Jak postavit okruhovou motorku

Okruhovou motorku lze postavit postupnou přestavbou silničního stroje, koupí lehce havarovaného základu nebo pořízením již hotové okruhovky. Pro začátečníka obvykle dává největší smysl technicky zdravý sériový motocykl, který se upraví nejprve o nezbytné věci: závodní kapoty, ochranné prvky, vhodné pneumatiky a odstranění silniční výbavy.

Pokud začínáte a nechcete hned investovat velké částky, není potřeba mít motorku první sezonu připravenou jako závodní speciál. Začněte jezdit, zjistěte, zda vás okruh opravdu baví, a další úpravy přidávejte podle toho, co vás začne při jízdě omezovat.

Nejdříve si vyberte způsob pořízení

Než začnete nakupovat díly, rozhodněte se, zda přestavíte vlastní silniční motorku, koupíte již hotový stroj, nebo si okruhovou motorku nejprve pronajmete. Každá možnost má své výhody i nevýhody.

Přestavba vlastní silniční motorky

Motorka s SPZ umožňuje přijet po vlastní ose, zajezdit si na okruhu a potom pokračovat v jízdě. V případě pádu na okruhu ale budete řešit, jak motorku dopravit domů, protože se může poškodit například nádobka na brzdovou kapalinu nebo prodřít víko motoru.

Motorku s SPZ můžete přivézt na vozíku a v případě pádu ji zase naložit a odjet domů. Koupíte si okruhové kapoty a před okruhovým dnem motorku vždy přestavíte na okruhovku, ale přestavba i s přezutím pneumatik zabere pomalu půl dne a postupem času vás to může přestat bavit.

Výhodou je, že v případě pádu většinou neřešíte opravy blinkrů, zrcátek, světel a hlavně originálních drahých kapot. Nevýhodou zůstává čas potřebný k opakovanému přestavování a skutečnost, že silniční díly stále vozíte s sebou.

Stavba z lehce poškozené motorky

Na základní úpravy může být i lehce padlá silnice, protože potřebujete maximálně podvozek, kapoty, pancéřové hadice a přepákování, což kromě podvozku není tak velká investice.

Stavět z dobře položeného základu je docela fajn. Víte, co tam dáváte, a dobře znáte kondici stroje. Rozhodně nedoporučuji stavět z nepojízdného šrotu, protože to zabere tolik času a peněz, že to přestane bavit každého.

U lehce havarované motorky je ale nutné pečlivě ověřit stav rámu, vidlic, kol, motoru a převodovky. Největší chybou je koupit levný základ, u kterého se později ukáže, že vyžaduje kompletní repas.

Koupě hotové okruhovky

Hotová okruhovka bývá často v lepším stavu než lehce bouraná silniční motorka a může stát méně než samotné díly potřebné k přestavbě. Přepákování, řídítka, kapoty, pancéřové hadice, filtr, power commander, výfuk, řazení a podvozek mohou samostatně vyjít na značnou část ceny celého motocyklu.

Koupit hotový motocykl se jeví jako finančně dobrá alternativa, protože často kupujete pod cenou samotných dílů. Velkou výhodou je, že bývá mnohem lépe vybavený a může mít rychlořazení, přepákování, power commandery, laděné výfuky včetně svodů a další doplňky.

Rizikem je, že motorka může mít hodně za sebou. Počítejte raději s tím, že po koupi budete dělat repas tlumičů, převodovky nebo novou spojku. Rám může být poškozený a nemusí fungovat podvozek, přičemž oprava stojí nemalé peníze.

Do koupi hotové okruhovky bych se nebál jít, pokud znáte její historii a technický stav. Pokud je to možné, vezměte s sebou někoho znalého a ověřte, co se s motocyklem skutečně dělo.

Pronájem jako první krok

Pokud plánujete pouze tři nebo čtyři víkendy za sezonu, nemusíte mít vlastní motorku. Pronájem může být způsob, jak si jízdu na okruhu vyzkoušet a teprve potom se rozhodnout, zda chcete vlastní stroj.

Vlastní je ale pro mnoho jezdců praktičtější, protože si motorku nastavíte podle sebe, znáte její stav a nemusíte řešit omezení spojená s půjčeným motocyklem.

Co potřebujete pro začátek

U amatérského okruhového ježdění není cílem okamžitě vytvořit závodní speciál. Zaměřte se na věci, které jsou běžně používané pro hobby jízdu a které vám ulehčí život, zvýší odolnost motorky a zpříjemní ovládání.

Do začátku stačí odstrojit motorku od zbytečností, koupit okruhové kapoty, upravit převod, pořídit slicky, stojany a nahříváky. Postupem času vás začnou limitovat stupačky a budete muset investovat do přepákování.

Další úpravy jsou pro začátečníka v podstatě zbytečné. Začněte kroužit a zjistěte, zda vás to opravdu baví, stáhněte si do mobilu laptimer a pomalu začněte zrychlovat.

První úprava: odstranění silniční výbavy

U okruhové motorky se odstraňují světla, zrcátka, blinkry, registrační značka a sériové kapoty. Pryč by měly jít i oba stojánky, což podle pravidel hobby ježdění není vždy nutné, ale je to lepší kvůli volnosti náklonu a také proto, že nevozíte zbytečná kila.

Při demontáži věnujte pozornost kabeláži. Odpojené konektory a vodiče je nutné zaslepit a pořádně zajistit, aby nikde neplandaly a nemohly se dostat do pohyblivých nebo horkých částí motocyklu.

U sériové motorky si všechny demontované díly uložte. Originální kapoty, světla a zrcátka mohou zůstat zachované pro případný návrat motocyklu do silničního provozu nebo pro pozdější prodej.

Závodní kapoty

Výměna kapot by měla být první větší úpravou. Originální kapoty je velmi rozumné sundat a uložit, protože při pádu bude mnohem levnější rozštípat závodní lamináty než sériové plasty.

Motorka se sériovými díly se také obvykle lépe prodává. Závodní kapotáž má méně dílů, bývá uchycena rychloupínacími šrouby a umožňuje snadnější montáž a demontáž při čištění nebo opravách.

Proč použít laminát

Laminát je oproti karbonu výrazně levnější a pro amatérské okruhové ježdění obvykle dostačuje. Úspora oproti sérii je udávána přibližně 8-10 kg u laminátu a přibližně 11-12 kg u karbonových kapot.

Zbavíte se světel, zrcátek, blinkrů a dalších zbytečných dílů. Laminát, natož karbon, je výrazně lehčí než sériový plast.

Ochranné části kapotáže

Některé části kapotážových setů plní také důležitou ochrannou funkci. Jde především o nádrž, respektive její kompletní kryt, a karbonové krytky obou boků motoru a zadní kyvné vidlice.

Pravidla pro okruhové ježdění mohou vyžadovat uzavřený prostor neboli vanu pod motorem. Při závadě a případném úniku oleje z motoru se olej zachytí ve vaně a neuniká na trať.

Příprava kapot

Kapotáž je stavebnice skládající se z několika dílů, které do sebe musejí zapadat a vytvořit jednotný celek. Vždy si vše, co budete montovat, důkladně prohlédněte a připasujte díly k sobě.

Do naznačených otvorů vyvrtejte díry nejprve menším vrtákem, čímž zabráníte poškození kapotáže. Poté změřte průměr rychloupínáku a použijte o něco větší vrták, kterým již předvrtané díry dovrtáte.

Na vnitřní díl kapotáže přijde nanýtovat další část rychloupínáku, tedy matice s plechem a dříkem. Před zasunutím plechu si znovu připasujte již vyvrtanou vnější část kapotáže a vyvrtejte stejný otvor pro průchod rychloupínáku.

Do dvou malých otvorů vyvrtejte díry o průměru zvolených nýtů pro upevnění plechu s dříkem. Jakmile máte vyvrtáno, zasunete nýty a nýtovacími kleštěmi plech přinýtujete.

Montáž kapot

Nejprve z motorky opatrně sundejte všechny kapotáže, zrcátka, blinkry a světla. Kabeláž zaslepte a zajistěte stahovacími páskami.

Vzduchové roury obmotejte páskou v místě, kde se zasouvají do rámu motocyklu. Páska slouží jako silentblok mezi rámem a vzduchovou rourou, proto dbejte na dostatečnou tloušťku obmotání.

Kryt nádrže přetáhněte přes originální nádrž a v určených místech vyvrtejte otvory podle originálních šroubů. Nádrž před montáží důkladně oblepte páskou, aby nedošlo k poškození laku.

Do nejhlubšího místa spodního dílu vyvrtejte otvor pro speciální výpustný šroub. Spodní klín oblepte žáruvzdornou fólií tak, aby nezasahovala do otvoru výpustného špuntu.

Vrchní díl kapotáže nasuňte z přední části motocyklu na vzduchové roury, z levé a pravé strany jej přichyťte rychloupínáky a z horní části přišroubujte k držáku přístrojů. Nakonec přišroubujte plexi.

Zadní díl nasuňte na zadní podsedlový rám, přišroubujte originálními šrouby a přicvakněte plastovými špunty. Přední blatník upevněte k držáku přední vidlice originálními šrouby.

Ochrana motoru a kyvné vidlice

Karbonové kryty motoru a kyvné vidlice pomáhají omezit poškození drahých částí při sklouznutí po asfaltu. U krytu alternátoru naneste na karbonový kryt ve třech bodech silikonový lepicí tmel s tepelnou odolností až 260 ºC a kryt přiložte na originální víčko motoru.

U krytu startéru, snímače pickup a krytu spojky se odšroubují dva originální šrouby držící víčko motoru, přiloží se karbonový kryt a celek se dotáhne originálními šrouby.

Při montáži krytů kyvné vidlice povolte přepákování, zadní blatník, brzdovou hadici a vodicí plast řetězu. Kryty následně přiložte zprava a zleva, nasuňte na zadní kyvnou vidlici a v příslušných bodech dotáhněte stahovacími páskami.

Lepení krytů kyvné vidlice silikonem se nedoporučuje, protože by při případném čištění mohlo dojít k poškození kyvné vidlice.

Padací protektory neboli padáky

Na okruhovou motorku padáky určitě patří. Pokud se motorka pouze sklouzne po asfaltu, mohou ochránit kapotáže, víko motoru a omezit odření rámu.

Pokud motorku pošlete do kačírku, padák nemusí pomoci téměř ničemu, ale při běžném sklouznutí může výrazně omezit rozsah škod. Padací protektory nejsou zárukou, že motorka zůstane bez poškození.

Montáž padáků

Padáky se montují přímo na rám v místech, kde je uchycen motor. U některých typů je nutné v kapotáži vyvrtat otvor v místě, kde bude protektor uchycen.

U některých motocyklů stačí povolit jeden šroub, nahradit ho šroubem z padákové sady a montáž je hotová. Existují také sady s okem, které lze přišroubovat místo části protektoru a použít je k upevnění motocyklu při převozu na vozíku.

Rizika padáků na silnici

U motorky určené výhradně na okruh jsou padáky jednoznačně užitečné. U motocyklu používaného na běžné silnici je nutné zvážit také riziko zachycení padáku o překážku.

Padáky jsou často zašroubovány v rámu nebo v bloku motoru. Při pádu, kdy se motorka padákem zachytí, může dojít k vytržení části bloku motoru nebo k deformaci rámu.

Závodní přepákování

Sériové přepákování je pro okruhové ježdění velice rychle nevyhovující. Sériové stupačky bývají nízko, neumožňují nastavení a mohou omezovat motorku při větším náklonu.

Sklápěcí stupačky mohou při pádu skřípnout nohu nebo se zaseknout ve špatné poloze. Na jejich spodní straně bývá hlásič náklonu, který můžete při jízdě na okruhu obrousit nebo může motorku rozhodit.

Sériové přepákování a stupačky většinou neposkytují žádné nebo jen minimální možnosti nastavení vzdáleností a úhlů pro jízdní komfort, snazší řazení a brzdění.

Výhody závodního přepákování

Závodní přepákování umožňuje několik variant nastavení. Jezdec si může nastavit stupačku do ideální polohy podle své výšky, délky nohou a jízdního stylu.

Stupačka je pevná a nesklápí se. Může částečně fungovat jako padací protektor, chránit další části motocyklu a omezit riziko skřípnutí nohy pod motorkou při pádu.

Závodní stupačky jsou výše nebo více vzadu, nemají hlásič náklonu a poskytují větší prostor pro náklon. Závodní přepákování je také výrazně lehčí než sériové.

Výhodou je možnost otočit řazení a nastavit polohu řadicí páčky. Obrácené řazení znamená, že se první rychlostní stupeň řadí nahoru a vyšší kvalty dolů.

To oceníte především na výjezdech z levotočivých zatáček, ve kterých potřebujete zařadit vyšší rychlost a nechcete strkat nohu pod stupačku.

Montáž přepákování

Před demontáží sériového přepákování odmontujte sklápěcí boční stojánek. U okruhové motorky není stojan potřeba a jeho odstranění uvolní prostor i sníží hmotnost.

Sundejte kryt hnacího kolečka. Na okruhovou motorku jej už nemusíte vracet, protože se v něm mohou ukládat nečistoty z řetězu a bez krytu se lépe kontroluje čistota i případné problémy.

Demontujte tyč řazení, řadicí páčku a následně celé přepákování. Nové závodní přepákování by mělo přesně sedět na sériové závity a součástí bývají pevnostní šrouby.

Veškeré šrouby kromě kónických podlepte závitovým lepidlem kvůli velkým vibracím, které do přepákování přecházejí. Šrouby následně dotáhněte momentovým klíčem na hodnotu určenou v manuálu.

Namontujte řadicí páčku a novou kratší tyč řazení, která umožní obrácené řazení. Řadicí páčka má několik možností nastavení a pomocí pravolevého závitu lze upravit její přesnou výšku.

Výchozí polohu stupaček a řadicí páky zvolte doma v garáži. Jemné doladění zvládnete až na závodní dráze.

Ovládací páčky

Brzdové a spojkové páčky patří mezi spotřební materiál na okruhu. Při každém menším pádu může dojít k jejich zlomení nebo ohnutí.

Páčky vybavené pružinou se při havárii vyhnou až o 80°, takže ve spojení s ohebným kloubem je výrazně menší pravděpodobnost jejich zlomení.

Montáž páček

Montáž samotných páček je otázkou několika okamžiků. Povolíte původní uchycení páčky, vyměníte páčku za novou a opět ji stáhnete šroubem.

Nastavení páček obstarává mechanismus s krkem páčky o 0,5 mm v celkovém rozsahu až 8 cm. Takový rozsah nemusí využít každý jezdec, ale pro různé velikosti rukou může být užitečný.

Krátké, nebo dlouhé páčky

Volba délky je především otázkou vkusu. Na okruhu má většina jezdců dlouhé páčky, zatímco krátké páčky se často volí z estetických důvodů.

Pro okruhy se používá vysvětlení, že delší páčka umožňuje vyvinout do brzdy větší sílu, protože poskytuje větší páku. Jednoznačné pravidlo pro všechny jezdce ale neexistuje.

Brzdy, pneumatiky a převod

Motorka musí mít brzdy, pneumatiky, řetěz a kapaliny v dobrém technickém stavu. Před každým okruhovým dnem je potřeba zkontrolovat, zda nejsou opotřebované destičky, poškozené hadice, povolené spoje nebo znečištěné provozní kapaliny.

Pro začátek se používají pancéřové brzdové hadice, vhodné brzdové destičky a pneumatiky určené pro okruhové použití. Slicky, stojany a nahříváky patří mezi běžné vybavení pokročilejšího okruhového ježdění.

Jednou z jednoduchých úprav je změna převodu, například přidání tří zubů dozadu. Konkrétní převod ale závisí na motocyklu, okruhu a způsobu použití.

Motor a podvozek

U začátečníka není potřeba výrazně zvyšovat výkon motoru. Motorka, kterou máte, je pravděpodobně schopna zajet mnohem lepší časy, než jaké budete jezdit na začátku.

Velkou výhodou stavby ze silniční motorky je, že většina těchto strojů má ideální vůle v motoru a motor může vydržet několik sezon na okruhu.

Podvozek začněte řešit až ve chvíli, kdy přesně víte, co vás na sériovém nastavení omezuje. U koupené okruhovky je nutné počítat s možností repase tlumičů a dalších motorových nebo převodových komponent.

Nevyplatí se hned investovat do drahých úprav, pokud ještě neumíte využít sériové možnosti motocyklu. Nejdříve se zlepšujte v jízdě a teprve potom upravujte části, které skutečně brání dalšímu zrychlení.

Držák přístrojů a racingová sedačka

Duralový držák přístrojů přišroubujte k originálním úchytům na rámu motocyklu originálními šrouby. Přístroje, například tachometr a otáčkoměr, následně přiložte do určených montážních otvorů a dotáhněte originálními šrouby.

Racingovou sedačku tvoří laminátová skořepina, speciální pěna a duralové držáky. Duralové držáky přišroubujte k zadnímu podsedlovému rámu v určených místech a z horní strany přiložte a přišroubujte sedlo.

Oproti silničnímu sedlu je racingová sedačka jednodušší, lehčí a vhodnější pro stabilní pozici těla při brzdění a průjezdu zatáčkami.

Co s sebou na okruh

Základem je motorka v dobrém technickém stavu a bezpečné vybavení. Potřebujete helmu, rukavice, bundu a kalhoty, ideálně kevlarové nebo kožené moto oblečení, a obuv s vyztuženými kotníky.

Hodí se také nůžkový stan, židle, oblečení na převlečení, ručník, sprchový gel, základní nářadí, náhradní popruh a prostředky pro zajištění motocyklu.

Na okruh můžete přijet autem s motorkou na vleku nebo motocykl přepravit na vozíku. Pokud používáte vozík, musí mít dostatečnou nosnost, pevné kotevní body a stabilní nájezdovou rampu.

Bezpečný převoz motorky na vozíku

Základem úspěšného převozu je vhodný vozík, bezpečná nájezdová rampa, kvalitní upínací popruhy a správně zvolené kotevní body.

Výběr vozíku a vybavení

Nejpohodlnější je speciální přívěsný vozík na motorku, který má ližinu nebo žlab pro kola, pevné kotevní body a často také držák nebo doraz předního kola.

Motorku lze převážet také na klasickém přívěsném vozíku, ale v takovém případě je nutné věnovat větší pozornost opoře kol a protiskluzovému povrchu.

Před naložením ověřte nosnost přívěsu a jeho maximální povolenou hmotnost. Počítá se samotná motorka i další náklad, který na vozíku převážíte.

Pro stabilní upevnění se běžně používají čtyři popruhy, dva vpředu a dva vzadu. Potřebujete pevnou nájezdovou rampu, kvalitní upínací popruhy s ráčnou, pevné kotevní body, doraz nebo držák předního kola, měkké upínací smyčky a protiskluzovou podložku.

Nakládání

Nájezdová rampa musí být dostatečně široká, pevná a bezpečně zajištěná proti sklouznutí. Čím menší úhel nájezdu vytvoříte, tím snadnější bude dostat motorku nahoru.

Pokud s nakládáním nemáte zkušenosti, nesnažte se vše zvládnout sami. Druhý člověk může motorku jistit z opačné strany a výrazně snížit riziko pádu.

Pokud si nejste jistí, bezpečnější je motorku na vozík vytlačit s pomocníkem. Nakládání pomocí motoru vyžaduje citlivou práci se spojkou a plynem.

Upevnění motocyklu

Po naložení umístěte motorku rovně ve směru jízdy a přední kolo usaďte do držáku nebo opřete o pevný doraz. Kolo se nesmí během přepravy volně stáčet ani posouvat dopředu a dozadu.

Vpředu veďte dva popruhy od pevných konstrukčních částí motocyklu, například vhodného místa na rámu nebo spodních brýlí vidlice, šikmo dolů ke kotevním bodům vozíku.

Popruhy utahujte postupně a střídavě z obou stran, aby motorka zůstala rovně. Přední odpružení je vhodné mírně stlačit, nikoliv však stáhnout až na doraz.

Dva přední popruhy samy o sobě nestačí. Zadní část motorky upevněte dalšími dvěma popruhy k pevným částem, například k podsedlovému rámu nebo vhodným držákům stupaček spolujezdce.

Zadní popruhy obvykle nemusí být utažené tak výrazně jako přední. Jejich úkolem je především omezit boční a podélný pohyb zadní části motocyklu.

Čemu se při upevnění vyhnout

Popruhy nikdy neveďte přes plastové kapotáže, blinkry, zrcátka, brzdové hadice nebo jiné citlivé části. Pozor také na ostré hrany, které mohou popruh během cesty prodřít.

Nevhodné je jednoduše přehodit kurt přes sedlo. Popruh může klouzat a poškodit potah. Na místech, kde by mohl poškodit lak nebo jiný povrch, použijte měkké smyčky nebo ochrannou podložku.

Motocykl nemá být během přepravy opřený o boční nebo hlavní stojan. Má být upevněný ve vzpřímené poloze pomocí přepravního systému a popruhů.

Kontrola před jízdou

Uchopte motorku a zkuste s ní mírně zahýbat. Správně upevněný motocykl se nemá samostatně kývat nebo posouvat, ale měl by se pohybovat společně s vozíkem.

Zkontrolujte všechny ráčny, háky a kotevní body. Volné konce popruhů zajistěte, aby za jízdy nevlály a nemohly se dostat k vozovce nebo kolům přívěsu.

Po prvních několika kilometrech zastavte na bezpečném místě a zkontrolujte napnutí všech popruhů i polohu motorky. Při delší cestě kontrolu zopakujte také na dalších zastávkách.

Jízda s přívěsem a vykládání

Přívěs s motorkou mění chování automobilu. Souprava je těžší, delší a jinak reaguje při brzdění i průjezdu zatáčkami.

Jezděte plynule, dodržujte větší odstup a vyhýbejte se prudkým změnám směru. Před cestou ověřte pravidla a rychlostní limity platné pro danou jízdní soupravu.

Při vykládání motorka postupně ztrácí oporu, jak povolujete popruhy, a může se snadno převrátit. Nejbezpečnější je, když ji během uvolňování popruhů přidržuje druhá osoba.

Následně připravte a zajistěte rampu a motocykl pomalu sveďte dolů. Právě při nakládání a vykládání je motorka nejvíce ohrožena pádem.

První jízda na okruhu

Začátečníci jezdí ve skupině podle své rychlosti a zkušeností. Nemusíte se obávat, že budete překážet nebo že nebudete vědět, kdy vyjet.

Při příjezdu postavte zázemí, zastavte se u organizátorů, vyřiďte administrativu, absolvujte technickou přejímku a rozpravu. Potom můžete vyjet v klidu, s respektem a bez stresu.

Nejdříve se seznamte s tratí, pravidly a chováním ostatních jezdců. Poslouchejte rady instruktorů, kteří vám mohou vysvětlit začátky, svézt se s vámi a upozornit na chyby.

Nemyslete si, že budete lámat rekordy hned první den. Učte se plynulost, správnou stopu, brzdné body a práci s plynem. Teprve potom má smysl řešit, zda vás motorka technicky omezuje.

Kdy investovat do dalších úprav

Rozhodnutí o dalších úpravách by mělo vycházet z vašich zkušeností, nikoli pouze z katalogu závodních dílů. Pokud zatím nedokážete využít možnosti sériového podvozku, motoru a brzd, drahé komponenty vás samy o sobě nezrychlí.

Začněte základními úpravami, pravidelně kontrolujte technický stav a sledujte své časy pomocí laptimeru. Jakmile začnete jezdit rychleji a přesněji, poznáte, zda potřebujete podvozek, rychlořazení, jiný převod nebo přesnější nastavení ergonomie.

Pokud chcete racingové vybavení, počítejte s tím, že může stát nesmyslné peníze. Zároveň ale není nutné do motorky hned nacpat statisíce, protože u hobby ježdění je důležitější spolehlivost, bezpečnost a dostatek času na trati.

tags: #jak #postavit #okruhovou #motorku