Labská cyklostezka v Německu: kempy, trasa a praktické informace

Labská cyklostezka v Německu, známá jako Elberadweg, vede od Cuxhavenu u Severního moře až k česko-německým hranicím a měří přibližně 840 až 860 kilometrů. Trasa sleduje tok Labe téměř po rovině, prochází historickými městy, přírodními oblastmi, vinařskými regiony i Saským Švýcarskem a patří k nejvhodnějším dálkovým trasám pro rekreační cyklisty a rodiny.

Podél cyklostezky najdete kempy, penziony, hotely i certifikovaná ubytování pro cyklisty. Kempy podle dostupných zkušeností stojí do 12 eur, zatímco ubytování pro dvě osoby bez snídaně se v úseku mezi Cuxhavenem a Hamburkem pohybovalo kolem 65 eur a v dalších částech trasy se dalo sehnat pod 50 eur.

Kde se na Labské cyklostezce v Německu kempuje

Podél cyklotrasy je několik možností ubytování, ať už v soukromí, partnerských zařízeních s označením Bett + Bike nebo Radfreundlich am Elberadweg, v kempech. Kempy pak stojí do 12 Euro.

Ubytování není potřeba hledat, nabízí se samo. Ubytovací zařízení se snaží upoutat pozornost a zdůraznit svoje služby cyklistům. Symboly kola ve všech podobách, předpona „Rad“ (kolo) nebo nejrůznější certifikace služeb - existuje mnoho způsobů, jak se nabídnout zástupu cyklistů na Elberadweg.

Hotely, penziony a kempy podél trasy mají vlastní certifikaci „Elberadweg Radfreundliche Unterkunft“. Ta zajišťuje turistům především: možnost ubytování na jednu noc uskladnění kol snídani možnost usušení oblečení základní vybavení pro opravy kol, kontakty na opravny informace o trase v ubytovacím zařízení.

Odznak této certifikace se objevují na zařízeních všech standardů, od čtyřhvězdičkových hotelů až po jednoduchá tábořiště. Všechna zařízení se značkou jsou samozřejmě uvedena v průvodci, který je k dispozici ke stažení na konci tohoto článku.

Certifikace Bett+Bike a Cyklisté vítáni

Certifikovaná ubytovací zařízení Cyklisté vítáni v oficiálním cykloprůvodci Labská stezka a na webu splňují kriteria pro ubytovací zařízení. V Německu se kriteria řídí pravidly německého cykloklubu ADFC.

V Česku se nazývá certifikace služeb pro cyklisty „Cyklisté vítáni“ mají téměř identická kritéria certifikace jako německá „Bett+Bike“ provozovaná partnerským německým cykloklubem ADFC. Zařízení Cyklisté vítání rozeznáte podle zeleného smějícího se kola.

Tato kriteria jsou zpravidla: přenocování na 1 noc uzamykatelná místnost pro kola možnost usušení oblečení vydatná, zdravá snídaně základní vybavení pro opravu a kontakt na cykloservis v okolí obědový balíček. Certifikovaná ubytování jsou zpravidla ne více než 2,5 km od Labské stezky, některá z nich splňují také certifikaci německého ADFC známou jako „Bett+Bike”.

Co si ověřit před příjezdem do kempu

• možnost ubytování pouze na jednu noc;
• uzamykatelnou místnost nebo jiný bezpečný prostor pro kola;
• možnost usušení oblečení;
• základní vybavení pro opravu kola;
• kontakt na cykloservis v okolí;
• vzdálenost kempu od hlavní trasy;
• provozní dobu kempu mimo hlavní sezonu;
• možnost doplnění vody a nákupu potravin.

Charakteristika německé části Elberadweg

Elberadweg (Elbe Cycle Route, Labská cyklotrasa) je už několikátým rokem nejoblíbenější dálková cyklotrasa v Německu, kde se její délka udává cca 850 km. Tato rozmanitá cyklotrasa vedoucí prakticky po rovině podél druhé největší řeky v Německu (za Rýnem), se stále proměňuje, v každé části potkáte něco jiného, od přímořské severní oblasti u Hamburgu, přes biosférickou rezervaci "říční polabská krajina" až po vypínající se skály Labských pískovcových hor za Drážďany.

Mezitím trasa prochází historickými městy a pěknými vesničkami. Mezi lety 1945 a 1990 bylo Labe na hranici téměř 100 kilometrů mezi Spolkovou republikou a NDR.

Dálková značená trasa Elberadweg se vine podél jednoho z hlavních evropských toků. Německý úsek v celkové délce 860 km vede téměř po rovině, sleduje tok řeky Labe, jen občas zabočí do některého z měst či vesnic.

Od ústí řeky do Severního moře (město Cuxhaven), kde trasa začíná, vás její logo povede až na německo-české hranice (Schöna/Dolní Žleb). Na své cestě mění řeka svoji tvář - od širokého proudu po bažinatých rovinách, přes meandry v okolí Torgau a Dessau, až po hluboké údolí Saského Švýcarska s nádhernými pískovcovými skalami.

Výchozí bod a směr jízdy

Kromě Cuxhavenu je možné zvolit za výchozí bod obec Brunsbüttel na druhém břehu Labe. Na začátku jsme plánovali jet od nás až k moři, ale nakonec jsme se rozhodli pro opačný směr.

Vydali jsme se proti proudu Labe od Severního moře z Cuxhavenu do Děčína. Jednak z důvodu dopravy, to jsme nevěděli kdy by jsme jeli zpátečním vlakem. A také hlavně proto, že většinou vane severozápadní vítr od moře a budeme mít tak cestou vítr v zádech, což se také od druhé dne stalo.

Všechny průvodce, se kterými jsme měli příležitost se seznámit, doporučují absolvovat trasu směrem proti proudu řeky (tedy od severu k jihu, směrem od Severního moře), a to kvůli převažujícím severo-západním větrům.

Hlavní přírodní a kulturní zážitky

Cuxhaven a pobřeží Severního moře

V cíli stezky vás přivítá kosmopolitní Hamburk, kde stojí za to navštívit přístav, slavnou čtvrť Speicherstadt nebo filharmonii Elbphilharmonie. Cesta severní částí vede kolem mohutného Labe, protipovodňových hrází, velkých lodí, ovocných sadů a pěkných městeček.

První celý den nás kromě čerstvého mořského vzduchu doprovázelo mohutné Labe, protipovodňové hráze, velké lodě, ovocné sady a pěkné městečka jako krásné starobylé město Stade, kde jsme zajeli více od pobřeží do centra.

Hamburk

Hamburk nabízí přístavní atmosféru, historickou čtvrť Speicherstadt i moderní budovu filharmonie Elbphilharmonie. Z oblasti kolem Hamburku pokračuje trasa přes sady, hráze a menší obce směrem k Lauenburgu.

Na trase je spoustu míst které stojí za navštívení, například z toho co mi asi nejvíce utkvělo v paměti: Pirna / Dresden / Meissen - viz Albrechtsburg / Magdeburk (případně kousek za ním je umělý plavební kanál, dá se i pár km podél / Stade / Cuxhaven.

Biosférická rezervace Říční krajina Labe

Při průjezdu Dolním Saskem vás čekají nedotčené lužní lesy, bohatá fauna (čápi, orli mořští) a idylka vesnického života. Od druhého dne vedla trasa biosferickou rezervaci UNESCO „Říční polabská krajina“.

V této části většinou běží cyklotrasa po hrázích a přes malé okouzlující venkovské obce. Poprvé jsme stoupali po lesní cestě která slibovala výhledy, které jsme neviděli, pokračovali návštěvou námořního městečka Lauenburg se sochou námořníka, historického Boizenburg, Dömitz a Lenzen.

Havelberg, Tangermünde a říční krajina

Většinou jsme jeli po hrázích řek Labe a Havola (Havel), pokračovali přes Wittenberg do Havelbergu se starým centrem na ostrově. V Sandau jsme se poprvé svezli přívozem na druhou stranu Labe, kde vedla cesta ze začátku po prázdných silnicí, poté již po cyklostezkách.

Zastavili jsme se zde v Arneburgu a na večer dojeli do historického města Tangermünde s dochovaným městským opevněním. Tento den jsme najeli jen 123 km což bylo z celého putování podél Labe nejméně, ale také bylo přes 30°C.

Magdeburg

Ve Magdeburgu vás uchvátí nejstarší gotická katedrála Německa i avantgardní stavba Zelená citadela od Hundertwassera. Čtvrtý den jsme třikrát řeku přepluli na lodi a jednou (do Magdeburgu) po mostě.

Projeli jsme kolem mimoúrovňového křížení vodních toků Labe a Havola (Havel), navštívili zajímavé a historické místa v Magdeburgu, z kterého jsme pokračovali po alternativní, západní straně Labe, díky čemuž jsme zavítali do německého Stonehenge.

Dessau, Lutherstadt Wittenberg a Torgau

Za Dessau jsme projeli pěkným lesním parkem, v další obci jsme ale museli čekat hodinu na první ze dvou dnešní přívozů přes Labe. Pestrá krajina Labe pokračovala i na druhé straně Labe, na které jsme navštívili dvě pěkné historické města Lutherstadt Wittenberg a Torgau a i přesto jsme dnes zvládli 150 km.

Míšeň a Drážďany

Město Míšeň je proslulé nejen porcelánem, ale i skvělými bílými víny. Ochutnejte rulandské šedé nebo ryzlink v romantických vinicích podél řeky.

Poslední šestá etapa putování po německé části Labské cyklotrasy (Elberadweg) přinesla návštěvu dvou krásných měst Míšně a Drážďan. Od předchozí etapy jsme také pozorovali více stánků s občerstvení, nabídky ovoce a zeleniny před zahrádkami a od Míšně také větší provoz cyklistů i když jsme zde jeli po alternativní trase.

Cesta už také nebyla tak plochá jako na začátku, ale stále to byli jen občasná mírná krátká stoupání. Zato vypínající se skály byli čím dál blíže k hranicím větší a větší.

Hlavní město Saska nabízí impozantní historické památky, jako je Zwinger, Semperova opera nebo Frauenkirche. Zde si určitě udělejte zastávku na kávu a dort Eierschecke.

Saské Švýcarsko

Hned za českými hranicemi se ocitnete v Saském Švýcarsku, kde stezka vede podél pískovcových útesů a kolem ikonického mostu Bastei.

Údolím Labe po cyklostezce přes Heidenau a Pirnu (zrenovované historické centrum). Lázeňskými středisky Stadt Wehlen a Kurort Rathen podjedeme v krásném labském údolí skalní město v Saském Švýcarsku (Basteibrücke) a kolem pevnosti Königstein po cyklostezce do lázeňského Bad Schandau.

Orientační itinerář a kempy po trase

Dva týdny, pokud chceš i poznávat města na trase, jsou řekl bych ideální, viz moje poznámky:

Přesně tuto trasu jsme jeli s kamarádem před třemi roky a třeba ti v něčem můžu být nápomocen. Trasa je určitě nenáročná a když budu mluvit o německém území, tak tam vede většina trasy po vybudovaných valech okolo řeky, kde máš i v hodně úsecích možnost si zvolit po jakém břehu pojedeš.

My jsme s sebou měli offline mapy.cz CZ+DE a myslím že tyto mapy bohatě postačují. Jinak jak jsem již psal, my jsme si na to dali šestnáct dní, s tím že jsme měli daný odjezd z Hamburku.

Kratší varianta v Sasku

Pro kratší cestu je možné zvolit pouze oblast Drážďan, Míšně a Saského Švýcarska. Labská cyklostezka je v tomto úseku rovinatá, povrch cyklostezky v Sasku je asfaltový a výjimečně se využívají málo frekventované silnice.

Na kole z Moritzburgu nebo z Drážďan po Labské cyklostezce přes vinařský Radebeul nebo kolem větrného mlýnu v Gohlis do obce Kötzschenbroda a dále do Míšně. Na kole lze ještě prodloužit kolem Labe k baroknímu zámku v Diesbar-Seusslitz. Přívozem se dostaneme na levý břeh, po kterém se vrátíme do Míšně.

Druhá etapa vede z Drážďan údolím Labe přes Heidenau a Pirnu, lázeňská střediska Stadt Wehlen a Kurort Rathen, kolem Basteibrücke a pevnosti Königstein do lázeňského Bad Schandau.

Možnost návštěvy termálů Toskana Therme nebo na kole ještě do údolí Křinice v Saském Švýcarsku nebo do Hřenska. Různé varianty 32-80 km. Druhý den 27-54 km, lze i více.

Cyklostezka, značení a povrch

Udává se, že kolem 87 % vede v Německu po samostatných cyklotrasách. Ze zkušenosti můžu říct že opravdu na silnici se zde dostanete jen při průjezdu městečky, u alternativních tras či tam, kde je minimální provoz.

Cyklotrasa vede většinou mimo silnice. Překvapilo mě, že cyklostezky vedou i kolem menších cest, takže cyklista se tu na silnici moc nedostane. A když už jsme se ocitli na silnici, tak to bylo v místech, kde provoz takřka nebyl, nebo když jsme si zkracovali trasu.

Čtyři pětiny z celkové délky vedou po samostatných cyklostezkách. Na trase pojedete asi nejčastěji po náspu podél Labe. Velmi časté jsou i lesní nebo polní cesty se zákazem vjezdu pro motorová vozidla nebo samostatné asfaltové stezky podél silnic.

Povrch byl většinou asfaltový, občas betonový, ale nebylo to žádné pražce jak u nás, ale perfektně srovnané, bez nerovností, prostě se jelo jak po asfaltu. Občas se objevila lesní cesta, u vody kostky či štěrk, ale cesty rovné, bez děr.

Pokud jde o kvalitu cest, je prakticky nemožné dělat nějaké obecné závěry. Od kvalitního asfaltu, přes nezpevněné cesty, panely, až po kočičí hlavy - na Elberadweg se setkáte se všemi typy povrchu.

Ze­jména v menších vesnicích ale trasa vede po kočičích hlavách. Takový povrch je pro cyklisty extrémně nepříjemný, a tak jsou podél silnic v těchto místech vidět patrné stopy v trávě, kudy si cykloturisté vyjezdili cestičky.

Značení trasy

Značení bylo vesměs dobré, ale přeci jenom ne dokonalé, hlavně na začátku a ve městech. Pochválím rozcestníky, jen se musí sledovat, na kterém ukazateli je symbol Labské cyklotrasy.

V Hamburgu byli značky červené, jinak všude zelené. S ukazateli to bylo trochu horší, někdy nenesli značku cyklotrasy (v Sasku) a na pár místech i chyběli, ale byli to spíše vyjímky.

Vlastní logo Elberadweg je na celé své trase proznačena svým logem, které cyklistu bezpečně navádí ve městech i ve volné krajině. Ukazatel stojí snad na každé křižovatce a stojany s logem a šipkou najdeme také na dlouhých přímých úsecích.

Pro většinu lidí je tak možné absolvovat Labskou trasu na německé straně i bez detailní mapy, pouze na základě značení v terénu. Trochu složitější může být situace ve městech - některá z nich nejsou pro cyklisty právě přívětivá.

Trasa Elberadweg vedoucí skrze města není vždy přímočará, využívá zklidněných cest, parků a existujících stezek, a je proto důležité dávat si pozor a neztratit značení.

Před absolvováním Labské cyklotrasy je třeba také vědět aktuální informace o uzavírkách. Značení těchto objížděk je tu značeno tabulemi, ale není to úplně dokonalé.

Přívozy a mosty přes Labe

Co jsme věděli dopředu bylo že je na Labi velmi málo mostů, které jsou zde prakticky jen u velkých měst. Využívají se zde tedy hlavně přívozy, které jsou převážně uchycené na laně, ale je třeba se podívat na jejich provozní dobu.

Trasa vede po levé i pravé straně řeky, spojení zabezpečují mosty nebo přívozy v ceně kolem 1 euro. Celkem jsme použili jednu loď, sedm přívozů (1 kvůli objížďce) a čtyři mosty.

Přívozy otevírali již před šestou hodinou, ale u jednoho se nám stalo, že otevíral až v 9 hodin a my museli hodinu čekat. Lístek s kolem stál 1,5 Eur u lodí jištěnými lany a jednou jsme jeli motorovým přívozem, kde lístek stál 2 Eur.

Provozovatelé přívozů používají různě velká plavidla s různou náročností na energii. Asi nejhezčí byl přívoz na solární energii. Pověšený jako kyvadlo na velmi dlouhém laně, využíval síly vodního proudu a zkracováním nebo prodlužováním dvou vodících lan se natáčel do směru podle potřeby.

Překvapivou součástí trasy jsou také zvedací mosty u Hamburku. Po cestě jsme měli smůlu na dva zvedací mosty, které otevírali později a my jsme tak museli zvolit objízdné trasy.

Stravování, voda a zásobování

Překvapením bylo málo odpočívadel a občerstvovacích míst u trasy, což se postupně zlepšuje až za druhou polovinou od Tangermünde, hlavně od Míšně. Také zde nejsou např. pumpy na vody, takže jsme vodu museli kupovat v obchodech.

V menších obcích, které jsme projížděli ale obchody prakticky nebyli, takže jsme nakupovali jen ve větších městech. Zpětně musím uznat, že dát si do GPSky obchody byl velmi dobrý nápad, protože většina obchodů nebyla u trasy ale třeba na kraji města.

Nejvíce bylo po trase obchodů Netto a Edeka, ale byli jsme i v Lidlu a Aldi. Na trase jsme nenalezli takřka žádné pumpy na vodu a tak jsme si vodu kupovali, protože bylo teplo tak jsme byli v obchodech vícekrát za den.

Na začátku naší cesty před Hamburgem je ovocnářská oblast, takže tu bylo i více prodeje u cest, většinou u zboží nikdo nestál, byla tu jen cedulka s cenou, kterou máte hodit do kasičky.

S dalšími stánkami jsme se setkali až od oblasti u Míšně na Drážďany. Kromě ovoce se občas objevil prodej zeleniny, vícekrát jsme se setkali s prodejem vajec.

Ve městech najdete různé prodejny kebabu, ale my jsme chtěli spíše ochutnat místní kuchyň. Na kraji Havelbergu jsme našli pojízdnou kuchyni, kde měli velkou porci dobré hrachové polévky s klobásou.

Také jsme si kupovali např. jogurty, ryby či pečivo v obchodech nebo pekárnách a nechyběl i zákusek. Několikrát jsme si dali i Radlera či kávový nápoj.

Orientační ceny potravin

Vlakem na start a přeprava jízdních kol

Vlak z Prahy do Hamburgu bral jen šest kol a proto jsme šli kupovat místenku co nejdřív to šlo. Ve vlacích už nebylo místo pro všechny naše tři kola na sobotu a na neděli jsme sehnali až na druhý spoj.

Z Prahy jsme vyjeli v 10:33 hodin a s dvojím přestupem v Hamburgu a Hamburg-Harburg jsme dorazili do Cuxhaven v 19:50 hodin. Jízdenka stála 1272 Kč.

I když byl vlak z Prahy do Hamburgu jen pro šest kol, tak jich nakonec vezl více, protože došlo k nějaké chybě mezi německým a českým systémem. Z Hamburgu už jsme jeli vlakem kde bylo spoustu místa pro kola.

V Německu to má cyklista daleko lepší, vůbec jsem kolo nemusel tahat do schodů, protože se kolo vlezlo do výtahu. U nás jsou výtahy malé, takže se tam kolo nedostane a navíc na schodech není ani žádná hladká část po které by se dalo vytlačit.

Pro koho je trasa vhodná

Rovinatý terén ve spojení s bezpečnou trasu je jako stvořený pro rodinnou dovolenou. Na trase jsme potkávali rodiče s dětmi všeho věku, od kojenců v přívěsných vozících, školáků na kolech až po teenagery, kteří jezdí už „natěžko“.

Labská cyklostezka je dokonalou kombinací sportu, kultury a přírody. Ať už si vyberete jen část trasy, nebo se vydáte na velké dobrodružství od hranic až k moři, čeká vás nezapomenutelná cesta plná nádherných výhledů a objevů.

• nenáročný terén - převážně rovinatá trasa ideální pro rodiny a rekreační cyklisty;
• skvělá infrastruktura - ubytování, restaurace a servisy pro cyklisty po celé trase;
• historie na každém kroku - hrady, zámky a malebná města;
• pestrá příroda - hory, vinice, lesy i pobřežní krajina.

Němečtí a holandští důchodci zase velmi často využívají služby cestovních kanceláří, které zajišťují mimo jiné i přepravu zavazadel. Na cestě tak uvidíte zejména starší páry „nalehko“, jen s malými brašničkami nebo úplně bez zavazadel.

Stezku využívají samozřejmě i lidé pro každodenní dopravu do práce nebo na nákupy. Typická jsou tu kola s planetovými převodovkami, dynamem v předním náboji a nízkým rámem.

Praktický seznam vybavení

• offline mapy nebo GPS navigaci;
• rezervu vody, zejména v delších úsecích mimo města;
• základní nářadí a náhradní díly;
• oblečení do deště a na chladnější počasí;
• světla pro průjezd městy a případné večerní přesuny;
• hotovost na přívozy a menší občerstvení;
• stan, karimatku a spacák při cestě po kempech;
• informace o provozní době přívozů a případných uzavírkách.

Hodně příjemné jsou odpočívky na trase. Minimálně to bývají lavičky se stolkem a poblíž stojícím informačním panelem. Můžete se tu najíst, dopsat deník, nastudovat informační materiály nebo si jen tak ve stínu stromu odpočinout před další cestou.

Nejkomfortnější odpočívka, kterou jsme na cestě potkali, byla dokonce vybavená pecí s roštem na opékání párků a kohoutkem s tekoucí vodou.

tags: #labska #cyklostezka #nemecko #kemp