příliš daleko nebo příliš vysoko, může se objevit bolest horní části zad, ramen a šíje.
Kdy nejdříve vyhledat lékaře nebo fyzioterapeuta
Pokud nevíte, zda nemáte problémy s ploténkami, je vhodné navštívit lékaře, který může doporučit CT vyšetření nebo magnetickou rezonanci. Problémy se sezením mohou souviset s vysunutou ploténkou.
Bolest zad může být doprovázena také bolestí nohy, třísel, necitlivostí nebo brněním. U některých lidí se objevuje výhřez ploténky v bederní oblasti a bolesti zad nebo mrtvení nohy se stávají každodenním problémem.
Fyzioterapeut může vysvětlit nejen to, jak cvičit, ale také jak zatínat svaly při zvedání, sedání a práci. Důležité je držet celé tělo na svalech a ne na kloubech, kostech a nervech.
Pokud bolest přetrvává, zhoršuje se nebo omezuje běžný pohyb, je vhodné řešit ji s odborníkem dříve, než budete upravovat motocykl metodou pokus-omyl. Informace o cvičení a ergonomii nenahrazují odborné lékařské nebo fyzioterapeutické vyšetření.
Správný posed při jízdě
Vaše záda by měla zůstat rovná, ale uvolněná, nikoli shrbená nebo ztuhlá. Paže mají být při držení řídítek mírně pokrčené a chodidla pohodlně opřená o stupačky nebo podlahu skútru.
Všeobecně platí to, že ruce s loketním kloubem by měly být úplně uvolněné a motorku bychom měli řídit spíše přenášením naší váhy než silou horních končetin. Naopak zapojíme do jízdy dolní končetiny a trup.
Tento způsob ježdění je zadok bezpečnější, pohodlnější a navíc motorka bude reagovat stabilněji. Správným nastavením výšky řídítek a sedla docílíme optimálního zakřivení páteře a vyvarujeme se tak vzniku sekundárních obtíží se zády a krční páteří.
Ruce musí být na řídítkách volně položeny, paže uvolněné. Pokud dojde k jejich ztuhnutí nebo dokonce propnutí v loktech, řídítka nemohou volně pracovat, a tím pádem není možné ovládat motocykl pohyby těla.
Motorka se ovládá celým tělem - pohyb vychází ze středu těla a přechází do trupu, ramen a také nohou. Správný posed proto není pouze otázkou toho, zda člověk sedí vzpřímeně, ale také toho, zda se neopírá celou vahou do řídítek, nezatíná ramena a nedrží páteř v nepřirozené poloze.
Vyhněte se hrbení i křečovitému záklonu
Stačí se přestat hrbit. Sedět v záklonu může být nevhodné, pokud nízké sedlo a poloha řídítek způsobí, že většina hmotnosti spočívá kompresně na páteři.
Jinému jezdci naopak vyhovuje rovný posed nebo mírný záklon, zejména pokud má motocykl měkké odpružení a sedlo, které nepřenáší rázy do zad. Každý druh onemocnění a každý typ motorky proto vyžaduje individuální posouzení.
U sportovnějšího posazu, kde část váhy nesou ruce a nohy jsou více vzadu, mohou rázy částečně absorbovat svaly, které drží rovinu páteře. Když už je mnoho kilometrů nebo se objeví bolest, může pomoci změna polohy nohou a krátké odlehčení zad.
Uvolněné ruce a správná práce s řídítky
Napnuté nebo křečovité paže zvyšují únavu a mohou přenášet napětí do ramen, mezi lopatky i do bederní oblasti. Prvotním ukazatelem problému může být neplynulý pohyb motocyklu s výraznými prudkými pohyby do stran.
Pokud si jezdec zvykne držet pravou rukojeť silou, dochází často k samovolnému nechtěnému zrychlování, přidávání plynu během brzdění do křižovatky, samovolnému zrychlování nebo zpomalování v zatáčce a k nestálým otáčkám během rozjezdu.
Ruku na pravém řídítku je třeba povolit. Rukojeť plynu neovládají pouze prsty, nýbrž levá spodní část dlaně a otáčení zápěstí.
Křečovitý úchop řídítek patří také mezi možné příčiny bolesti ramen a šíje. Karpální tunel může být způsoben přenesenou nadměrnou vibrací z jízdy a projevuje se nejčastěji bolestivostí, brněním rukou nebo necitlivostí prstů.
Rovné sezení a poloha těla
Sezení nakřivo vede k tomu, že jezdec přenáší váhu na jednu stranu, aniž by si to uvědomoval. Tím může vzniknout samovolné zatáčení motocyklu a jezdec začne nepřirozenou polohu kompenzovat vykloněním jiné části těla.
Pravá a levá zatáčka se mu jezdí jinak, což výrazně komplikuje jízdu. Křečovité držení řídítek potom zhoršuje přesné ovládání motocyklu a zvyšuje únavu zad.
Nesprávné sezení nemusí být vždy způsobené samotnou páteří. Příčinou může být také špatná velikost oblečení, nesprávně usazené ramenní chrániče, nestejná délka nohou nebo nevhodný tvar sedla.
Opora beder, páteřák a sedlo
Kvalitní páteřák může zvýšit pocit jistoty a chránit páteř při pádu, ale nemusí vyřešit bolest v oblasti nad hýžděmi nebo hluboko v bedrech. Pokud bolest nesouvisí s místem, které páteřák podpírá, samotný páteřák s ledviňákem nemusí pomoci.
Někdy pomůže opěrka řidiče, protože lépe rozloží váhu těla. U chopperu nebo cruiseru může být opěrka zad zásadní, zejména pokud umožní pohodlně se opřít a současně nepřinutí jezdce k výraznému záklonu.
U některých motocyklů lze jako dočasné řešení použít také vhodně umístěnou tašku na sedadle spolujezdce, která vytvoří oporu zad. Opěrka však musí být stabilní, nesmí omezovat pohyb a nesmí narušit bezpečné ovládání motocyklu.
Jestliže problém přetrvává, může pomoci přečalounění sedla. Sedlo by nemělo být pouze měkké; důležitý je jeho tvar, šířka, sklon, opora pánve a možnost měnit polohu během jízdy.
Vyhnout se lze také příliš měkkému sedlu, do kterého se jezdec propadne. Ergonomické sedlo má umožnit, aby kyčle zůstaly v přirozené poloze a páteř zůstala vzpřímená.
Úprava řídítek, stupaček a odpružení
Správným nastavením výšky řídítek a sedla lze dosáhnout přirozenějšího zakřivení páteře. Pokud jsou řídítka příliš daleko, jezdec se hrbí, předsouvá hlavu a přetěžuje horní část zad.
Ergonomické zvýšení řídítek může zkrátit dosah a omezit hrbení ramen. Pokud je však řídítko zvednuto příliš, může se změnit poloha zápěstí, ramen i páteře, proto je potřeba hodnotit celý posed, ne pouze jednu součást.
Také poloha stupaček výrazně ovlivňuje záda. Nohy by měly umožnit stabilní oporu a aktivní zapojení dolních končetin, nikoli pouze volně viset nebo být nepřirozeně natažené.
V případě, že je noha posunuta příliš vzad a stupačky se dotýká špička, může dojít ke sklouznutí nohy při přejetí větší nerovnosti a ke ztrátě kontroly nad motocyklem. Při příliš přední poloze chodidla se zhoršuje přenos síly do stupaček a využití kotníku k ovládání motocyklu.
Vhodná poloha chodidla vychází ze špičky, přibližně z první třetiny chodidla od prstů. Na bříškách chodidla máme nejvíce citu a pokud se snažíme na čemkoliv balancovat, stojíme právě na této části chodidla.
Tvrdé nebo špatně nastavené odpružení může posílat do páteře více rázů. Pokud je odpružení nastavitelné, mělo by být přizpůsobeno hmotnosti jezdce a typu jízdy.
Chopper, skútr, cestovní enduro nebo sportovnější motorka
Neexistuje jeden typ motocyklu, který by byl vhodný pro každého člověka s bolavými zády. Každý druh motorky má svoje plusy, ale i minusy, a je potřeba najít tu, která bude vyhovovat nejvíc, nebo si ji upravit podle tělesných proporcí či handicapů.
Na bolavá záda může být vhodná motorka se vzpřímeným posedem, například typ cestovní enduro. Přirozený posed však neznamená automaticky pohodlí pro každého, protože na některých motocyklech může vzpřímené sezení přenášet více vibrací přímo do zad.
Na některých cestovních motocyklech se jezdec cítí dobře v mírném předklonu, protože část váhy spočívá na rukou a nohách. Jinému vyhovuje rovný posed nebo mírný záklon s bederní opěrkou.
Chopper nebo cruiser může být pro záda příjemný, pokud má vhodně tvarované sedlo, měkké odpružení, správně umístěné stupačky a opěrku řidiče. Naopak nízké sedlo, dlouhé předkopnuté nohy a tvrdé odpružení mohou vést k tomu, že všechny rázy půjdou do zad.
U chopperů je mezi jednotlivými modely velký rozdíl. Někomu vyhovuje široké měkké sedlo, natažené nohy a možnost opřít se, jiný jezdec začne trpět kvůli kompresnímu zatížení páteře.
Větší skútr může nabídnout snadné nasedání a sesedání, možnost měnit polohu nohou, ochranu před větrem a pohodlné cestování. Na druhou stranu může kompaktní poloha nohou vytvořit napětí v bedrech a kyčlích, pokud jezdec sedí nesprávně.
U skútru je vhodné sedět vzpřímeně, neopírat se o řídítka a mít ruce i nohy uvolněné. Tenká bederní opěrka může pomoci, pokud sedlo neposkytuje dostatečnou podporu.
Nejrozumnější je motocykl před koupí vyzkoušet. Každý je jinak vysoký, má jinou hmotnost, jinou délku končetin a jiné zdravotní potíže, takže krátká zkušební jízda může odhalit více než samotný vzhled nebo názory ostatních jezdců.
Nejlíp uděláš, když si motorku před koupí půjčíš a řádně projedeš. Pak uvidíš, co na to tvoje záda.
Jak rozpoznat, že motorka nesedí
Za nevhodnou ergonomii lze považovat stav, kdy se bolest pravidelně objevuje po stejné době nebo vzdálenosti, jezdec musí neustále měnit polohu, zatíná ramena, opírá se velkou silou do řídítek nebo má potíže narovnat se po sesednutí.
Pokud se bolest objevuje vždy po přibližně 80 kilometrech, je to důležitý signál, že současná kombinace motocyklu, posedu a fyzické kondice není pro danou délku jízdy vhodná. Krátká přestávka může příznaky dočasně zmírnit, ale neodstraňuje jejich příčinu.
U některých jezdců se potíže objevují ve střední části zad a mezi lopatkami, u jiných především v bedrech nebo v oblasti krku. Rozdílné místo bolesti může ukazovat na rozdílný problém s posedem, nastavením řídítek nebo způsobem držení těla.
Přestávky a změna polohy během jízdy
Jízda několik hodin bez zastavení může záda výrazně unavit. I když se zpočátku cítíte dobře, ztuhlost a bolest se mohou postupně rozvinout.
Jedním z jednoduchých způsobů prevence je pravidelně zastavovat, sesednout z motocyklu, projít se a protáhnout. Obecně může pomoci přestávka přibližně každých 60 až 90 minut, při potížích však může být nutná dříve.
Krátké časté jízdy mohou být vhodnější než jeden dlouhý úsek. Někteří jezdci řeší potíže tak, že jedou přibližně 35 kilometrů, někde si sednou nebo se vykoupou a teprve potom pokračují.
Pomoci může také změna polohy během jízdy. Pokud motocykl umožňuje bezpečně využít zadní stupačky, lze na chvíli změnit polohu nohou a odlehčit částem těla, které jsou dlouho zatížené.
Posilování středu těla a protahování
Na bolavá záda je důležité posilování a správné sezení. Posilování středu těla může pomoci stabilizovat páteř a snížit zátěž, kterou při jízdě přebírají zádové svaly.
Začít lze posílením břišních šikmých svalů, protože pokud jsou slabé, může většinu práce odvádět zádové svalstvo a rychle se unavit. Plank je jednoduché cvičení, které může být součástí tréninku středu těla.
Staying strong off the bike is just as important. A strong core keeps your spine supported and helps you handle bumps in the road. Doing simple exercises like planks, squats, and gentle stretches can make a big difference.
Po jízdě je vhodné protáhnout záda, nohy a kyčle. Pravidelný stretching zad může snížit svalové napětí a zlepšit pohyblivost.
Dobrou cestou může být také rehabilitace, plavání a další pohyb podle doporučení odborníka. Někteří lidé dosáhli výrazného zlepšení po rehabilitaci, lázeňské léčbě, cvičení na suchu i ve vodě, plavání a pravidelném pohybu.
Cvičení ale musí odpovídat konkrétnímu problému. Při výhřezu ploténky, vystřelující bolesti nebo neurologických příznacích není vhodné bez odborného vedení kopírovat náročné cviky jiných jezdců.
Co vozit a jak rozložit zátěž
Těžký batoh zvyšuje napětí v horní části zad a ramen. Pokud je to možné, používejte místo batohu boční kufry, brašny nebo jiný způsob uchycení nákladu na motocyklu.
Rovnoměrně rozložené zavazadlo pomáhá udržet přirozenou polohu těla. Nadměrná zátěž na zádech může měnit posed, tahat za ramena a zvyšovat únavu během delší jízdy.
Také těsné oblečení, špatně usazené chrániče nebo bunda omezující pohyb mohou vést k tomu, že jezdec sedí nakřivo nebo křečovitě drží řídítka.
Vibrace, ochranné vybavení a bezpečnost
Vibrace mohou přispívat nejen k bolesti zad, ale také k potížím v rukou. Syndrom karpálního tunelu se projevuje bolestivostí, brněním rukou a necitlivostí prstů.
Jediný možný způsob, jak minimalizovat následky pádu na silnici, je používat kvalitní oblečení a zakrýt co největší plochu těla, předvídat situace a přizpůsobit jízdu vnějšímu prostředí vozovky a okolí.
Mezi závažnější následky pádu patří úrazy hlavy, poškození páteře, komplikované zlomeniny končetin a pánve nebo vnitřní krvácení. Bolest, únava a zhoršená pohyblivost proto nejsou jen otázkou pohodlí, ale také bezpečného ovládání motocyklu.
V neposlední řadě platí obecná zásada: jezdit dle svých možností. Vysoká rychlost, únava, přecenění vlastních sil a nevhodný stav vozovky zvyšují rizika, kterým je potřeba se vyhnout nebo je co nejvíce omezit.
Jednoduchý postup, jak problém řešit
Nejdříve si všimněte, kde přesně bolest vzniká a po jaké době nebo vzdálenosti se objevuje.
Pokud máte brnění, necitlivost, bolest vystřelující do nohy nebo výrazné omezení pohybu, začněte vyšetřením u lékaře.
Nechte si fyzioterapeutem zkontrolovat posed, pohybové stereotypy a zapojení středu těla.
Zkontrolujte výšku a vzdálenost řídítek, sklon sedla, polohu stupaček, nastavení odpružení a rozložení zavazadel.
Vyzkoušejte uvolněné paže, mírně pokrčené lokty, stabilní oporu chodidel a rovné, ale neztuhlé držení páteře.
Podle potřeby otestujte bederní opěrku, úpravu sedla nebo kvalitní páteřák.
Zařaďte pravidelné posilování středu těla a protahování zad, kyčlí i dolních končetin.
Na delších trasách dělejte častější přestávky a při každém zastavení se projděte a změňte polohu.
Pokud se potíže objevují stále, vyzkoušejte jiný typ motocyklu, protože příčinou může být samotná ergonomie stroje.
Bolavá záda z jízdy proto obvykle nevyřeší jediný doplněk. Nejlepší výsledek přináší kombinace odborného vyšetření, správného posedu, vhodně nastaveného motocyklu, dostatečné opory, pravidelného pohybu a rozumně naplánovaných přestávek.
