Historie horské cyklistiky: od kalifornských sjezdů k celosvětovému sportu

Historie horské cyklistiky začala v Kalifornii, kde nadšenci v 60. a 70. letech upravovali stará robustní kola pro jízdu po horských stezkách kolem Mount Tamalpais. Za historicky první závod na horských kolech bývá označován slavný „Repack“, závod ve sjezdu z kopce v Marin County v Kalifornii z roku 1976.

Moderní horská cyklistika vznikla spojením dobrodružné jízdy v terénu, konstrukčních úprav starých cruiserů a závodního nadšení Garyho Fishera, Joea Breezeho, Toma Ritcheyho, Charlese Kellyho a dalších průkopníků. Z lokální kalifornské zábavy se během několika desetiletí stal mezinárodní sport s disciplínami cross-country, downhill, enduro, freeride, maraton a etapové závody.

Kořeny cyklistiky před vznikem horského kola

Historie jízdního kola je mnohem starší než historie horské cyklistiky. Kolo patří mezi nejvýznamnější vynálezy moderní historie. Dnes si bez něj tisíce lidí jen těžko dokáže představit sport, rekreaci nebo každodenní dopravu. Přitom jeho příběh začal před více než dvěma sty lety poměrně nenápadně - strojem, který neměl pedály, brzdy ani řetěz.

2500 let před naším letopočtem - Sumerové vynalézají kolo jako takové. 1350 před naším letopočtem - V hrobce egyptského vládce Tutanchamona a v egyptském Luxoru byla nalezena kresba, která zobrazuje zařízení poháněné odrážením nohou od země. 1492 - Náčrty Leonarda da Vinci.

1790 - Ve Francii si získávají oblibu „zvířata na dvou kolech“ - model zvířete na dvou kolech, jenž se používal k jízdě z kopce a dalo se i odrážet nohama. 1791 - Francouz Medé de Sivrac zkonstruoval „rychloběžku“ - celeriferu, která seskládala ze dvou pevných kol, jež byla spojena lavičkou.

Na takto upraveném stroji seděl jezdec obkročmo a odstrkoval se nohama od země, čímž uváděl celý stroj do pohybu. 1800 - Uralský nevolník Artamov vytvořil v roce 1800 železný samohyb, jenž byl pozoruhodný tím, že měl na předním kole šlapadla.

Draisina a první konstrukce jízdních kol

Za předchůdce dnešního jízdního kola je považována draisina, kterou v roce 1817 představil německý vynálezce Karl von Drais. Tomuto stroji se přezdívalo také „běhací stroj“ (Laufmaschine). Důvod byl jednoduchý - neměl pedály.

Jezdec se pohyboval odrážením nohou od země podobně jako děti na dnešních odrážedlech. Přesto šlo o převratný nápad. Poprvé se objevilo vozidlo se dvěma koly za sebou a možností řídit přední kolo. Právě tato konstrukce se stala základem všech budoucích jízdních kol.

1813 - Za nejvýznamnějšího průkopníka nových strojů je považován Němec Karl Friederich von Drais ze Sauerbronu v Bádensku, který v roce 1813 zkonstruoval dřevěný samohyb s ovladatelným předním kolem (pomocí oje). Vynález byl nazván „Draisina“ a byl po několika úpravách 12.1. 1818 patentován.

Pohyb kupředu byl zajišťován odrazem nohou od země. Dne 12.7.1817 na něm poprvé baron Drais urazil 15 km za hodinu! Mimochodem tento vynález dosáhl větší obliby ve Francii (kde mu říkali la draisienne) než v Německu.

1820 - Draisina se objevuje v Čechách a Jan Kollár (obrozenecký básník) jí dokonce věnoval několik veršů v „Slávy dcera“. 1839 - Charles Goodyear vynalézá vulkanizační proces. 1840 - Skotský kovář Kirkpatrick Macmillan vyrobil první kolo s pohonem zadního kola přes táhla.

Od pedálů k bezpečnému kolu

V dalších desetiletích se kolo neustále vyvíjelo. Přibyly pedály, kovové rámy a později i slavné vysoké velocipedy s obřím předním kolem, které dnes známe hlavně z historických fotografií. Jízda na nich však nebyla pro každého.

1845 - Pan Milius z Themaru v Sasku si pro potěšení koupil toto Draisovo kolo, ale poněvadž bylo odpichování od země značně nepohodlné, zabudoval v roce 1845 na osu předního kola kliky se šlapátky. 1853 - Mechanik Philip Moritz Fischer ze Schweinfurtu, rovněž stejně jako Milius z Themaru, zabudoval na osu předního kola kliky se šlapátky.

1863 - Francouz Emest Michaux použil šlapadel v historii již po čtvrté. Nechal si vynález patentovat a o tři roky později opatřil kolo brzdou. Výhodou bylo umožnění plynulé jízdy, bez dotyku nohou se zemí.

1861 - Vyrobeny 2 velocipédy. 1862 - Vyrobeno 142 velocipédů. 1867 - Poprvé se objevily v kolech loukotě drátěné místo dřevěných (Angličan Madison).

Francouz Michaux opatřil jako první jízdní kolo klikami na ose předního kola. Do té doby se jezdilo na draisinách, sedě obkročmo na rámu odrážel se jezdec nohama od země. Tomuto kolu Angličani říkali „boneshajker“ (kostitřas).

T tvrdá jízda však byla vyvážena dosud nevídanou rychlostí. 1868 - Firma Mayer and Co. z Paříže vyrobila první kolo s řetězovým převodem na zadní kolo, ale nevzbudila žádný zájem. 1869 - Firma Mayer and Co. z Paříže začíná nahrazovat dřevěné rámy železnými.

Od velocipedu k moderním bicyklům vedla cesta přes vysoká kola až k takzvanému bezpečnému kolu. Dvě stejně velká kola, řetězový převod a nižší těžiště vytvořily konstrukci, která se překvapivě podobá dnešním bicyklům. A právě tehdy začala skutečná cyklistická revoluce.

První cyklistické závody a rozvoj závodní tradice

31. 5. 1868 - Z iniciativy otce a syna Michauxových se v Paříži v parku Saint Cloud koná první cyklistický závod na 1200 metrů. 17. 2. 1869 - První cyklistický meziměstský závod Londýn-Brighton.

15. 8. 1869 - První cyklistický závod v Rakousku-Uhersku v Brně-Lužánkách. 17. 11. 1869 - První závod na silnici mezi Paříží a Rouenem (126 km a 300 závodníků).

1869 - Vyrobeno 50 000 velocipédů. 1869 - První cyklistický časopis La vélocipéde illustré. 1870 - V Anglii patentováno první celokovové vysoké kolo s pryžovou obručí v ráfcích (James Starley a William Hillman).

1872 a dále - Objevují se první vysoká kola - velocipedy (zvané kostitřasy - hádejte proč). Přední kolo konstruktéři zvětšovali na průměr 150 - 200 cm. Zadní kolo bylo podstatně menší.

Jezdec seděl nad předním kolem, kde byla i řídítka. Tento typ kola měl mnoho konstrukčních chyb, ale udržel se skoro 20 let. 1874 - Český klub velocipedistů začíná pořádat Pražskou míli.

1878 - Pařížan Gilme znovu objevuje řetězový pohon. 16. 11. 1880 - Bratři Kohoutové založili Český klub velocipedistů. 11. 6. 1882 - Ve Vídni se pořádá mezinárodní cyklistický závod na 1 míli, ve kterém zvítězil český cyklista Josef Kohout.

1883 - Založena Česká ústřední jednota velocipedistů. 1884 - Angličan Humber přichází s kosočtverečným rámem. 15. 3. 1884 - Schváleny stanovy České ústřední jednoty velocipedistů.

15. 10. 1884 - Vychází první cyklistický, ale i sportovní časopis v Čechách - Cyklista. 1888 - Synovec Jamese Starleye - John Kemp Starley sestrojil variantu kola Rover, u kterého se již blížil průměr předního a zadního kola, pohon obstarávaly pedály, kliky, řetěz a ozubená kola.

Typ tohoto rámu se stal vzorem na sto let. 1890 - Irský zvěrolékař John Boyd Dunlop nahradil pryžové obruče na ráfcích pneumatikami plněnými vzduchem.

Silniční závody, cyklokros a vliv terénu

Cyklistika má více než stoletou historii a závody v Evropě byly v dávných dobách na šotolinách a dlažebních kostkách. Tratě byly svým pojetím hodně podobné dnešním závodům horských kol.

V Evropě se zrodila i jízda v terénu, v blátě, písku, na trávě, ve vodě a sněhu, cyklokros. Jízdní kola vždy měla základ v silniční geometrii a závodním pojetí.

1891 - Novináři vypsali závod na 600 km z Bordeaux do Paříže. 1894 - Americký cyklista Johnston jel za lehkým dvojkolým vozíkem, na němž byl napjat kus vlhkého sukna, který ho zastínil před větrem.

Johnston tehdy zajel rekord - anglickou míli (1,6 km) ujel za 1 min. 56,6 vteřin, což bylo asi 50 km/hod. 1895 - Nízké kolo bylo vyrobeno firmou Tangent and Coventcy Co. zvané kangaroo. u kterého se využilo řemenového převodu na zadní kolo.

1899 - Uplatnění řetězového převodu - Angličan Lawson. 1900 - Daniel Gousseau zakládá pravidla cyklokrosu. 1. 7. 1903 - první ročník Tour de France (byl vypsán dvěma novináři - Leféfr a Desrange).

Šest etap (300-500 km) o celkové délce 2400 km. 1910 - Tour de France bylo zavedeno do Pyrenejí (mimochodem - tehdy tam ještě neexistovaly silnice, jen svážnice pro dříví).

1911 - Francouz Joanny Panel navrhl první měnič převodů (přehazování do tří poloh pomocí táhel). 1921 - Založení firmy Shimano Shozaburem Shimanem v Japonsku. 1933 - Ignác Schwinn uvádí první kolo s balonovými pneumatikami.

Vznik horské cyklistiky v Kalifornii

Původ horského kola můžeme vystopovat do skupiny cyklistů v Marin County v Kalifornii. Během pozdních 60. let začala tahle parta jezdit na kolech po stezkách v kopcích kolem Mount Tamalpais. Postupně vyvinuli styl jízdy, který byl odlišný od všeho, jak se na kole jezdilo předtím.

Pak přišla Amerika a vzala obyčejné kolo s rovnými řídítky a torpédem. Nadšenci vzali kola pro jízdu do kostela, hospody, na pláž anebo vyrazili na kopce do hor, kde se začali bavit jízdou z kopce. Tak vznikla horská cyklistika.

První horská kola byla primitivní ve srovnání s dnešními moderními koly. Měli těžké rámy a žádné odpružení, takže je bylo obtížné na rozbitých stezkách řídit. V počátcích se používaly cruisery a jiná základní kola, na která se instalovaly širší pneumatiky.

Nicméně, právě tato první kola položila základy pro moderní horské kolo. Cruiser Schwinn Garyho Fishera, který toto ocelové kolo ze čtyřicátých let modifikoval na prapůvodce horských kol. Přidal převody, brzdy z motocyklu, širší řídítka a balónové pneumatiky.

Vše začalo v 70. letech v Kalifornii, v oblasti kolem města Marin County, kde skupina nadšenců začala upravovat staré „klunker“ bicykly - těžká, odolná kola z 40. a 50. let, aby na nich mohli jezdit po místních horských stezkách.

Tito průkopníci, mezi kterými byli jména jako Gary Fisher, Tom Ritchey, a Joe Breeze, se nesmazatelně zapsali do historie cyklistiky. Nejenže vymysleli způsob, jak na kole projíždět náročný terén, ale zároveň položili základy pro úplně novou kategorii bicyklů.

Jízdy na Mount Tamalpais a první terénní konstrukce

V roce 1955 skupina Francouzů na předměstí Paříže pořádala cyklistické závody. Sdružili se v klubu Vélo-Cross Club de Paris. Spoluzakladatel tohoto klubu Guy Santucq byl zařazen do mountainbikové Síně slávy.

Ale protože zřejmě nebyla doba ještě dostatečně zralá a také že Evropanům schází americká schopnost prodat komára jako velblouda, tak tato myšlenka zapadla až do zimy roku 1973, kdy se vydali dva Kaliforňané, Gary Fisher a Joe Breeze, na svých letitých bicyklech k hoře Tamalpais.

Na tomto 850 metrů vysokém vrcholku severně od San Franciska začíná oficiálně éra kol do každého terénu - stoupání a zejména zpáteční prudký sjezd neupravenou cestou plnou štěrku, výmolů a kořenů jim přináší dosud nepoznané zážitky.

K jejich průkopníkům patří právě tito dva. A další dva - Charles Kelly a později i Tom Ritchey. S terénními jízdami na kolech se poprvé setkali v cyklistickém klubu, kde několik mladíků holdovalo nevázaným jízdám v přírodě na starých kolech značky Schwinn Cruiser, vyrobených někdy ve čtyřicátých letech, s robustním ocelovým rámem a balonovými pneumatikami.

Pátrali po zapomenutých zrezivělých Cruiserech u vetešníků a obchodníků se starým železem, snadno je za pár dolarů získávali a po jejich zpojízdnění se s nimi členové klubu společně vydávali do terénu.

Vyvrcholením býval výjezd na Tamalpais, po němž následoval vzrušující sjezd. Prasknutí rámu, řídítek nebo přední vidlice bývalo na denním pořádku a obstarávání náhradních dílů bylo stále obtížnější.

Závody Repack a zrod závodního MTB

Rok 1976 byl dobou prvních závodů. Proslulou závodní dráhou byl asi tři kilometry dlouhý úsek zvaný Cascada Canyon Fire Road nedaleko Fairfaxu, v pahorkovité krajině Marin County (poslední závod se konal roku 1983).

Pro tyto originální závody se vžilo označení „repack“. Při sjezdu byla protišlapací brzda starých kol (přední brzdu většinou neměla) tak přetížena, že se v zadním náboji pálil mazací tuk.

Po každém sjezdu se musel náboj rozebrat a znovu promazat, čemuž se říkalo „repack“ (angl. repack = znovu utěsnit, vyměnit těsnění). Závody vypisované každé dva či tři týdny měly velký podíl na neustálém zdokonalování kol stavěných pro tento účel.

Za historicky první závod na horských kolech bývá označován slavný „Repack“, závod ve sjezdu z kopce v Marin County v Kalifornii z roku 1976. První organizovaný závod horských kol se konal v roce 1976 v kalifornském okrese Marin.

Tato akce, známá jako Repack, byla první svého druhu a udala tón budoucnosti tohoto sportu. Odtud se horská kola rozšířila po celé zemi a nakonec i do celého světa.

Technické úpravy prvních horských kol

Gary Fisher a Joe Breeze, patřící mezi „repack-závodníky“ k nejrychlejším, přicházeli stále s novými technickými zlepšeními. Praskání trubky řídítek zabránila motocyklová řídítka, málo účinnou protišlapací brzdu zadního kola nahradil Gary bubnovými brzdami na obou kolech, uplatňují se motocyklové brzdové páky a bowdeny značky Magura.

Jednoho dne Gary namontoval na svůj stařičký bicykl přehazovačku a pětikolečko, což se brzy objevilo na většině terénních kol. Při divokých jízdách mimo cesty se nevyplácelo pouštět jednou rukou řídítka a nahmatávat páčku přehazovačky na trubce rámu.

Byl to opět Gary Fisher, kdo přišel s významnou novinkou, která se stala typickou pro horská kola - montuje na řídítka palcem ovládané řazení. Později (1981) zakládá Kelly vlastní časopis s poněkud zvláštním titulem „Fat Tire Flyer Magazine“, vycházejícím z tehdejšího označování kol do volného terénu „Fat Tire Bike“ (kolo s tlustými pneumatikami).

Charlie Kelly se ujal popularizace nového trendu v cyklistice. Hodně publikuje a jeho články uveřejňované ve velkých amerických cyklistických magazínech se setkávají s nečekaným ohlasem.

Popularita cykIistiky provozované „mimo cesty“ ve volné přírodě překračuje hranice kalifomského kraje Marin. Kelly dal také popud v roce 1977, ke stavbě speciálních rámů pro tento druh kol na zakázku.

Joe Breeze a první speciálně navržené horské kolo

První opravdové horské kolo Joe Breeze je často označován za výrobce prvního speciálně navrženého horského kola v roce 1978. Tyto kola byly navrženy s ohledem na zvládnutí náročného terénu, s pevnějšími rámy a tlustšími pneumatikami.

To byl skutečný začátek revoluce, která změnila cyklistiku navždy. Přesvědčil svého přítele Joe Breezeho, zručného stavitele rámů, aby vyrobil prototyp.

Geometrii rámu tehdy převzali z modelu Schwinn Excelsior, vyráběného v letech 1933 až 1941 a Joe se snažil zvýšit pevnost i tuhost rámu a zároveň postavit rám co nejlehčí.

První zakázkový rám speciálního kola do každého terénu byl na světě a dokonale splnil představu tvůrců (vážil 17 kg). Gary Fisher nadále zůstával věrný svému starému dobrému Schwinn Excelsior, který mezitím vylepšil patnácti převody.

Gary Fisher, Tom Ritchey a název Mountain Bike

Jeho vynikající fyzická kondice (býval silničním závodníkem) mu dovolovala porážet všechny ostatní i se starým kolem. Teprve o dva roky později začíná také Gary navrhovat vlastní rámy a protože Breeze byl příliš zaneprázdněn, poohlížel se po někom dalším, kdo by realizoval jeho představy.

Tak narazil na Toma Ritcheye, obratného řemeslníka s tvůrčím přístupem k práci. Zanedlouho po převzetí výkresů Tom předal Garymu tři hotové rámy, které byly lehčí než rámy od Breezeho a Gary okamžitě objednává dalších deset.

Koncem roku 1979 zakládají Fisher s Kellym vlastní obchodní firmu na prodej kol s rámy od Ritcheye. Gary přemýšlel, pod jakým názvem je uvádět na trh. stará pojmenování kol Schwinn „Clunker“, „Ballooner“ nebo „Bomber“ zavrhl, stejně i „Fat Tire Bike“.

A tak uvedl do života označení zcela originální „Mountain Bike“, zkráceně MTB, které zmezinárodnělo. Zřejmě první název horské kolo (mountain bicycle) se objevuje roku 1966, kdy si D. Gwynn z Oregonu (USA) postavil terénní speciál.

V každém případě u prvopočátků této dnes velmi atraktivní cyklistické disciplíny stojí jména Gary Fisher, Joe Breeze, Tom Ritchey, Charles Kelly a další průkopníci. Převládá názor, že s myšlenkou horského kola přišel na přelomu 70. a 80. let dvacátého století Gary Fisher v Kalifornii (USA).

Rozšíření horských kol v 80. letech

V roce 1980 se horská kola již začínají prosazovat na americkém trhu. Tak jako byla sedmdesátá léta v USA ve znamení kol BMX (Bicycle Moto Cross), která ostatně mají s horskými koly některé společné znaky, tak v osmdesátých letech tam dominovaly Mountain Bike.

Sortiment jízdních kol v USA byl náhle obohacen o kola do každého terénu. Byly to v první řadě „Ritchey Mountain Bike“, nabízené firmou Fisher/Kelly, jejichž podíl na prodeji MTB činil zpočátku plných 90%.

Produkce kol této značky však stále neměla charakter sériové výroby. Prvním skutečně sériovým horským kolem byl až model Stumpjumper firmy Specialized.

1981 - Firma Specialized uvádí první masově vyráběný MTB - StumpJumper. K jeho inspiraci posloužila kola Ritchey, zakoupená firmou Specialized jako vývojové vzory.

Správný vítr, velkou poptávku po horských kolech v Severní Americe, zachytili dva největší japonští producenti součástí jízdních kol. Firmy Shimano (1982 - první sada Deore XT) a Suntour pohotově zahájily výrobu kvalitních komponentů MTB.

Široká nabídka jakostních dílů, navržených s ohledem na zvýšené zatížení při jízdách v terénu, byla důležitým mezníkem v rozvoji horské cyklistiky.

1982 - Shimano nabízí první kompletní sadu Deore XT pro MTB. 1983 - Založena organizace NORBA. 1985 - Začíná éra nášlapných pedálů (Look a Time).

1986 - Shimano spolu se Suntourem nabízí indexové řazení. 1988 - Američané prodávají více MTB než silničních kol. 1990 - Objevují se integrované brzdové a řadící páky. Také se objevují Grip Shift od firmy SRAM.

Vývoj konstrukce a vlastností horských kol

Od kola silničního se kolo horské liší robustním a menším rámem, širokými pneumatikami pro lepší zvládání terénních nerovností a převody uzpůsobenými pro větší sklony.

Většina dnešních horských kol disponuje navíc odpružením předního a nezanedbatelná část i zadního kola. Horská kola mají navíc poslední dobou řádově účinnější brzdy než jakékoliv jiné kategorie kol.

V 80. letech se horská kola rychle vyvíjela. Byly zavedeny nové materiály, jako hliník a karbon, a kola se stala lehčí a odolnější.

Vznikly i nové disciplíny horské cyklistiky, jako cross-country, downhill a freeride. V pozdních 70. letech objevovali inovátoři jako Joe Breeze a Gary Fisher způsoby, jak zlepšit horské kolo.

Vyvinuli lehčí rámy, přidali odpružení a vyvinuli speciální komponenty. Tyto vylepšení učinily horské kolo snadněji ovladatelné, pohodlnější a také dostupnější.

Vznik a vývoj závodních disciplín MTB

Základ závodní cyklistiky na horských kolech položil sjezd (downhill), který je dnes spíše menšinovou záležitostí. O něco později vznikla nová disciplína cross-country (závody na okruzích dlouhých 5 až 10 km).

Závody na horském kole, které jsou dnes velmi populární, se řadí zejména do kategorie tzv. maratónů, což je delší varianta cross-country - v mezinárodních pravidlech je definována mimo jiné tak, že vítěz potřebuje více než čtyři hodiny pro zdolání celé trasy.

Z počátku byly obě tyto disciplíny v jakési vzájemné symbióze, postupně se však začaly stále více odlišovat jak charakterem závodních tratí, tak především konstrukcí závodních kol.

V dnešní době se kromě již zmíněných dvou disciplín závodí také v disciplínách - fourcross, dualslalom, trial, freeride.

Dnes existuje celá řada horských kol určených pro různé styly a úrovně jízdy, od sjezdových až po cross-country. Od cross-country (XC) kol, která jsou lehká a rychlá, přes all-mountain (AM) kola, která jsou robustnější a připravená na těžší terén, až po downhill (DH) monstra, navržená pro jízdu v nejnáročnějším terénu.

A samozřejmě nesmíme zapomenout na enduro kola, která jsou mojí osobní vášní - perfektní kombinace pro sjezdy i výjezdy, umožňující jezdci zdolat prakticky cokoliv.

Od národních závodů ke světové scéně

Nejvýznamnějšími mezinárodními závody MTB jsou mistrovství světa (MS) a mistrovství Evropy (ME), Světový pohár a některé další závody.

První světový pohár MTB pod názvem „Grundig Cup“ se uskutečnil v roce 1988 a první mistrovství světa se konalo v roce 1990 v Durangu v Coloradu.

1993 - MTB jsou zařazena do olympijských disciplín. A na Olympiádě v Atlantě 1996 se poprvé závodilo v cross-country, disciplíně od té doby nesoucí název XCO (cross-country olympic).

Horská kola se také začala prosazovat na olympijských hrách, první závod horských kol se konal v roce 1996 na hrách v Atlantě. Od té doby se horská cyklistika stala jedním z nejoblíbenějších sportů na světě.

Horská cyklistika v Evropě a v Československu

Kruh vývoje horské cyklistiky se uzavřel a vrátil zpět do Evropy, kde má cyklistika své kořeny a dlouhou historii. Za nejstarší závod MTB v Evropě je považován „Roc ď Azur“ ve Francii, který se poprvé konal v roce 1984 a letos se měl konat již 36. ročník tohoto populárního závodu-festivalu.

Horská kola v Československu se objevila v 80. letech, pionýry byli František Mrázek, Miloš Krejčí a Jiří Šimánek. Vznik horské cyklistiky tak postupně ovlivnil nejen Spojené státy a západní Evropu, ale také cyklistickou scénu ve střední Evropě.

V 80. letech 20. století se začalo formovat svébytné odvětví cyklistiky navázané na nové využití kola v terénu. Firmy jako Specialized a Trek začaly vyrábět horská kola a o tomto sportu se začaly psát časopisy a knihy.

Vedle samotných kol vznikají také místa, kde se dá horské kolo naplno využít. Jsou to bikeparky nebo singletrailová centra, kterých už i v České republice máme mnoho na výběr.

Masové bikemarატony a vznik etapových závodů

Rozvoj horské cyklistiky nastal především díky obrovské popularitě masových závodů bikemaratonů. Pak již byl jen krok ke vzniku etapových závodů horských kol.

Ty byly jednoznačně inspirovány silničními vícedenními závody a zejména pak závodem „Tour de France“. Etapové závody na horských kolech spojily vytrvalost, technickou jízdu, převýšení a přejezdy krajinou do několikadenního soutěžního formátu.

První etapový závod horských kol

V roce 1995 se konal etapový závod horských kol „Tour de France VTT“ a prvním vítězem se stal Bart Brentjens, v pelotonu tehdy nechyběl ani celek Česká spořitelna MTB!

Tour de France VTT tak patří k důležitým milníkům ve vývoji etapových závodů MTB. Jeho vznik ukázal, že horská cyklistika může převzít nejen technické prvky silničních závodů, ale také jejich vícedenní strukturu, týmovou strategii a celkový charakter velké sportovní události.

Významné etapové závody MTB

Alpen Tour Trophy

Závod, který původně vedl napříč rakouskými Alpami, aby se následně zabydlel na jednom místě v lyžařském středisku Schladming, kde se stal prestižním etapovým závodem zařazeným v kalendáři UCI.

Závod hvězdicového typu s trasami vedoucími do okolních lyžařských středisek a časovkou do vrchu na sjezdovce Planai.

Trans Alp

Závod dvojic, který se stal pojmem turistického pojetí přejezdu Alp ze severu na jih a každoročně je výzvou pro mnoho fanoušků opravdové horské cyklistiky, kteří netrpělivě čekají na vždy novou originální trasu etap a jména etapových měst a vesnic.

Crocodile Trophy

Etapový závod inspirovaný silničními Grand Tour i motoristickou Rally Dakar. Stále si drží prestiž outdoorového závodu v divoké australské přírodě.

Je to klasický vícedenní etapový závod jednotlivců. I když už nemá 17 etap a délku 2556 km jako v prvém ročníku v roce 1995, trofej krokodýla je mezi bikery stále ceněná.

Iron Bike

Italský model etapového závodu ve stylu motoristického sportu s měřenými rychlostními zkouškami a časovými limity denních etap, který se koná již od roku 1994.

Nejdrsnější a nejnáročnější alpský podnik na horských kolech s nádechem outdooru a vysokohorské cyklistiky.

La Ruta de los Conquistadores

Etapový závod na americkém kontinentu, který vede od Pacifiku k Atlantiku přes tropickou džungli po stopách evropských kolonizátorů. Řadí se k závodům bojujícím o primát etapáku s nejdelší tradicí.

První ročník se konal v roce 1993. Etapový závod v Kostarice La Ruta de los Conquistadores zatím příliš Čechů nezkusilo.

Trans Maurienne Vanoise

Francouzská podoba horské cyklistiky, pod zkratkou „VTT“. Tento závod s dlouhou tradicí je stále akční, inovativní a velkou inspirací pro ostatní pořadatele.

Nynější podoba je kombinací pojetí etapových přejezdů a hvězdicových center. Má dvě etapová centra, moderní krátké etapy s velkým převýšením a velmi technické pasáže srovnatelné s enduro a XCO tratěmi.

Závod je určen pro kategorii elite a je zařazený do UCI kalendáře. Na kratších trasách se pak jedou závody hobby nadšenců a využívají se lanovky i elektrokola.

Proměna horských kol od amatérských strojů k moderním technologiím

Za posledních pár dekád prošla horská kola obrovským vývojem. Z původních jednoduchých konstrukcí se stala technologická díla, plná inovací a zdokonalení.

Příkladem může být zavádění odpružených vidlic a tlumičů, které zlepšily ovladatelnost a pohodlí na nerovném terénu. Další revoluční změnou bylo přijetí kotoučových brzd, které zvýšily účinnost brzdění v náročných podmínkách.

Geometrie kola má zásadní vliv na jeho ovladatelnost, stabilitu a efektivitu. Parametry jako je úhel hlavové trubky, délka zadní stavby, nebo výška středu těžišťa, určují, jak se kolo bude chovat na různých typech terénu.

Například kola s kratší zadní stavbou a strmějším úhlem hlavové trubky jsou agilnější a lépe se hodí pro technické sjezdy. Správný výběr komponent, jako jsou vidlice, tlumiče, brzdy, a převody, může mít velký vliv na výkon a komfort při jízdě.

Vysoce kvalitní komponenty nejenže zlepšují ovládání kola a jeho odolnost v náročných podmínkách, ale také mohou značně snížit celkovou hmotnost kola.

1986 - Shimano spolu se Suntourem nabízí indexové řazení. 1990 - Objevují se integrované brzdové a řadící páky. Také se objevují Grip Shift od firmy SRAM. 1994 - Firma Campagnolo přichází na trh s lehkými, vysokými a aerodynamickými ráfky.

1999 - Z Kanady přichází freeride. Kola a vybavení se dále přizpůsobují tomu, zda je jejich hlavním úkolem rychlý výjezd, dlouhý přejezd, technický sjezd, skoky nebo kombinace různých terénů.

Horská cyklistika jako globální komunita

Horská cyklistika není jen o kopcích, blátě, a technických výzvách. Je to také o lidech, které tento sport přitahuje, a kultuře, která se kolem něj vybudovala.

Ve chvíli, kdy poprvé stoupnete na horské kolo a vyrazíte na stezku, stáváte se součástí globální komunity, která sdílí vaši vášeň pro přírodu a dobrodružství.

Horská cyklistika má schopnost spojovat lidi. Od lokálních skupin, které organizují společné vyjížďky a údržbu stezek, až po mezinárodní eventy a závody, které přitahují tisíce fanoušků.

Je to sport, který se neomezí jen na individuální výkony, ale posiluje společenství skrze spolupráci a vzájemnou podporu. Pro začínající jezdce může být horská cyklistika na první pohled intimidační.

Ale díky přátelské a otevřené komunitě je snadné najít někoho, kdo je ochoten sdílet své zkušenosti a poradit. Mnoho zkušených jezdců vidí ve sdílení svých znalostí a radosti z jízdy součást své vášně pro sport.

Udržitelnost a vztah k přírodě

S rostoucí popularitou horské cyklistiky přichází také zodpovědnost. Mnoho jezdců a organizací klade velký důraz na ochranu přírody a udržitelný přístup k využívání stezek.

Práce na udržení a vylepšování stezek, organizování čistících akcí a vzdělávání jezdců o ochraně životního prostředí jsou jen některé z aktivit, kterými cyklistická komunita přispívá k ochraně míst, která miluje.

Aktivní účast na lokálních a online cyklistických komunitách nejenže posílí vaše vazby s ostatními nadšenci, ale také vám může otevřít dveře k novým přátelstvím, zážitkům a dobrodružstvím.

Základní technické principy horského kola

Horská cyklistika je technicky náročný sport, který vyžaduje nejen fyzickou připravenost, ale i pochopení základních principů, které stojí za fungováním horského kola.

Geometrie kola má zásadní vliv na jeho ovladatelnost, stabilitu a efektivitu. Parametry jako je úhel hlavové trubky, délka zadní stavby, nebo výška středu těžišťa, určují, jak se kolo bude chovat na různých typech terénu.

Správný výběr komponent, jako jsou vidlice, tlumiče, brzdy, a převody, může mít velký vliv na výkon a komfort při jízdě. Vysoce kvalitní komponenty nejenže zlepšují ovládání kola a jeho odolnost v náročných podmínkách, ale také mohou značně snížit celkovou hmotnost kola.

Pravidelná údržba je klíčem k dlouhému a šťastnému vztahu s vaším horským kolem. Čištění, mazání řetězu, kontrola a nastavení brzd a odpružení, a pravidelné kontroly opotřebení komponent jsou základní úkony, které zajistí, že vaše kolo bude vždy připraveno na další dobrodružství.

Bezpečnost a rozvoj jezdeckých dovedností

Na začátku jsem se bál každého pádu. Ale s časem jsem pochopil, že pády jsou neodmyslitelnou součástí učení a zlepšování. Klíčem je naučit se padat správně a vždy mít na sobě vhodnou ochrannou výstroj.

Helmou, rukavice a chrániče by měly být vašimi nejlepšími přáteli na každé vyjížďce. Jako začátečník jsem často chtěl přeskočit několik úrovní najednou, ale horská cyklistika je o postupném budování dovedností.

Zaměřte se na postupné zlepšování vašich technických dovedností, jako je ovládání kola, jízda v zatáčkách, nebo zvládání technických sjezdů. Každý malý pokrok vás posune blíže k vašim cílům.

Strávil jsem hodiny studiem každé součástky mého kola, což mi pomohlo nejen v lepším porozumění, jak kolo funguje, ale také v rychlém diagnostikování a řešení problémů, které se během jízdy objevily.

Znát své kolo znamená mít kontrolu nad jízdou. Nikdy nezapomínejte na bezpečnost. Ať už to znamená nošení helmy a ochranného vybavení, nebo respektování předpisů a pravidel na stezkách.

Bezpečnost by měla být vždy na prvním místě, abyste se vy a ostatní mohli bezpečně vrátit z každé vyjížďky. Jízda s přáteli nejenže zvyšuje bezpečnost, ale také přináší nezapomenutelné zážitky.

Zajímavosti k historii horských kol

• První horská kola byla těžká a neforemná, vážila i 20 kg.
• Nejdražší horské kolo na světě stojí přes 1 milion korun.
• Horská kola v Československu se objevila v 80. letech, pionýry byli František Mrázek, Miloš Krejčí a Jiří Šimánek.
• Gary Fisher dnes.

Hlavní historické milníky horské cyklistiky

Současná podoba horské cyklistiky

Horská cyklistika urazila od svých skromných začátků v 70. letech minulého století dlouhou cestu. To, co začalo jako dobrodružný koníček, se rozrostlo v mezinárodní sport, kterému se věnují miliony lidí.

Dnes je cyklistika jedním z nejpopulárnějších sportů planety. Každý rok sledují největší závody stovky milionů fanoušků a na kole pravidelně jezdí lidé všech věkových kategorií.

Není přitom důležité, zda člověk bojuje o vítězství v závodě, zdolává horské průsmyky nebo vyráží na víkendový výlet s rodinou. Kouzlo cyklistiky spočívá právě v její dostupnosti a jednoduchosti.

Jak se tento sport rozvíjel, vznikala specializovaná kola, která lépe zvládala náročný terén. Dnes existuje celá řada horských kol určených pro různé styly a úrovně jízdy, od sjezdových až po cross-country.

V posledních dvou desetiletích dvacátého století prožívá mountainbiking ohromný boom a stává se z něho masová zábava bez hranic. Kola se stávají součástí velkého byznysu - už se z nich vytrácí počáteční nadšení a amatérismus.

Spěje to ale k nižším cenám, lepšímu vybavení (odpružená kola se dostávají do cenové kategorie neodpružených) a hodnotnějším technologiím.

Horská cyklistika je o svobodě, přátelství a nekonečném dobrodružství. Každá vyjížďka je nová kapitola, každá stezka nový příběh a každé dobrodružství další příležitostí k růstu, učení a sdílení.

tags: #historie #horske #cyklistiky