Na dálnici ani na silnici pro motorová vozidla jízdní kolo nesmí. Zákon o provozu na pozemních komunikacích jasně stanoví, že na dálnici a silnici pro motorová vozidla je dovolen jen provoz motorových vozidel a jízdních souprav, jejichž nejvyšší dovolená rychlost není nižší než 80 kilometrů za hodinu.
Z toho vyplývá, že cyklisté, ale i chodci sem mají vjezd a vstup zakázán. Zákaz se vztahuje také na elektrokola, koloběžky a elektrokoloběžky, protože z hlediska provozu nejde o motorová vozidla splňující podmínky pro provoz na dálnici.
Smí jízdní kolo na dálnici nebo rychlostní silnici?
Snadná a rychlá odpověď na triviální otázku je … nemůžete. Ani s kolem, ani s elektrokolem. Brání tomu klasicky to, že kolo není motorové vozidlo (i když o elektrokolech si to určitá část populace myslí) a také není způsobilé rychlostně.
Na kole nesmíte ani na rychlostní silnici (označené R). Porušení předpisů vás může stát až několik tisíc korun. A popravdě, ve všech případech je to hodně nebezpečný nápad.
Porušením tohoto zákona se člověk dopouští přestupku, za který lze uložit blokovou pokutu až do výše 2 tisíc korun. Na dálnici okolo nás mohou projíždět vozidla s rychlostí až 130 kilometrů za hodinu.
Co znamená označení E35?
Označení „E“ nic nevypovídá o podmínkách provozu na komunikaci - jde čistě o označení „Evropské mezinárodní cesty“. Pokud jde o zákaz vjezdu kol, orientuj se podle českého značení, bicykly nesmí na silnice označené „D“ (dálnice) a „R“ (rychlostní komunikace).
Na komunikaci označené evropským číslem tedy nelze rozhodovat pouze podle označení E. Rozhodující jsou dopravní značky a charakter konkrétního úseku komunikace.
Kde cyklista jezdit nesmí
Na kole navíc nesmíte tam, kam to zakazují značky - zákaz vjezdu všech vozidel, zákaz vjezdu pro cyklisty, zákaz vjezdu všech vozidel do jednosměrné ulice (pokud tam není výjimka pro kola).
Navíc ještě můžete narazit na pokyn k ukončení jízdy a vedení kola a povinnost jet po cyklostezce. Je-li zřízen jízdní pruh pro cyklisty, stezka pro cyklisty nebo je-li na křižovatce s řízeným provozem zřízen pruh pro cyklisty a vymezený prostor pro cyklisty, je cyklista povinen jich užít.
Jízda po běžné silnici
Cyklista je rovněž účastníkem silničního provozu, a to jako řidič nemotorového vozidla. Přestože nemusí vlastnit na jízdní kolo žádný řidičský průkaz, musí znát v potřebné míře pravidla silničního provozu a při jízdě po silnici nebo po stezce pro cyklisty se jimi řídit.
Rovněž pro něj platí základní pravidla pro pohyb v dopravě, a sice ohleduplnost a opatrnost. Jízda pod vlivem alkoholu je stejně nepřípustná jako u řidičů motorových vozidel.
Obecně platí, že cyklisté jezdí po silnici vpravo, co nejblíže pravému okraji vozovky, a to pouze v řadě za sebou. Jestliže neohrozí chodce, mohou k jízdě rovněž použít pravou krajnici.
Cyklisté smějí jet jen jednotlivě za sebou. Pohybují-li se pomalu nebo stojí-li vozidla za sebou při pravém okraji vozovky, může cyklista jedoucí stejným směrem tato vozidla předjíždět nebo objíždět z pravé strany po pravém okraji vozovky nebo krajnici, pokud je vpravo od vozidel dostatek místa; přitom je povinen dbát zvýšené opatrnosti.
Platí pro cyklisty pravidla silničního provozu?
Ano, pro cyklisty platí stejná pravidla silničního provozu jako pro ostatní účastníky, tedy zejména pro řidiče motorových vozidel. Jsou povinni řídit se zákonem o provozu na pozemních komunikacích (zákon č. 361/2000 Sb.) a dodržovat všechny povinnosti, které z něj vyplývají - například jízdu vpravo, respektování dopravních značek, světelných signálů, předností v jízdě nebo zákazů.
Cyklista je považován za řidiče nemotorového vozidla, a proto má odpovědnost za bezpečnost svoji i ostatních účastníků silničního provozu. Zároveň mají cyklisté některé specifické povinnosti a omezení, která se liší od motoristů - například povinnost nosit ochrannou přilbu do 18 let, zákaz jízdy po dálnici nebo povinnost jet po cyklostezce, pokud je zřízena.
Stejně tak musí přizpůsobit svou jízdu podmínkám na silnici, nesmí jet pod vlivem alkoholu či drog a nesmí přepravovat spolujezdce, pokud jejich kolo není k tomu technicky vybaveno. Jinými slovy, cyklisté se řídí dopravními pravidly stejně jako řidiči, jen s ohledem na specifika jízdy na kole.
Stezky pro cyklisty a společné stezky
Je-li ovšem na silnici zřízen zvláštní jízdní pruh pro cyklisty nebo je v blízkosti silnice stezka pro cyklisty, měl by je cyklista použít, pokud tím neohrozí plynulost provozu.
Jestliže jede cyklista po společné stezce pro chodce a cyklisty, pak musí jet pouze v pruhu určeném pro cyklisty a nesmí ohrozit chodce jdoucí po stezce.
Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, nesmí cyklista ohrozit chodce jdoucí po stezce.
Je-li zřízena stezka pro chodce a cyklisty označená dopravní značkou „Stezka pro chodce a cyklisty“, na které je oddělen pruh pro chodce a pruh pro cyklisty, je cyklista povinen užít pouze pruh vyznačený pro cyklisty.
Pruh vyznačený pro chodce může cyklista užít pouze při objíždění, předjíždění, otáčení, odbočování a vjíždění na stezku pro chodce a cyklisty; přitom nesmí ohrozit chodce jdoucí v pruhu vyznačeném pro chodce.
Jízdní pruh pro cyklisty nebo stezku pro cyklisty může užít i osoba pohybující se na lyžích nebo kolečkových bruslích nebo obdobném sportovním vybavení. Přitom je tato osoba povinna řídit se pravidly podle odstavců 3, 5 a 6 a světelnými signály podle § 73 (jízda za sebou; neohrozit chodce; použití vyznačeného pruhu).
Pravidla pro přejezd pro cyklisty
Před vjezdem na přejezd pro cyklisty se cyklista musí přesvědčit, zda-li může vozovku přejet, aniž by ohrozil sebe i ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Cyklista smí přejíždět vozovku, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče ke změně směru nebo rychlosti jízdy. Na přejezdu pro cyklisty se jezdí vpravo.
Povinná a doporučená výbava cyklisty
Cyklista také musí mít své jízdní kolo řádně vybaveno, tak aby měl zajištěnu bezpečnou jízdu a v případě snížené viditelnosti, aby nejen viděl na cestu, ale byl také řádně vidět.
Cyklista mladší 18 let je povinen za jízdy použít ochrannou přílbu schváleného typu podle zvláštního právního předpisu a mít ji nasazenou a řádně připevněnou na hlavě.
Cyklista je povinen za snížené viditelnosti mít za jízdy rozsvícen světlomet s bílým světlem svítícím dopředu a zadní svítilnu se světlem červené barvy nebo přerušovaným světlem červené barvy.
Je-li vozovka dostatečně a souvisle osvětlena, může cyklista použít náhradou za světlomet svítilnu bílé barvy s přerušovaným světlem.
V provozu na silnicích jsou cyklisté spolu s chodci nejohroženější skupinou účastníků silničního provozu. Dobrý technický stav kola a jeho výbavu musí splňovat nejen jízdní kolo pro turistickou jízdu za krásami přírody, ale i kolo používané při cestě v obci na nákup.
Co cyklista nesmí dělat
Při jízdě na kole nesmí cyklista vést ruční vozík ani psa na vodítku. Cyklista nesmí jet bez držení řídítek, držet se jiného vozidla, vést za jízdy druhé jízdní kolo, ruční vozík, psa nebo jiné zvíře a vozit předměty, které by znesnadňovaly řízení jízdního kola nebo ohrožovaly jiné účastníky provozu na pozemních komunikacích.
Při jízdě musí mít cyklista nohy na šlapadlech. Jízdním kolem se z hlediska provozu na pozemních komunikacích rozumí i koloběžka.
Děti, přeprava osob a přívěsné vozíky
Dítě mladší 10 let smí na silnici, místní komunikaci a veřejně přístupné účelové komunikaci jet na jízdním kole jen pod dohledem osoby starší 15 let; to neplatí pro jízdu na chodníku, cyklistické stezce a v obytné a pěší zóně.
Na jednomístném jízdním kole není dovoleno jezdit ve dvou; je-li však jízdní kolo vybaveno pomocným sedadlem pro přepravu dítěte a pevnými opěrami pro nohy, smí osoba starší 15 let vézt osobu mladší 7 let.
Osoba starší 18 let může vézt nejvýše dvě děti mladší 10 let v přívěsném vozíku určeném pro přepravu dětí, který splňuje technické podmínky stanovené zvláštním předpisem, nebo dítě na dětském kole připojeném k jízdnímu kolu spojovací tyčí.
K jízdnímu kolu se smí připojit přívěsný vozík, který není širší než 900 mm, má na zádi dvě červené odrazky netrojúhelníkového tvaru umístěné co nejblíže k bočním obrysům vozíku a je spojen s jízdním kolem pevným spojovacím zařízením.
Zakrývá-li přívěsný vozík nebo jeho náklad za snížené viditelnosti zadní obrysové červené světlo jízdního kola, musí být přívěsný vozík opatřen vlevo na zádi červeným neoslňujícím světlem.
Jsou-li v přívěsném vozíku přepravovány děti, musí být přívěsný vozík označen žlutým nebo oranžovým praporkem nebo štítkem o rozměru 300 x 300 mm vztyčeným ve výšce 1200 - 1600 mm nad úrovní vozovky.
Co dělat při defektu na dálnici
Na dálnici sice jízdní kolo jezdit nesmí, ale cyklista se může ocitnout v nebezpečné situaci například při přepravě kola automobilem nebo při řešení poruchy vozidla. I zdánlivě běžná výměna prasklé pneumatiky má svá pravidla a musí být provedena podle přesně stanoveného postupu.
Ať už máme defekt kola na vozidle ve městě či na dálnici vždy musí být dodržena pravidla bezpečného chování, abychom neohrozili sebe ani jiné účastníky provozu. Vždyť na dálnici okolo nás mohou projíždět vozidla s rychlostí až 130 kilometrů za hodinu.
Bezprostředně po defektu
- Uklidněte se a zachovejte chladnou hlavu.
- Zkontrolujte, že vy i celá Vaše posádka jste v pořádku.
- Je-li to možné, pokuste se pomalu v odstavném pruhu dojet na nejbližší sjezd či odstavné místo.
- Mějte zapnutá výstražná světla, abyste na sebe upozornili ostatní řidiče.
Pokud dojde k defektu pneumatiky na dálnici. Nepobíhejte zběsile kolem vozidla. Uklidněte se a zachovejte chladnou hlavu.
Pokud není sjezd ani odstavné místo v dohlednu, odstavte vozidlo co nejvíce při kraji odstavného pruhu a ponechte na vozidle svítit světla i výstražná světla.
Vesta, vystoupení a bezpečné místo
Než vystoupíte z vozidla, měli byste mít nasazenou reflexní vestu, aby Vás ostatní řidiči viděli, proto si jí ve vozidle umístěte tak, by v případě potřeby byla ihned po ruce.
V České republice je povinnost výstražné vesty jen pro řidiče, ale v rámci bezpečnosti Vás i Vaší posádky je lepší když budou mít výstražnou vestu na sobě všichni členové posádky vozidla.
Pokud je to možné, z auta vystupte pravými dveřmi, tedy směrem ke svodidlům a schovejte se v rámci bezpečnosti za ně. Mějte na paměti, že zejména malé děti, by se neměly v žádném případě pohybovat v blízkosti auta.
Výstražný trojúhelník
Z vozidla co nejrychleji vyndejte výstražný trojúhelník. Ten musíte umístit na okraj vozovky, tak aby byl pro projíždějící řidiče včas a zřetelně vidět.
Na dálnici to je nejméně 100 m za vozidlem. Výstražný trojúhelník odneste na místo za svodidly, nechoďte odstavným pruhem, je to velmi nebezpečné.
Obezřetní však buďte i za svodidly. Pokud jste udělali všechny tyto kroky, vytočte tísňovou linku Policie a situaci nahlaste.
Výměna pneumatiky nebo asistence
Policisté Vám na místě pomohou označit řádně místo defektu. Vy si pak bezpečně, pokud jste toho schopni, můžete pneumatiku vyměnit sami.
Pokud by to však bylo nad Vaše síly, zavolejte Asistenční službu, jejíž číslo naleznete na zelené kartě k vozidlu.
Správný postup u nepojízdného vozidla na dálnici. Nedělejte chyby, které vás mohou stát život!
Bezpečná přeprava jízdního kola autem
Vidět padat kolo z nosiče auta jedoucího před námi není nic, po čem by kdokoli toužil. Přinášíme několik tipů, jak správně upevnit kolo na autě, abychom jej dovezli do cíle.
S vzrůstající oblibou kol a elektrokol vzrůstá i jejich transport autem na místa, na která se s nimi chceme vydat. Různých nosičů na kola jsou na trhu desítky a stovky, nicméně i sebelepší nosič je k ničemu, pokud se z něj kolo dokáže uvolnit a spadnout na vozovku.
Průměrné elektrokolo má však 25 kilogramů a kdyby vám ve stokilometrové rychlosti vlétlo do čelního skla, jde o život.
Přeprava kola uvnitř automobilu
Způsobů, jak se jízdní kolo dá připevnit na automobil je několik, přičemž ten pro okolí nejbezpečnější - uvnitř automobilu může být naopak nebezpečný pro posádku daného vozu při nehodě, a to především v případě, kdy je kolo umístěno volně, například ve větším jednoprostorovém automobilu.
Nejbezpečnější je pochopitelně složené v zavazadlovém prostoru bez „možnosti pohybu“, nicméně ne každé auto má tak velký „kufr“ a ne každému se chce kolo rozkládat (a znovu skládat).
Vnější nosiče jízdních kol
Řešením tak nakonec stejně zůstane nosič na kola, umístěný vně automobilu. Podle umístění si je můžeme rozdělit takto:
- nosiče na střeše auta,
- nosiče umístěné na tažném zařízení („kouli“) za autem,
- nosiče umístěné na pátých dveřích (kombi a hatchbacky).
Nosiče na střeše
Nosiče na střechu vozu jsou sice tradičním, s rozvojem elektrokol ale už méně využívaným způsobem přepravy kola. Což je s ohledem na průměrnou hmotnost elektrokola 25 kilogramů docela pochopitelné.
Tak těžké kolo netrénovaný jedinec (a ti jezdí na elektrokolech poměrně často) zvedne a připevní na střechu auta jen s obtížemi. Navíc toto řešení zvedá výrazně aerodynamický odpor (a tedy i spotřebu), stejně jako je potřeba neustále mít na paměti, že naše auto je o více než metr vyšší.
Ti, co vjeli i s kolem na střeše do garáže by mohli vyprávět. A že jich je.
Nosiče na tažném zařízení
Nosiče na tažném zařízení jsou rozšířenou a také nejsložitější a nejdražší variantou. Jak už z názvu vyplývá, ke své funkci potřebují homologované tažné zařízení, na které se celá konstrukce nosiče usadí.
Krom nutnosti třetí tabulky registrační značky, vyšších pořizovacích nákladů a nutného místa na uskladnění nosiče už zůstávají jen pozitiva: robustnost a vysoká nosnost celé konstrukce včetně možnosti bezproblémového přístupu do zavazadlového prostoru.
Nosiče na zadních dveřích
Nosiče na zadních (třetích nebo pátých) dveřích jsou připevněny za spodní a horní okraj zadních dveří a staženy upínacím mechanismem tak, aby s těmito vytvořily nedílný celek.
Výhodou je vcelku jednoduchá montáž bez instalace na tažné zařízení, nízká pořizovací cena a neomezený přístup do zavazadlového prostoru (nosič se vyklápí spolu se zadními dveřmi), nevýhodou pak je nutnost pořízení typu přesně určeného pro váš automobil (nebo skupinu automobilů).
Omezená je z principu také nosnost, tři nebo čtyři lehká kola se vejdou, nicméně čtyři elektrokola, každé po 25 kilogramech jsou mimo možnosti tohoto řešení.
Správné upevnění kola na nosič
Zcela zásadní je pak způsob, jakým kola na nosič připevňujeme, tady se jakékoli urychlení a usnadnění může velmi nevyplatit.
Doporučujeme proto vždy a plně respektovat návod k použití a v daném pořadí pečlivě dotahovat jednotlivé upínací prvky a mechanismy.
Značkové nosiče kol jsou testovány na vysoké rychlosti a zatěžovány o mnoho víc, než na kolik jsou pak deklarovány. Nicméně to jen za předpokladu, že jsou kola správně umístěna a upevněna.
V takovém případě se naopak nemusíme bát, že by naše cesta dopadla jako na přiloženém videu.
Základní zásady bezpečného cyklisty
Otázek ohledně bezpečné jízdy na kole je mnoho. Pokud by měla být všechna preventivní doporučení shrnuta na základ a pomineme - li důsledné dodržování zákona, pak by pro každého mělo být ke zvýšení svého bezpečí na kole již samozřejmostí:
- řádná výbava jízdního kola,
- viditelné oblečení,
- použití cyklistické přilby,
- zákaz požívání alkoholických nápojů nebo užití návykové látky během jízdy, bezprostředně po jejich požití nebo v době, kdy by mohl být pod jejich vlivem.
Cyklista je zranitelnější a na rozdíl od řidiče není chráněn „plechy“. I proto je nutné zvýšit na silnici svoji bezpečnost.
Pokud na dráhu cyklisty připravujete i své ratolesti pak je vhodné začít už v době, kdy využívají různé tříkolky, odstrkovaldla apod. Rozhodující v této první fázi je výběr terénu, místa pohybu a neustálý dohled.
Dále se pak dítě již v tomto věku učí řádnému používání přilby a nošení vhodného oblečení, které jim zajišťuje viditelnost (reflexní barvy). Následuje výuka správné techniky jízdy - přímý směr, bezpečné brzdění a zastavování.