Jídelníček na Tour de France: co jedí cyklisté před etapou, během ní a po dojezdu

Jídelníček profesionálních cyklistů na Tour de France je založen především na sacharidech, které doplňují zásoby glykogenu a slouží jako hlavní palivo pro dlouhé etapy. Důležitou součástí jsou také bílkoviny pro regeneraci svalů, přiměřené množství zdravých tuků, ovoce a zelenina, stejně jako přesně řízený pitný režim.

Během jediné etapy může závodník podle její náročnosti spotřebovat přibližně 5 000 až 9 000 kalorií, zatímco celkový denní příjem se může vyšplhat až k hranici 8 000 kalorií. Za 21 dní Tour de France jde přibližně o 140 tisíc kalorií, které musí organismus průběžně doplňovat.

Proč je výživa na Tour de France tak důležitá

Tour de France má 21 částí, mezi kterými jsou pouze dva odpočinkové dny. Celkem cyklisté ujedou 3492 km. Jídlo je pro úspěch na závodě trvajícím jednadvacet dnů klíčem k úspěchu.

Jedná se o stravu, která poskytuje potřebné “palivo” pro 21 etap a zároveň urychluje regeneraci a podporuje celkové zdraví. Během Grand Tours, jako je Tour de France, Vuelta, España nebo Giro d’Italia, dodržují profesionální jezdci pečlivě naplánovanou dietu, aby pokryli vysoké energetické nároky.

Přestože cyklistika na nejvyšší úrovni je v případě cyklistů posedlá honbou za ideální váhou a propočtem wattů na kilogram každého jezdce, při bitvě trvající jednadvacet etap se mnohdy stává, že cyklista ještě přibere. Má obrovský výdej, který musí pokrýt.

Právě hubení vrchaři jsou těmi největšími jedlíky v pelotonu. Tito střízlíci za den zkonzumují takovou horu jídla, ze které by průměrný chlap žil tři dny.

Tento proces dostávání se na nízkou závodní váhu je ale obrovským rizikem. Pokud závodník hubne příliš rychle, hrozí mu pád do stavu, který sportovní medicína označuje jako RED-S (syndrom relativního energetického deficitu). Zjednodušeně řečeno: tělo dlouhodobě vydává více energie, než přijímá.

Místo toho, aby jezdec v kopcích letěl, začne se mu hroutit imunita, klesá mu produkce určitých hormonů, hrozí únavové zlomeniny a výkonnost padá strmě dolů. Pokud by cyklista celý den fungoval v kalorickém deficitu, jeho tělo spustí nouzový stav a pro energii potřebnou pro zajištění základních životních funkcí začne brát ze svého - ze svalů.

Základní složky jídelníčku

Sacharidy: hlavní palivo pro etapu

Sacharidy jsou hlavním zdrojem energie při vytrvalostním cvičení. Cyklisté jich do sebe dostávají opravdu hodně, aby doplnili zásoby glykogenu a udrželi určitou energetickou hladinu.

Jedí například těstoviny, rýži, ovesnou kaši, chléb, brambory, batáty atd. Přibližně 70 procent kalorií v den etapy připadá na sacharidy.

Profíci by měli jíst dostatek sacharidů, aby dosáhli maximální možné výkonnosti, ale zároveň musejí dávat pozor, aby moc nepřibrali. Špatné propočty mohou mít nedozírné následky pro jejich kariéru, neboť nedostatek glykogenu by mohl zapříčinit, že jim na cestě za vítězstvím dojde “šťáva”.

Díky nejnovějším poznatkům a technologiím lze naštěstí vypočítat potřebné hodnoty pro každého sportovce zvlášť, přičemž tyto výpočty se neustále zpřesňují. Týmoví výživoví poradci určují množství sacharidů na základě váhy a typu jezdce, vlastnostech konkrétní etapy a úloze každého cyklisty.

Daný plán se může v závislosti na vývoji etapy měnit. Zatímco ještě před deseti lety se tvrdilo, že ideální příjem sacharidů za hodinu jízdy na kole je sedmdesát gramů, v současnosti už odborníci lobují spíše za hodnotu 120 až 130 gramů sacharidů.

Jde pochopitelně o velice individuální záležitost. I tohle závodníci trénují. Kdo je schopný dobře snášet sacharidovou nálož, má částečně vyhráno.

Bílkoviny pro regeneraci

Proteiny jsou důležité pro regeneraci a hojení svalů. Cyklisté obvykle konzumují nízkotučné zdroje proteinů, jako jsou vajíčka, kuřecí a krůtí maso, ryby či nízkotučné mléčné výrobky.

Klíčový je pochopitelně příjem nejen sacharidů, ale i bílkovin, které slouží k regeneraci svalových vláken. Týmy World Tour už jsou tak daleko, že poměr bílkovin určují nutriční specialisté pro každého cyklistu individuálně podle údajů zaznamenaných během etapy computerem každého jezdce.

Týmy věnují velkou pozornost bílkovinám. Denně se jedná minimálně o 2 gramy bílkovin na kilogram tělesné váhy, takže závodník vážící 70 kilogramů musí přijmout 140 gramů bílkovin.

Červené maso se jí zpravidla pouze k večeři před odpočinkovými dny. Zpracování červeného masa totiž trvá dlouho a odvádí krev i energii z nohou do žaludku.

Ovoce, zelenina a vláknina

Tyto potraviny obsahují sacharidy, ale zároveň poskytují vitamíny, minerály, antioxidanty a vlákninu. Podporují imunitní systém i celkové zdraví.

Jezdci do svého jídelníčku pochopitelně zahrnují různé druhy ovoce a zeleniny, nicméně i zde je třeba být opatrný: vysoký příjem vlákniny zpomaluje zažívání a zatěžuje tělo sportovce při regeneraci po dlouhodobé a těžké námaze.

Ovoce i zeleninu lze jíst syrovou, pečenou, případně ve formě pyré. Večeře je postavena na kvalitních, snadno stravitelných bílkovinách a ohromném množství sacharidů. Základem jsou ryby nebo drůbež, rýže, bramborová kaše a tepelně upravená zelenina (syrová zelenina obsahuje příliš mnoho vlákniny, která by v noci zbytečně zatěžovala trakt).

Zdravé tuky

Cyklisté potřebují zdravé tuky pro zachování a podporu různých tělesných funkcí. Získávají je z avokáda, ořechů, olivového oleje a tučných ryb, jako je například losos.

S nimi je to stejné jako v předchozím bodě: jsou sice nezbytné, ale nesmí se to přehánět. Před startem i během etapy se omezuje především nadměrné množství tuků a vlákniny, aby se nezpomalovalo trávení.

Hydratace a elektrolyty

Hydratace je zcela zásadní pro správnou výkonnost a regeneraci. Dvě ze tří Grand Tours se jezdí v létě, takže cyklisté musí během dne vypít velké množství tekutin.

Většinou sáhnou po vodě, nicméně pijí i iontové nápoje, které nahrazují vypocené soli a minerály. Průběžné doplňování tekutin je nesmírně důležité.

Za hodinu musí cyklista přijmout minimálně litr tekutin, tudíž celkem během etapy přibližně osm až deset bidonů. Závodník během etapy vypije až deset litrů vody či energetických nápojů, které obsahují kromě sacharidů ještě elektrolyty (soli), které nahrazují sůl ztracenou pocením.

Během dne na Tour de France závodník ztratí až tři litry potu. Úroveň hydratace je každé ráno pečlivě monitorována týmovými lékaři analyzováním vzorků moči.

Na základě těchto údajů jim pak doporučí pít více, nebo méně tekutin. Kromě toho kontrolují také tělesnou teplotu jezdce, aby se zbytečně nezvyšovala a nedocházelo ke snížení výkonnosti.

Jak vypadá jídelníček během celého dne

Snídaně tři až čtyři hodiny před startem

Snídaně se jí zpravidla dvě až čtyři hodiny před začátkem závodu. Snídaně je pro cyklisty na Tour de France důležité jídlo, protože umožňuje naložit glykogen do svalů před etapou.

Stravovací den na Grand Tour začíná tři hodiny před startem etapy snídaní. Snídaně probíhá zhruba 3 až 4 hodiny před startem etapy a její cíl je zřejmý - dostat do těla co nejvíce sacharidů.

Výpočet pro správné uložení zásob glykogenu je následující: 1 gram sacharidů na kilogram tělesné váhy jezdce, vynásobený počtem hodin od snídaně do začátku závodu. Příklad: Snídaně v 8 hodin, start ve 12 a váha jezdce 80 kg - to nám dělá 320 gramů sacharidů.

Jedna snídaňová porce by měla obsahovat cca 20-30 G bílkovin a 4 g sacharidů na kilogram tělesné hmotnosti, v závislosti na náročnosti etapy. Celkem snídaně na Tour má mezi 1 000 až 1 500 kcal.

Jde o několik chodů, při nichž cyklisté klidně zkonzumují až tři sta gramů sacharidů! Pokud by si běžný smrtelník představil snídaňové menu profesionála na Grand Tour, většinou by se jednalo o jeho potravu na celý den!

Ovšem pokud máte strávit až pět hodin v sedle při rychlosti atakující průměrně padesát kilometrů, jsou prostě nároky jiné. Snídaně je prostě základ, podle kterého se určuje úspěch celého dne.

Typická snídaňová jídla

• rýže, rýžová kaše, těstoviny nebo nudle;
• ovesná kaše, cereálie, palačinky a chléb;
• vejce, omeleta, jogurt, šunka a nízkotučné mléčné výrobky;
• ovoce, smoothie, čerstvé džusy a kompot;
• avokádo, džemy, ořechová másla, semínka a ořechy;
• káva nebo čaj.

Každý profesionální cyklista ví, co mu vyhovuje, a přesně podle toho jim kuchaři společně s výživovými poradci připravují buď vařenou rýži, ovesnou kaši, omelety s/bez náplně, nízkotučné mléčné výrobky, čerstvé džusy, ovoce a samozřejmě také kávu nebo čaj.

Nutriční specialisté se snaží přesvědčit závodníky, aby už v prvním jídle dne byla rýže, protože je snadno stravitelná. Ale někteří cyklisté preferují spíše sladkou verzi prvního jídla, a tak konzumují ovesné vločky, cereálie, palačinky, jogurty, ovoce, džusy, smoothie, možná nějaká vejce či uzeniny pro srovnání chuti.

Jídlo přizpůsobujeme potřebám nejen pro danou etapu, ale i pro jednotlivé jezdce. Pokud se třeba jedná o horskou etapu, zvolíme bohatou nabídku sacharidů, protože to je „palivo“ pro stoupání, ale také dbáme na to, aby jídlo obsahovalo málo vlákniny, protože nechceme, aby způsobovalo zadržování tekutin.

Předstartovní svačina v autobuse

Cestou na start, v týmovém autobuse, u registračního pultu, během týmové prezentace, případně těsně před startem si jezdci dávají svačinku. Tou může být například banán, energetická tyčinka, rýžový koláček, sendvič atd.

Kolem půl jedenácté si závodníci dávají svačinu, bývá to v autobuse po cestě na start etapy. Klasicky do ní patří banány, rozinkový chléb nebo rýžové koláčky s medem.

Při cestě na start do sebe jezdci ládují další důležitou energii, už více zaměřenou na rychlejší sacharidy pro okamžitý přísun energie. Nechybí gely, energetické tyčinky nebo ovoce.

Když do startu etapy zbývá přibližně třicet minut, v útrobách týmových autobusů jede kávovar na plné obrátky. Většina závodníků „vylupne“ několik šálků espressa.

Přidají rýžové chlebíčky, energetickou tyčinku, banán. A před „skokem“ do sedla ještě jedno espresso. A často i dvojité.

Výzkumy dokazují, že dávka tři až šesti miligramů kofeinu na kilogram tělesné hmotnosti zvyšuje vytrvalost. Není náhodou, že hitem posledních sezon jsou kofeinové energetické doplňky.

Strava během etapy

Během jízdy jedí cyklisté jednak pevnou stravu, jako jsou výše zmíněné svačinky, ale také gely a jiné tekuté potraviny, které převážejí týmová auta, podpůrné vozy a doprovod. Vše je precizně vypočítáno odborníky.

Během méně náročných etap mohou jezdci sníst mezi 60-80 gramy sacharidů za hodinu, zatímco během těch náročnějších i více než 120. Během etapy Grand Tour je standardní, že závodník přijme 120 až 130 gramů sacharidů na hodinu jízdy.

Moderní cyklistika posunula limity a ti nejlepší dnes na kole běžně konzumují i 120 gramů sacharidů za hodinu. Energetická náročnost etap je extrémní, a proto závodníci pro to, aby měli dostatek energie i na konci 5 hodin dlouhé etapy, musí konzumovat až 120/130 g sacharidů za hodinu.

V klidnějších fázích etapy závodníci preferují pevnou stravu, takže nechybí tyčinky, rýžové koláčky, vafle. Jakmile se tempo vyostří už není na svačení čas a musí se přejít k rychlým a lehce stravitelným formám sacharidů.

V sedle mají přednost gely. Při etapě se cyklisté při současných rychlostech, kdy jsou etapy nesmírně dynamické a mnohdy není prostě prostor pozřít tuhou stravu, zaměřují na energetické gely, tyčinky, želé bonbony, sacharidové či elektrolytové nápoje.

Jsou totiž snadno konzumovatelné a tělo je rychle vstřebá. Gely jsou vhodné obzvlášť v náročnějších částech závodu, kdy jezdec může mít problémy se žvýkáním a nemůže si tak dopřát třeba energetickou tyčinku, nebo rohlíky s marmeládou, které také patří do výbavy každé stáje.

Co se během etapy konzumuje

• energetické gely;
• energetické tyčinky a želé bonbony;
• rýžové koláčky, vafle a rýžové dortíky;
• panini, wrapy, sendviče a rozinkový chléb;
• banány, datle, sušené ovoce a kompoty;
• sacharidové a elektrolytové nápoje;
• výjimečně malé plechovky kolového nápoje.

Pokud to etapa dovolí, konzumují rýžové dortíky, wrapy a nepohrdnou ani miniaturními plechovkami coca-coly či oblíbeného nápoje, který jim do mizetky přibalí týmoví maséři.

Jde však spíše o podporu morálky pro případ, že cyklista upadá během jednadvaceti dnů z pohledu stravování do letargie. Z nutričního hlediska to není žádný zázrak, ale z hlediska morálky a rychlého povzbuzení na trati funguje tento šok naprosto fantasticky.

Kolik sacharidů připadá na jednu etapu

Šest set gramů sacharidů za etapu?! Přesně taková je porce, kterou většinou zkonzumují cyklisté při jedné etapě Vuelty či dalších Grand Tour jako je Tour de France či italské Giro.

Při čtvrté etapě španělské Vuelty nejrychlejší cyklisté strávili na trase čtyři hodiny a dvacet šest minut, ti nejpomalejší pak o dvacet minut více. Doporučený příjem sacharidů byl tedy přibližně 580 až 650 gramů sacharidů na etapu.

Jenom pro lepší představu, o jak velkou porci sacharidů se jedná: pokud byste stejnou míru sacharidů chtěli přijmout třeba konzumací sušenek Mila, musíte jich pozřít šestadvacet!

Jak se jídlo dostává k závodníkům

Zcela logicky se veškeré potraviny určené pro etapu nevejdou závodníkům do kapes. Jak se tedy řeší přísun jídla během etapy Tour de France?

Nejčastěji lídr pošle domestika, aby „zacouval“ do zadní části pelotonu, kde vztyčí ruku, čímž přivolá týmový vůz. Vysílačkou sdělí, že nemá defekt, ale vyžaduje bufet.

Vyzvedne láhve, gely a tyčinky a vrátí se do pelotonu, kde rozdá jídlo týmovým kolegům. Domestik je schopný vzít do dresu až osm bidonů.

Druhou variantou je, že cyklisté mají nachystané jídlo v taškách, které jim na krajnici v průběhu etapy pochopitelně na vyhrazených místech podávají maséři, fyzioterapeuti či další členové týmu.

Klasicky taška obsahuje láhve s vodou a energetickým nápojem, energetické gely, tyčinky, ovoce, sladkosti, panini, rýžové koláčky, sendviče… a plechovku coca-coly.

Jezdec si do kapes nabere, co hrdlo ráčí, zbytek zahodí. Pochopitelně se vše odehrává v určených zónách. Jde o velice chaotický proces, zejména pokud se odehrává v rovinatých pasážích etapy.

Pozor je ovšem si dát na přísná pravidla, která zakazují dodávky jídla závodníkům například během prvních třiceti a posledních dvaceti kilometrů etapy či ve sjezdech z hor uvedených v horské klasifikaci.

Rozdíly mezi rovinatou a horskou etapou

Jídelníček se určuje nejen podle rolí jednotlivých jezdců, ale i s ohledem na program dané etapy a současně té následující. Je totiž zásadní rozdíl, pokud jste lídr schovaný v rovinaté etapě v pelotonu nebo domestik zachytávající nástupy či připravující pozici pro lídra do závěrečného kopce.

Strava pro horské a rovinaté etapy se liší. V horských etapách se konzumují sacharidy a v potravě je minimum vlákniny, která zadržuje tekutiny, což je nežádoucí.

Žádný vrchař si nechce tahat do kopců zbytečnou váhu. Pokud se blíží etapa určená pro sprintery, servírují se saláty, polévky, luštěniny, grilovaná či dušená zelenina, kuře, ryby.

A už tradičně rýže, těstoviny či brambory. Saláty přitom tvoří jen malou část menu.

V případě horské etapy se klade důraz na sacharidy v podobě rýže, těstovin či brambor, bílkoviny zastupuje kuřecí maso či ryby. Večeře už je vlastně přípravou na další etapu.

Co se jí bezprostředně po dojezdu

V tomto okamžiku začíná regenerace, i když ve skutečnosti začíná již dříve, a to správným příjmem sacharidů během etapy, který zabraňuje vyčerpání glykogenu a urychluje regeneraci po závodě.

Pro doplnění zásob glykogenu a zotavení poškozených svalů konzumují cyklisté slazené nápoje, džusy nebo regenerační nápoje obsahující sacharidy a proteiny.

Sotva závodník projede cílem, čeká na něj regenerační nápoj. Hned po průjezdu cílem dostávají cyklisté regenerační nápoje s vysokým obsahem sacharidů a bílkovin.

Cílem je doplnění energie a urychlení regenerace. Experti hovoří o tak zvaném zlatém oknu, které začíná, jakmile skončí etapa a trvá dvacet minut.

Potrava, kterou přijmou cyklisté v těchto chvílích, výrazně urychluje regeneraci. V této fázi, z pohledu regenerace zásadní, do sebe musí jezdci dostat kombinaci bílkovin (20-30 g) a sacharidů (1-2 g na kg těl. hmotnosti).

Regenerační nápoj a první jídlo

Hitem jsou třešňové nápoje. „Údajně jsou nejúčinnější,“ krčí rameny Jan Hirt, český profesionál v barvách týmu Soudal Quick Step.

Koktejl, kteří podávají maséři závodníkům ještě než sesednou z kola, obsahuje ketony, sacharidy a sodík, aby se zrychlila regenerace.

A také bílkovin. I proto je připravené smoothie, které obsahuje minimálně 20 gramů bílkovin! V posledních letech se pro podporu a urychlení procesu regenerace podává šťáva z třešní, bohatá na antioxidanty.

Nápoje na zotavení dostávají závodníci hned. Dáváme je závodníkům v koktejlu, protože se snadno pijí a pomáhají také s rehydratací.

Do koktejlu se v mixéru přidá i čerstvé ovoce a v případě horkého počasí i led. Někteří dokonce sáhnou po klasice: Haribo gumových medvídcích, jež jsou známí svým vhodným složením sacharidů.

Hitem jsou gumoví medvídci nebo datle. Důvod? Jednoduché cukry! Je potřeba rychle doplnit zásoby glykogenu.

Jakmile tam jsou, tak ihned po sprše dostanou pevnou stravu založenou na jednoduchých a snadno stravitelných sacharidech a proteinech.

Příklady jídla po etapě

• grilované kuře s rýží;
• těstovinový salát;
• šunkový nebo kuřecí sendvič;
• rýžový koláč;
• rýže, brambory, polenta nebo kuskus s bílkovinou;
• ovocné a zeleninové smoothie;
• proteinový a minerály obohacený shake.

Příklad: grilované kuře s rýží, těstovinový salát, šunkový sendvič nebo třeba týmovým kuchařem speciálně připravený dort… To vše v kombinaci se správným množstvím tekutin pro rehydrataci.

Během jízdy autobusem na hotel závodnici pozřou rýži, brambory či těstoviny s kuřecím nebo rybím masem, nejčastěji tuňákem, případně jenom s vejcem. Jde o směs bílkovin a sacharidů.

Následuje proteionový koktejl. Přibližně čtyři hodiny po etapě, v závislosti na délce transferu do hotelu a následných masážích, už cyklisté znovu sedí u jídla.

Večeře jako příprava na další etapu

Jeden z nejdůležitějších okamžiků dne, a to nejen ve smyslu výživy, ale také pro samotný tým. Po dlouhém dni spolu všichni jezdci a členové týmu usednou k večeři.

Zásobit tělo potřebnými živinami pro regeneraci je stejně důležité jako vychutnat si kvalitní jídlo a společnost ostatních. Právě při večeři předvádí kuchaři svůj um a kreativitu, když jezdcům připravují zdravá a chutná jídla, samozřejmě za dodržování pokynů od výživových poradců.

Sacharidy, jako například těstoviny, rýže a brambory, jsou klíčové pro průběžnou a stabilní regeneraci, jakož i přípravu jezdce do další etapy. V této fázi jsou rovněž důležité i libové proteiny bez těžkých omáček a nadměrného množství koření, nejlépe připravované na grilu nebo v troubě.

Vše se podává s menším předkrmem, ať už v podobě salátu, polévky či grilované zeleniny. Nakonec kuchaři nabídnou i lehký a pro cyklisty vhodný dezert.

Typické složení večeře

• rýže, těstoviny, brambory nebo bramborová kaše;
• kuřecí maso, krůta nebo ryby;
• tepelně upravená zelenina;
• menší salát, polévka nebo grilovaná zelenina;
• lehký dezert.

V případě horské etapy se klade důraz na sacharidy v podobě rýže, těstovin či brambor, bílkoviny zastupuje kuřecí maso či ryby. Pokud se blíží etapa určená pro sprintery, servírují se saláty, polévky, luštěniny, grilovaná či dušená zelenina, kuře, ryby.

Pohlazením pro „žaludek“ cyklistů je večeře před volným dnem, kdy kuchaři za odměnu připravují burgery, pizzu, lasagne nebo se tým sejde u grilování. Pro udržení morálky a dodání mikronutrientů se občas servíruje hovězí steak, ale děje se tak výhradně před volným dnem nebo před rovinatou etapou.

Večeře se podává přibližně čtyři hodiny po etapě v závislosti na délce transferu do hotelu a následných masážích. Často se večeře servíruje v autobuse.

Pakliže se večeře servíruje příliš brzy, mohou si dát před spaním ještě lehkou svačinu. Před spaním pak cyklisté konzumují sušené ovoce a ořechy.

Před večeří, mezi masáží a odpočinkem, si sportovci dopřávají menší svačinku, obvykle ve formě ovoce, nízkotučných mléčných produktů, sušeného ovoce a ořechů…

Vliv počasí na jídelníček

Do jídelníčku promlouvá i počasí. Pokud cyklisté bojují v úmorném vedru, připravují kuchaři studené polévky či ledové dezerty.

Naopak při etapách Gira, kdy se jede v Dolomitech či pod Apeninami v dešti, jsou nachystány vydatné vývary. Následuje spánek a vydatné snídaně.

Hydratace je obzvlášť důležitá v horkých letních podmínkách. Vychytávkou posledních sezon je dodávat jezdcům na bidonech páskou připevněné zmražené gely, což pomáhá k ochlazování organismu.

Týmoví kuchaři a logistika stravování

Pokrytí potřeb cyklistů se skládá ze snídaně až po pozdní večeři, přičemž vše je pečlivě zaznamenáváno a monitorováno týmovými fyziology či nutričními specialisty.

Stejně jako je samozřejmostí každého týmu množství masérů a vlastních masérských stolů, je součástí každého týmu týmový kuchař. Některé formace mají dokonce vlastní food trucky, aby jídlo bylo nejvyšší kvality.

Strava cyklistů je připravována na míru týmovými kuchaři v rámci food trucků. Dnes má každý tým na Grand Tour vlastního šéfkuchaře a pojízdnou kuchyni.

Závodníci si často stěžovali, že i přes pobyt v hotelových komplexech s označením čtyř či více hvězdiček dostávali rozvařené těstoviny, rýži naprosto nevhodné konzistence a vysušené maso či ryby.

V minulosti cyklisté na každém hotelu měli sice vyhovující stravu z hlediska potřeb sportovce, ovšem vždy se servírovalo kuře. Jen se měnily přílohy v podobě těstovin, brambor či rýže.

Cyklisté tehdy často mluvili o únavě z jídla. V současnosti už každý tým na Tour de France vozí vlastního kuchaře, který se stará o pestrost, chuť a dostatečný energetický příjem.

Nutriční trénink a adaptace trávení

Vpravit do sebe 90 až 120 gramů sacharidů za hodinu při tepové frekvenci 170 úderů za minutu je pro netrénovaný žaludek jasnou jízdenkou k nevolnosti a křečím.

Profesionální týmy proto se svými jezdci aktivně provádějí takzvaný „gut training“ (trénink střev). Lidské střevo se dokáže adaptovat.

Vstřebávání sacharidů si můžeme představit jako průchod přes zavřené dveře. Glukóza prochází jinými dveřmi než fruktóza, přičemž dveří pro glukózu máme v těle více.

Výzkumy ukazují, že lidské tělo dokáže za hodinu zpracovat maximálně zhruba 60 gramů samotné glukózy. Pokud chce závodník přijmout více energie, musí přidat fruktózu, která využije své vlastní transportní cesty.

Moderní sportovní výživa proto pracuje s poměry 2:1 nebo dokonce 1:0,8 (glukóza ku fruktóze). Trénink střev trvá týdny až měsíce, nespěchejte.

Postupná adaptace na příjem sacharidů

Pokud nejste zvyklí při jízdě jíst, začněte tím, že si vytvoříte železný zvyk něco spolknout nebo vypít každých 15 až 20 minut.

Na tříhodinový trénink si vezměte izotonický nápoj a energetické tyčinky. Pokud váš žaludek bez problémů zvládá zpracovat 60 gramů sacharidů za hodinu jízdy v nižší intenzitě, máte skvělý základ.

Postupně navyšujte příjem. Přidejte gely nebo speciální nápoje, které kombinují glukózu s fruktózou.

Může se stát, že zpočátku pocítíte mírné nadýmání - to je známka toho, že vaše tělo ještě nemá vytvořeno dostatek "dveří" pro fruktózu. Dejte tomu čas.

Jakmile do sebe dokážete dostat 90 gramů sacharidů během klidné vyjížďky, zkuste to samé udržet při intervalovém tréninku nebo rychlé skupinové jízdě.

Trávení v klidu je totiž něco úplně jiného než trávení ve chvíli, kdy lapáte po dechu a veškerá krev se soustředí ve svalech nohou.

Modelový den profesionálního cyklisty

Takto to funguje celé tři týdny, aby se zajistilo doplňování všech spálených kalorií během dne. Věřte, že to není vůbec jednoduché.

Kromě vyčerpání, které s sebou každá etapa přináší, musí cyklisté a jejich trávicí systém tvrdě dřít, aby strávili 4 až 8 tisíc kalorií ze zdravé stravy.

Proto musí sportovci, kteří vyrazí na velkou tour, jako je Tour de France, Giro či La Vuelta, trénovat celé tělo - svaly, mysl a také žaludek.

Jídelníček na Tour de France se sice může zdát jako extrémní disciplína sama o sobě, ale jeho základní principy nabízejí obrovský přesah i pro naše víkendové vyjížďky a amatérské závody.

tags: #jidelnicek #tour #de #france