Cyklistika kolem Abú Dhabí: poušť, dálkové trasy a podmínky pro jízdu

Cyklistika kolem Abú Dhabí nabízí dlouhé rovné úseky pouště, náročné podmínky, silniční trasy mezi Spojenými arabskými emiráty a Ománem i možnosti jízdy po vyhrazených cyklostezkách v širším regionu. Nejvhodnější období pro jízdu je od října do dubna, kdy jsou teploty mírnější a venkovní aktivity příjemnější.

Pro delší cestu je zásadní detailní plánování vody, jídla a bezpečných zastávek, protože po opuštění Abú Dhabí se mohou objevit úseky dlouhé 150 až 200 kilometrů, kde je kolem pouze poušť. Cyklista musí počítat s horkem, silným větrem, minimem infrastruktury a provozem, který mimo vyhrazené stezky nebývá pro cyklisty ideální.

Nejlepší období pro cyklistiku ve Spojených arabských emirátech

Chladnější měsíce, obvykle od října do dubna, jsou pro gravel cyklistiku ve Spojených arabských emirátech ideální. Během tohoto období jsou teploty mírnější, takže jsou venkovní aktivity mnohem příjemnější.

V létě mohou teploty často překročit 40 °C. Pokud se v tomto období na kole přece jen vydáte, doporučují se ranní nebo pozdně večerní jízdy.

Výhodou závodu v Dubaji je lednový termín, kdy jsou zde nejlepší podmínky pro cyklistiku. V létě se zde totiž přes den jezdit prakticky nedá.

Takže pokud na kole do Dubaje - ideální je období listopad až únor. A pokud bych chtěl v zimě najíždět kilometry v teple na rovinách, dává mi Dubai vlastně větší smysl, než Mallorka s nejistím počasím.

Co čeká cyklisty v okolí Abú Dhabí

Gravelová cyklistika ve Spojených arabských emirátech nabízí jedinečnou kombinaci krajiny. Setkáte se s rozsáhlými pouštními cestami, náročnými horskými výjezdy v pohoří Hadždžár a v okolí Džabal Hafít i s klidnými trasami ve vádí.

Některé trasy vedou také v blízkosti oáz a zelených ploch, takže poskytují rozmanité jízdní prostředí. Mnoho gravelových tras prochází kolem významných přírodních i umělých zajímavostí.

Trasy v okolí jezer Al Qudra nabízejí možnost pozorovat pouštní přírodu, zatímco stezky v pohoří Hadždžár poskytují působivé výhledy. Za pozornost stojí také oblasti poblíž nástupního místa Al Qudra Cycling Track Trailhead nebo skalního útvaru Rock Formation.

V blízkosti některých tras se nacházejí také The Founder’s Memorial - The Constellation, Dubai Miracle Garden nebo přírodní rezervace Ras Al Khor Wildlife Sanctuary známá plameňáky.

Trasy pro gravel a terénní cyklistiku

Komoot nabízí několik gravelových tras napříč Spojenými arabskými emiráty, které poskytují rozmanité zážitky. V současnosti je k dispozici 5 tras, od snadných okruhů po náročnější horské cesty.

Mushrif Park

Mezi důležité oblasti pro gravelovou cyklistiku patří Mushrif Park v Dubaji, který je známý rozmanitými singletracky. Pro rodiny jsou vhodné kratší okruhy s minimálním převýšením.

Okruh Mushrif Mountain Bike Trail z Mushrif National Park nebo okruh Over Water Track (10 km Loop) z HS1 jsou dobré možnosti, protože nabízejí příjemnou jízdu přírodním prostředím bez nadměrné fyzické náročnosti.

Několik gravelových tras je navrženo jako okruh, takže začínají i končí na stejném místě. Mezi příklady patří Mushrif Park Parking Area - Mushrif Mountain Bike Trail loop z Lootah Equestrian Club a Mushrif Mountain Bike Trail loop z Mushrif National Park.

Al Qudra

Druhou, o poznání zajímavější lokalitou pro cyklistiku, je cyklostezka Al Qudra v poušti. K ní se dá z města dojet po síti cyklostezek a nabízí 86 km skvělé silnice.

Během naší jízdy jsme tu potkali několik jezdců ze stájí World Tour. Minulý týden pak byla otevřena nová stezka do Abu Dhabí.

Al Qudra Lakes poskytují jedinečný zážitek z jízdy pouští. Vhodné jsou také pro cyklisty, kteří chtějí spojit delší trénink s pozorováním místní přírody.

Pohoří Hadždžár a Džabal Hafít

Pohoří Hadždžár, zejména okolí Hatty, nabízí rozsáhlou síť tras pro horskou a gravelovou cyklistiku. Náročnější trasy lze najít také v horských oblastech a v okolí Džabal Hafítu.

Gravel loop from Site 8 - 2 beehive tombs je obtížná cesta dlouhá 22.4-mile (36 km), která vede náročnou krajinou a zahrnuje výrazná stoupání.

Džabal Hafít v Al Ainu je oblíbený pro náročná stoupání. Trasy v pohoří Hadždžár zase nabízejí výrazné horské výhledy.

Cyklostezky v Dubaji a spojení směrem k Abú Dhabí

Silniční provoz v Dubaji se opírá o síť dálnic, které nejsou pro cyklisty zrovna ideální. Je tu ale stále se rozrůstající síť cyklostezek.

Celkově je nyní v plánu takto v Dubaji otevřít okolo 1000 km cyklostezek. A cyklostezkou se v Dubaji rozumí dvouproudá silnice určená pouze pro cyklistiku.

Cyklostezky a vyhrazené cyklistické okruhy jsou vhodnější než běžné dálnice, protože oddělují cyklisty od motorové dopravy. U některých tras je k dispozici také parkování, například v Mushrif Parku a v oblasti Al Qudra.

Obecně nejsou pro gravelovou cyklistiku na většině zavedených tras a cyklistických okruhů ve Spojených arabských emirátech vyžadována povolení, zejména ve veřejných parcích nebo na vyhrazené cyklistické infrastruktuře. U chráněných oblastí nebo soukromých pozemků je však vhodné předem ověřit místní pravidla nebo pokyny parku.

Nad Al Sheba Cycle Track

Přímo v centru najdete 10 km jednosměrný okruh Nad Al Sheba Cycle Track, který je určen pouze pro cyklisty. Je osvětlený, takže po něm můžete jezdit ve dne i v noci.

Začíná na parkovišti s kavárnou, cykloobchodem a sprchami, které jsou zdarma. Přijedete si sem autem jako člověk a po tréninku jako člověk odjedete.

Dokonce si zde můžete půjčit i kolo. Denně se zde potkávají desítky a stovky cyklistů.

Cyklostezka odsud pokračuje až k nejvyšší budově světa Burj Chalifa nebo na pláž s legendární plachetnicí.

The Loop

Naprosto jedinečnou cyklostezkou pak bude klimatizovaný okruh The Loop o délce 93 km, který již brzy propojí jednotlivé části Dubaje a umožní jezdit i v letních měsících, kdy zde teplota často překročí 40°C.

Silniční závod L’Étape Dubai

Závod L’Étape Dubai se letos na konci ledna konal již podruhé. Jedná se o jeden z více než 30 závodů L’Étape Series, které se konají po celém světě a jejichž součástí je i naše L’Étape Czech Republic.

Hlavní závod letos měřil 112 km s převýšením 257 m a vedl po širokých dálnicích, někdy až o 7 pruzích, které byly zcela uzavřené pro běžný provoz. V takových podmínkách se v Evropě nikdy nesvezete.

To vše slibovalo průměrnou rychlost hodně přes 40 km/h. Exotické podmínky přilákaly na start řadu hvězd, včetně legendárního showmana Petra Sagana nebo našeho Zdeňka Štybara.

Celkově na všech trasách startovalo okolo 1200 jezdců. Hlavní závod odstartoval časně ráno na dohled od nejvyšší budovy světa Burj Chalifa a cíl byl v areálu Dubai Expo.

Průběh závodu

Po několika neutralizovaných kilometrech byl závod oficiálně odstartován na široké dálnici a ihned se zrychlilo na nějakých 60 km/h.

Kopce zde nenajdete, takže dálniční nadjezdy jsou jediné „vrcholy“ na trati. Tím pádem nečekejte ani sjezdy.

Jelo se v rychlém kompaktním balíku a kvůli větru nebyly zpočátku úspěšné žádné pokusy o únik. Výhled na mrakodrapy v Dubaji jsme pomalu nechali za zády a pokračovali směrem do pouště.

Čelní skupina měla okolo 200 členů a tvořila krásný kompaktní peloton, skoro jako na rovinatých etapách opravdové Tour de France.

Při změně směru a s postupujícími kilometry začal v poušti foukat nepříjemný vítr. Peloton se začal okamžitě trhat na menší skupinky a vybavily se mi vzpomínky na přenosy UAE Tour, kde i metrová mezera byla nepřekonatelnou překážkou.

Celkově se rychlost hodně zpomalila a když někdo odpadl sám, neměl na větru šanci. To trvalo až do otočky na velkém kruhovém objezdu.

Při cestě zpět jsme v opačném směru dálnice potkávali jezdce za námi. Byl to nezvyklý pohled - osamocený cyklista na široké dálnici.

Tou dobou už se jelo po malých skupinkách a velký kompaktní peloton byl dávno minulostí. Před námi se začala objevovat vysoká kupole areálu Dubai Expo 2020, kde byl i cíl závodu.

Před desátou hodinou jsme byli v cíli a byl prostor si trochu odpočinout, užít si vyhlášení i zábavu v L’Étape village a potom zpátky na hotel.

Dálková cyklistika z Abú Dhabí přes poušť

Poslední cesta začala před necelými třemi měsíci v Abú Dhabí ve Spojených arabských emirátech, odkud pokračoval do Ománu. Za sebou má téměř tři měsíce na kole a tisíce kilometrů cesty z Abú Dhabí přes Blízký východ a Balkán až do střední Evropy.

Po opuštění Abú Dhabí a jízdě směrem k hranici se Saúdskou Arábií jsou úseky, kde člověk jede klidně 150 nebo 200 kilometrů a kolem něj je jen poušť.

Na cestě tráví většinu dne v sedle - vyráží za východu slunce a končí až večer, po deseti hodinách a zhruba 150 až 180 kilometrech.

Právě proto se důležitou součástí jeho rutiny stalo detailní plánování - hlavně kvůli vodě a jídlu. „Ne všude jsou pumpy nebo obchody.“

Vítr, písek a pouštní podmínky

„Představte si, že máte silnici dvě stě kilometrů úplně rovnou jako placka. Na obličej si dáte šátek, aby vám písek nelítal do pusy a do nosu, přes oči brýle, šátek i pod helmu, protože z uší taky nechcete vysypávat písek, a jedete. A jen se modlíte, aby ty nárazy nebyly tak silné, že vás shodí z kola.“

Vítr je na podobné cestě jeden z hlavních souputníků. Někdy bere energii, jindy ji naopak dává.

„Když se otočí a fouká vám do zad, tak je to paráda. Jedete pětatřicet, čtyřicet kilometrů za hodinu a skoro nemusíte šlapat.“

„Někdy je to tak náročné, že se dostanete do zvláštního transu. Nemyslíte na nic, jen se snažíte jet dál. Třeba když extrémně fouká a vy jste úplně bezmocní. Ale pak jsou přesně ty chvíle, kdy si říkáte: wow. To je místo, kam bych se autem asi nikdy nepodíval.“

Trasa přes Omán, Saúdskou Arábii a další země

„Z Blízkého východu je to jedna z nejlepších zemí pro cyklistiku. Řidiči jsou ohleduplní a nejezdí jako úplná prasátka jako v okolních zemích,“ přibližuje.

Vedle krajiny ho zaujala i místní pohostinnost. „Nebyl skoro den, kdy by mi někdo nenabízel vodu, čaj, jídlo nebo mě nepozval domů.“

Po Ománu se ale musel vrátit zpět do Emirátů. A čekala ho jedna z nejnáročnějších etap celé cesty - zhruba 1200 kilometrů přes Saúdskou Arábii, většinou po dálnicích.

„I mimo dálnice tam lidi často řídí s mobilem v ruce. Já jsem jel většinou po krajnici a mám na brašně pípák, který mě upozorní, že se za mnou blíží auto. Ale necítil jsem se tam úplně dobře.“

Dál pokračoval přes Turecko, Srbsko a Bulharsko. „Čím víc jste na východě, tím méně tam cyklistu respektují. Nechci říkat, že jste pro ně škodná, ale rozhodně vás neberou jako rovnocenného účastníka provozu.“

Změna trasy kvůli bezpečnosti

Původně chtěl projet i Irák. Jenže krátce poté, co do země vstoupil, se bezpečnostní situace začala zhoršovat. „Musel jsem všechno změnit,“ říká.

Nakonec si vzal taxi z Bagdádu ke hranici s Kurdistánem. „Taxikář mě vyhodil u hranic, odtud jsem do Turecka dojel na kole. Stálo mě to asi 1200 dolarů, ale nechtěl jsem riskovat, že se situace nějak vyhrotí.“

Původně se chtěl vrátit do bližšího Kuvajtu, ten však dočasně uzavřel letecký provoz. Od neděle tak pokračuje přes Turecko.

Přestože ho mrzí, že si „kolébku civilizace“ neprojel víc, rozhodnutí nelituje. „Hrozba toho útoku, to, že tam zavírají západní zahraniční turisty a dělají s nimi vykonstruovaný procesy, za to to opravdu nestojí,“ dodal.

Bezpečnost a vybavení pro jízdu

Mimo Evropu je potřeba mnohem větší opatrnost. „Cyklistická infrastruktura tam často prakticky neexistuje. Jste odkázaní jen na silnici, takže musíte být maximálně obezřetní,“ uzavírá.

Vzhledem ke klimatu je nezbytné lehké, prodyšné oblečení odvádějící vlhkost. Důležitá je ochrana před sluncem, včetně klobouku nebo přilby s kšiltem, slunečních brýlí a opalovacího krému.

V chladnějších měsících se může hodit lehká bunda, zejména při ranních nebo večerních jízdách. V poušti je vhodné chránit obličej a dýchací cesty před pískem šátkem.

S sebou vozí jen to nejnutnější - dvě brašny na kolech a malý batoh na zádech. „Čím lehčí kolo, tím jednodušší šlapání. On toho člověk ve skutečnosti moc nepotřebuje - důležité je si vždycky všechno vyprat a to vám stačí,“ vysvětluje.

Na dlouhých úsecích je nutné předem naplánovat zásoby vody a jídla, protože ne všude jsou pumpy nebo obchody. Mnoho oblíbených nástupních míst u tras nabízí parkování, přesto je vhodné ověřit konkrétní podmínky předem.

Začátky dálkové cyklistiky

Michalova cyklistická cesta začala docela nečekaně. V sedmnácti letech trpěl nadváhou a hledal sport, který by byl šetrný ke kloubům.

Váha tehdy ukazovala kolem 150 kilogramů. Kolo se postupně stalo způsobem, jak zhubnout - a nakonec i životní vášní.

„Díky kolu si můžu dát, na co mám chuť, a váhu nemusím řešit,“ říká.

Na kole už zažil ledacos. Před několika lety dojel z Brna až na Bali a projel také velkou část Jižní Ameriky.

V Peru ho minulý rok hned druhý den po příjezdu přepadli a okradli. V Patagonii pak několik dní bojoval s extrémními poryvy větru v naprosté samotě.

V Arménii ho málem zadrželi ruští vojáci, kteří si mysleli, že je špion. „Vždycky se něco najde,“ usmívá se.

Autenticita jako hlavní důvod cestování

Hlavní důvod, proč vyráží na dlouhé výpravy, je autenticita. „Na kole se dostanu na místa a k lidem, kam by se běžný turista autem nebo letadlem nikdy nedostal,“ popisuje.

Pro cestování kolem Abú Dhabí to platí zejména v pouštních oblastech, kde se střídají dlouhé rovné silnice, rozsáhlé prázdné úseky a náročné podmínky způsobené větrem a vysokou teplotou.

Pro rodiny a začátečníky jsou vhodnější kratší okruhy s malým převýšením, například Mushrif Mountain Bike Trail loop z Mushrif National Park nebo Over Water Track (10 km Loop) z HS1.

Pro zkušenější jezdce jsou vhodnější delší pouštní úseky Al Qudra, horské trasy v pohoří Hadždžár a výjezdy v okolí Džabal Hafítu.

tags: #cyklistika #kolem #abudabi