František Schulmann se vyučil motocyklovým mechanikem v Jawě, protože ho motorky vždy bavily, a později přispíval do zahraničních periodik věnujících se motosportu. Je autorem knihy Jezdci nejrychlejších motocyklů, která vyšla česky v roce 1998.
Jeho vztah k motocyklům souvisel nejen s osobním zájmem, ale také s rodinným prostředím. Jeho otec Jan Schulmann měl v PZO Kovo, z nějž se později vydělil PZO Motokov, na starosti vývoz motocyklů a jízdních kol a později se v Jawě věnoval patentoprávní ochraně.
František Schulmann a Jawa
Právě v době, kdy byl Vilém vyhozen z vedení podniku, dorazil do Libáně z Anglie jeho syn Jan s rodinou. Schulmannovi pak v Libáni vydrželi ještě dva roky, než se přestěhovali k babičce Heidlerové do pražských Dejvic.
Jan pak nastoupil do Podniku zahraničního obchodu Kovo, z nějž se později vydělil PZO Motokov; měl tam na starosti vývoz motocyklů a jízdních kol. Se svými zkušenostmi ze Západu byl ale samozřejmě podezřelý.
„Byl opakovaně vyslýchán, v jeho činnosti viděli špionáž. Pořád na něj byl někdo nasazený a nedali mu pokoj asi až do roku 1969,“ říká František Schulmann.
V PZO Motokov se tak udržel až do roku 1956, kdy už byl tlak na něho příliš velký. I pak měl ale štěstí: ujal se ho šéfkonstruktér vývoje z Jawy - podniku fungujícího tehdy pod názvem Závody 9. května - a Jan Schulmann se tam mohl věnovat patentoprávní ochraně.
Jeho syn František zatím chodil do dejvické základní školy v Bílé ulici. Zažil zde ještě i skvělé předválečné profesory, výuka však byla velmi zideologizovaná.
Vyučení motocyklovým mechanikem
S kádrovým profilem, jaký měl, rodiče v roce 1962 ani neuvažovali, že by mohl hned po základní škole studovat maturitní obor, a poslali ho do učení. František se tak v Jawě vyučil motocyklovým mechanikem, čehož nikdy nelitoval - motorky ho vždy bavily, a později dokonce přispíval do zahraničních periodik věnujících se motosportu.
Teprve jako vyučený pak při práci vystudoval večerní gymnázium - u dálkového studia totiž nebyla kádrová kritéria tak přísná - a v roce 1967 získal maturitu.
| Oblast | Údaj |
|---|---|
| Vyučení | Motocyklový mechanik |
| Podnik | Jawa |
| Maturita | 1967 |
| Motoristická publicistika | Příspěvky do zahraničních periodik věnujících se motosportu |
| Kniha | Jezdci nejrychlejších motocyklů |
| Rok vydání knihy | 1998 |
Motocykly v rodině Schulmannových
Otec Františka Schulmanna měl k motocyklovému průmyslu blízko profesně. V PZO Kovo odpovídal za vývoz motocyklů a jízdních kol, což navazovalo na jeho jazykové schopnosti a zkušenosti ze zahraničí.
„Otec měl obrovskou výhodu, protože byl jazykově mimořádně fundovaný. Mluvil naprosto dokonale německy, výborně francouzsky a samozřejmě anglicky. Navíc byl schopen číst italsky, španělsky, portugalsky, rumunsky a holandsky.“
V prvních letech po převratu, kdy se v úřednických funkcích teprve rozkoukávaly „různé dělnické kádry, které se neuměly ani podepsat“, byly Janovy znalosti nezastupitelné.
Jeho působení v Jawě pak vytvořilo přímé rodinné spojení mezi Františkovým odborným výcvikem a vývojem československých motocyklů. František se v podniku vyučil praktickému řemeslu a zároveň si vytvořil základ pro pozdější zájem o závodní motocykly a motosport.
František Schulmann jako motoristický publicista
Po státnicích v roce 1973 se živil přispíváním do motoristických časopisů a čekal, až se uvolní místo v některé z deseti pražských advokátních poraden.
Jeho zájem o motocykly tedy pokračoval i po vyučení a maturitě. Vedle právnické kariéry se věnoval motoristické publicistice a později připravil knihu zaměřenou na jezdce nejrychlejších motocyklů.
Motoristická témata pro něj nebyla pouze okrajovým zájmem. Měl zkušenost s praktickou mechanickou prací, znal prostředí Jawy a současně sledoval motosport také prostřednictvím odborných a zahraničních periodik.
Kniha Jezdci nejrychlejších motocyklů
Jezdci nejrychlejších motocyklů je titul Františka Schulmanna vydaný v roce 1998 nakladatelstvím Pressfoto. Kniha je vedena jako česká naučná literatura z oblasti automobilů, dopravy a motorismu.
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Titul | Jezdci nejrychlejších motocyklů |
| Autor | František Schulmann |
| Jazyk | česky |
| Vydavatel | Pressfoto |
| Rok vydání | 1998 |
| Vazba | měkká |
| Kategorie | Naučná literatura, Automobily & Doprava, Automoto |
Kniha patří tematicky k fotografickým a motoristickým publikacím. Její zaměření odpovídá Schulmannově dlouhodobému vztahu k motocyklům, který vycházel z vyučení v Jawě, praktické znalosti motocyklové techniky a zájmu o závodní jezdce.
Jawa, závodní motocykly a František Šťastný
Schulmannovo jméno se objevuje také v souvislosti s motocykly Františka Šťastného a Gustava Havla. František Schulmann k závodu na Sachsenringu uvedl: „Pracoval jsem ve vývoji podniku JAWA na motocyklech Františka Šťastného a Gustava Havla.“
„Do rámu byl zabudován motor o objemu 420 cm3 se čtyřventilovou hlavou měl docela slušný výkon. Motocyklu scházel další vývoj.“
Tehdy nebyl dostupný žádný autodrom. Poprvé byl tento motocykl zkoušen v Hořicích 29. 5. 1966 mimo pořadí v závodě 350 cm3.
František dojel třetí, ale bez poháru. František potom měl premiéru v MS a v Assenu byl třetí.
V Belgii tým JAWA nestartoval a 17. 7. 1966 na Sachsenringu byl vyhlášen jako první.
| Událost | Údaj |
|---|---|
| Zkoušený motocykl | Motor o objemu 420 cm3 se čtyřventilovou hlavou |
| První zkouška | Hořice, 29. 5. 1966 |
| Závod | Závod 350 cm3 mimo pořadí |
| Výsledek v Hořicích | Třetí místo bez poháru |
| Assen | Třetí místo při premiéře v MS |
| Sachsenring | 17. 7. 1966, první místo |
SYND 17 7 67 VÝCHODNONĚMCKÁ GRAND PRIX MOTOCYKLOVÝCH ZÁVODŮ
Studium, vojna a pozdější právnická kariéra
V roce 1967 narukoval na vojnu a prožil tak na ní pražské jaro i následnou okupaci. Vojnu měl, jak říká, „prominentní“, strávil ji jako písař u Štábního automobilního pluku v Praze.
Do civilu se vrátil v září 1969 - s myšlenkami na společnou emigraci na něho čekala sestra s otcem, v té době již ovdovělým. Emigrovat už ale nestihli, v říjnu toho roku se totiž hranice uzavřely.
František Schulmann pak nastoupil ke studiu Právnické fakulty Univerzity Karlovy. První ročník studoval ještě dálkově při zaměstnání - pracoval zároveň jako likvidátor pojistných událostí dopravních nehod v České státní pojišťovně -, od druhého ročníku mohl přestoupit na denní studium.
Po státnicích v roce 1973 se živil přispíváním do motoristických časopisů a čekal, až se uvolní místo v některé z deseti pražských advokátních poraden. To se stalo v roce 1975, kdy nastoupil do Advokátní poradny 5, sídlící na Václavském náměstí.
V advokátní poradně pracoval až do roku 1992, věnoval se rozvodům, náhradám škod, pracovněprávní i trestní agendě i kauzám vojáků.
Po změně režimu absolvoval František Schulmann v roce 1990 Academy of American and International Law na University of Texas v Dallasu. V letech 1993-1996 byl zástupcem vedoucího partnera v advokátní kanceláři Baker & McKenzie v Praze a podílel se na celé řadě investičních a privatizačních projektů a fúzí v Česku i na Slovensku.
V současnosti (2023) působí v Advokátní kanceláři Schulmann & Stachová, kde se zaměřuje na obchodní a správní právo, nemovitosti a zastupování před soudy. Žije v Praze.
Životopis Františka Schulmanna
Advokát František Schulmann se narodil 5. března 1947 ve Velké Británii. Jeho otec, advokátní koncipient JUDr. Jan Schulmann, byl židovského původu.
Před nacistickou perzekucí ho uchránilo rozhodnutí Zbrojovky Brno, která ho v lednu 1939 vyslala jako svého zástupce do Paříže. Budoucí Františkova maminka Hana, se kterou v té době byl již tři roky ženatý, už za ním vycestovat nestihla a válku prožila v protektorátu.
Otec přežil válku ve Francii a poté v Británii, kde spolupracoval s čs. exilovou vládou. V roce 1950 se Schulmannovi vrátili do Československa.
Matčin bratr byl „Otec Křišťan“ z Rádia Svobodná Evropa. František Schulmann se vyučil strojním zámečníkem, teprve poté vystudoval večerní gymnázium.
V letech 1969-1974 vystudoval práva na Právnické fakultě UK. V době normalizace působil jako advokát v Advokátní poradně č. 5.
Historické souvislosti motocyklového prostředí
Motocyklové prostředí, v němž se Schulmann pohyboval, bylo spojeno nejen s technikou a sportem, ale také s průmyslovou výrobou, zahraničním obchodem a státními podniky.
Jeho otec měl na starosti vývoz motocyklů a jízdních kol, František se vyučil přímo v Jawě a později pracoval ve vývoji podniku JAWA na motocyklech Františka Šťastného a Gustava Havla.
Tato zkušenost vysvětluje, proč se jeho pozdější motoristická publicistika soustředila na skutečné závodní motocykly a jejich jezdce. František Schulmann spojil praktickou znalost motocyklového řemesla s dlouhodobým zájmem o motosport a odborné psaní.