Jak vyrobit montážní stojan na kolo

Montážní stojan na kolo usnadňuje servis, čištění i seřizování, protože kolo stabilně drží a umožňuje protáčení obou kol i středu s pedály. Při domácí výrobě je důležité přizpůsobit konstrukci způsobu uchycení, prostoru, dostupnému nářadí a hmotnosti kola.

Základní servisní úkony na kole zvládne udělat téměř každý, není potřeba jezdit kvůli každé maličkosti do servisu. Ale ačkoli jsou samotné servisní úkony celkem jednoduché, manipulace s kolem je leckdy dost obtížná. Není ho kam opřít, ujíždí pod rukama, nelze protočit kola… Řešením je montážní stojan na kolo.

Nejjednodušší dřevěný stojan pro skladování kola

Výhodou tohoto stojanu je úspora místa při parkování kola. Vyrobíte si ho na základě názorných schémat.

Materiál protismyková vodovzdorná překližka AO1 nebo fóliovaná překližka s rozměry 15 × 250 × 2 000 mm. (Překližku nemusíte kupovat vcelku, za poplatek si ji můžete nechat nařezat na požadovaný rozměr.) hoblovaná smrková lať lavičková na základnu (1 ks, 27 × 63 × 2 000 m) spojovací materiál (šrouby do dřeva 13 ks, Ø 35 × 35 mm; 1 ks, 4 × 50 mm) dřevěný hranolek na klín hmoždinky č. 8 (3 ks) šrouby (1 ks, 5 × 80 k upevnění do zdi, 2 ks, 4 × 50 mm k upevnění do podlahy)

Nářadí

vrtačka, vrták č. 7 a 4 pokosová pila brusný papír, bruska tužka, úhelník, metr

Rozměry jednotlivých dílů

Šířka žlabu 5 cm je zvolena tak, aby se normální pneumatika kola snadno zasunula do drážky. U užších (závodních) pneumatik byste měli přizpůsobit velikost šířce pneumatiky.

Malý blok dřeva zabraňuje tomu, aby kolo nesklouzlo ze stojanu, proto je třeba jej zašroubovat do spodního „kanálku“. Přesné umístění bloku závisí na velikosti kola a může se samozřejmě kdykoli změnit.

Výroba vodorovného žlabu

Vodorovný žlab se skládá ze základny a dvou postranních kolejnic. Jednotlivé díly si připravte podle uvedených rozměrů, jejich hrany obruste a kolejnice upevněte k základně tak, aby mezi nimi vznikla drážka pro pneumatiku.

Do spodního „kanálku“ zašroubujte malý dřevěný blok. Ten zabrání vysunutí kola ze stojanu, ale jeho poloha by měla odpovídat velikosti používaného kola.

Výroba šikmého žlabu

Šikmý žlab musí být k vertikále v přesném úhlu 22°; nahoře bude o zeď upevněn pomocí klínu. Ten si vyrobte z libovolného odřezku s požadovaným úhlem k vertikále a upevněte jej do zdi pomocí hmoždinky a šroubu 5 × 80 mm.

Šikmý žlab sestavte stejným způsobem jako vodorovný žlab, tedy ze základny a dvou postranních kolejnic. Před montáží si zkontrolujte úhel, protože právě ten určuje správné opření kola a výslednou úsporu místa.

Když stojan nainstalujete k stěně šikmo, ušetříte při ukládání kola polovinu prostoru z jeho délky. Do žlabového stojanu kolo zasunete bez větší námahy.

Ošetření dřeva

V případě hoblované latě je třeba použít lak na dřevo do exteriéru.

Prostorově úsporný stojan na kolo a koloběžku

Řešíte neustále odřené venkovní zdi nebo jízdní kola? Chcete si jednoduše vyrobit praktický stojan pro kola a koloběžky? Pak jste tu správně, máme pro vás návod krok za krokem, který vás výrobou takového stojanu názorně provede.

Potřebný materiál a nářadí

• dřevěné hranoly 6×4 cm
• ohoblovaná dřevěná prkna
• deska z překližky
• AKU vrtačka
• okružní pila
• úhelník
• tužka
• svěrky pro fixaci dílů
• spojovací materiál

Určení rozměrů

Výroba stojanu pro kola začíná změřením rozměru toho předního

Základní rozměry stojanu vám poskytne rozměr předního kola z bicyklu. Stojan vyrobte tak, aby byl vyšší než sériově vyráběná provedení, která svojí nízkou výškou poškozují dráty kol. Stojan by tak měl být vysoký aspoň tak, aby jeho díly dosahovaly výšky alespoň pod středovou osu předního kola.

Výroba trojúhelníkové základny

Prvním krokem je výroba dřevěného trojúhelníku z hranolů, který bude mít rozměr 80×70 cm a jako zpevnění poslouží trojúhelníkový pásek překližky, který si uříznete pilou. Aby bylo spojení pravoúhlé, využijte před spojením úhelník a díly si zajistěte svěrkami.

Aby se jízdní kolo mělo o co opírat svojí vahou, spojte vytvořený trojúhelník dvojicí pásů z překližky. Zakreslete si polohy, jak by měly být tyto lišty dlouhé a pod jakým úhlem je bude potřeba řezat. Tuto oporu proveďte na obou stranách.

Takto zhotovené a vyztužené trojúhelníky si vyrobte ve třech kusech.

Úprava pro dětská kola a koloběžky

Dalším krokem je zhotovení základen pro stojan na koloběžky či dětská kola. Základna by měla být dlouhá stejně jako u stojanu pro bicykl dospělého a opěrnou část tvoří vyšší prkno, z obou stran pomocí maflíku.

Prkna základen sešroubujte, vytvoří dvojici komponent ve tvaru písmena L. Díly vytvořte dva a dva, čímž získáte dohromady dvojici stojanů.

Sestavení vícemístného stojanu

Následuje spojení trojice vyrobených stojanů pro bicykly dospělých do jednoho celku pomocí vrutů a dvojice prken. Mezi stojany nyní umístěte dvojici stojanů pro dětská kola či koloběžky.

Nezapomeňte, že otvory pro šrouby je vhodné, zvláště u silnějších prken, předvrtat.

Nakonec ještě na vrchní konec celého sestaveného stojanu o pěti pozicích upevněte jedno delší prkno. To celou konstrukci zpevní a umožní přidat háčky, kam můžete přidat třeba nejnutnější nářadí pro údržbu jízdních kol.

Domácí montážní stojan pro servis kola

Oproti běžným stojanům na kolo mají ty montážní jednu zásadní přednost - umožňují protáčení obou kol a středu s pedály. To je při servisních úkonech potřeba. Když budete seřizovat přehazovačku nebo ladit nastavení brzd, neobejdete se bez toho. Zároveň musí být kolo stabilní, aby se s sním dalo pracovat.

Pro domácí použití přitom stačí jen docela skladný a levný.

Stojan s uchycením do dutého středu

Pokud na kole máte střed s dutou osou, máte vyhráno. Můžete totiž použít nejjednodušší typ montážního stojanu, který existuje - je to jen základna a horizontální trn, na který kolo skrze dutinu ve šlapacím středu nasunete.

Triviální řešení, ale dostatečně stabilní a funkční. Vyrábí se v různých modifikacích, ale všechny fungují stejně, nemá tedy smysl za něj utrácet více než tisícikorunu.

Na stojan pak můžete kolo klidně i trvale „parkovat“.

Stojan pod zadní stavbu

Podobně jednoduché jsou i stojany pod zadní stavbu, které jsou ale méně stabilní, nemusí pasovat na každé kolo a při servisu kolem řetězu, pastorků či přehazovačky konstrukce stojanu překáží.

Za doporučení tedy vlastně moc nestojí, ale některé modely jsou tak levné, že by to třeba někoho mohlo zlákat.

Klasický montážní stojan s upínací hlavou

Pro samotnou práci je nejlepší klasický dílenský stojan s masivní rozkládací konstrukcí s ramenem, na které se kolo přichytí. Díky tomu budete mít kolo výš a daleko lépe se s ním bude pracovat. Také si ho podle potřeby můžete třeba různě naklonit.

Jenže takové pořádné montážní stojany se vyrábí pro potřeby profesionálních cykloservisů a není to tedy úplně levná záležitost. Značkové vyjdou až na deset tisíc. Ale jsou i levnější alternativy vhodné pro domácí použití a cena se dostává až pod dva tisíce.

Domácí montážní stojan může mít upínací hlavu uchycenou na svislé stojně, která je upevněná k základně. Kolo se nejčastěji drží za sedlovku nebo za horní rámovou trubku.

Většinou používam uchycení za sedlovku, na fotkách je nastaveno pro uchycení za rámovku.

Výroba kovového stojanu uchyceného ve svěráku

Jenom to sem přihodím jako možnost jak jsem to udělal já, nechtěl jsem se moc trápit s nějakým stojanem jako takovým, tak jsem si svařil v podstatě jen vršek tady toho držáku na kus jeklu a ten upínám do svěráku.

Bylo to hotový asi za hoďku. Jen jsem potom vyměnil šroub za trapézák, protože klasickej závit se po delším používání začal zadírat, s trapézovým závitem naprosto v pohodě.

V podstatě by se dalo říct, že je to vrchní část toho stojanu. Sice ty nohy už jsou prkotina, ale zatím mi nějak výrazně nechybí.

Výhodou tohoto řešení je menší spotřeba materiálu a rychlá výroba. Nevýhodou je nutnost mít svěrák v místě, kde lze kolem kola pohodlně pracovat.

Samostatně stojící kovová konstrukce

Někteří zruční domácí mistři mají svářečku, pár trubek nebo kousků železa se najde a potom stačí už jen tvořivost.

V práci sem našel jakýsi reklamní stojan,ze kterýho hodlám udělat stojan na kolo. Hlavu mi dělá kamarád zámečník.

Doma se uděláš snadno, nebo ne?

Po dlouhym ladění to funguje jak má, dole vytahovací nohy, na výšku stavitelný nejjednoduššim způsobem, nahoře zubatka pro nastavení ůhlu a ekcentr.

Domácí stojan může být vyroben i z ocelových trubek, jeklů nebo jiných vhodných profilů. Důležitá je dostatečně široká základna, tuhá svislá stojna a spolehlivá upínací hlava.

Koupil jsem tenhle samodomo stojan. Váží tak odhadem patnáct dvacet kilo, takže stabilní.

Upínací čelisti dost široký na to, aby pojaly i širokej rám (Commencal Meta AM) a nemuselo se chytat za sedlovku. Dá se otáčet (a fixovat) kolem svislý osy, zvedat i snižovat hlavu s čelistí, otáčet úchop čelisti o 90-180 stupňů (chytat buď za rám nebo za sedlovku).

Dodán včetně obří misky na nářadí, která rotuje jednak kolem osy stojanu, jednak kolem vlastní osy. Jako bonus navíc je, že se po povolení matek dá během minuty složit do skříně.

Upínací hlava a ochrana rámu

Největší problém při domácí výrobě obvykle nepředstavuje samotná základna, ale upínací mechanismus. Ten musí kolo pevně držet, nesmí se samovolně povolovat a zároveň nesmí poškodit lak, karbon ani tenkostěnné trubky.

Zatím to používám v práci jako věšák-kolo věším za sedlo.

Mám ale obavy, že pokud podobným stylem budeš pokračovat i dál, tak si budeš muset na přemisťování stojanu pořídit jeřáb.

Je vhodné nalepit do čelistí tvrdší gumu nebo jiný ochranný materiál. Totok mi udelali kuci na dílně. Musim to ještě natřít a nalepit nějakou gumu do čelistí.

Základna je dostačující. Nepřeklopí se ani když je kolo upnutý za sedlovku.

Jedním z praktických řešení je otočná a výklopná hlava, která umožní měnit polohu kola podle právě prováděného servisu. Uchycení za sedlovku bývá univerzální, ale při dotahování je třeba postupovat opatrně, zejména u karbonových dílů.

Jenom to sem přihodím jako možnost jak jsem to udělal já, nechtěl jsem se moc trápit s nějakým stojanem jako takovým, tak jsem si svařil v podstatě jen vršek tady toho držáku na kus jeklu a ten upínám do svěráku.

Stabilita, výška a volnost kol

Chybí mu ale hlavní výhody klasického stojanu: přizvednutí biku do rozumné výšky, ať se člověk nemusí válet přiservisování po zemi „volnost“ kol, nutné např. při výměně plášťů.

Volnost kol - nejen výměna pláštů ale hlavně seřízení přehazovačky a řazení.

Stačí podepřít středovou trubku a zadní kolo je volné a může se s ním volně pohybovat.

Montážní stojan by měl být dostatečně stabilní i při vyjmutém zadním kole. Široká základna, nízké těžiště a možnost pevně zajistit všechny klouby omezují kývání při práci.

Pokud je stojan příliš lehký nebo má dlouhou úzkou základnu, může se při silnějším povolování pedálů, kazety nebo středu převracet.

Skladnost a volba konstrukce podle prostoru

Výhodou tohoto stojanu je úspora místa při parkování kola.

Vyráběl jsem ho z důvodů skladnodti, doma můžu kolo montovat pouze na balkóně.

Ten vypadá moc dobře a mohl by se mi na lodžii i vejít. Jen pro jistotu: dá se „sklapnout“ a opřít o zeď aby zabíral minimum místa?

Ano, lze složit a někam opřít a moc místa pak nezabírá.

U samostatně stojící konstrukce je vhodné navrhnout sklopné nebo odnímatelné nohy. U stojanu uchyceného ve svěráku lze prostor ušetřit tím, že se vyrobí pouze horní část s upínací hlavou.

Pokud na montážní stojan nemáte dostatek prostoru, je možné zvolit jednoduchý držák do dutého středu, nástěnný žlab nebo konstrukci, která se po použití složí.

Co lze na stojanu opravovat

Montážní stojan je vhodný pro seřizování řazení, nastavování přehazovačky, seřizování brzd, čištění pohonu, kontrolu kol a výměnu plášťů.

Používám ho hlavně na věci, co se bez toho dělají blbě, takže třeba seřizování řazení, apod.

Jediné, při čem to zavazí, je sundávání zadního kola.

Střed bez problémů.

U jednoduchých stojanů pod zadní stavbu může konstrukce překážet právě v prostoru řetězu, pastorků a přehazovačky. Stojan s upnutím za sedlovku nebo rámovou trubku poskytuje při těchto úkonech větší volnost.

Bezpečnost při výrobě a používání

Při práci se dřevem si připravte rozměry, kontrolujte pravé úhly a předvrtávejte otvory pro šrouby. Tím omezíte praskání prken a zlepšíte přesnost sestavení.

U kovové konstrukce musí svary plnit svou funkci a všechny namáhané spoje musí být dostatečně pevné. Svary držijou jak drak. Svařoval jsem i zlomený oje a drží.

Hlavně aby svary plnily svou funkci, lak tomu nepomůže.

Před vložením kola zkontrolujte, zda jsou všechny šrouby dotažené, upínací čelisti opatřené ochrannou gumou a základna stabilní. Kolo nesmí ze stojanu sklouznout ani se při běžném servisu samovolně otočit.

Malý blok dřeva zabraňuje tomu, aby kolo nesklouzlo ze stojanu, proto je třeba jej zašroubovat do spodního „kanálku“.

Volba vhodného řešení

Pokud potřebujete hlavně skladovat kolo a šetřit místo, vhodný je šikmý dřevěný žlab upevněný ke stěně.

Pokud chcete pouze občas seřídit řazení nebo vyčistit kolo, může stačit stojan do dutého středu nebo jednoduchý držák ve svěráku.

Pro pravidelný servis je praktičtější samostatný stojan s upínací hlavou, nastavitelnou výškou a možností otáčení kola.

Jestliže máte svářečku, flexu, vhodné profily a prostor, může být domácí kovový stojan funkční a stabilní. Pokud potřebné vybavení nemáte, může být výroba časově i finančně náročnější než pořízení hotového stojanu.

Když to vezmu ze svojeho pohledu (bydlím na vesnici): svářečku mám, flexu mám, stejně tak všechno další potřebné nářadí. Trubek, profilů a různých kusů kovů v dílně máme taky dostatek a trocha zbylého laku se taky najde.

Takže v mém případě obětuju jen těch pár hodin práce a zas mně to ani nebude nějak moc vadit, protože takové domácí bastlení s kovem mě baví a navíc zrovna takový držák není nic složitého.

Jiná situace bude nejspíš u panelákových lidí bez potřebného zázemí, tam bych se na nějakou domácí výrobu vykašlal a koupil hotovku.

tags: #jak #vyrobit #montazni #stojan #na #kolo