Cyklostezka Kadaň–Klášterec nad Ohří–Perštejn

Cyklostezka spojuje dvě historická města, Klášterec nad Ohří a Kadaň, a vede převážně podél řeky Ohře. Trasa je nenáročná, převážně rovinatá, s několika menšími stoupáními, a její povrch tvoří asfalt nebo zpevněné cesty.

Výlet lze začít u železniční stanice Kadaň-Prunéřov, pokračovat přes Kadaň, Klášterec nad Ohří a dále po cyklotrase č. 6 do části obce Perštejn-Lužný. Celková délka trasy z Prunéřova do Lužného je 24,0 km, při návratu vlakem jde o jednosměrný výlet; zpáteční varianta měří 48,0 km.

Základní údaje o trase

Na řece Ohři v podhůří Krušných hor se nachází královské město Kadaň a lázeňské město Klášterec nad Ohří, která rozhodně stojí za návštěvu. Města spojuje cyklostezka vedoucí podél řeky, na níž navazuje cyklostezka z Prunéřova.

Trasa výletu je převážně rovinatá s několika menšími stoupáními. Povrch cest je asfaltový nebo zpevněný, s výjimkou krátkého úseku u Černýše, kde je nutné jet po nezpevněné polní cestě.

Prunéřov-Kadaň

Zaparkujeme u železniční stanice Kadaň - Prunéřov. Napojíme se vpravo na cyklotrasu 3115. Kilometr jízdy po silnici vystřídá odbočením vpravo cyklostezka 66, po které pojedeme přes revitalizované území a Roosveltovy sady do historické části královského města Kadaň.

První část trasy vede územím, které bylo výrazně proměněno těžbou uhlí. Z cyklostezky máte jedinečný výhled na povrchový důl. Cestu po této cyklostezce je opět možné začít na stezce Maxipsa Fíka, odkud se vydáte do Rooseveltových sadů, podjedete tunelem pod železniční tratí a vydáte se směrem k elektrárně.

První část cyklotrasy do Prunéřova měří necelých 7 kilometrů. Zbývající úsek do Černovic a dále do Chomutova měří celkem 14 kilometrů a je rovněž veden po částečně asfaltovém povrchu mimo frekventovanou silnici č. 13.

Kadaň a Nábřeží Maxipsa Fíka

Cyklostezka z Kadaně do Klášterce nad Ohří začíná již na nábřeží Maxipsa Fíka, ze kterého je možné se dostat i na dvě zbývající cyklotrasy. Cyklostezka začíná v Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka, u řeky Ohře.

Na promenádě, kromě cyklistické a in line dráhy, nachází různé atrakce hlavně pro děti. Na Nábřeží je také potřeba dodržovat pravidla. Po Nábřeží je řada zajímavých herních prvků hlavně pro děti, ale i hraví dospělí si přijdou na své.

Nezapomeňte na pomník Áji a Maxipsa Fíka, kteří jsou sice oficiálně z Ahníkova, ale jejich vesnici kdysi s sebou vzala důlní těžba. Pomník Áji a Maxipsa Fíka na Nábřeží Maxipsa Fíka.

Na nábřeží Maxipsa Fíka mineme jeho pomník a Kadaňský orloj, nad kterým se vypíná kadaňský hrad. O kousek dále objevíme dětské hřiště se sochami Maxipsa Fíka a Áji.

To je on, Kadaně šampion! Když se známým pochlubíte, že jste byli na výletu v Kadani, často následuje otázka „A Fíka jste viděli?“. Protože, totiž, kdo neviděl Fíka, ten nebyl v Kadani!

Historické centrum Kadaně

Městečko Kadaň má díky svým kavárnám, cukrárnám, Františkánskému klášteru, Radniční věži, Kadaňskému hradu a Svaté bráně svoji magii, nicméně kvůli dlažbě po celé historické části se po ní špatně jezdí na kole.

Kadaň byla odjakživa důležitým centrem, které protínaly obchodní stezky směrem na Karlovarsko, do Prahy a do sousedního německého Saska. I v dnešní době Kadaň protínají stezky - cyklostezky!

Hrad Kadaň postavil v polovině třináctého století sám král Přemysl Otakar II., a proto je Kadaň zvána královským městem. Pod hradem je umístěn „kadaňský orloj“ jakožto pocta Mikulášovi z Kadaně, který se v roce 1410 spolupodílel na zdokonalení orloje na Staroměstské radnici v Praze.

Turističtí nájezdníci musejí Kadaň zdolávat skrze Žatecký barbakán, což je pozdně gotickým objekt z patnáctého století připomínající tehdy mohutné městské opevnění.

Též v královském městě Kadani je co obdivovat, například sochařská díla na parkánech nebo úžasné historické centrum s všelijakými atrakcemi. Ačkoli pověst Kadaně hodně utrpěla kvůli těžbě uhlí v jeho těsné blízkosti, určitě stojí za to se sem vydat.

Před vjezdem do města vás přivítá impozantní pohled na Františkánský klášter. Cílem etapy je historické centrum města s Mírovým náměstím, Radniční věží a Katovou uličkou, která je zapsána v České knize rekordů jako nejužší ulička v ČR.

Kadaň-Klášterec nad Ohří

Po příjezdu k řece Ohři odbočíme doprava na cyklotrasu č. 6, které se budeme držet až do konce výletu. Celou cestu pojedete po pravém břehu řeky Ohře.

Cyklostezka z Kadaně do Klášterce nad Ohří byla vybudována v roce 2008 a měří celkem 8,1 km. Obousměrná cyklistická stezka vede do Klášterce nad Ohří od roku 2008 a má celkovou délku 8,1 km a šířku 3 m.

Jedná se o samostatnou obousměrnou komunikaci pro cyklisty o šířce 3 metry s povrchem z kaleného štěrku, která měří 8,1km. Trasa je nenáročná.

Na trati jsou zbudována odpočívadla pro cyklisty i pro pěší včetně mapových podkladů na informačních tabulích a stojanů na kola. Na trase je několik příležitostí k odpočinku u řeky.

Lávky a vodní stupeň Kadaň

Na konci nábřeží vystoupáme k přehradě po ocelové lávce Víta Brandy. Lávka Víta Brandy vás vyveze na kadaňský stupeň, kterým se dostanete na druhý břeh řeky Ohře, kde již navazuje další část stezky, jejíž povrch je z kaleného štěrku.

Zajímavým úsekem stezky je unikátní lávka, která propojila cyklostezku z Kadaně do Klášterce nad Ohří právě s Nábřežím Maxipsa Fíka. Lávku tvoří 81 m dlouhá ocelová konstrukce, která je ukotvena ve skále na rámech.

Plochu tvoří pozinkované průhledné rošty. Je to výrazný technický unikát poskytující nezapomenutelný zážitek z jízdy.

Druhá unikátní lávka na cyklostezce má ocelovou konstrukci kotvenou do gabionového základu a dřevěný povrch s vyvýšeným středovým pásem, který odděluje protisměrné jízdní dráhy.

Za přehradou pokračujeme přes Rašovice do Klášterce nad Ohří po cyklostezce při řece Ohři. Délka stezky od kadaňského stupně na hranici s Kláštercem nad Ohří u osady Suchý Důl je 3 km.

Cyklostezka spojuje dvě historická města, Klášterec nad Ohří a Kadaň. Tato nejoblíbenější cyklostezka začíná v Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka.

Krajina podél Ohře

Téměř celý úsek vede podél řeky Ohře s navazující vodní nádrží Kadaň a je ve stínu stromů. U Rašovic můžete jen zřídka potkat nějaké auto, lidé většinou jezdí jen na chaty a zahrádky.

Na jaře má cesta své kouzlo, zejména od odbočky na Zásadu u Kadaně - můžeme ji nazvat "Petrklíčová stezka."

Cesta je to zajímavá a docela pohodlná. Putovali jsme podél řeky bez výraznějšího převýšení.

Cestou jsme viděli pěkná zákoutí kolem řeky, drobné památky (unikátní křížovou cestu, klášter, hrad. ) i vodní díla, díky nimž je Ohře v těchto místech o dost širší.

Tu a tam obdivujeme skaliska, která se zvedají přímo z vody. Potkali jsme též četné vodní ptactvo, kterému očividně vyhovovalo, že Vánoce budou opět „na blátě“.

Labutě a jiné vodní ptactvo se na zimu každoročně stahují na řeku Ohři. Voda zde zamrzá později a navíc je tu i něco k snědku.

Technické a historické zajímavosti

Jak bylo zmíněno, cestou do Kadaně jsme potkali i technické zajímavosti. Jednou z nich je jez v Klášterci s vodní elektrárnou, který je pro vodáky nesjízdný a pověstný tím, že na řece způsobuje nepopulární „volej“ (tzn. místo, kde ke slovu přicházejí paže otročících háčků).

Souběžně s koridorem řeky Ohře vede od Chebu až do Klášterce železnice, po níž dál sviští rychlíky na Chomutov a Ústí. Náš směr ale určuje dálková národní cyklotrasa č. 6 (Cyklostezka Ohře), která odtud nabírá jiný směr - podle vody.

Před Kadaní se vracíme zpátky na levý břeh Ohře v místě, kde vysoko nad řekou stojí Františkánský klášter s poutním kostelem Čtrnácti svatých pomocníků. K přechodu posloužila lávka malé vodní elektrárny.

Cykloturisté do Kadaně přijíždějí po atraktivním nábřeží Maxipsa Fíka. Stezka samozřejmě slouží i pro pěší.

Klášterec nad Ohří

Ve městě určitě stojí za to se zastavit u novogotického zámku, ve kterém najdeme kavárnu a muzeum českého porcelánu. Zámek obklopuje rozsáhlý zámecký park.

Cyklostezka zavede cyklisty přímo do nádherného anglického zámeckého parku, kde mohou navštívit krásný zámek s expozicí porcelánu nebo ochutnat minerální vodu v nedalekých lázních Evženie.

Naše cesta vedla parkem zámku v Klášterci, který je doslova nad Ohří. Nakoukli jsme do barokní sala terreny (cca r. 1650).

Autorem tohoto zahradního sálu je italský stavitel Rossi de Lucca. Stavba s terasou a arkádovou chodbou je zdobena sochami vynikajícího sochaře Brokoffa.

Cestičky zámecké zahrady vedou až k řece Ohři. Loučíme se se zámkem a vydáváme se po vzorně upravené pěšině zádumčivou předvánoční atmosférou po proudu řeky Ohře.

Prohlídka Klášterce a jeho okolí by určitě zabrala nejméně celý den. My jsme však měli jiný cíl, a proto jsme zamávali rytíři Thunovi stojícímu na náměstí (v jehož službách zde působil sochař Jan Prokoff) a běželi jsme dál.

Obhlédli jsme několik zajímavých památek na náměstí v Klášterci (Sloup nejsvětější Trojice a památník sochaře Brokoffa), prohlédli si pěkný zámecký park a vydali se na patnáctikilometrovou procházku kolem Ohře.

Klášterec nad Ohří-Perštejn-Lužný

Cyklotrasa 6 se stále drží Ohře, po pravé straně nelze přehlédnout vrchol se stejnojmennou zříceninou Šumburk.

V chatové osadě Černýš mírně stoupáme a u cyklotrasy narazíme na vyhlídku poskytující pěkný pohled do údolí řeky Ohře.

Výlet si ještě prodloužíme po cyklotrase do části obce Perštejn - Lužný. V následující části obce Perštejn - Lužný přejedeme silniční most přes řeku a dostaneme se na železniční stanici Perštejn.

Krátký úsek u Černýše vede po nezpevněné polní cestě. Právě zde je vhodné přizpůsobit rychlost povrchu a počítat s mírným stoupáním.

Cestu si lze prodloužit až do Pernštejna přes Černýš a Lužný. Případně se dá v Lužným přejet na druhý břeh řeky a vrátit se po druhé straně do Kadaně - přes Okounov Kotvinu a Rašovice.

Cyklotrasa Ohře a delší varianty

Celá „šestka“ vede (celkem 110 km) od pramenů Ohře (Cheb) až do míst, kde se řeka vlévá do Labe (Litoměřice), což je určitě dobrý tip na podniknutí pěkného letního roddinného cyklovandru.

Etapa z Karlových Varů do Kadaně měří 56 km. Z Karlových Varů vyrazíte po cyklotrase č. 6 směrem na Lázně Kyselka.

Třetí etapa měří přibližně 56 km a pro cyklisty patří k těm náročnějším kvůli členitějšímu profilu s občasným stoupáním (celkově za etapu 400 metrů stoupání).

Trasa je vedena kombinací nově vybudovaných asfaltových či štěrkových cyklostezek a klidných silnic třetí třídy.

Problémovým místem a úsekem vyžadujícím zvýšenou opatrnost je část mezi Radošovem a Vojkovicemi , kde trasa vede po užší silnici s občasným automobilovým provozem, a také některé lesní nezpevněné úseky za Stráží nad Ohří, které mohou být po deštích hůře sjízdné.

Další cyklotrasy z Kadaně

Královským městem vedou celkem tři hlavní tahy - západní do Klášterce nad Ohří a Perštejna, severovýchodní do Černovic a Chomutova, jihovýchodní směrem do Rokle a na Nechranickou přehradu a dále do Žatce.

Každá z tras má své přednosti a svá specifika, z hlediska náročnosti jsou ale všechny tři trasy na stejné úrovni. Rozdíl stoupání v jednotlivých úsecích není vyšší než 100 m, v nejnižším bodě má cyklostezka nadmořskou výšku 264 m n. m. a v nejvyšším bodě pak 358 m n. m.

Kadaň-Klášterec nad Ohří-Perštejn

Trasa měří 17,4 km a zabere zhruba 1:20 h. Samotná cesta po cyklostezce není náročná, povrch je štěrkový a asfaltový.

Svou cestu můžete zakončit v Klášterci nad Ohří, nebo můžete pokračovat dál až do Perštejna. Na trati jsou zabudována odpočívadla pro cyklisty i pro pěší včetně mapových podkladů na informačních tabulích a stojanů na kola.

Kadaň-Rokle-Nechranická přehrada-Žatec

Trasa měří 32,7 km a zabere cca 2:08 h. I tato cyklotrasa začíná na stezce Maxipsa Fíka, odkud přejedete na pravý břeh řeky Ohře směrem na Želinu.

Tento úsek cyklostezky je o něco svažitější. Oblast je z geologického hlediska jedinečná - najdete tu Želinský meandr a skalnaté útesy, které se tyčí až do výšky 30 metrů u břehu řeky Ohře, což je nejnáročnější úsek stezky.

Další pokračování cyklostezky vede po silničkách a polních cestách bez významného stoupání přes Rokli, Poláky až k hrázi na Nechranické přehradě.

Kadaň-Černovice-Chomutov

Trasa měří 21,1 km a zabere cca 1:25 h. Nejnovější cyklotrasa vede z Kadaně skrze krajinu, ve které se ještě před několika malá lety těžilo hnědé uhlí.

Cestu po této cyklostezce je opět možné začít na stezce Maxipsa Fíka, odkud se vydáte do Rooseveltových sadů, podjedete tunelem pod železniční tratí a vydáte se směrem k elektrárně.

Praktické informace pro cyklisty

Cyklostezka je vhodná pro trekkingové a MTB kola. Trasu využívají také rodiny s dětmi, turisté a lidé na procházce.

Je důležité nepřeceňovat své síly, přihlédnout také ke svému zdravotnímu stavu a fyzickým předpokladům. Při jízdě po společné stezce je třeba počítat s pěšími, dalšími cyklisty a odpočívadly.

Trasu doporučujeme začít v Klášterci nad Ohří a zakončit v Kadani na Nábřeží Maxipsa Fíka. Za hrází v Kadani vede lávka po skalách, ale dá se pohodlně sjet i na kole. Případně se dá jít i po schodech.

Zpátky do Klášterce se dá dostat vlakem s přestupem v Prunéřově. Do Prunéřova se vrátíme vlakem.

Realizaci cyklostezky číslo 6 je potřeba pochválit, neboť je zdařile provedená a vede atraktivní krajinou, tedy alespoň v úseku, který jsme si prošli.

tags: #cyklostezka #kadan #klasterec