Brusel nechystá úplný zákaz motorek. V Evropském parlamentu se řeší především zrušení národních výjimek z povinné technické kontroly u motocyklů nad 125 cm³, nejde však o hotový zákon. Českých motorkářů by se případná změna v praxi zásadně nedotkla, protože Česká republika povinné technické prohlídky motocyklů už několik let používá.
Současně se v Bruselu připravují rozsáhlejší změny dopravy: omezení automobilové dopravy, plošný rychlostní limit 30 km/h, zákaz vjezdu dieselových vozů do roku 2030 a zákaz automobilů se spalovacími motory do roku 2035. Tyto plány se týkají především osobních automobilů, nikoli zákazu motocyklů jako takových.
Co se v Bruselu skutečně řeší
Letos v květnu se dopravní výbor Evropského parlamentu postavil za zrušení národních výjimek z povinné technické kontroly u motocyklů nad 125 cm³. Jednoduše řečeno, evropští poslanci chtějí, aby pravidelná kontrola motorek platila všude stejně a žádný stát se z ní nemohl vyvléct.
Tady je ale potřeba zůstat nohama na zemi. Nejde o hotový zákon, ale zatím jen o vyjednávací pozici jednoho výboru. Navíc Rada Evropské unie, kde sedí ministři jednotlivých států, zaujala koncem loňského roku přesně opačný postoj a výjimku chce zachovat. Dvě klíčové evropské instituce tak míří proti sobě a teprve společné vyjednávání ukáže, kdo ustoupí.
I kdyby nakonec evropské instituce našly shodu, na rychlý dopad to nevypadá. Celý proces musí projít dalším vyjednáváním, schválením a následně mají jednotlivé státy čas pravidla zavést do své legislativy. Reálně tak mluvíme spíš o horizontu několika let než měsíců.
Nejde o zákaz motorek
Změna navrhovaná Evropským parlamentem by se Čechů zásadně nedotkla. Stejný zákon u nás totiž platí už několik let.
Česká republika žádnou takovou výjimku nikdy nevyužívala. Povinná technická prohlídka pro větší motorky u nás platí už řadu let a každý zkušený motorkář ji bere jako samozřejmost. Ať už v Bruselu nakonec dopadne cokoli, českému řidiči to žádnou novou povinnost nepřidá.
Možná vás navíc napadlo, proč se mluví zrovna o skútrech. Evropské právo totiž nerozlišuje motorku a skútr podle toho, jak se prodávají nebo jak vypadají. Rozhoduje technická kategorie a objem motoru. Pokud váš skútr překračuje zmíněných 125 cm³, platí pro něj v zásadě totéž co pro klasickou motorku.
Pro běžné menší skútry, kterých jsou města plná, se ale nic dramatického nechystá.
Proč povinné technické kontroly vyvolaly spor
Nejzajímavější na celé věci je, že proti přísnějším pravidlům protestují sami motorkáři. Jejich evropská federace FEMA hlasování ostře zkritizovala a povinné kontroly označila za řešení, které hledá problém.
Argument je jednoduchý: drtivou většinu nehod nezpůsobí špatný technický stav stroje, ale chování jezdce, kvalita silnic a úroveň výcviku.
„Bezpečnost motorkářů se povinnými technickými kontrolami výrazně nezlepší, protože data z celé Evropy ukazují, že technické závady způsobují nehody motorek jen výjimečně. Skutečným problémem je chování řidičů a stav infrastruktury,“ uvedl generální tajemník federace FEMA Wim Taal.
Podle federace stojí technické závady jen za jednotkami procent všech nehod motorek. Zastánci kontrol naopak tvrdí, že pravidelná prohlídka je prevence, která dává smysl. Spor o to, jestli povinná technická opravdu zachraňuje životy, tak rozhodně neutichá.
Jak se pravidla liší mezi evropskými státy
Dopad případné změny je hodně nerovnoměrný. Zatímco velká část Evropy už motorky na technickou posílá běžně, pár zemí by muselo začít úplně od nuly.
| Země | Technická na motorky dnes | Co přinese změna z Bruselu |
|---|---|---|
| Česko | Platí už roky (motorky nad 50 cm³, první kontrola po 6 letech, pak každé 4 roky) | Nic, povinnost už dávno máme |
| Německo | Funguje dlouhodobě | Beze změny |
| Itálie, Španělsko | Povinné kontroly zavedené | Beze změny |
| Francie | Zavedeno, historické stroje mají výjimku | Beze změny |
| Irsko | Pravidelná kontrola motorek vůbec neexistuje | Musela by ji vybudovat od základu |
| Nizozemsko | Povinný režim také chybí | Musela by ji zavést úplně nově |
Právě země jako Irsko nebo Nizozemsko by tedy čekal největší otřes. Podle dopravních odborníků přitom už dnes víc než polovina zemí Evropské unie kontroly motorek běžně provádí.
Jak často se v Česku chodí s motorkou na technickou
Oproti autům jsou pravidla výrazně mírnější. S novým strojem vás první prohlídka čeká až po šesti letech a potom se na technickou vracíte jednou za čtyři roky. Žádné dvouleté kolečko jako u osobních aut.
Nová lhůta se počítá ode dne prohlídky, ne od data, kdy vám stará platnost končí. Když přijedete zbytečně brzy, o zbývající měsíce přijdete. Vyplatí se proto jet až v posledních týdnech platnosti.
Na prohlídku navíc můžete vyrazit na kteroukoli stanici bez ohledu na to, kde bydlíte. Stačí malý technický průkaz (osvědčení o registraci vozidla) a doklad totožnosti. S tím vás na stanici bez problémů odbaví.
Kolik stojí technická prohlídka motorky
Cena za technickou prohlídku motorky není u nás stanovená žádnou vyhláškou, takže si ji každá stanice určuje sama. V praxi se nejčastěji pohybuje mezi pěti stovkami a patnácti sty korunami, obvykle kolem tisícikoruny.
Ve velkých městech bývá dráž, na menších stanicích zaplatíte často méně.
Co technik při kontrole ověřuje
Technik u motorky kouká hlavně na pár věcí, které si dokážete pohlídat i sami doma. Než vyrazíte, projděte si tento seznam:
- Úniky kapalin - stroj nesmí nikde téct, ať už jde o olej, brzdovou nebo chladicí kapalinu.
- Pneumatiky - musí odpovídat údajům v technickém průkazu, být bez prasklin a mít dostatečnou hloubku dezénu.
- Osvětlení - všechna světla musí svítit, být správně seřízená a nepoškozená.
- Výfuk - musí být homologovaný a nesmí být přehnaně hlučný.
- Brzdy - základ, který technik prověří vždy.
Většina propadlých kontrol přitom padá právě na maličkostech, jako je nefunkční žárovka nebo ojeté pneumatiky. Pět minut kontroly doma vám může ušetřit zbytečnou druhou cestu.
Rizika jízdy s propadlou technickou
Jezdit s prošlou technickou se nevyplatí. Pokud je jinak vaše motorka v pořádku, počítejte při silniční kontrole s pokutou zhruba 1 500 až 2 500 korun.
Jakmile ale stroj vykazuje nebezpečné závady, které ohrožují provoz, může jít sankce až na 10 000 korun a hrozí i zákaz řízení. K tomu připočtěte riziko, že při nehodě může pojišťovna krátit nebo odmítnout plnění.
Pár ušetřených minut na stanici se tak může pěkně prodražit.
Širší bruselské plány pro automobilovou dopravu
Samotná debata o technických kontrolách motocyklů je pouze jednou částí širší evropské i bruselské dopravní politiky. Brusel chce do roku 2050 dosáhnout uhlíkové neutrality a nejpozději do roku 2033 snížit produkci skleníkových plynů nejméně o 55 procent.
Belgická metropole chce v dohledné budoucnosti zavést velké změny týkající se dopravy. Ve snaze zlepšit životní prostředí, ale také zvýšit bezpečnost, dojde k omezení automobilové dopravy.
Plánuje se plošné snížení rychlostního limitu a úplný zákaz vozů se spalovacím motorem. Moderní město podle představ tamní nové regionální vlády pak bude rovněž poskytovat hromadnou dopravu zdarma a podporovat aktivní druhy přepravy jako například cyklistiku.
Plošný rychlostní limit 30 km/h
Zavedení plošného limitu 30 km/h není v případě Bruselu nic nového. Už v roce 2010 se Brusel na zkoušku stal kompletně zónou, kde se může jezdit maximální rychlostí 30 km/h.
Nová regionální vláda ale toto opatření plánuje zavést natrvalo, jak o tom píší belgická média. V platnost by mělo vstoupit už za necelé dva roky. Podrobný program nové vlády hovoří o termínu 1. ledna 2021.
S touto změnou budou souviset také investice do rychlostních kamer, dodává newmobility.news. Rychlostí vyšší než 30 km/h se bude v Bruselu jezdit jen na vybraných komunikacích.
Podle kritiků nepřinese takové omezení výraznější zlepšení životního prostředí, protože současné automobily nejsou stavěny pro konstantní jízdu takto nízkou rychlostí.
Celoplošná rychlost 30 km/h pak má přinést výhody také v oblasti bezpečnosti, protože se kromě jiného vyrovnají rychlosti automobilů a cyklistů.
Zákaz dieselových a spalovacích automobilů
V Bruselu chtějí do roku 2030 zakázat vjezd vozům s dieselovými motory a do roku 2035 zakázat auta se spalovacími motory.
Auta totiž už nemají být na prvním místě. Jinak řečeno, řidiči v Bruselu chtění nejsou.
Že obyvatele Bruselu, kteří preferují vůz, nezachrání ani přechod na elektromobil, o tom svědčí další část oficiálního prohlášení. Nová regionální vláda totiž chce omezit individuální osobní dopravu obecně a snížit počet lidí využívajících automobil pro přepravu na území města.
Veřejná doprava a cyklistika jako alternativa
Podporovanou alternativou je městská hromadná doprava, která by měla být pro lidi do 25 let a od 60 let stáří zdarma, a to už od příštího roku.
Podporovat se budou také cyklisté. Podíl této dopravy má do pěti let stoupnout na dvojnásobek.
Brusel chce všemi nadcházejícími opatřeními dosáhnout uhlíkové neutrality nejpozději v roce 2050.
Omezení automobilové dopravy a emise
Další zajímavý pohled na budoucí podobu dopravy pak dává francouzská organizace ANSES (Francouzský úřad pro potraviny, životní prostředí, ochranu zdraví při práci a bezpečnost). Ta nedávno vydala studii zabývající se snížením produkce emisí automobilů v nadcházejících letech.
Podle autorů dané studie lze skutečně očekávat určitý pokles, ale z dlouhodobého hlediska minimálně pro hustě osídlené oblasti neexistuje žádné lepší opatření než omezení celé automobilové dopravy.
Snížení o 20 až 25 % by údajně znamenalo pokles jemných prachových částic (PM2,5) o 27 % a snížení oxidů dusíku o 38 %.
Co by podobné změny znamenaly pro Česko
Bude zajímavé sledovat, v jaké podobě se tyto trendy dostanou do České republiky, respektive třeba do Prahy.
Také zde se sice objevují nápady na zákazy vjezdu dieselových automobilů do centra, případně se vyhlašuje klimatická nouze nebo se zavádí parkovací zóny.
Pořád se ale nedaří realizovat základní věci typu výstavby dostatečného počtu záchytných parkovišť, aby řidiči vůbec mohli někde v blízkosti MHD své auto zaparkovat.
Evropské plány nejsou vždy definitivní
Evropská unie informovala o tom, že plánuje zmírnit svůj dosavadní postoj k zákazu prodeje nových benzínových a naftových automobilů.
Evropská komise totiž nově navrhuje, aby po roce 2035 nemusely být všechny nové osobní vozy a dodávky stoprocentně bezemisní, ale aby platil limit 90 %. Zbylých 10 % produkce by mohli výrobci pokrýt hybridními či spalovacími vozy, pokud jejich emise vykompenzují jinými ekologickými opatřeními.
Nový návrh počítá s tím, že po roce 2035 budou moci na trhu zůstat plug-in hybridy, mild-hybridy, vozy s prodlužovačem dojezdu i klasické spalovací motory.
Podmínkou však je, že zbývající emise budou kompenzovány například využitím nízkouhlíkové oceli vyrobené v EU, e-paliv nebo biopaliv.
Výsledek napoví, zda se Evropa vydá cestou rychlé elektrifikace, nebo zvolí pomalejší a kompromisní přechod, ve kterém spalovací motory ještě neřekly poslední slovo.
Starší evropský plán pro města a dopravu
V roce 2050 možná osobní auta se spalovacími motory nevjedou do měst. Evropská komise dnes pro ně navrhla zákaz vjezdu do měst.
Zatím to sice není legislativní návrh, ale pokud by členské státy nezávazný plán nakonec realizovaly, emise z dopravy by měly do poloviny století klesnout o 60 procent.
Brusel počítá s tím, že se za 39 let bude většina cestujících na vzdálenost větší než 300 kilometrů přesouvat po železnici.
Plán Evropské komise má celkem 40 bodů, které se zaměřují především na přesun od automobilů k železniční a lodní dopravě. Týkají se však i dopravy letecké.
„Konkurenceschopné dopravní systémy mají klíčový význam pro to, aby byla Evropa schopna obstát v celosvětové hospodářské soutěži, pro podporu hospodářského růstu, vytváření pracovních míst a pro každodenní zabezpečení kvality života lidí. Omezení mobility nepřichází v úvahu, řešením však není ani pokračovat v dosavadním přístupu. Závislost dopravních systémů na ropě můžeme snížit, aniž bychom obětovali jejich efektivnost a ohrozili mobilitu. Může na tom získat každý,“ uvedl eurokomisař pro dopravu Siim Kallas.
Pro českého motorkáře z toho plyne jednoduchý závěr. Dění v Bruselu si můžete v klidu sledovat u kávy, ale měnit kvůli němu nemusíte vůbec nic. Vaše povinnosti zůstávají přesně takové, jaké byly, a jediné, na co si dát pozor, je hlídat si datum platnosti vlastní technické.