Hlavy na Jávě obrácené: ostrov chrámů, sopek a živých tradic

Jáva je ústředním, největším a nejobydlenějším ostrovem Indonésie, který spojuje kulturní dědictví, aktivní sopky, tropickou přírodu, výraznou kuchyni a tradice každodenního života. Není to místo pro ležérní dovolenou u bazénu, ale ostrov pro cestovatele, který chce zážitek, je ochotný za něj něco obětovat a touží poznávat historii, přírodu i místní obyvatele.

Najdete zde největší buddhistickou stavbu světa, hinduistické chrámy, krátery sopek, sirná jezera, rýžové terasy, vodopády, horské národní parky, jižní pláže i města plná života. Jáva je ostrov pro toho, kdo chce zážitek, ne jen odpočinek.

Proč jet na Jávu

Stále aktivní sopky, nikam nespěchající obyvatelé a kouzlo zdejší kuchyně vám nabídnou dokonalou pozvánku, proč se na tajemný ostrov v Indonésii vydat. Jáva poskytuje velice atraktivní směs kulturního dědictví, gastronomie, adrenalinového dobrodružství a tradic.

Najdeš tu věci, které jinde na světě nemají obdoby: východ slunce nad chrámem Borobudur, kdy se z ranní mlhy postupně vynořují stovky kamenných stúp, nebo modré plameny síry v kráteru sopky Ijen, které se dají vidět prakticky jen tady. K tomu sytě zelená krajina, vlídný a usměvavý národ a kuchyně, která chutná úplně jinak než vše, co znáš z Evropy.

Z Jávy si neodvezeš opálení, ale silné vzpomínky a pocit, že jsi byl někde opravdu daleko, a to nejen geograficky. Jáva, stejně jako sousední ostrov Bali, je ideálním místem, který vám poskytne alespoň malý vzorek celého souostroví.

Jáva v kostce: poloha, obyvatelé a historie

Jáva je jeden z hlavních ostrovů Indonésie, kde najdeme i indonéské hlavní město Jakartu. Leží jihovýchodně od Sumatry, je to pátý největší ostrov Indonéské republiky a třináctý největší na světě. Žije na něm více než polovina obyvatel země, konkrétně cca 150 milionů lidí.

Území Jávy je obýváno třemi hlavními etnickými skupinami: Javánci, kteří tvoří většinu populace, Sundy a Madurci. Majoritním náboženstvím na ostrově je islám. Na ostrově Jáva je více než 90 % lidí muslimů. Některé části jižní části Jávy jsou však silně římskokatolické a buddhistické.

Jáva je rozdělena do čtyř provincií + dva autonomní regiony: Východní Jáva, Centrální Jáva, Západní Jáva a Banten + Jakarta a Yogyakarta. Jáva je politickým a ekonomickým srdcem Indonésie.

Objevené pozůstatky Homo erectus neboli „jávského muže“ naznačují, že ostrov byl obydlen již před více než 800 000 lety. Jáva byla prvním místem, kde byl tento vývojový druh člověka objeven, a to konkrétně v roce 1891.

Indičtí obchodníci začali přicházet v 1. století našeho letopočtu a s nimi na Jávu zavál i vliv hinduismu. Říše Madžapahit/Majapahit byla založena na východní Jávě v roce 1293, tu pak čekal však úpadek na počátku 16. století, kdy vznikla muslimská království.

V roce 1619 ovládla Batavii, dnešní Jakartu, Nizozemská Východoindická společnost a rozšířila v regionu svůj vliv. Až do 40. let 20. století, kdy byla Jáva okupována Japonskem, zde vládli Nizozemci. V roce 1949 se Jáva stala součástí nově ustavené nezávislé Indonéské republiky.

Sedm důvodů, proč Jávu navštívit

1. Kulturní dědictví a starobylé chrámy

Ostrov Jáva je duchovním srdcem muslimské Indonésie. Nebyla ale muslimská vždy, a tak zde najdeme nespočet hinduistických a buddhistických chrámů. Zažijete tak na ostrově úžasné příklady sakrální architektury.

Jáva byla už odedávna historickým centrem souostroví. Králové, sultáni, vyznavači hinduismu, buddhismu, animismu i islámu - ti všichni si tu nechali postavit chrámy, paláce i místa odpočinku, z nichž některé se dodnes aktivně využívají.

Borobudur

Cestovatelským cílem číslo jedna je určitě Borobudur, největší buddhistický chrámový komplex na světě, postavený v 9. století. Pro krásné sochy a reliéfy byl areál zapsán na seznam UNESCO. Největší buddhistická stavba na světě je zkrátka povinnou zastávkou každého turisty na Jávě.

Tento obří památník či chrám, chcete-li, najdeme asi 40 km severozápadně od Yogyakarty. Komplex Borobudur dokonale kombinuje symbolické formy stúpy, buddhistické pamětní mohyly obvykle obsahující svaté relikvie, chrámové hory a mandaly, mystického buddhistického symbolu vesmíru.

Borobudur byl postaven mezi roky 778 a 850 n. l. za vlády dynastie Sailendra. Asi od roku 1000 však byl pohřben pod sopečným popelem a zarostlý navíc bujnou vegetací, dokud jej v roce 1814 neobjevil anglický guvernér Thomas Stamford Raffles.

Borobudur, postavený z šedého sopečného kamene, má tvar stupňovité pyramidy se třemi hlavními úrovněmi - čtvercovou základnou, střední úrovní pěti čtvercové terasy a horní úroveň tří kruhových teras - celkem devět menších částí. Střed, 35 m nad základnou, sestává z velké samostatné stúpy.

Památka byla v roce 1991 zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO. V současné době bývá někdy Borobudur pokryt sopečným popelem z nedalekého vulkánu Merapi. Tato šedá pokrývka dodává místu tajemnou atmosféru, bohužel ale tím také chrám poškozuje.

Nejlepší je ubytovat se přímo vedle komplexu Borobudur, ráno si přivstat a dorazit k chrámu ještě před východem slunce. Z chrámových teras uvidíte východ slunce a užijete si krásné panorama hor a sopek kolem chrámu.

Vstup je řízený a počet návštěvníků na horní terasy omezený, takže lístek a případný východ slunce si zajisti dopředu. Orientační vstupné je vyšší než u běžných památek, ber to jako jednu z hlavních položek rozpočtu.

Prambanan

Dalším neuvěřitelným místem ostrova je hinduistický chrámový areál Prambanan. Komplex z 9. století se skládá ze třinácti velkých chrámů. Prambanan je jedním z největších hinduistických chrámů v jihovýchodní Asii a největším hinduistickým chrámovým komplexem v celé Indonésii.

Tento kulturní a architektonický poklad byl postaven v 9. století. Samotný chrám Prambanan je komplex skládající se z 240 chrámů. Všechny zmíněné chrámy tvoří archeologický park Prambanan a turisté jej navštěvují většinou v kombinaci s výše uvedeným komplexem Borobudur.

Hinduistické chrámy jsou zdobeny reliéfy znázorňujícími indonéskou verzi eposu Rámajána, které jsou mistrovskými díly kamenných řezeb. Od roku 1991 je komplex zapsán na Seznam světového dědictví UNESCO.

Tuto jedinečnou památku najdeme zhruba 20 km od Yogyakarty a 50 km od Borobudur. Podvečer, kdy se věže barví do oranžova, je tu nejhezčí. Od května do října během úplňku zde můžete vidět představení Rámájanského baletu.

Kraton, Taman Sari a další památky

Ukázkou dalšího architektonického slohu je Královský komplex Kraton ve městě Yogyakarta, který je v současnosti sídlem sultána. Palác nám představuje příklad typického javánského umění a architektury.

Tento kdysi nádherný park s paláci, bazény a vodními cestami, postavený v letech 1758 až 1765, fungoval jako zábavní a zároveň odpočinková zóna sultána a jeho doprovodu. Sloužil však i jako úkryt či meditační zóna.

Areál byl poškozen Diponegorovou válkou na Jávě v 1. polovině 19. století a následně zemětřesením v roce 1865, ale byl postupně obnoven. Uprostřed labyrintu malých uliček se nachází unikátní podzemní mešita s centrálním atriem pod širým nebem.

2. Sopky, národní parky a přírodní scenérie

Na ostrově Jáva se nacházejí aktivní sopky a národní parky. Mísí se zde tedy jedinečná geologická scenérie s divokou přírodou plnou exotických rostlin a zvířat.

Ostrov je prošpikovaný sopkami a východy slunce jsou tak neuvěřitelná podívaná. Ať už budete na ostrově kdekoli, téměř vždy se vám naskytne pohled na některou z mnoha javánských sopek tyčících se v dáli.

V jejich kráterech nebo okolí často bývají modravá jezera, horké prameny nebo naleziště síry. Přívalové deště a horské prameny vytvořily majestátní vodopády, od kterých nebudete chtít odejít a kde se můžete nerušeně vykoupat.

Na ostrově je jedenáct národních parků. Mezi nejznámější národní parky patří například národní park Bromo Tengger Semeru nebo Gunung Halimun Salak. Systém národních parků i zde chrání jedinečnou biodiverzitu a ekosystémy ostrova.

Bromo a národní park Bromo Tengger Semeru

Turistickou atrakcí číslo jedna je rozhodně stále aktivní sopka Mount Bromo, která je součástí národního parku Bromo Tengger Semeru. Bromo se nachází v provincii Východní Jáva, v srdci národního parku Bromo Tengger Semeru.

Národní park Bromo Tengger Semeru ustavený v roce 1982 je největší vulkanickou oblastí v regionu a pokrývá obrovskou plochu 800 km2 v centru Východní Jávy. Srdcem parku je rozhodně hora Semeru, aktivní sopka a nejvyšší vrchol ostrova, která se tyčí do výšky 3 676 m n. m.

Národní park Bromo Tengger Semeru je se může pochlubit unikátním písečným mořem v délce 10 km, ze kterého vyrostly čtyři nové sopečné kužely. Těmito sopečnými kužely jsou hora Batok (2 470 m), hora Kursi (2 581 m), hora Watangan (2 661 m) a hora Widodaren (2 650 m).

Bromo je ve skutečnosti obrovský kráter, který kulminuje ve výšce 2329 m a jehož průměr dosahuje 800 m. Je stále aktivní, nepřetržitě o sobě dává vědět alespoň kouřem, jeho poslední erupce byla v roce 2015.

Malá vesnice Cemoro Lawang je výchozím bodem pro všechny výlety a túry za poznáním hory Bromo. Nachází se na hřebeni caldery Tengger a nabízí úchvatný výhled.

Užít si můžete trek na východ slunce na aktivní sopku Mount Bromo. Oblast národního parku je unikátní tím, že je zde hned několik sopek. Ty se nacházejí v obrovském kráteru Tenggers, jehož dno je z části vyplněno velkým písečným polem.

Se svým bílým dýmem, vycházejícím z kráteru, a s menší sopkou Batok, která leží přímo před ním, je Bromo jedno z nejfotogeničtějších míst v Indonésii. Je to jedno z mála míst, kde se můžete podívat přímo na kráter vulkánu.

Nejhezčí výhled je za východu slunce, kdy sluneční paprsky sopku pomalu osvětlují. Na kraj kráteru se jezdí terénními džípy uprostřed noci, aby člověk stihl východ slunce nad kouřícím kuželem.

Každý rok, mezi červnem a červencem, se zde koná hinduistický festival Yadnya Kasada, který pořádá Tengger, jedna z posledních hinduistických etnických skupin na Jávě. Tengger je etnická komunita žijící po staletí v okolí hory Bromo tradičním způsobem a zdejší krajinu považují za posvátnou.

Merapi

Nejaktivnější sopkou Indonésie je pak pravděpodobně Mount Merapi nedaleko města Yogyakarta. Naposledy o sobě dala vědět v roce 2018. Sopka Merapi se nachází v centrální části Jávy, konkrétně asi 55 km severně od Yogyakarty.

Merapi neboli „Ohnivá hora“ se tyčí do výšky 2 911 m a má strmé svahy s bujnou vegetací na svých spodních úbočích. Je to nejaktivnější z necelých 130 aktivních sopek v celé Indonésii.

Téměř polovina erupcí Merapi byla doprovázena pyroklastickými proudy neboli nuées ardentes, což jsou oblaka přehřátých plynů a žhnoucích pevných částic. Série erupcí sopky na konci roku 2010, která zahrnovala pyroklastické proudy, pak zabila desítky lidí, desítky dalších zranila a tisíce lidí donutila k evakuaci oblasti.

Kawah Ijen

Jedním z nejzajímavějších míst, které můžeme v Indonésii navštívit, je východní část ostrova Jáva, kde z Indického oceánu vyrůstá 2799 m vysoká sopka Kawah Ijen. Na Jávě je přesně 121 sopek.

Jedna z nejzajímavějších je Kawah Ijen, kde se nachází největší sirné jezero. Sopka Kawah Ijen je především známa díky těžbě síry. V kráteru sopky se nachází nejkyselejší jezero na Zemi obsahující kyselinu sírovou.

Každý den před úsvitem vyráží od úpatí této sopky desítky nosičů s bambusovými koši, jejichž cílem je dno kráteru, ve kterém se nachází drahocenná síra. Společně s nimi se jednoho dne do kráteru vydávám i já.

V 5 hodin ráno, ještě za tmy, vstávám a za svitu hvězd pomalu stoupám z malé osady Pultiding směrem do míst, kde tuším vrchol. První část vede tropickým pralesem po široké písčité cestě.

Po půl hodině chůze již potkávám první drobné chlapíky v otrhaných tílkách a jednoduchých pryžových žabkách vracející se z kráteru s plnými koši zářivě žluté síry. Po chvíli se mezi stromy objevuje stanoviště v polovině výstupu, které slouží jako překladiště nákladu.

Pomalu se rozednívá a moje cesta pokračuje měsíční krajinou podél svahů Kawah Ijenu na okraj kráteru. Celou dobu se kochám neopakovatelnými výhledy na sopky Gunung Merapi a Gunung Raung na obzoru a náhorní plošinu Ijen pode mnou.

To však prudce kontrastuje s okrajem kráteru Kawah Ijen. Kvůli jedovatým výparům, které z aktivní sopky neustále stoupají, a občasným erupcím je její vrchol a okolní svahy plné mrtvých stromů a staré lávy, která společně s kousky síry křupe a rozpadá se pod nohama.

Z okraje kráteru se naskýtá neopakovatelný pohled. Hluboko pode mnou je blankytně modrá plocha největšího sirného jezera na světě. Vedle něj si někde v oblaku jedovatých výparů představuji místo, kde se láme síra.

Strmou stezkou opatrně slézám do kráteru aktivní sopky. Úzká kamenitá stezička ujíždí pod nohama. 300 m hluboko přímo pode mnou, někde uprostřed hustého dýmu, je můj cíl.

Dno kráteru připomíná peklo. Vedle jezera horké kyseliny se v dýmu jedovatých zplodin snaží asi dvacet nosičů v nelidských podmínkách nalámat holýma rukama a pomocí železných tyčí vulkanickou síru.

Několikrát musí svou práci přerušit. To když se vítr otočí a je třeba se ukrýt před štiplavým dýmem stoupajícím ze země. Namísto respirátorů se nosiči chrání skousnutým šátkem mezi zuby.

Po naložení nákladu do košů následuje povinná pauza na cigaretu, prohodit pár slov s kamarády, náročný výstup ke hraně kráteru a sestup zpět do osady pod sopkou.

Zkouším jeho koše s 80 kg nákladem chvíli nést, ale již po pár metrech se celá 4 km dlouhá cesta zpět do osady zdá být jako něco nemožného. Mnoho nosičů však tuto cestu absolvuje každý den až 5x.

Za 1 kg nákladu pak v osadě pod sopkou dostávají od překupníků 300 rupií, asi 0,5 Kč. Díky tomu se zde každý den lopotí až okolo 300 pracovníků, z nichž tomu nejstaršímu je více než 70 let.

Na Jávě se modré plameny síry objevují za tmy před úsvitem. U kráteru se kvůli sirným plynům nosí maska a je nutné respektovat pokyny průvodců. Sopky jsou živé a stav se může měnit.

Dieng Plateau, vodopády a pobřeží

Náhorní plošina Dieng je místem, kde můžete zažít nezapomenutelný východ slunce. Když se první sluneční paprsky začnou prodírat skrze mraky, na horizontu se objeví několik majestátních sopek.

Dieng Plateau je náhorní plošina s nejstaršími chrámy na ostrově, barevnými jezery a sirnými prameny, vysoko v horách a mimo hlavní turistický nával.

Osobně mám velmi ráda oblast Baturaden, kde se na úpatí sopky Slamat nacházejí desítky vodopádů. Mezi místa mimo hlavní proud patří také vodopád Tumpak Sewu na východě, široká podkova vodopádů v zelené soutěsce.

Pokud preferujete pláže a koupačky v oceánu, jsou vám k dispozici pobřeží nejen na Jávě, ale i na přilehlých a mnohdy neobydlených ostrůvcích v okolí. Pláže a útesy na jižním pobřeží představují divokou stranu Jávy obrácenou do Indického oceánu.

Vlny na jižním pobřeží jsou velmi silné a koupat se můžete jen na vybraných plážích. Jižní pláže ostrova jsou pro změnu zasvěcené surfingu.

3. Kouzlo javánské kuchyně

Indonéská kuchyně je plná pro nás exotických chutí. Je bohatá a rozmanitá. Jávská kuchyně je levná, výrazná a je škoda ji minout.

Indonéskou specialitou je pokrm nesoucí název nasi goreng, což znamená „restovaná rýže“, na kterou se položí smažené vejce, přidá se zelenina a nějaký druh masa nebo krevety. Ochucené je vše sladkokyselou omáčkou.

Uvidíte-li v jídelníčku mie goreng, je to to samé, jen místo rýže dostanete nudle. Další typickou specialitou je tzv. sate, grilované maso na špejli podávané s arašídovou omáčkou.

Vegetariánské gado-gado, směs zeleninového salátu, fazolí, špenátu, bambusových klíčků a opět s arašídovou omáčkou potěší i ty, kteří preferují masové pokrmy. Máte-li rádi polévky, jistě vás osloví soto, tradiční indonéská vývarová polévka s masem a zeleninou.

Pokrm vyrobený z fermentovaných sójových bobů, tempeh, který je známý i u nás, je velice oblíbený i v Indonésii. Indonésie je známá i pěstováním kávy, zde nazývanou Kopi Jawa. Ochutnejte i místní ovocné džusy.

Místní podniky zvané warung jsou jistota: domácí jídlo za pár korun, kde jí místní. Tam chutná nejlíp a nejlevněji. Pozor na pálivost. Místní jídlo bývá výrazně ostřejší, než jsi zvyklý.

Když nechceš pálivé, řekni to dopředu slovem tidak pedas, ne pálivé. Drž se podniků, kde se jídlo připravuje čerstvé a je velký obrat.

Syrovou zelenině a ledu z neznámého zdroje se zpočátku raději vyhni, než si žaludek zvykne. Voda z kohoutku není pitná, používej balenou.

Oblíbila jsem si ta opravdová vesnická jídla, která ve městech už téměř neochutnáte. Například orestované papájové květy, chlebovník vařený v kokosovém mléce a tradiční „dobrůtky“ z trhu, jako je oslazená strouhaná kasava vařená v banánových listech nebo kynuté knedlíčky plněné mungo fazolkami.

Pro gurmány ostrov skýtá také mnohé pochutiny, mimochodem už jste někdy ochutnali guláš z jackfruitu?

4. Přátelští a pohostinní obyvatelé

To nejkouzelnější na Jávě jsou její obyvatelé. Indonésie je nejlidnatější muslimskou zemí. Javánci jsou známí pro svou přátelskou a usměvavou tvář.

Pohostinnost mají zakořeněnou ve svých tradicích, a tím i kultuře. Pravděpodobně se setkáte na svých cestách s jejich pozváním na čaj, nebo dokonce na jídlo.

Místní hodně cestují, a tak buďte připraveni i na pokus o rozhovor s vámi. Připravte se na cestovatelské zážitky, ve kterých budou hrát jednu z hlavních rolí i místní lidé.

Na západní standardy jsem mohla rovnou zapomenout. Svým způsobem jsem si toto místo během šesti týdnů natolik zamilovala, že jsem se tam po své stáži v Íránu opět vrátila.

Pokud bych však měla porovnat mentalitu lidí na vesnici, kde žiji, berou tu život mnohem pohodověji. Rádi se smějí, veselí a nestydí se. Základem společnosti je komunita, na introvertství se tu moc nehraje.

Velmi důležitá je také hierarchie - je rozdíl, jestli jste prvorozené dítě, nebo třeba čtvrté. Náboženství, zde konkrétně islám, prostupuje každodenními aktivitami a pro Indonésany je například koncept ateismu naprosto neuchopitelný.

Lidé zde mají málo, ale ani příliš neočekávají. Nemají potřebu hnát se za kariérou; pro mnohé je cílem mít rodinu a dokázat ji uživit. Osobní sny, touhy nebo radosti často zůstávají stranou.

Místní komunita se umí semknout, na nic nejste sami. Pokud máte malé dítě, nejbližší okolí vám rádo pomůže.

Místní jsou velmi přátelští, a i když si jdeme posedět na jídlo s dětmi, snadno se stane, že nám někdo z místních nabídne, že se o děti postará, abychom se mohli v klidu najíst.

5. Adrenalin v horách i oceánu

Ostrov Jáva není jen o historii, kultuře a náboženství. Je to moderní část Indonésie, kde si užijete i adrenalinové dobrodružství.

Při treku místní přírodou nezapomeňte foťák. Užít si můžete trek na východ slunce na aktivní sopku Mount Bromo.

Indonésie je jednou z nejvyhledávanějších oblastí pro potápění. Naskytne se vám zde nádherný pohled na podmořský korálový svět.

V oblasti města Bandung si můžete užít canyoning, u Yogyakarty pro změnu paragliding, nebo dokonce i bungee jumping. Zkombinujte poznávání kultury s některým ze sportů a dostanete ideální prázdninový mix.

6. Tradiční javánské divadlo, tanec a hudba

V Indonésii jsou tradiční tance uměleckým vyjádřením historie, legend, symboliky a duchovnosti ostrova. Tance jsou nedílnou součástí javánského dědictví.

Nezúčastnit se některého z představení místních tanců by tak byla zásadní chyba. Například tanec wayang kulit je formou stínového divadla, který vypráví příběhy z hinduistické Rámájany.

Vždy je směsí hudby, tance, a hlavně poučení. Stejně tak můžete navštívit představení tance ludruk nebo wayang golek.

Na chvíli vás přenesou do náboženských tradic, budete prožívat příběhy dávných hrdinů a necháte se unášet místní hudbou. Představení jsou vždy plná složitých gest a pohybů těl.

7. Batika, řemesla a zakořeněné tradice

Jáva je srdcem Indonésie. Prolínají se zde tradice navázané na tři nejvýznamnější náboženství souostroví: islám, hinduismus a buddhismus.

Ta se odrážejí nejen v architektuře, ale například i v kulinářství, lidových řemeslech, lokálních festivalech, procesí, oblečení, hudbě a tanci. Místní batika, tradiční barvení látek, je zapsána na seznam UNESCO.

Výroba ručně malované batiky je úžasná podívaná. Technika tradiční batiky se tu předává po staletí.

Nejraději mám „obyčejný“ život místních. Učit se, jak se z kokosových listů pletou „košíčky“, které se později plní rýží, jak se vyrábí ruční batika, nebo pozorovat, jak lidé lezou na kokosové palmy nebo sbírají rýži.

Zbožňuji tu tradiční Indonésii, která je stále neovlivněná turismem. Komunita, pestrost, respekt, jednota, hrdost.

Yogyakarta: kulturní srdce Jávy

Yogyakarta je spolu s městem Surakartou kolébkou civilizace na Jávě. Právě toto město bylo sídlem moci, která vytvořila v minulosti již zmíněné nádherné chrámy Borobudur a Prambanan.

Dodnes je město jedním z předních kulturních center celé Indonésie. Pro program kolem chrámů je nejpraktičtější základna v Yogyakartě, odkud máš na dosah Borobudur i Prambanan a zároveň živé město s ubytováním v každé cenové hladině.

Během procházky po Yogyakartě nemůžete minout ikonickou Malioboro Street, zejména shopaholici si zde přijdou na své. Ale je to také ideální místo pro posezení nad něčím dobrým a setkáním se s přáteli či seznámení se s jinými turisty.

Ve městě naleznete také dílny místních původních řemesel jako například batiky či wayangu, speciální loutky. Při vaší procházce po Yogyakartě se rozhodně zastavte také u chrámu v Sansibari, který je umístěn nebo chcete-li pohřben 5 m pod zemí.

Zajímavou zastávkou je také muzeum Ullen Sentalu, které bylo otevřeno v roce 1997 a shromažďuje četné historické královské artefakty. Milovníkům přírody nabízí okolí města úchvatnou jeskyni Jomblang.

Těm, kterým láska k místu prochází žaludkem, je zde například Gudeg - pokrm s kořeny právě v Yogyakartě vás jistě zaujme. Zapít jej pak můžete zdejším tradičním kořeněným bylinným nápojem Jamu.

Pokud si naopak od městského ruchu chcete odpočinout, zvolte jednu ze zdejších pláží, jmenujme například Parangtritis, Drini, Sundak, Kukup či Krakal.

Jakarta, Bogor a města Jávy

Jakarta

Hlavní město Indonésie je Jakarta, která je zároveň i tím největším městem tohoto státu. V posledních několika desetiletích se Jakarta začala proměňovat v moderní město, ale zároveň si uchovává duch minulých dob.

Vedle vysokých mrakodrapů často stojí koloniální stavby postavené evropskými kolonizátory. Ve městě je několik zajímavých muzeí, orchidejová zahrada a mimo jiné i druhá nejvyšší mešita na světě, Istiqlal.

Jakarta je obří megalopole nacházející se na severozápadě Jávy. Metropolitní oblast zahrnující širší okolí města je domovem pro více než 32 milionů obyvatel.

I v důsledku toho se město potýká s poměrně velkým znečištěním, dalším jeho problémem je pak postupné potápění se. Jakarta je křižovatkou nejen obchodní, ale i kulturní a gastronomickou.

Mezi místa, která byste rozhodně během vašeho poznávání Jakarty neměli opominout patří: Istiqlal, náměstí Merdeka, Kota Tua, Glodok, Jembatan Kota Intan, Taman Mini Indonesia Indah, Dufan Ancol či muzeum Wayang.

Bogor

Nedaleko Jakarty se nachází méně známé, avšak zajímavé město Bogor, které je proslavené svým prezidentským palácem a botanickou zahradou, která je největší v Indonésii.

Bogorská botanická zahrada se nachází ve městě Bogor a rozkládá se na ploše asi 87 ha s působivým prezidentským palácem. Na pozadí se tyčí hora Salak a areál se může pochlubit více než 400 druhy palem, 5 000 stromy a domem orchidejí obsahující 3000 odrůd.

Záznamy ukazují, že Bogorská botanická zahrada má 3 504 druhů rostlin, 1 273 rodů ve 199 rodinách. Bogorské zahrady dnes fungují jako výzkumné centrum pro taxonomii a využití rostlin.

Od centra Jakarty je Bogor vzdálen zhruba 60 km. Populární je rovněž jako kulinářská destinace a místo, kde si můžete nechat levně ušít kabelky, baťohy nebo boty.

Kdy na Jávu jet

Na Jávě, ostatně jako v celé Indonésii, panují dvě roční období - sucha a deště. Období sucha začíná v květnu a trvá do září, kdy začínají občasné přeháňky.

Suché období, květen až září, je ideál: méně srážek, jasnější obloha, lepší výhledy na sopky a chrámy a schůdnější treky. Vrchol sezony je červenec a srpen.

Období dešťů, listopad až březen, přináší vlhko, časté přeháňky a sopky často schované v mracích. Treky jsou kluzké a východy slunce nejisté. Zato je zeleň nejsytější a turistů míň.

Osobně preferuji období dešťů. Zatímco dopoledne jsou horká a na slunci se i spálíte, déšť přichází až v odpoledních hodinách.

Nejde na to spoléhat stoprocentně, ale po většinu dnů platí, že se obloha začne zatahovat kolem oběda a první kapky spadnou kolem 2. hodiny odpoledne. Pokud tedy přivstanete, stihnete se vrátit z výletu předtím, než vůbec začne pršet.

Nejdeštivější měsíce jsou leden a únor. Období sucha má naopak každý den slunečný a teploty ve velkých městech na severním pobřeží, jako jsou Jakarta nebo Semarang, dosahují až 33 °C.

Kvůli vysoké vlhkosti a téměř nulovému vánku se připravte, že poledne budou nesnesitelná a na výlety byste měli vyrazit buď brzo ráno, anebo později odpoledne.

Přechodné měsíce, duben a říjen, jsou kompromis: ještě snesitelné počasí a nižší nával. Když ti to termíny dovolí, miř na červen až září.

Počítej s tím, že vysoko v horách u sopek bývá i v suchu chladno a nad ránem zima. Většina cestovatelů proto volí měsíce, kdy se tato období lámou, a přijíždí v březnu/dubnu, anebo říjnu/listopadu.

Jak dlouho zůstat

• 5 dní: základna v Yogyakartě, Borobudur za východu slunce, Prambanan a den ve městě. Solidní ochutnávka, ale jen okolí jedné oblasti.
• 7 dní: přidej Dieng Plateau nebo jednu z východních sopek a nech si víc prostoru na přesuny a přírodu.
• 10 až 14 dní: velký okruh napříč ostrovem, Yogyakarta s chrámy, Bromo i Ijen, vodopády a pobřeží. Teprve takhle Jávu vidíš celou.

Java je velká a její vrcholy jsou rozeseté daleko od sebe. Pamatuj, že přejezdy jsou dlouhé a samy ukrojí dny, takže nabitý okruh za týden nedává smysl.

Jak se na Jávu dostat

Do Jakarty, která leží na Jávě a je hlavním městem Indonésie, se pohodlně a rychle dostanete jedině letadlem. Z Česka se na Jávu létá vždy s jedním nebo více přestupy, přímý spoj neexistuje.

Obvyklé jsou přestupy v Dauhá, Dubaji, Istanbulu nebo Singapuru. Celková doba cesty bývá kolem osmnácti až dvaceti čtyř hodin podle spojení.

Hlavní vstupní brána je letiště v Jakartě, kód CGK, odkud se pokračuje vnitrostátně. Pro program kolem chrámů je praktičtější přílet rovnou do Yogyakarty, letiště YIA, ušetříš dlouhý přejezd z Jakarty.

Východ ostrova, tedy sopky Bromo a Ijen, bývá napojen přes Surabayu. Vnitrostátní lety mezi velkými městy jsou levné a šetří hodiny na silnici.

Jestli míříte na Bali, ale nechtěli byste se ochudit o Jávu, můžete z Denpasaru na Bali přeletět například do Yogyakarty a prozkoumat historické chrámy v okolí, nebo přejet autobusem do východní Jávy, kde byste rozhodně neměli vynechat jezero Ijen.

Doprava po ostrově

Jáva je obrovská a doprava je tu hlavní logistická výzva celé cesty. Počítej s ní jako se samostatnou položkou programu, ne jen s přesunem mezi body.

Vlaky

Oproti ostatním indonéským ostrovům je Jáva protkaná sítí železnic, které se klikatí ničím nenarušenou krajinou i mezi kaskádovitými rýžovými políčky.

Nejen že si budete moct užít pohled na buvoly pasoucí se u řeky, ale taky komfort, za který byste v Česku dost připlatili. Vlaky jsou na Jávě překvapivě dobré, pohodlné a spolehlivé, hlavně na delší trasy mezi velkými městy.

Doporučuji vyhnout se těm nejlevnějším vlakům, kde se v šesti lidech mačkáte na malém prostoru a nepohodlných stolicích. Pokud jste vyšší než 165 cm, je tato možnost také passé.

Trochu dražší vlaky označené jako executive jsou úplně jiná písnička. Polohovatelné sedačky, velký prostor na nohy a někdy dostanete i polštářky.

Zabalte s sebou mikinu, protože klimatizace nastavená na mrazivé teploty nebývá nic příjemného. Na druhou stranu se můžete zahřát horkou čokoládou, kávou nebo jinými pochutinami, které ve vlaku servírují.

Jízdenky kupujte zavčas, klidně i dva měsíce dopředu. Na Jávě nejezdí tolik vlaků, takže se rychle zaplní. Lístky můžete koupit na nádraží, anebo ještě lépe on-line na Traveloka.

Lístky se dají koupit online přes oficiální appku KAI Access nebo na nádraží u přepážky, na oblíbené trasy v sezoně se vyplatí kupovat dopředu, protože se vyprodávají.

Autobusy, shuttle busy a auta

Autobusová doprava je levná, ale neskutečně zdlouhavá a nepohodlná. Dálkovými autobusy tedy jezděte jen v těch nejkrajnějších případech, nebo pokud přejíždíte z jednoho ostrova na druhý.

Oproti vlaku máte minimální prostor pro nohy, nepohodlné sedačky, kolony, a řidiči, kteří nepřetržitě troubí, vás unaví natolik, že druhý den téměř celý prospíte.

Shuttle busy jsou taky známé jako „travel“. Dostanou vás snad na všechna místa po ostrově a využijete je hlavně, pokud se vydáváte do odlehlejších míst poblíž větších měst.

Půjčení aut doporučuji jen Asií ošlehaným řidičům. Jezdí se vlevo, doprava je hustá a kvůli všudypřítomným motorkám se vám mimo dálnice nepovede jet rychleji než 60 km/h.

Vlastní řízení nedoporučujeme. Provoz je hustý, chaotický a styl jízdy jiný než u nás. Místo pronajmutí auta si můžete objednat auto s řidičem.

Motorky, taxi a aplikace

Na Jávě vlastní každá rodina několik motorek, proto není časté, že by si je někdo pronajímal. Na turistických místech, jako je město Yogyakarta, se už ale tomuto cestovatelskému trendu přizpůsobili.

S motorkami se dostanete všude, buďte ale opatrní. Nehody jsou tu na denním pořádku.

Ve velkých městech běžně narazíte na taxíky, které přivoláte mávnutím. Mezi nejlepší taxi agenturu patří Blue Bird, kde máte jistotu, že řidič použije taxametr.

Ve většině velkých měst najdete pohodlnější a levnější varianty k taxi. Grab i gojek nabízí přepravu sdíleným autem, autem, anebo na motorce, což ocení hlavně jednotlivci.

Taxi přes aplikaci Grab nebo Gojek je po městě nejjednodušší a nejlevnější. Stáhni si appku ještě doma a propoj kartu, cena je daná dopředu a nemusíš smlouvat.

Kde bydlet

Pro program kolem chrámů je nejpraktičtější základna v Yogyakartě, odkud máš na dosah Borobudur i Prambanan a zároveň živé město s ubytováním v každé cenové hladině.

Pro východní sopky se přespává blízko Bromu v horských vesnicích, Cemoro Lawang, a u Ijenu v oblasti Banyuwangi nebo Bondowoso, kde se vyráží na noční výstupy.

Vyber ubytování podle toho, co máš v plánu druhý den ráno, protože výstupy na sopky začínají uprostřed noci a dlouhý přejezd před nimi nechceš.

Klimatizace a moskytiéra jsou v nížinách příjemné, v horách naopak oceníš teplou deku.

Kolik cesta stojí

Jáva patří k levnějším dálkovým destinacím, jakmile se tam jednou dostaneš. Hlavní náklad je letenka z Evropy a delší transfery po ostrově.

Na místě je to ale výrazně levnější než Evropa: jídlo v místních podnicích vyjde na pár desítek korun, ubytování ve středním standardu na pár stovek za noc, doprava přes Grab je za pár korun.

U turistických památek se ceny pro cizince mohou vyšplhat i přes 500 Kč, například Borobudur nebo Prambanan. Hlavní jednorázové výdaje jsou vstup na Borobudur a výstupy na sopky s průvodcem a džípem.

Ušetříš tím, že jíš v místních warung, jezdíš vlakem místo vnitrostátních letů tam, kde to dává smysl, a výlety sdílíš ve více lidech. Ceny si vždy ověř aktuální, mění se.

Vízum, peníze a praktické informace

Vízum a vstupní podmínky

Bezvízový styk pro české občany skončil se znovuotevřením indonéských hranic a v blízké době se žádné změny neplánují. To znamená, že v každém případě potřebujete vízum.

Pro cesty na méně než 30 dnů je nejsnadnější tzv. visa on arrival, VoA, které si můžete vyřídit buď online před cestou, e-VoA, anebo po příletu na místě. Visa on arrival můžete jednou prodloužit, čímž se dostanete na 60 dnů.

Ověřte si, jestli je vaše příletové letiště na seznamu těch, kde můžete získat vízum na příletu. Aktuální vízové podmínky a platnost pasu je nutné před cestou ověřit, protože podmínky se mění.

Nevyplatí se také překračovat platnost vašeho víza a zůstávat v zemi déle, než máte povolené. Také pamatujte, že den příletu a odletu se započítává do povolených 30 nebo 60 dnů.

V roce 2024 je kromě víza potřebné také celní prohlášení, které vyřešíte online až 3 dny před odletem a vyplněné zdravotní prohlášení, také řešíte online.

Nezapomeňte si před cestou vyřídit kvalitní cestovní pojištění.

Peníze

V Indonésii nezaplatíte jinak než indonéskými rupiemi, IDR. Pokud nemáte Revolut kartu, kterou byste si nabili korunami nebo jinou měnou a na Jávě z ní potom v bankomatech pohodlně vybírali rupie, doporučuji zvolit kombinaci karta + hotovost.

Směnárny bez problémů najdete ve větších městech a bankomaty prakticky na každém rohu, v odlehlejších místech to bude přinejmenším na každé benzince.

Bankomaty sem tam nějakou kartu sežerou, proto si jich na cestu vemte raději hned několik. Na trzích, v warung a na venkově potřebujete hotovost. Měj vždy nějakou rupii u sebe.

Bezpečnost, zdraví a kulturní ohleduplnost

• Hygiena jídla a vody: pij balenou vodu, vyhni se ledu z neznámého zdroje a syrové zelenině na začátku.
• Sopečná aktivita: u kráteru Ijen se nosí maska kvůli sirným plynům a je nutné respektovat pokyny průvodců.
• Doprava: silnice jsou přeplněné a styl jízdy divoký, sám neřiď.
• Komáři: používej repelent a kryj se večer.
• Slunce: tropické slunce pálí silně, k tomu vysoká vlhkost, proto pij hodně, používej krém a klobouk.
• Kulturní citlivost: Jáva je převážně muslimská, u mešit a chrámů se hodí zahalená ramena a kolena, slušné chování a respekt k místním zvykům.

Jazykem je indonéština, Bahasa Indonesia, místně jávština. V turistických místech se anglicky domluvíš, mimo ně omezeně. Pár základních slov potěší.

Zásuvky jsou typu C a F, stejné jako u nás, adaptér nepotřebuješ. Platby kartou jsou možné ve městech a hotelech, na trzích, v warung a na venkově potřebuješ hotovost.

Spropitné není povinné, ale drobné za dobrou obsluhu a průvodcům u sopek se hodí. Internet zajistí levná místní eSIM nebo SIM karta s daty. Pokrytí ve městech je dobré.

Pro koho je Jáva vhodná

Java sedne cestovateli, který chce zážitek a je ochotný za něj něco obětovat: dlouhý let, ranní budíčky a tropické vedro. Skvěle se hodí pro milovníky přírody a sopek, fanoušky historie a chrámů a pro lidi, kteří mají Bali a chtějí přidat něco autentičtějšího a méně objeveného.

Páru na dobrodružnou cestu i sólo cestovateli. S malými dětmi je třeba program upravit a sopky brát s rezervou, noční výstupy pro ně nejsou.

Kdo hledá ležérní dovolenou u bazénu, bude spokojenější jinde. Java je o objevování, ne o nicnedělání.

Proč může dávat smysl průvodce

Java je nádherná, ale logisticky náročná destinace. Vzdálenosti jsou obrovské, přejezdy dlouhé, doprava chaotická a klíčové zážitky jako východ slunce nad Bromem nebo modré plameny na Ijenu stojí a padají s načasováním a místní znalostí.

Na vlastní pěst nad tím strávíš spoustu energie už doma plánováním a na místě řešením, jak se kam dostat a v kolik vyrazit. Pokud tohle nechceš řešit a radši se soustředíš na zážitek, dává smysl poznávací zájezd s průvodcem a malou skupinou.

Někdo, kdo Jávu zná, vyřeší dopravu, načasování výstupů i vstupy a provede tě tak, abys neztrácel čas a viděl i místa mimo hlavní proud.

Co si před cestou pohlídat

• Miř na suché období, květen až září.
• Na hlavní program kolem chrámů počítej aspoň pět dní a na sopky přidej další.
• Vstup na Borobudur a výstupy na sopky si zajisti dopředu.
• Na dopravu po ostrově stáhni Grab a appku KAI Access na vlaky.
• Počítej s dlouhými přejezdy.
• Pij balenou vodu, kryj se před sluncem a respektuj místní zvyky.

tags: #hlavy #na #jawe #obracene