Cyklostezka Černava pod Šumavy Kovářov: propojení Schwarzenberského kanálu s Bavorskem

Nový úsek cyklotrasy u Rosenauerova pomníku poblíž Stožce propojuje cyklotrasu vedoucí podél Schwarzenberského kanálu s bavorskou částí Šumavy nedaleko Haidmühle. Cyklisté se tak mohou dostat od Lipenské přehrady přes Česko a Rakousko až na německou stranu Šumavy.

Nově otevřená část na české straně měří přibližně půl kilometru a společně s navazujícím úsekem v Bavorsku vytváří spojení o celkové délce 1,1 kilometru. Díky němu se Rosenauerova cyklostezka prodlužuje o další desítky kilometrů a vede již třemi státy.

Nové přeshraniční propojení u Stožce

V oblasti Rosenauerova pomníku u Stožce vznikla nová půlkilometrová spojnice vedoucí až ke státní hranici. Podobně dlouhou stezku vybudovali také v Bavorsku. Cyklisté tak mohou projet od Lipenské přehrady podél Schwarzenberského kanálu až na německou stranu Šumavy.

Cyklisté se nově dostanou po nové trase od Rosenaurova pomníku poblíž Stožce na Prachaticku na bavorskou část Šumavy u Haidmühle. Umožní to cyklotrasa, která českou a bavorskou síť stezek pro cyklisty propojuje.

„Od památníku se dalo pokračovat podél kanálu další desítky kilometrů, teď je trasa propojená i na bavorskou stranu. To znamená, že se dá dojet až do Haidmühle,“ upřesnil ředitel NP Šumava Pavel Hubený.

„Takzvaně na papíře vypadá tato propojka na české a bavorské straně Šumavy jako drobnost, ale z pohledu komplexního propojení území a cyklomobility je opravdu důležitá. A je to další krok k tomu, aby návštěvníci vnímali Šumavu jako jedno pohoří, kde není hranice,“ poznamenal Hubený.

Parametry nové trasy

Dnes otevřená nově vybudovaná část propojky měří půl kilometru. Její výstavba stála 1,2 milionu korun.

Nový úsek cyklotrasy na území Národního parku Šumava sice není nějak dlouhý, jedná se o necelý půl kilometr, ale dá se označit za strategicky významný.

Celkové náklady na výstavbu cyklotrasy se štěrkovým povrchem v celkové délce 470 metrů dosáhly 1 179 573,68,- Kč vč. DPH. Projekt byl ze 70% spolufinancován z programu Podpory obcí v národních parcích Státním fondem životního prostředí ČR.

Napojení na Schwarzenberský kanál

Cyklotrasa podél Schwarzenberského kanálu bývá označována jako nejdelší rovinka na Šumavě. Od Rosenauerova pomníku nedaleko Stožce až k rozvodí na Růžovém vrchu na pravé straně Lipenské přehrady měří přes 44 kilometrů.

Část cyklotrasy prochází územím Rakouska. Cyklostezka vede kromě Česka a Německa také přes Rakousko.

„Až do letošního roku tato cyklotrasa končila právě u pomníku geniálního stavitele Josefa Rosenauera, který na přelomu 18. a 19. století větší část Schwarzenberského plavebního kanálu vybudoval. Odtud na státní hranici s Bavorskem je to jen necelý půl kilometr. Dalších zhruba 650 metrů chybělo k napojení na cyklotrasy vedoucí k Haidmühle, Frauenbergu a také na Třístoličník,“ vysvětluje mluvčí Správy NP Šumava Jan Dvořák.

„Na německé straně vybudovali před lety propojku Bavorské státní lesy a proznačila ji obec Haidmühle. Na naší straně ji Správa NP Šumava zprovoznila jako oficiální turistickou trasu a cyklotrasu letos. Díky tomu se Rosenauerova cyklostezka prodlužuje o další desítky kilometrů a navíc prochází již třemi státy,“ doplňuje mluvčí.

Nová propojka o celkové délce 1,1 kilometru tak cyklisty dostane z Česka k zajímavým bavorským cílům, jako je třeba nádrž Kreuzbachklause, k ikonickému Třístoličníku a zokruhuje trasu z Haidmühle přes Nové Údolí.

Rosenauerova cyklostezka ve třech státech

Na německé straně vybudovaly před lety propojku Bavorské státní lesy a vyznačila ji obec Haidmühle. Na naší straně ji Správa Národního parku Šumava nyní zprovoznila jako oficiální turistickou trasu a cyklotrasu.

Díky tomuto spojení mohou cyklisté pokračovat z české části Šumavy do Bavorska a využít síť tras vedoucích směrem k Haidmühle, Frauenbergu a Třístoličníku. Trasa zároveň umožňuje zokruhovat výlet z Haidmühle přes Nové Údolí.

Část trasy vede přes Rakousko, takže propojení Schwarzenberského kanálu s Bavorskem zahrnuje území tří států. Pro návštěvníky to znamená možnost plánovat delší přeshraniční výlety bez nutnosti vracet se ke stejné hranici.

Kam lze z nové propojky pokračovat

Haidmühle a Frauenberg

Nové propojení navazuje na cyklotrasy vedoucí k Haidmühle a Frauenbergu. Z české strany se tak otevírá přístup k bavorské síti cyklotras a k dalším výletním cílům v Bavorském lese.

Třístoličník

Jedním z nejvýraznějších cílů, ke kterým lze z propojení pokračovat, je Třístoličník. Nový úsek tak spojuje trasu podél Schwarzenberského kanálu s náročnějšími horskými výjezdy v bavorské části Šumavy.

Nádrž Kreuzbachklause

Mezi zajímavé bavorské cíle dostupné po navazujících trasách patří také nádrž Kreuzbachklause. Nová propojka umožňuje zařadit tento cíl do delšího přeshraničního cyklistického výletu.

Pravidla při jízdě přes hranici

Správa Národního parku Šumava propojila Rosenauerovu cyklostezku v oblasti Stožce s Bavorskem. V hlavní sezoně na těchto místech působí společné hlídky tuzemských a bavorských strážců, ke kterým se občas připojují i policisté.

Turisty i cyklisty upozorňují, že na mezinárodních trasách musí počítat s rozdílnými pravidly v jednotlivých státech. Rozdíly se netýkají jen ochrany přírody, ale také bezpečnostních prvků a pravidel pro cyklisty.

„Třeba cyklistických helem. V Německu jsou pouze doporučené, na české straně je povinnost helmu do osmnácti let používat,“ vypíchl jeden z rozdílů mluvčí klatovské policie Michal Schön.

Například v Německu je na rozdíl od tuzemska u cyklistů určitá tolerance alkoholu. Na rozdílná pravidla upozorňují hlavně během prázdnin společné hlídky.

„Řekl bych, že se situace hodně zlepšuje. Lidé si výlety plánují a tím pádem si zjistí pravidla, která v dané oblasti platí,“ míní vedoucí Informační a strážní služby Stožec z NP Šumava Jaroslav Koranda.

Budoucí přeshraniční propojení

Podobné napojení cyklostezek by chtěly oba parky vybudovat například mezi Strážným na jihu Šumavy a Philippsreutem. Dodnes tam vedou historické přeshraniční cesty.

Celý přilehlý region patří u cyklistů mezi nejvyhledávanější. Nová propojka u Stožce tak zapadá do širší snahy o propojení cyklistické infrastruktury na české a bavorské straně Šumavy.

Trasa z Černé v Pošumaví podél Lipna

Jedním z možných nástupních míst pro cyklovýlet v širším okolí je Černá v Pošumaví. Následující úsek vede kolem Lipenské přehrady přes Kyselov, Přední Zvonkovou, Nové Chalupy, Novou Pec a Horní Planou zpět do Černé v Pošumaví.

Trasa vede kolem Schwarzenberského kanálu a nabízí možnost odbočky na Pestřický vrch ve výšce 842 metrů nad mořem, odkud je krásný výhled. Možná je také odbočka v délce přibližně tří kilometrů po modré turistické značce na Stitlerovu vyhlídku.

Na trase se nachází také možnost využít přívoz přes Lipno. Oblast kolem nádrže tak umožňuje kombinovat cyklistickou jízdu s přejezdem přes vodní plochu.

Lipenská magistrála

Lipenská magistrála je cyklotrasa na levém břehu jezera, která spojuje hlavní turistická centra oblasti. Přibližně 60 % trasy vede po zpevněných asfaltovaných silnicích a 40 % po lesních nebo polních cestách.

Náročnost trasy je lehká. Vhodný typ kola je silniční nebo trekkingový. Trasa je vhodná pro rekreační cykloturisty a také rodiny s dětmi.

V lesních úsecích se někdy musí kolo vést. Na některých úsecích, například u chráněného území Čertova stěna, je nutné kolo vést.

Průběh Lipenské magistrály

Trasa začíná v Nové Peci a vede po značené cyklistické trase číslo 33 do Horní Plané a dále do Černé v Pošumaví. Odtud pokračuje po cestě lesy a loukami přes Milnou do Frymburku.

Frymburk navazuje na Lipno nad Vltavou. Ve Slupečné není značení zcela jasné, proto je třeba stále sledovat směr jezera.

V Lipně nad Vltavou je možnost navštívit krytý bazén. Kolem přehradní nádrže se jede po lesní cestě vltavským údolím do Loučovic.

Asi 7 kilometrů za Čertovou stěnou je cílové místo ve Vyšším Brodě. Celková délka této trasy z Nové Pece do Vyššího Brodu činí 58,5 kilometru.

Zajímavosti podél Lipenské magistrály

• Horní Planá: Muzeum rodný domek Adalberta Stiftera, kostel sv. Markéty, kaple Dobrá Voda, písečná pláž a převoz na druhou stranu Lipenského jezera.
• Hůrka a Černá v Pošumaví: výhledy na jezero, pláže, koupání a kempy.
• Milná: soukromá sklářská huť, kde je možné pozorovat výrobu skla.
• Frymburk: převoz přes jezero, stanoviště výletní lodi a hotel s menším aquaparkem.
• Lipno nad Vltavou: jachetní přístav Marina Lipno, výletní lodě, krytý plavecký bazén a lipenská přehrada s elektrárnou.
• Čertova stěna: přírodní chráněný útvar tvořený skalní stěnou z obrovských balvanů.
• Vyšší Brod: cisterciácký klášter s prohlídkami, poštovní muzeum, vodácké kempy a místo, odkud vodáci vyplouvají na Vltavu.

Cykloturistika na Šumavě

Cyklotrasy na Šumavě nabízejí řadu možností, kam vyrazit za krásami Národního parku či chráněných rezervací. Nabízejí jak brutálně náročná stoupání, tak i pohodové, převážně rovinaté úseky pro rodiny s dětmi či méně zdatné cyklisty.

S rozmachem elektrokol se však již výkonnostní rozdíly víceméně stírají. Šumava se tak dá na kole projet cyklisty všech výkonnostních i věkových kategorií.

Šumava se táhne podél hranic s Rakouskem a německým Bavorskem v délce přibližně 190 kilometrů. Vzhledem k tomu, že se na Šumavě rozprostírá Národní park a řada přírodních rezervací, je potřeba mít na paměti a především respektovat, že řada míst je cyklistům nepřístupná.

Přesto nabízí celou řadu cyklotras, které návštěvníky dovedou do nádherných zákoutí s nedotčenou přírodou. Přestože se zde najdou rovinaté či mírně kopcovité cyklotrasy vhodné pro hobíky či rodiny s dětmi, jsou zde trasy především kopcovité s dlouhými, prudkými stoupáními.

Pro představu můžeme zmínit šestikilometrové stoupání z Hamrů k Černému jezeru, během něhož nastoupáte přes 500 výškových metrů, výšlap na Poledník z Modravy či od Prášil, na Boubín a další dominanty Šumavy.

Další cyklotrasy v okolí Šumavy

Okruh kolem Jezerní slati

Okružní trasa okolo Jezerní slati je vedená po vrstevnicích a je vhodná pro začátečníky. Nabízí klidnou jízdu kolem přírodních krás Jezerní slati s možností pozorování místní flóry a fauny.

Startuje se v Kvildě. V mikroregionu Šumava - Západ, kam patří Sušice, Prášily, Železná Ruda, Hamry, Modrava a obě Kvildy, jsou stovky kilometrů dobře značených cyklotras různé náročnosti.

Výlet z Kvildy k pramenům Vltavy

Výlet z Kvildy zahrnuje návštěvu pramenů Vltavy, zaniklých obcí Knížecí Pláně a Bučiny, procházky po náhorních pláních a panoramatické výhledy z Černé hory.

Prameny Vltavy, zaniklé obce Knížecí Pláně a Bučina, magický odlehlý kraj na náhorních pláních Šumavy i vyhlídky z Černé hory na Šumavu, Bavorský les a za pěkného počasí i na Alpy, to všechno můžete vidět a poznat při výletu do srdce Šumavy jižně od Kvildy.

Vchynicko-tetovský kanál

Při procházce nebo projížďce kolem Vchynicko-tetovského kanálu můžete obdivovat unikátní vodní dílo a naučit se něco o historii plavení šumavského dřeva na naučné stezce.

Unikátní vodní dílo sloužilo v minulosti pro plavení šumavského dřeva. Dnes je Vchynicko-tetovský kanál hlavně oblíbeným místem výletníků.

V jeho okolí vede zajímavá naučná stezka, která vás seznámí s bohatou historií této technické památky. Procházka nebo projížďka klidným údolím řeky Vydry vás zavede do nejmalebnějších míst Šumavy.

Šumavská cyklomagistrála

Šumavská cyklomagistrála je jediná cyklostezka v Národním parku Šumava, dlouhá 25 kilometrů, spojující místa jako Gerlova Huť, Nová Hůrka, Prášily a Srní.

Javornické okruhy

Javornické okruhy na Pošumaví nabízejí sítě mountainbikových a cykloturistických tras pro milovníky jízdy ve volném terénu s technickými pasážemi i pro cykloturisty a rodiny s dětmi.

Javornické okruhy jsou síť mountainbikových a cykloturistických tras v nádherné a člověkem relativně málo dotčené oblasti Javornického masivu.

Cyklostezka u Sušice

Cyklostezka u Sušice prochází přírodním parkem Kochánov a na trase jsou instalovány informační tabule. Trasa je dlouhá 20 kilometrů a je ideální pro poznávání místní přírody a historie.

Farmářská stezka u Sušice vede územím přírodního parku Kochánov. Na trase je sedm informačních tabulí a výchozím bodem jsou Petrovice u Sušice.

Amálino údolí

Naučná stezka do Amálina údolí vede skrze nejvýznamnější zlatonosný revír předhusitských Čech a je doplněna informačními tabulemi o historii dolování zlata od 14. do 20. století.

Naučná stezka do Amálina údolí vás provede jádrem nejvýznamnějšího zlatonosného revíru předhusitských Čech s četnými památkami dolování od 14. do 20. století.

Čertovo a Černé jezero

Při výletu k Čertovu a Černému jezeru můžete kromě nádherné šumavské krajiny s ledovcovými jezery načerpat energii z okolní přírody, užít si vyhlídky a možná spatřit i divokou zvěř.

Nádhernou šumavskou krajinu v okolí ledovcových jezer odedávna opěvují spisovatelé, básníci a hudebníci. Na procházky Šumavou si určitě nezapomeňte přibalit dalekohled.

Cyklotrasy na Železnorudsku

Stovky kilometrů značených cyklotras a dalších lesních silniček bez provozu jsou pravým eldorádem pro cykloturisty. Železnorudsko na kole je vhodné jak pro méně zdatné cyklisty a rodiny s dětmi, tak i pro cyklisty - vrchaře.

Ti mohou otestovat kondici výjezdem na Pancíř, Poledník, Falkenstein či dokonce na nejvyšší horu Šumavy a Bavorského lesa - Velký Javor.

Komu se nechce šlapat do kopce, může využít systém navazujících autobusových a vlakových spojů či lanovky na Pancíř nebo Špičák, které vozí kola. Výletní cíle najdete jak v Čechách, tak i v sousedním Bavorsku.

Hřebenovka Pancíř - Můstek - Prenet

Hřebenovka Pancíř - Můstek - Prenet měří celkem 16 kilometrů a je vhodná i pro rodiny s dětmi. Začít lze na Špičáku pod sedačkovou lanovkou, která vás vyveze až na vrchol Pancíře.

Z Pancíře vede červené značení k Tomandlovu Křížku a dále hřebenovkou k vrcholu Můstku. Ten svou nadmořskou výškou 1234 metrů tvoří nejvyšší vrchol Pancířského hřbetu.

Z Můstku pokračuje trasa po červené značce k Prenetu. Odtud vede čtyřkilometrová cesta po zelené značce k vlakovému nádraží v Zelené Lhotě.

Sklářská stezka

Sklářská stezka na Železnorudsku je naučná stezka dlouhá 36 kilometrů. Vede po pozůstatcích sklářských provozů a postupně mizejících stopách sklářství na Železnorudsku.

Stezku je možno absolvovat celou na kole nebo pěšky, případně po jednotlivých úsecích. Úsek číslo 1 je vhodný také pro rodiny s malými dětmi, s kočárky a pro vozíčkáře.

Značení stezky tvoří sklář ve žlutém čtverci, kromě tří úseků v délce přibližně devíti kilometrů, které využívají značené turistické trasy. Proznačeny jsou zejména křižovatky, na cestách a silničkách jsou značky po delších vzdálenostech.

Před zastaveními S10 a S11 je cesta hůře schůdná v délce přibližně 500 metrů a cyklistům se v tomto úseku doporučuje kolo vést. U Čertova jezera je třeba kolo vést při prudkém sestupu mezi stromy.

Stezka křižuje v Alžbětíně, na Špičáku a na Gerlově Huti frekventované silnice. Od čerpací stanice na Pamferově Huti k odbočce na Engadin je nutno jít přibližně 500 metrů po hlavní silnici.

Špičák - Černé jezero - Bílá Strž - Hamry - Špičák

Trasa ze Špičáku přes Černé jezero, vodopád Bílá Strž, Stateček a Hamry zpět na Špičák měří 21 kilometrů a má střední náročnost.

Od horské chaty Hamry je možné pokračovat jeden kilometr na nádraží Hojsova Stráž a vrátit se na Špičák vlakem.

Špičák - Pancíř - hřebeny - Úhlava

Trasa ze Špičáku přes Pancíř, Můstek, Prenet, Zelenou Lhotu a Hamry zpět na Špičák měří 33 kilometrů a má střední náročnost.

Výjezd na Pancíř po asfaltce představuje sedm kilometrů poměrně prudkého stoupání. Pokud se nechcete vysilovat hned na začátku cesty, můžete se i s kolem nechat vyvézt na vrchol Pancíře lanovkou.

Z Pancíře pokračuje cesta poměrně pohodlně po hřebenech přes Můstek na Prenet. Ze šumavských hřebenů trasa klesá do údolí řeky Úhlavy přes Zelenou Lhotu až do téměř zaniklé obce Hamry.

Železná Ruda - Schwellhäusl

Z Železné Rudy vede zelená značka kolem hřbitova na Debrník a Ferdinandovým údolím k turistickému hraničnímu přechodu, celkem 2,7 kilometru.

Po překročení hranice pokračuje trasa další dva kilometry až na rozcestí a odtud necelé dva kilometry podél plavebního kanálu k výletnímu hostinci Schwellhäusl.

Železná Ruda - Laka - Hůrka

Okruh Železná Ruda - Debrník - vodní kanál - bývalá Hůrka - jezero Laka - bývalá Hůrka - Ascherlack - Gerlova Huť - Nad Pošťákem - Železná Ruda měří celkem 30 kilometrů a má střední náročnost.

Železná Ruda - Pancíř - Šmauzy - Gerlova Huť

Trasa ze Železné Rudy přes Špičák, Pancíř, Šmauzy a Gerlovu Huť zpět do Železné Rudy měří 15 kilometrů a má lehkou obtížnost.

Ze Špičáku lze využít sedačkovou lanovku, která přepraví i jízdní kola, a z vrcholu Pancíře pokračovat po červené k Tomandlovu Křížku. Poté trasa vede po žluté na zpevněnou stezku směrem na Šmauzy, přes Starou Hájenku na Nový Brunst a Gerlovu Huť.

Od Gerlovy Hutě pokračuje cesta směrem na Prášily a následně po cyklostezce, takzvané dálnici, klesá směrem na Debrník a do Železné Rudy.

Praktické možnosti dopravy a plánování výletu

Komu se nechce šlapat do kopce, může využít systém navazujících autobusových a vlakových spojů či lanovky na Pancíř nebo Špičák, které vozí kola.

U některých tras je možné výlet zkrátit vlakem. Od horské chaty Hamry lze vystoupat jeden kilometr na nádraží Hojsova Stráž a vrátit se na Špičák vlakem, případně využít nádraží Hamry - Hojsova Stráž.

Při plánování přeshraniční trasy je třeba počítat s rozdílnými pravidly v Česku, Německu a Rakousku. Důležité je také respektovat omezení platná v Národním parku Šumava a v přírodních rezervacích.

Cykloturistika v Jihočeském kraji

Jihočeský kraj patří mezi nejvyhledávanější regiony z pohledu cyklistiky. Kromě Šumavy se mohou výletníci na kolech vydat například podél jihočeských řek Vltavy, Otavy či Volyňky.

Cyklistická síť v Jihočeském kraji nabízí tisíce kilometrů tras, které vedou v nadmořské výšce od 353 do 1352 metrů.

tags: #cyklostezka #cernav #podsumavy #kovarov