Jaké nářadí vozit na motorce

Na motorku patří především takové nářadí, které odpovídá konkrétnímu stroji, běžné údržbě a délce plánované cesty. Základem bývá svíčák, šroubovák, sada klíčů, kleště, izolačka, stahovací pásky, náhradní svíčka, žárovky, pojistky a podle typu pneumatik také nářadí na opravu defektu.

Hodně záleží na tom jak daleko jedeš a jetli sám nebo více motorek. Praktici doporučujou vozit ty kusy nářadí, kterým provádíte běžnou údržbu stroje. Ve stresový situaci pak pracujete se známým vercajkem a to dost pomůže.

Jak vybrat nářadí podle motorky a cesty

Vlastní set si každej seskládá podle svý konkrétní motorky, nebo si v nějakým luxus krámě koupí speciální sadu určenou přímo na jeho bajk. Dá se koupit i halda setů univerzálních, kde ovšem musíte počítat s tím, že nejspíš pár položek na vaší motce nepoužijete a jiný vám v hodině Há můžou chybět.

Když už se rozhodnete vláčet palubní nářadí, mělo by to mít smysl. Mašinu si můžete připravit trochu předem - sjednotit co nejvíc šroubů, aby nebylo potřeba tolika klíčů a šrouby s načatou hlavou rovnou zahodit.

Před důležitou cestou se vyplatí domácí montérkový soustředění, kde si tohle drobet natrénujete. No jasně - hodí se o svý motorce něco vědět.

Základní sada nářadí

U Kejvy stačil šroubovák, kombinačky, klíč na svíčku. Klíč montážní č.10,13,14,17, 22. Izolacka. Víc už není potřeba.

Tenkrát to bylo: svíčák, šroubovák, nějáký klíče, kleště, izolačka, drc páska a to je myslím vše. I na Jawě jsem vozil sadu klíčů, šroubováky, malý kleště a velký kombinačky.

• svíčák a náhradní svíčka;
• plochý a křížový šroubovák;
• kombinačky nebo malé kleště;
• klíče odpovídající šroubům a matkám na motorce;
• izolačka;
• plastové stahovací pásky;
• kousek vázacího drátu;
• náhradní pojistky a žárovky.

Občas je i originální nářadí snůška náhražkovejch špurků s pevností plechovky od piva. Klasicky oboustranný šroubováky zasazený jen do plastový rukojeti - první tužší šroub a rukojeť je rozlousknutá.

C klíče, co se otevřou, když se s nima zabere a žvejknou hrany matky - vyhodit! Velice oblíbený multikleště jsou fajn, protože dovedou otevřít pivo, konzervu, mají nůž. ALE! nůž si musíte doma napřed nabrousit, u levnejch modelů nejde počítat s funkcí šroubováků, bo z nich jsou v mžiku ožvejkaný vrtule a po zabrání kleštěma si můžete zdeformovat i samotný rukojeti.

Klidně si je vožte, ale nepřeceňujte jejich kvality. Nářadí má být kompaktní a lehké, ale zároveň dostatečně pevné pro skutečné povolení a utažení spojů.

Klíče a šroubováky

Výběr klíčů se řídí motocyklem, nikoli univerzálním seznamem. Potřebujete klíč na matku osy obou kol a další klíče potřebný na uvolnění kola.

• svěrný šrouby na přední vidlici;
• velkej imbus na přední osu;
• nářadí k odebrání výfuku, pokud překáží vyndání kola;
• klíče k odebrání brzdovejch třmenů;
• nářadí na demontáž kapot;
• menší šroubovák pro elektrické spoje a pojistky.

Práce kolem karbu nejlíp zvládá gynekolog-hodinář, ostatní se alepoň ujistí, že se vybraným klíčem/šroubovákem v miniprostoru otočí a dokážou povolit a následně i utáhnout všechny spoje.

V kastlíku na kejchačce mám svíčák, svíčku, kombinačky, šroubovák, klíč 5,5-7 , 10-12, 13-17, 14-17, 19-22, žárovku dopředu a dozadu, pojistku, kus dvojlinky, půl metru hadičky na benál, na jedný straně otočně snejtovaný plíšky 0,3 a 0,4 mm na případný poštelování odtrhu, kus lanka a elektrikářskou čokoládu, kondík.

Oprava defektu

Defekt kola se ohlásí sám tím, že změní mód ovládání vašeho bajku z “vycválaný motyky” na “gumovej člun na dálnici”. Aby mělo cenu něco podnikat, chtělo by to mít u sebe buď náhradní duši, nebo lepící sadu.

První položka v nářadí: klíč na matku osy obou kol + další klíče potřebný na uvolnění kola. Připravte se čelit trablům se zajištěním motorky na stojanu, aby bylo možný kolo vůbec shodit.

Centrální stojánkáři jsou v klidu, ostatní můžou zkusit navalit motku na policajta a podepřít kyvku nebo motor nalezenou cihlou, kusem dřeva, nebo jí vysadit na pařez, případně vystouplej kanál.

Když je lano, dá se pacient přivázat za PEVNOU část třeba ke stromu. Máme povoleno? Překážející třmeny, kryty jsou dole?

U zadního kola s vytaženou osou pohneme kolem k motoru a vyvlíkneme řetěz. Možná spíš: řeknu kámošovi, aby ho vyvlík - je to dost špinavej job.

Motorky s dušemi

Čas pro další nářadí z palubní sady: montpáky. Čím jsou větší, tím líp to jde. Zároveň by měly mít úzký okraje, aby šla páka dobře zasadit mezi gumu a ráfek.

Před oháněním se pákama si pořádně vydupejte vztek na gumě a podpatkem jí odšlápněte od ráfku. Bude tam mrcha jak přilepená, chce to grif a trochu síly.

V ideálním světě je v sadě nářadí i plastový chránítko na ráfek. V reálným světě se člověk s pár škrábancema smíří.

Došlo mi, že jsem zapomněl na OFF roaďáky - bude potřeba klíč na povolení haltru, cajk, co drží gumu u ráfku.

Bezdušové pneumatiky

Slyším křičet spoustu hlasů, že oni mají bezdušovky! Tam se dá dírka umlčet relativně snadno, bez sundavání kola, gumovým knotem namatlaným v lepidle.

Lepší sady mají rovnou i bombičky na nafoukání kola. Bez nich sice máte pneu bez děr, ale pořád placatou. Jo a bombičky potřebujou adaptér na ventilek.

Optimisti si vozí malou cyklopumpičku. Jako ano, jen se připravte na roztrženej rukáv, bo budete mít po pumpování zadní stoosmdesátky ruku jak Pepek námořník.

Laciný pumpy navíc neumí dostatečnej tlak a při polonafouklým kole začnou profukovat. Kolo dovede nafoukat i zmíněnej sprej s latexem.

Tip pro bajkery, co se chtějí stát legendou: prázdný kolo se dá naplnit slámou, trávou, nebo větvičkama a nouzově dojet. Pouze pro otrlé.

Každopádně jízda na prázdný běžný gumě je pro ní jistá smrt - přehřeje se, kostra se rozemele na padrť a je po ní.

Opravné sady na lanka

Další nepěknost, číhající na nic netušícího motorkáře je prdlý lanko. Spojka, plyn, zadní brzda, ojediněle přední brzda, u dvoutaktu přívěra a kladka olejovýho čerpadla - tam všude ty potvory pletený jsou.

Super věc na cesty je opravná sada na lanka. Malá plechovka, nebo pytlík, tam dvě-tři lanka a nějaký ty koncovky.

Komu se to zdá drahý, ten se vydá cestou pořízení cyklistickýho lanka na zadní brzdu, je nejdelší. V supermarketu ho koupíte za dvacku a zastane funkci stejně dobře.

Koncovky si vyrobte z od plastu oholenejch elektrikářskejch čokolád - radši víc velikostí, aby to pokrylo různý uchycení.

Pro výměnu lanka plynu se musíme dostat do plynový rukojeti, obvykle dva šrouby, a do ovládacího prvku karbu, eventuálně klapky vstřikování. Pokud nám stojí v cestě kapoty, musíme mít nářadí na jejich sundání.

Na nouzovej dojezd se dá i nastavit šroubkem na karbu vysokej volnoběh motoru a ovládat si rychlost jen spojkou a řazením. Zážitek nic moc, ale lepší blbě jet, než dobře tlačit.

Na lanko spojky nebo brzdy je zpravidla lepší přístup a zajišťovací matice nejsou tolik utažený, aby s nimi nepohnuly obyč kleště.

Karburátor a palivová soustava

Rozhodně se hodí mít šroubovák, kterým se povolí odkalovací šroub plovákový komory. Mnohdy to stačí vylejt a znovu napustit, aby odtekly všemožný hnusy, co se můžou do benzínu dostat a usadit se v plovákovce.

Na delší cestu bych kromě toho, co už tu zaznělo, přidal benzinovou hadičku s filtrem, plovák a jehlu s držákem.

Obdobně bychom se mohli bavit o palivovým čerpadle. To v lese asi nespraví ani McGyver, ale může se jen uklepat drátek, nebo jiná prkotina.

Co nějakej matroš? Může se hodit palivová hadička, někdy jde použít hadička přepadu karbu, nebo nádrže.

Svíčka a zapalování

Dneska svíce obecně moc trablů nenadělají, ale dvoutaktáři vědí svý. Dobrej svíčák je pořád základní vybavení.

Musí dosáhnout na svíci a musí se umět vytočit v prostoru motoru. Správnej průměr je snad jasnej, ne?

Náhradní svíce by neměla chybět - špatnou neopravíte a mnohdy ani nepoznáte. Lepší je zkrátka prohodit a vidí se. Vozit se dá zastrčená ve svíčáku.

A znovu - když chci měnit svíčku v terénu, musím mít možnost provést všechny demontáže, abych se k ní dostal - podle toho volím nářadí.

V dosahu chci mít i indukční cívku, nebo alespoň šanci okem zkouknout, jestli jsou přívodní kabely cajk. Otázka je jasná: dostanu se k cívce, nebo budu muset něco sundavat?

Elektrická výbava

Z elektriky umí zazlobit popraskaný žárovky a na delší cestě se hodí mít na výměnu alespoň do hlavního předního světla a do zadní obrysovky.

U světel se zdvojenou parabolou se dá nouzově prohodit žárovka z dálkový do potkávačky a když u běžnýho světla odejde potkávací vlákno, dá se lepenkou, americká páska rulezz, přelepit spodní půlka světla, aby to neoslňovalo.

Prasklá zadní obrysovka je hnus. Nějakej votruba si vás může všimnout až ve chvíli, kdy si odře auto o vaše ledvinový kameny.

Co přehodit konektory na brzdový světlo? Případně u přední páčky vysunout konektory spínače světla a spojit je? To by šlo, ne?

Ale zpátky k nářadí - měli bychom se dostat na všechny žárovky. Ukazovat celou dovolenou při odbočování rukou je mírně řečeno nekomfortní.

Když už typ žárovky nemáme s sebou, půjde koupit na nejbližší benzínce. Dostat bychom se měli i k pojistce, kde bývá dobrým zvykem, že je zde uložená ještě jedna záložní.

Mít další dvě se hodí: jedna praskne, dáme záložní. Ta praskne, protože nevíme, co pojistky pálí - a rázem čučíme do tmy, nebo cpeme dvoukorunu mezi dráty, což je cesta ke smradu spáleniny z útrob bajku jak vyšitá.

Docela šikovnej tip pro silniční kutilství provozovaný v noci je vytáhnout obrysovou žárovku i s objímkou a svítit si s ní. Obrysovky míň vysávají baterku a na posvícení stačí.

Na delší cestu bych kromě toho, co už tu zaznělo, přidal vysokonapěťový kabel s fajfkou a aspoň metr elektrického vodiče. Kabelu se dá s žárovkou vytvořit jednoduchou zkoušečku.

Napsáno mraky věci, ale baterka se taky může vybít. Ale pokud dynamo zmagnetovane dá se roztlačit.

Vybavení po pádu

To člověk kolikrát ani nemrkne a už se válí. Na dlouhý dovolenkový cestě se dá spadnout stejně snadno, jako na silnici za městem.

Poradíme si s ulomenou stupnou, řadičkou, páčkou brzd, nebo spojky? Starý a slabý motorky mají přední bubnový brzdy - toho se dá využít, když se ulomí spojková páčka a dá se převěsit lanko, nebo prohodit páčky - bez přední brzdy to opatrně jde, bez spojky je to horší.

Po pádu můžeme ocenit látací pomůcky, jako je zmíněná americká páska, stříbrná s vlákny, vázací drát, obvykle stačí cca 4 x obtočit dlaň, izolačka.

Vaši kamarádi si pak v knajpě rádi poslechnou, jak páčku suplovala větev, klíč desítka, nebo dřívko od nanuka.

Někdo zeslabuje konce páček, aby se při pádu ulomily řízeně a se zbytkem se dalo motku ovládat.

Drobnosti pro nouzové opravy

• palivová hadička;
• plastový stahovací pásky;
• vázací drát;
• svíce;
• žárovky;
• americká páska;
• izolačka;
• kousek elektrického vodiče;
• elektrikářská čokoláda;
• kus hadru a solvina.

Na delší cestu bych kromě toho, co už tu zaznělo, přidal kus hadru a solvinu.

Vozit se dá i lano nebo něco podobnýho co utáhne motorku. V enduru pod plastama mám smotanej silonovej popruh. Tažení není ofic. povolené.

Petan69: Mám v nářadí survival náramek, rozmotaný má asi 3 metry a motorku by udržet měl.

Nabitý smartfoun a seznam kamarádů, jawa/ČZ-kářů, na plánované trase v GPS apce taky dost pomůže.

Výbava pro veterány a Jawu

U starších motorek má smysl vozit kromě běžného nářadí také díly pro zapalování, dobíjení a karburátor. A taky pár náhradních dílů- přerušovač, cívku, svíčku, žárovky, duši, benzínovou hadičku, lanka.

Pokud jezdíš jenom kolem komína tak bohatě stačí to co zde bylo napsáno + vozím lanko spojky, plynu, uhlíky, žárovky, spojku řetězu a pár drobností.

Jaké nářadí s sebou? Páčku a lanko přední brzdy. Bez spojky se na Jawě dá dojet, ale bez jedné brzdy - nebrzdy je to o hubu.

Já beru náhradní díly podle délky vyjížďky, okolo komína beru jen díly, se kterými se mi vyplatí ztratit trochu času s výměnou, abych dojel domů, na delší hledání závady v elektrice bych se vysral. Něco jiného je samozřejmě několikadenní cesta.

Na delší cestu bych kromě toho, co už tu zaznělo, přidal měrku do válce pro nastavení horní úvrati pístu.

Chybí ti tam momenták a rázový utahovák z kompresorem. Kompresor pochopitelně mám. Na utahování zadní osy tam je vidět vrtaný klíč, který se dá druhým klíčem nastavit, aby byla dlouhá páka.

Co je dobré opravit ještě před cestou

Berme jako první předpoklad, že vaše mašina není nevyzpytatelná metalická poťouchlost, ale je pojízdná, nemá nahrazovaný šrouby svářečkou, místo držáků nemá tři otočky izolačkou a ani vázací drát není součástí hlavního rámu.

Vaši motorku je vhodné před cestou připravit tak, aby se na cestě řešily jen skutečně nečekané poruchy. Sjednoťte co nejvíc šroubů, vyměňte šrouby s načatou hlavou a ověřte, že se ke všem důležitým součástem dostanete vybavením, které skutečně vezete.

Protidefektovej pudink sice není samospásný, ale při dobrý konstelaci to zafunguje.

Před důležitou cestou se vyplatí vyzkoušet sundání obou kol, výměnu svíčky, opravu defektu, výměnu lanka a přístup k pojistkám i žárovkám.

Hodně záleží na tom jak daleko jedeš a jetli sám nebo více motorek. Na kratší vyjížďku tedy stačí základní sada, zatímco při několikadenní cestě má smysl přidat náhradní díly, materiál pro opravy a vybavení pro konkrétní slabá místa daného motocyklu.

tags: #jake #naradi #na #motorku