Brněnská Velká cena MotoGP přinesla podle studie Vysoké školy ekonomické v Praze veřejným rozpočtům 310 milionů korun, zatímco náklady veřejného sektoru spojené s pořádáním činily 176,5 milionu korun. Veřejné rozpočty tak z MotoGP získaly více, než do jejího uspořádání investovaly.
Přímé útraty návštěvníků a týmů během závodního víkendu dosáhly přibližně 600 milionů korun a z těchto výdajů plynuly přímé daňové výnosy ve výši zhruba 130 milionů korun, především na DPH a spotřebních daních. Po započtení nepřímých a indukovaných efektů se celkový ekonomický přínos závodu vyšplhal na zhruba 1,4 miliardy korun.
Hlavní ekonomické výsledky MotoGP v Brně
| Ukazatel | Výsledek |
|---|---|
| Přínos pro veřejné rozpočty | 310 milionů korun |
| Náklady veřejného sektoru | 176,5 milionu korun |
| Přímé útraty návštěvníků a týmů | přibližně 600 milionů korun |
| Přímé daňové výnosy | zhruba 130 milionů korun |
| Celkový ekonomický efekt | zhruba 1,4 miliardy korun |
| Nově vytvořená pracovní místa | přibližně 1 400 |
| Podíl zahraničních návštěvníků | zhruba třetina všech diváků |
| Růst HDP v Jihomoravském kraji | 0,15 % |
Kolik peněz MotoGP přináší veřejným rozpočtům
Ekonomická studie Vysoké školy ekonomické v Praze potvrdila, že loňská Grand Prix České republiky v Brně představovala pro stát i region velmi efektivní investici. Celkový přínos akce pro veřejné rozpočty dosáhl 310 milionů korun, zatímco náklady veřejného sektoru spojené s pořádáním činily 176,5 milionu korun.
„Zatímco náklady na licenci a bezpečnost hrazené státem, krajem a městem činily 176,5 milionu korun, souhrnné daňové výnosy dosáhly 310 milionů,“ uvedl konkrétně Mazouch. Celkové daňové výnosy stát odhaduje na 310 milionů korun, přičemž do této částky nejsou započítány odvody na sociální a zdravotní pojištění.
Náklady veřejného sektoru, zahrnující mimo jiné licenční poplatky a bezpečnostní opatření, činí zhruba 176 milionů korun. „Z pohledu nezávislého hodnotitele se jedná o vysoce efektivní využití veřejných prostředků,“ shrnul Mazouch s tím, že bez MotoGP by se značná část těchto peněz v české ekonomice vůbec neobjevila.
Podpora Velké ceny je navíc zajištěna vládním usnesením na tříleté období ve stejné výši jako v loňském roce, tedy přibližně 70 milionů korun ročně. Organizátoři tak mají jistotu, že mohou s touto podporou počítat i v následujících sezonách.
Celkový dopad na českou ekonomiku
Analýza se zaměřila na komplexní ekonomické dopady motocyklového šampionátu MotoGP a vyčíslila také jeho vliv na celou českou ekonomiku. Celkový efekt zvýšení hrubé přidané hodnoty dosáhl 1,4 miliardy korun, přičemž rozhodující část této hodnoty byla vytvořena přímo v Jihomoravském kraji.
Po započtení nepřímých a indukovaných efektů, tedy multiplikačního dopadu v dodavatelských řetězcích, se celkový ekonomický přínos vyšplhal na zhruba 1,4 miliardy korun. Jen v Jihomoravském kraji odpovídá tato částka přibližně 0,15 % regionálního HDP.
„Hrubá přidaná hodnota je klíčovým ekonomickým ukazatelem. Zjednodušeně řečeno, jde o nově vytvořené bohatství - tedy hodnotu finálních výrobků a služeb očištěnou o náklady na vstupy. Právě tato hodnota je základem pro tvorbu Hrubého domácího produktu (HDP),“ vysvětluje docent Petr Mazouch z Fakulty informatiky a statistiky VŠE.
Díky konání závodu zde došlo k růstu HDP o 0,15 % a ke vzniku přibližně 1 400 pracovních míst, zejména v Brně a jeho okolí. Současně vzniklo přibližně 1 400 pracovních míst, převážně právě v regionu Brna a jižní Moravy.
Význam zahraničních návštěvníků
Zásadním zdrojem ekonomického přínosu jsou zahraniční návštěvníci, kteří tvořili zhruba třetinu všech diváků. Studie rovněž poukázala na klíčovou roli zahraničních návštěvníků. Ti tvořili zhruba třetinu všech diváků, ale na celkových tržbách se podíleli výrazně vyšším podílem.
Průměrná útrata zahraničního návštěvníka byla 2,2krát vyšší oproti útratě návštěvníka z České republiky. U ubytovacích služeb například představovali až 60 % útrat. Na stravování se zahraniční návštěvníci podíleli 50 % utracenými prostředky.
Více než polovina přímé spotřeby pocházela ze zahraničí, což z makroekonomického pohledu znamená čistý vývoz služeb do české ekonomiky. Více než polovina spotřeby přitom pochází od zahraničních návštěvníků a závodních týmů. Z makroekonomického pohledu se tak Česká republika dostává do role „vývozce“ služeb.
Přibližně 90 % zahraničních fanoušků přijíždí do Česka výhradně kvůli MotoGP. MotoGP je přitom pro 9 z 10 z nich jediným důvodem, proč sem přijíždějí. Jinými slovy - bez konání Velké ceny by tyto prostředky v české ekonomice nebyly.
Dvanáct procent cizinců si pobyt v Česku prodloužilo a navštívilo i další regiony. Pouze desetina zahraničních hostů se zdrží déle po skončení závodu a nejčastěji pak navštěvuje ještě Prahu nebo jižní Čechy (převážně Český Krumlov).
Útraty návštěvníků, týmů a doprovodných struktur
Brněnská Velká cena MotoGP není jen sportovní událostí se světovým dosahem, ale také výrazným ekonomickým impulzem. Podle nové studie vypracované pro Autoklub ČR přinesl jediný závodní víkend veřejným rozpočtům celkem 310 milionů korun, a to především díky útratám zahraničních návštěvníků, týmů a doprovodných struktur.
Podle Mazoucha dosáhly přímé útraty návštěvníků a týmů během závodního víkendu přibližně 600 milionů korun. „Jsou to peníze za ubytování, stravování, dopravu, služby - zkrátka vše, co lidé utratí jen proto, že do Brna přijedou na MotoGP,“ vysvětlil.
Studie se zabývala mimo jiné tím, odkud sem návštěvníci míří, kolik času zde stráví a kolik zaplatí za ubytování, jídlo nebo třeba pohonné hmoty. Z těchto výdajů plynou přímé daňové výnosy ve výši zhruba 130 milionů korun, především na DPH a spotřebních daních.
Celkový přínos proto nezahrnuje pouze peníze utracené přímo v areálu Masarykova okruhu. Promítá se také do ubytovacích služeb, gastronomie, dopravy, čerpacích stanic, maloobchodu, bezpečnostních služeb a dalších částí dodavatelského řetězce.
Návštěvnost a věrnost fanoušků
Během závodního týdne navštívilo akci téměř 220 tisíc diváků. Na loňský ročník zavítalo přes 200 000 návštěvníků. Analýza ukázala, že třetinu návštěvníků tvořili diváci ze zahraničí a šestina návštěvníků byla z Jihomoravského kraje.
Studie také potvrdila vysokou míru loajality fanoušků. Více než polovina ze všech návštěvníků se na MotoGP do Brna vrátila poněkolikáté, přičemž čtvrtina z nich dokonce navštívila závod více než šestkrát.
Víc než polovina oslovených byla na MotoGP v Brně opakovaně, čtvrtina dokonce uvedla, že šestkrát a více. Fanoušci se na závody Velké ceny vrací opakovaně, někteří i víc než šestkrát.
Vysoký podíl opakovaných návštěv je důležitý také z ekonomického hlediska, protože vytváří stabilnější poptávku po ubytování, dopravě, stravování a dalších službách. Studie současně ukázala, že závod přivádí do Česka také nové zahraniční návštěvníky.
Dopad na domácí návštěvníky
Ekonomický přínos nevzniká pouze díky zahraničním fanouškům. Studie zároveň ukazuje, že nemalá část domácích návštěvníků by v případě neexistence závodu utrácela své peníze v zahraničí.
Čtvrtina tuzemských návštěvníků by v případě, že by se závod nejel, na daný víkend odjela do zahraničí a svými penězi by tak roztočila kola jiné než české ekonomiky. MotoGP proto nepřináší jen nové výdaje zahraničních turistů, ale také pomáhá udržet část domácí spotřeby v České republice.
Jak studie ekonomický přínos měřila
Průzkum VŠE proběhl nejen formou terénního šetření přímo na Masarykově okruhu během tří dnů konání červencového závodu, ale také zpracováním veškerých dat o návštěvnících, která mají k dispozici organizátoři, město Brno i Jihomoravský kraj.
Data byla na místě sbírána formou strukturovaného rozhovoru a do šetření se zapojilo 4 200 respondentů. Výzkumný tým pracoval s daty od více než 4 200 respondentů a analyzoval jak přímé, tak nepřímé efekty akce.
Dotazníky pokrývající 4000 osob, rozhovory s týmy a dalšími organizacemi v zázemí, data od Autoklubu, Automotodromu, města i kraje, to vše sloužilo jako podklad pro komplexní ekonomickou analýzu, kterou dnes za Vysokou školu ekonomickou představil novinářům Petr Mazouch.
Do analýzy vstupovaly jak ohlasy návštěvníků, tak závodních týmů. Studie se zabývala mimo jiné tím, odkud návštěvníci míří, kolik času v České republice stráví a kolik zaplatí za ubytování, jídlo, dopravu nebo pohonné hmoty.
Přímé, nepřímé a indukované efekty
Přímý ekonomický efekt představují především výdaje návštěvníků, týmů a dalších účastníků během závodního víkendu. Patří sem peníze za ubytování, stravování, dopravu a služby.
Nepřímé a indukované efekty vznikají v dodavatelských řetězcích a v navazující spotřebě. Po započtení nepřímých a indukovaných efektů, tedy multiplikačního dopadu v dodavatelských řetězcích, se celkový ekonomický přínos vyšplhal na zhruba 1,4 miliardy korun.
Rozdíl mezi přímými útratami ve výši přibližně 600 milionů korun a celkovým ekonomickým efektem zhruba 1,4 miliardy korun ukazuje význam návazných dopadů akce. Ty se týkají podniků, které poskytují zboží a služby přímo návštěvníkům, i jejich dodavatelů a zaměstnanců.
Mezinárodní propagace České republiky
Podle oficiálních údajů promotéra šampionátu, společnosti Dorna, vidělo televizní záběry ze závodu 150 milionů lidí po celém světě. Sledovanost MotoGP dosahuje stovek milionů diváků po celém světě.
Zásadním faktorem je podle něj mezinárodní přesah. Významná část návštěvníků přijíždí ze zahraničí, což má přímý dopad nejen na regionální ekonomiku, ale i na obraz České republiky v zahraničí.
„Během jednoho víkendu se Brno stává centrem světového motorsportu. Ta propagace České republiky je obrovská a jen těžko kvantifikovatelná,“ řekl. „Studie na základě tvrdých dat vyčísluje ekonomické přínosy, ale jsou i další, které se nedají kvantifikovat, ale mají obrovský význam pro ČR.“
„Všichni ví, kde leží ČR, Jihomoravský kraj a Brno. V tom vnímám primární význam MotoGP, ale jsem samozřejmě rád, že i po ekonomické stránce vychází pořádání této světové akce velmi dobře,“ uvedl prezident Autoklubu ČR Jan Šťovíček.
Veřejná investice a její návratnost
Z ekonomického pohledu pak podporu takových akcí nevnímá jako dotaci, ale jako investici. Podle něj se vložené prostředky státu vracejí - a to nejen v přímých daňových výnosech, ale i v dlouhodobých efektech.
Podle závěrů jeho týmu jsou veřejné prostředky investované efektivně, protože se vrací v mnohem vyšší hodnotě. Veřejné prostředky vložené do pořádání závodu se podle analýzy VŠE státu i kraji jednoznačně vyplatily a vytvářejí pevný základ pro další ročníky této prestižní sportovní akce.
V porovnání s náklady veřejného sektoru ve výši 176,5 milionu korun představují daňové výnosy 310 milionů korun přibližně 1,76násobek vložených prostředků. Tento poměr vychází pouze z uvedených nákladů a daňových výnosů a nezahrnuje další obtížně vyčíslitelné marketingové a reputační efekty.
Další ročníky a význam pro region
Závěry studie potvrzují, že MotoGP není pouze sportovní událostí, ale také významným ekonomickým impulzem pro region i celou Českou republiku. Celkový efekt zvýšení hrubé přidané hodnoty dosáhl 1,4 miliardy korun, přičemž rozhodující část této hodnoty byla vytvořena přímo v Jihomoravském kraji.
Na jeho slova navázal předseda představenstva Automotodromu Brno Karel Hubáček, který potvrdil, že přípravy na příští ročník MotoGP běží prakticky bez přerušení. „Na Velké ceně 2026 pracujeme už od skončení loňského závodu,“ uvedl a doplnil, že okruh prochází úpravami podle požadavků Mezinárodní motocyklové federace FIM.
Jedním z hlavních cílů organizátorů je zvýšení komfortu diváků. Automotodrom proto chystá rozšíření velkoplošných obrazovek, úpravy parkovacích ploch, zlepšení hygienického zázemí i kvality občerstvení.
Reaguje také na loňský vysoký zájem o sedačkové tribuny - jejich kapacita se letos navýší o více než tři tisíce míst. „Naší prioritou je nabídnout fanouškům ještě vyšší úroveň služeb než loni. Takřka dvojnásobně navyšujeme plochu velkoplošných obrazovek, uvolňujeme pravidla pro vnášení vlastního občerstvení nebo měníme organizaci vybraných parkovacích ploch pro plynulejší pohyb diváků v areálu,“ vyjmenoval předseda představenstva Automotodromu Brno Karel Hubáček.
Další ročník se uskuteční v termínu od 18. do 20. června 2026. Nový termín vnímají organizátoři pozitivně, pro návštěvníky může znamenat snazší plánování, jelikož nezasahuje do letních prázdnin.