Druhy silničních tunelů v České republice

Silniční tunely jsou podzemní stavby určené především k usnadnění pohybu po silnicích a k překonání výškových rozdílů terénu, přes který komunikace vede. V České republice jsou méně četné než železniční tunely, přesto tvoří významnou součást dálniční, silniční i městské dopravní infrastruktury.

Podle umístění a dopravního významu lze rozlišit městské tunely, dálniční tunely, tunely na silnicích první třídy a tunelové komplexy. Z hlediska uspořádání se používají především jednotubusové a dvoutubusové tunely, přičemž každý tubus může být obousměrný nebo určený pro jeden směr jízdy.

Základní druhy silničních tunelů

Městské silniční tunely

Městské tunely odvádějí tranzitní dopravu pod zastavěným územím, pod kopci, parky, náměstími nebo vodními toky. Jejich hlavním úkolem je zkrátit trasu, snížit dopravní zatížení povrchových komunikací a omezit hluk a emise v hustě obydlených částech měst.

Nejvíce městských silničních tunelů se nachází v Praze. Patří mezi ně Strahovský, Letenský, Vyšehradský, Komořanský, Zlíchovský nebo tunel Mrázovka. V Brně je významným příkladem Pisárecký tunel.

Dálniční tunely

Dálniční tunely překonávají horské hřbety, hluboká údolí nebo geologicky náročná území, kde by povrchová trasa vyžadovala dlouhé stoupání, prudké klesání nebo rozsáhlé zářezy. Nejdelším dokončeným tunelem v České republice je silniční tunel Panenská v Krušných horách.

Tunel Panenská je dálniční tunel na dálnici D8, která vede z Prahy přes Lovosice a Ústí nad Labem na státní hranici s Německem. Tunel je ražen v prostředí tektonicky porušeného rulového krystalinika prostoupeného žilnými tělesy žulových porfyrů.

Tunely na silnicích první třídy

Tunely na silnicích první třídy bývají kratší než největší dálniční stavby, ale často řeší výrazné výškové rozdíly nebo nebezpečné úseky v členitém terénu. Příkladem je tunel Hřebeč na silnici I/35 mezi Svitavami a Moravskou Třebovou.

Tunel Hřebeč je jednotubusový třípruhový tunel délky 354 metrů s průjezdným profilem 5,2 metru a podélným sklonem 6,3 %. Dva jízdní pruhy v něm stoupají a jeden klesá. Realizován byl v období let 1994 až 1997.

Tunelové komplexy

Tunelový komplex tvoří několik vzájemně navazujících tunelových úseků, které společně zajišťují průchod významné komunikace městem nebo rozsáhlým územím. Nejvýznamnějším českým příkladem je tunelový komplex Blanka v Praze.

Součástí Městského okruhu v Praze je tunelový komplex Blanka, který je tvořen třemi na sebe vzájemně navazujícími tunely - Brusnickým tunelem, Dejvickým tunelem a Bubenečským tunelem. Spojení tří uvedených tunelů, které dohromady měří přibližně 5,5 kilometru, dělá z tunelového komplexu Blanka nejdelší silniční tunel v České republice a nejdelší městský tunel v celé Evropě.

Rozdělení podle počtu tubusů

Jednotubusové tunely

Jednotubusový tunel má jeden hlavní dopravní prostor, kterým může být vedena obousměrná doprava nebo více jízdních pruhů v jednom směru. Obousměrné řešení se používá zejména u kratších a méně zatížených tunelů, zatímco u delších a dopravně významnějších staveb vyžaduje náročnější bezpečnostní opatření.

Nejstarším tunelem na území České republiky je Vyšehradský tunel v Praze, který je vedený skrz Vyšehradskou skálu. Vybudován byl v letech 1903-1905, k jeho otevření však došlo již 11. prosince 1904.

Samotný tunel má jeden obousměrný tubus a od roku 1910 jím prochází i tramvajová trať z Výtoně do Podolí, na jejíž tramvajový pás jsou silniční vozidla svedena. Součástí tunelu na jeho západní straně je i úzký chodník, po němž je vedena cyklotrasa A2.

Tunel měří pouhých 35 metrů. I přes jeho krátkou délku je významnou stavbou, protože umožňuje dopravu mezi Novým Městem a Podolím.

Dvoutubusové tunely

Dvoutubusové tunely mají dva oddělené tunelové prostory, obvykle po jednom pro každý směr jízdy. Toto řešení zvyšuje bezpečnost, umožňuje oddělit protisměrnou dopravu a zjednodušuje organizaci provozu při mimořádných událostech nebo údržbě.

Tunel Panenská je obousměrný a je tvořen dvěma oddělenými tubusy. Ty jsou odděleny přibližně po 200 metrech bezpečnostními chodbami. Každý tubus má dva jízdní pruhy široké 3,5 metru a průjezdný profil měří 4,5 metru.

Tunel Valík na obchvatu Plzně je součástí dálnice D5. Je dlouhý 380 metrů, dvoutubusový, se dvěma jízdními pruhy širokými 3,75 metru a nouzovým jízdním pruhem širokým 3,25 metru. Má průjezdný profil 5,4 metru a byl dokončen v roce 2006.

Tří- a vícetubusová řešení

Více než dva tubusy se uplatňují u rozsáhlých městských nebo dopravně velmi zatížených staveb. Strahovský tunel tvoří tři tubusy, z nichž dva jsou zcela dokončené a třetí východní tubus je proražen v celé délce jako hrubá stavba.

Vlastní silniční tunel tvoří tři tubusy, z toho prozatím dva zcela dokončené, každý s minimální šířkou 8 metrů. Třetí východní tubus je proražen v celé délce jako hrubá stavba a s jeho dokončením a zprovozněním se prozatím nepočítá.

Nejvýznamnější silniční tunely v České republice

Vyšehradský tunel

Vyšehradský tunel je nejstarším tunelem na území České republiky. Prochází Vyšehradskou skálou a spojuje oblast Nového Města s Podolím.

Otevřen byl 11. prosince 1904 a od roku 1910 jím prochází také tramvajová trať. Tunel má jeden obousměrný tubus a jeho délka činí 35 metrů. Při uzavření tunelu je náhradní hromadná doprava zajištěna loděmi.

Letenský tunel

V roce 1953 byl vyražen nejznámější pražský tunel pod Letnou, dlouhý přes 423 metrů. Letenský tunel je součástí městské dopravní infrastruktury a umožňuje překonání Letenské pláně bez vedení komunikace po povrchu.

Těšnovský tunel

V roce 1985 byl na nábřeží Vltavy dokončen Těšnovský tunel dlouhý 360 metrů. Patří mezi pražské městské tunely, které odvádějí dopravu z povrchových komunikací a zlepšují průjezdnost centrální části města.

Strahovský tunel

Druhým nejdelším silničním tunelem v České republice je Strahovský tunel v Praze, který byl zprovozněn v roce 1997. Stavba byla zahájena v roce 1979 ražbou průzkumné štoly a vlastní stavba byla zahájena v roce 1985.

Strahovský tunel je dlouhý 2042 metrů, z toho ražená část má délku 1,5 kilometru. Tunel prochází pod Strahovským stadionem ze Smíchova pod Břevnovem a vyúsťuje na okraji Střešovic.

Ke zprovoznění dvou tubusů Strahovského tunelu došlo v roce 1997. Tunel je součástí již provozované části pražského Městského okruhu, na níž navazují také Zlíchovský tunel a tunel Mrázovka.

Tunelový komplex Blanka

V roce 2005 byla zahájena stavba tunelového komplexu Blanka. Tato rozsáhlá stavba byla realizována v rámci výstavby severozápadní části Městského okruhu v Praze, jejíž celková délka dosahuje 6382 metrů.

Komplex Blanka zahrnuje mezi křižovatkou Malovanka a křižovatkou Trója u nového Trojského mostu přes Vltavu tři tunelové úseky: tunelový úsek Brusnice, tunelový úsek Dejvice a tunelový úsek Královská obora.

Brusnický tunel má přibližně 550 metrů ražených tunelů. U Bubenečského tunelu činí délka ražených tunelů přibližně 2230 metrů. Celková délka tunelového komplexu je přibližně 5,5 kilometru.

Do zkušebního provozu byl celý komplex uveden 19. září 2015. Stavba byla dokončena včetně dokončovacích prací v roce 2016, přičemž náklady na její stavbu přesahovaly částku 43 miliard Kč.

Stavba byla formálně ve zkušebním provozu až do roku 2019, protože nemohla být zkolaudována kvůli nesplnění stavební podmínky týkající se dokončení severozápadní části vnitřního okruhu Prahy. Tato podmínka byla v říjnu 2019 ze stavebního povolení vypuštěna.

Tunel Panenská

Tunel Panenská je nejdelším dokončeným samostatným silničním tunelem v České republice. Nachází se téměř na konci dálnice D8 a motoristé jím překonávají Krušné hory v místech, kde dříve vedla silnice II/248.

Výstavba tunelu trvala tři roky mezi lety 2003-2006 a k jeho otevření došlo 21. prosince 2006. Tunel je dlouhý přibližně 2,1 kilometru a je tvořen dvěma oddělenými tubusy.

Tunel Libouchec

Tunel Libouchec je součástí dálnice D8 mezi Ústím nad Labem a hranicí se Spolkovou republikou Německo. Jde o dvoutubusový tunel se dvěma jízdními pruhy širokými 3,5 metru v každém tubusu.

Tunel je dlouhý 580 metrů, průjezdný profil má 4,5 metru a podélný sklon 4,5 %. Budován byl v letech 2004-2006.

Tunel Klimkovice

Tunel Klimkovice je součástí dálnice D47 z Lipníka nad Bečvou do Ostravy. Je dlouhý přibližně 1,1 kilometru a tvoří jej dva tubusy se dvěma jízdními pruhy v každém směru.

Tunel Hřebeč

Tunel Hřebeč byl vybudován na silnici I/35 mezi Svitavami a Moravskou Třebovou. Jde o jednotubusový třípruhový tunel s délkou 354 metrů, průjezdným profilem 5,2 metru a podélným sklonem 6,3 %.

Dva jízdní pruhy jsou stoupající a jeden klesající. Tunel byl realizován v období let 1994 až 1997 a řeší průchod komunikace přes Hřebečovský hřbet.

Tunel Valík

Tunel Valík na obchvatu Plzně je součástí dálnice D5. Je dlouhý 380 metrů a tvoří jej dva tubusy se dvěma jízdními pruhy širokými 3,75 metru a nouzovým jízdním pruhem širokým 3,25 metru.

Průjezdný profil tunelu měří 5,4 metru. Tunel byl dokončen v roce 2006.

Liberecký tunel

Liberecký tunel byl dokončen v roce 1997, je dlouhý 280 metrů a je dvoutubusový se dvěma jízdními pruhy a průjezdným profilem 5,2 metru. Je součástí průtahu silnice I/35 městem Liberec.

Jihlavský tunel

Jihlavský tunel je součástí silnice I/38 na obchvatu Jihlavy. Má délku 310 metrů, je dvoupruhový v jednom tubusu a jeho průjezdný profil měří 4,8 metru.

Jeho stavba byla dokončena v roce 2007.

Přehled vybraných silničních tunelů v provozu

Ražené a hloubené tunely

Ražené tunely

Ražené tunely vznikají postupným odstraňováním horniny pod povrchem. Používají se především tam, kde je nadloží dostatečně mocné a kde by otevřený výkop výrazně narušil povrch, zástavbu, komunikace nebo krajinu.

Strahovský tunel je dlouhý 2042 metrů, z toho ražená část má délku 1,5 kilometru. Tunel Panenská je ražen v prostředí tektonicky porušeného rulového krystalinika prostoupeného žilnými tělesy žulových porfyrů.

Hloubené tunely

Hloubené tunely se budují z povrchu otevřeným výkopem, do něhož se následně vloží konstrukce tunelu a prostor se opět zasype. Uplatňují se především v mělkém podzemí, na okrajích tunelových úseků nebo v místech, kde je třeba chránit povrch před hlukem a jinými vlivy dopravy.

U tunelu Krasíkov I činí z celkové délky 1098,30 metru hloubená část 68,30 metru a ražená část 1030,00 metrů. Maximální mocnost nadloží je 52 metrů.

Bezpečnostní uspořádání silničních tunelů

Délka, dopravní zatížení, počet tubusů, podélný sklon i způsob vedení dopravy ovlivňují bezpečnostní vybavení tunelu. Dvoutubusové tunely umožňují oddělit protisměrnou dopravu a propojit oba tubusy bezpečnostními chodbami.

Tunel Panenská má oddělené tubusy propojené přibližně po 200 metrech bezpečnostními chodbami. Takové propojení slouží k evakuaci osob a k přístupu záchranných složek při mimořádných událostech.

Tunely jsou náchylné k požárům. Rizikovými faktory jsou elektrické závady, kolize, přehřátí motoru a brzd a také lidská chyba.

Bezpečnostní řešení tunelů zahrnuje také ventilaci, osvětlení, dohled nad provozem, nouzové únikové cesty, požární ochranu konstrukcí, komunikační zařízení a vybavení pro zásah záchranných složek.

Výstavba a konstrukční řešení tunelů

Kotvení je nedílnou součástí všech fází výstavby tunelů. Při ražbě se používají konstrukční prvky, které zajišťují stabilitu horniny, primárního ostění a následných konstrukčních vrstev.

Při ražbě tunelu Krasíkov I a Krasíkov II byla použita nová rakouská tunelovací metoda. Plocha výrubu se pohybovala od 108,80 m² do 137,00 m².

Primární ostění bylo tvořeno stříkaným betonem o proměnlivé tloušťce 150 až 350 milimetrů. Stříkání betonu bylo prováděno takzvanou mokrou cestou mobilním stříkacím zařízením.

Výstavba tunelů vyžaduje také řešení spojů betonu s betonem, oceli s betonem, upevnění ventilátorů, chodníků, zábradlí, kabelů a potrubí. Upevňovací prvky musí odolávat dynamickému zatížení, vlhkosti, korozi a zvýšeným teplotám.

Silniční tunely a dopravní rozvoj

Krátké silniční tunely byly ze stejných důvodů jako železniční tunely ojediněle budovány již v průběhu minulého století, například Vyšehradský, Sečský a Kokořínský ze 30. let minulého století.

V polovině 90. let začal v souvislosti s tlakem na ochranu životního prostředí rozmach výstavby tunelů na dálnicích a městských rychlostních komunikacích. Tunely umožňují vést dopravu mimo povrchovou zástavbu, omezit zásahy do krajiny a překonat výškové rozdíly bez dlouhých objízdných tras.

Česká republika nepatří k zemím s příliš dlouhými tunely. Je to dáno rázem české krajiny i jinými nároky na vedení silnic v dobách, kdy byla převážná většina tunelů na území Čech a Moravy ražena a budována.

Plánované a budované silniční tunely

Tunel Dobrovského

Součástí brněnského velkého okruhu je tunel Dobrovského s délkou 1240 metrů. Jde o dvoutubusový tunel se dvěma jízdními pruhy.

Tunel Prackovice

Tunel Prackovice je součástí dálnice D8 mezi Lovosicemi a Řehlovicemi. Je dlouhý 270 metrů, má dva tubusy a dva jízdní pruhy široké 3,75 metru.

Tunel Radejčín

Tunel Radejčín je součástí stejné trasy jako tunel Prackovice. Je dlouhý 620 metrů, dvoutubusový a v každém tubusu má dva jízdní pruhy široké 3,75 metru.

Tunel Komořany

Součástí silničního okruhu kolem Prahy je stavba 513 - tunel Komořany. Nachází se na rychlostní komunikaci R1 v úseku mezi D1 a D5.

Jde o dvoutubusový tunel se dvěma jízdními pruhy v klesajícím a třemi jízdními pruhy ve stoupajícím tubusu. Dlouhý je 1940 metrů, průjezdný profil má 4,8 metru a podélný sklon 4 procenta.

Tunel Slivenec

Další stavbou silničního okruhu kolem Prahy je stavba 514 - tunel Slivenec. Jde o dvoutubusový tunel se dvěma jízdními pruhy v klesajícím a třemi jízdními pruhy ve stoupajícím směru.

Dlouhý je 1650 metrů, průjezdný profil má 4,8 metru a podélný sklon 4 procenta.

Tunel Na Vysoké

Stavba 511 - tunel Na Vysoké měla být součástí rychlostní komunikace R1, tedy silničního okruhu kolem Prahy na úseku mezi D11 a D1. Mělo jít o dvoutubusový tunel se dvěma jízdními pruhy délky 390 metrů.

Tunel Suchdol

Stavba 518 - tunel Suchdol měla být součástí rychlostní komunikace R1 - silničního okruhu kolem Prahy v úseku mezi D5 a D8. Plánován byl dvoutubusový tunel se třemi jízdními pruhy o délce 1980 metrů.

Vzhledem k navazujícímu patrovému mostu přes Vltavu měl být řešen částečně jako patrový s tubusy nad sebou.

Tunel Zámky

Stavba 519 - tunel Zámky měla být součástí rychlostní komunikace R1 - silničního okruhu kolem Prahy v úseku mezi D5 a D8. Plánován byl dvoutubusový tunel se třemi jízdními pruhy o délce 290 metrů s tubusy umístěnými v patrech nad sebou.

tags: #druhy #tunelu #silnicni