Chorvatská stávka motorkářů: kudy objet Lučko a jak naplánovat cestu

Protest chorvatských motorkářů může výrazně zpomalit dopravu na mýtnici Lučko u Záhřebu, na některých hraničních přechodech, v přístavech a na mostě na ostrov Krk. Pokud jedete z Česka k Jadranu nebo se vracíte zpět, sledujte dopravní situaci a nepočítejte s tím, že hlavní trasa přes Lučko bude v době protestu průjezdná bez zdržení.

Nejjednodušší alternativou při cestě od Slovinska je objetí Lučka přes mýtnici Demerje, pokud máte možnost zaplatit výhradně kartou nebo chytrým telefonem. Při dlouhé koloně lze sjet už před Záhřebem, například u Zaprešiće, a pokračovat po silnicích D1 a D36 ke Karlovaci, kde se znovu napojíte na dálnici A1.

Co může chorvatská stávka motorkářů ovlivnit

Protest, do kterého se chce zapojit několik tisíc motorkářů, se může dotknout i českých řidičů, kteří se budou o posledním prázdninovém víkendu vracet z chorvatského pobytu. Na svém webu na to dnes upozornilo české ministerstvo zahraničních věcí.

„Sdružení chorvatských motocyklistů ‚Karavana pro život‘ vydalo prohlášení, ve kterém sděluje, že Ministerstvem dopravy Chorvatské republiky nebyly splněny požadavky na zvýšení bezpečnosti motocyklistů na chorvatských silnicích a proto na následující víkend nahlásilo úmyslné zpomalování silničního provozu na několika důležitých mýtných branách, hraničních přechodech a přístavech v Chorvatské republice,“ uvedlo ministerstvo.

Akce je hlášena na sobotu i na neděli. Majitelé motocyklů požadují zvýšení bezpečnosti na chorvatských silnicích.

Jejich protestní akce se má zúčastnit až 4000 motorkářů z Chorvatska a také ze Slovinska. Pomalou jízdou chtějí blokovat provoz na mýtné bráně Lučko-Záhřeb, na hraničních přechodech do Slovinska Rupa, Kaštel a Plovanija a trajektové přístavy Korčula, Split, Zadar, Rab a Pag.

Blokovat hodlají také most na ostrov Krk. Podle chorvatských médií se motorkáři chystají zapojit i do stávky řidičů autobusů, která se má uskutečnit v pondělí 9. září, tedy v den zahájení školního roku v Chorvatsku.

České ministerstvo zahraničí na plánované protesty podle své mluvčí Zuzany Štíchové upozornilo 234 cestovatelů, kteří se zaregistrovali v databázi DROZD. Sdělilo jim, že v případě nouze mohou využít telefonní linku české ambasády v Záhřebu.

Kde se nachází Lučko a proč zde vznikají kolony

Lučko funguje jako obří trychtýř, do kterého se vlévají proudy aut ze dvou hlavních směrů: ze Slovinska (dálnice A2) a z Maďarska (dálnice A4). Všichni tito řidiči chtějí pokračovat dále na jih po jediné hlavní ose, dálnici A1 směrem na Split nebo Zadar.

O kritických víkendech letní sezóny dosahuje fronta před mýtnými branami gigantických rozměrů a paralyzuje dopravu kilometry dozadu. Když po všech útrapách konečně překonáte hranice do Chorvatska, vkrade se vám do hlavy klamný pocit, že to nejhorší máte za sebou.

To je psychologická past. Ty největší a nejspektakulárnější zácpy na celé trase k moři se totiž tvoří na samotném území Chorvatska a jejich epicentrem je legendární mýtnice Lučko těsně před branami Záhřebu.

Nejrychlejší objížďka: mýtnice Demerje

Pokud nevlastníte zařízení ENC a musíte mýtné zúčtovat konvenčně, mějte zhruba 3 kilometry před hlavní mýtnicí Lučko oči na stopkách. Uvidíte tam jasné rozdělení vozovky vedoucí k alternativní mýtnici Demerje.

Jedná se o čistě bezhotovostní zónu, kde se platby provádějí výhradně platebními kartami nebo chytrým telefonem. Široká masa turistů se z nepochopitelných důvodů instinktivně řadí vpravo na hlavní pruh vedoucí k Lučku (kde je možná i platba v hotovosti).

Výsledek: Před Lučkem stojí tisíc aut nárazník na nárazník, zatímco na Demerje zeje prázdnota. Projetí přes Demerje je nejjednodušší bezplatný trik, jak ušetřit drahocenné desítky minut.

Kapacita mýtnice Lučko před Záhřebem v letních špičkách nestačila, a proto se při návratu od moře stálo v dlouhých kolonách. Nyní se staví nová mýtnice Demerje tři kilometry před Lučkem a měla by být otevřena do začátku turistické sezóny.

Mýtnice Demerje bude sloužit pouze pro bezhotovostní placení mýtného, mýtnice Lučko bude nadále v provozu pouze pro placení v hotovosti.

Objížďka Lučka přes Zaprešić a Karlovac

Pokud situace kolem Záhřebu totálně eskaluje, pomůže už jen útěk z dálnice daleko před uzlem Lučko. Pokud jedete ze směru od Slovinska, opusťte dálnici A2 na sjezdu Zaprešić.

Přes národní silnice D1 a následně D36 objedete chorvatskou metropoli ze západu a zamíříte přímo k městu Karlovac. Trasa vede menšími obcemi a vyžaduje trpělivost, ale garantuje jedno: zůstanete v pohybu.

Na dálnici A1 se vrátíte na uzlu Karlovac - daleko za zablokovanou aglomerací Záhřebu.

Při jednom návratu jsme se po shlédnutí kamer rozhodli sjet už v Karlovači. Nevím jestli ta kolona sahala od Lučka až po Karlovač, ale k volnému průjezdu na mýtnici Karlovač nám přebývaly 2 auta před námi, abychom se dostali na sjezd.

Jen jednou jsem zažil gužvu, která by možná stála za kličkování po vesnicích kolem Lučka, poskakovali jsme už na čvoru Jankomir, ale za ním už není kde opustit dálnici, a na čvoru Lučko sjíždět do města nemá smysl, to už je na mýtnici kousek.

A nazpět taky. To už radši sleduj prometnu prognozu (na hlavní stránce vpravo), nejezdi v době stěhování národů nebo zvol aspoň hodinu mezi vlnami.

A cestou už z Rakouska naladíš na rádiu HRT-2. A nezapomeň, že to, co uslyšíš třeba u Đurmance, už za třičtvrtě hodiny, než dojedeš na Lučko, může být úplně jinak.

ENC: elektronický průjezd chorvatskými mýtnicemi

Chorvatsko stále setrvává u tradičního systému mýtného závislého na ujeté vzdálenosti s fyzickými bariérami, nabízí však elektronický systém zvaný ENC.

Toto zařízení je malá krabička, kterou umístíte na vnitřní stranu čelního skla. Když se blížíte k mýtnici, navedete auto do speciálně vyhrazených a nepřehlédnutelně označených pruhů ENC.

Systém bezdrátově komunikuje s krabičkou, závora se automaticky zvedne během zlomku sekundy a vy projedete kolem manuálních kukaní s pokladními.

Krabičku ENC lze zakoupit na prvních velkých mýtnicích v Chorvatsku nebo si ji předem pronajmout online. Dodatečným bonusem jsou slevy na mýtném, které rychle amortizují pořizovací náklady.

Existuje také elektronický systém ENC, který se hodí především řidičům, kteří chorvatské dálnice používají častěji. Je to taková malá krabička, díky které se dá jak ušetřit, tak i urychlit průjezd mýtnými branami.

Kudy jet z Česka do Chorvatska

Pokud jedete z Čech, cesta přes České Budějovice, Linec, Graz a dále přes Slovinsko směrem na Pulu je ideální. Většinu trasy jsme jeli po dálnici, pravidelně jsme dělali přestávky každé 2-3h a jednu část rakouské dálnice jsme neúmyslně objeli a díky tomu ušetřili za platbu za jeden tunel.

Naše trasa autem do Chorvatska na Istrii vedla takto: Ústí nad Labem - Praha - D3 - České Budějovice - Dolní Dvořiště - Freistadt - Linz - A9 - Liezen - Graz - Šentilj - Maribor - Celje - Lublaň - Koper - Pula.

Z Prahy do Puly počítejte podle zvolené varianty přibližně s 880 až 900 kilometry. Čistá doba jízdy se pohybuje okolo 10 hodin, reálně je ale lepší počítat alespoň s 11 až 12 hodinami, protože přestávky na toaletu, jídlo a protažení jsou při tak dlouhé cestě potřeba.

Pro cestu z jižních nebo západních Čech je tato varianta podle nás velmi dobrá. Pokud vyrážíte z Brna, Ostravy nebo obecně z Moravy, často vyjde lépe trasa přes Vídeň a Graz.

Dá se jet také přes Salzburk, což je přesně na polovině trasy a možností je v tomto krásném městě přespat, pokud nechcete celou trasu jet na jeden zátah za den.

Varianta přes Rakousko, Slovinsko a Chorvatsko

Pro cestovatele ze severních, středních či západních regionů se trasa přes Brno, rakouskou Vídeň, Štýrský Hradec (Graz) a slovinský Maribor zdá být nejlogičtější volbou.

Jejíž nespornou výhodou je infrastruktura. Jedete téměř výhradně po širokých, skvěle osvětlených dálnicích s excelentním povrchem.

Odpočívadla jsou hustě rozmístěna a čerpací stanice nabízeją plný komfort služeb. Kde je háček? Jedná se o hlavní tepnu pro miliony dovolenkářů z Německa, Skandinávie, Polska i samotného Česka.

Hustota provozu zde občas dosahuje kritických rozměrů. Prvním testem trpělivosti bývá moravská sekce dálnice D1 v okolí Brna nebo směr na Mikulov.

Varianta přes Slovensko a Maďarsko

Další oblíbenou variantou je cesta autem do Chorvatska přes Maďarsko. Ta dává větší smysl hlavně při odjezdu z Moravy nebo Slezska a při cestě směrem na Záhřeb a dál do Dalmácie.

Pro naši cestu z Čech na Istrii jsme ji nevolili. Trasa přes Rakousko, Slovinsko, Lublaň a Koper nám vycházela logičtěji.

Kdo startuje z východnějších regionů, stále častěji obrací zrak k východu. Trasa přes Slovensko (Bratislavu nebo Košice) a Maďarsko podél malebného Balatonu (dálnice M7) má gigantickou výhodu: umožňuje kompletně vynechat Rakousko a nepředvídatelné Slovinsko.

Proud turistů je zde mnohem rozptýlenější a maďarské dálnice jsou rovné, široké a nudné - v pozitivním slova smyslu, protože nuda na silnici znamená absenci nepříjemných překvapení.

Slovensko vás však může přinutit výrazně zpomalit. Cesta horskými oblastmi kolem Donoval nebo Ružomberku je sice krajinově úchvatná, ale může být extrémně únavná, pokud uvíznete za kolonou kamionů na jednoproudové silnici.

Než tuto trasu zvolíte, musíte dokonale ovládat pravidla nákupu mýta u našich sousedů. Slováci neodpouštějí překlepy v registračních značkách - překlep v podobě písmene „O“ namísto číslice „0“ znamená nevyhnutelnou pokutu.

Nejproblematičtější místa na trase

Vídeňský obchvat A23

Uzel Inzersdorf a vídeňský obchvat (A23): Tepající dopravní srdce Rakouska. Projet tímto úzkým hrdlem v pátek odpoledne mezi 14:00 a 19:00 bez úhony hraničí s zázrakem.

Mísí se zde hustá městská špička s obřím severojižním tranzitem. Pokud navigace svítí tmavě červeně, odbočte před Vídní na rychlostní silnici S5, jeďte přes Krems a St. Pölten a na dálnici A2 se vraťte přes S33.

Najedete sice kilometry, ale zůstanete v pohybu.

Karawankentunnel

Karawankentunnel (hranice AT/SI): Absolutní klasika pro všechny, kdo volí trasu přes Salcburk a Villach směrem na Istrii. Jednotubusový tunel o délce téměř 8 kilometrů se v hlavní sezóně pravidelně mění v obří parkoviště.

Pokud čekací doba přesáhne 90 minut, utečte přes starý, strmý, ale krajinově krásný průsmyk Wurzenpass, nebo odbočte do italského Tarvisia.

Odtud se přes Udine a Terst dostanete do Chorvatska od severu naprosto bez stresu.

Spielfeld a Šentilj

Hraniční zúžení Spielfeld / Šentilj: Místo, kde rakouská dálnice A9 přechází ve slovinskou A1. Přestože kontroly probíhají jen namátkově, zúžení vozovky a snížení rychlosti na 30 km/h pravidelně generuje kilometrové kolony.

Opusťte dálnici na posledním rakouského sjezdu před hranicí a využijte malý hraniční přechod Mureck. Projedete v klidu slovinskými vesnicemi a na rychlostní silnici se vrátíte u Lenartu nebo Mariboru.

Slovinsko: známka, objížďky a riziko pokuty

Slovinsko je geograficky vzato malá země, která se pro mnohé cestovatele stává tou nejotravnější a nejdražší fází celé cesty.

Krátký, sotva 60 kilometrů dlouhý úsek dálnice A4 od Mariboru k chorvatským hranicím u Macelje mutuje v sobotu ráno pravidelně v stojící plechovou lavinu na přímém slunci.

Máte k dispozici dvě naprosto odlišné strategie. První je tzv. partyzánská taktika po okreskách, tedy kompletní objetí slovinských dálnic za účelem úspory za mýto.

Tato trasa však vyžaduje maximální koncentraci. Vjedete přes rakouský Mureck, držíte se směr Lenart, poté Ptuj a místo hlavního hraničního přechodu Macelj zvolíte menší lokální body jako Cvetlin nebo Zlogonje.

Slovinská policie tyto triky samozřejmě zná nazpaměť. V roce 2026 stojí zvýšené množství hlídek na kruhových objezdech v Mariboru a Ptuji, kde cíleně odchytávají zahraniční řidiče, kteří zpoplatněnou zónu byť jen o pár metrů minuli bez platné e-známky.

Pokud minete sjezd, hrozí pokuta v řádu stovek eur.

Druhá strategie zahrnuje legální využití dálnice, avšak modifikuje kritický koncový úsek. Slovinskou známku si řádně zakoupíte, jedete komfortně po A4, ale jakmile navigace před hranicí Macelj ukáže čistý horor, opustíte dálnici na sjezdu Ptuj.

Odtud zamíříte po regionální silnici 228 na obec Rogatec. Je to klikatá, místy užší trasa malebnou krajinou, ale provoz zde má tendenci limitně se blížit nule.

Hraničním přechodem projedete mrknutím oka a na chorvatskou dálnici A2 se napojíte přímo u uzlu Đurmanec. Výsledek? Objetí té nejhorší části zácpy, kde ostatní ztrácejí drahocenné hodiny.

Dálniční poplatky na trase přes Rakousko a Slovinsko

Cesta přes Rakousko, Slovinsko a Istrii není jen o ceně benzínu nebo nafty. Je potřeba připočítat dálniční známky a několik úseků s klasickým mýtem.

Ceny níže platily při naší cestě v létě 2026.

Rakouská dálniční známka

Pro osobní automobil stojí:

• 1denní známka - 9,60 €
• 10denní známka - 12,80 €
• 2měsíční známka - 32 €

Zajímavé je to u dovolené delší než deset dní. Pokud rakouskou dálnici využijete pouze při cestě tam a potom při cestě domů, vyjdou dvě jednodenní známky na 19,20 €, což je méně než dvouměsíční známka.

My jsme byli na roadtripu po Chorvatsku, Slovinsku a Rakousku 12 dní, takže 10 denní známka by byla málo, musel jsem koupit dvě.

Placené tunely na A9

Na trase přes Linec a Graz jsou dva samostatně placené úseky:

• Bosruck - 7 €
• Gleinalm - 12 €

Pokud projedete oba, zaplatíte 19 € za jeden směr. My jsme cestou k moři Bosruck objeli přes Liezen a platili jsme pouze Gleinalm.

Cestou domů už jsme zaplatili oba. Je to rychlé, platba je možná kartou i v hotovosti.

Objížďka tunelu Bosruck

Bosruck jsme cestou tam neprojížděli. Z dálnice A9 se dá sjet u Spital am Pyhrn a pokračovat po silnici B138 přes Pyhrnský průsmyk směrem na Liezen.

Právě McDonald’s v Liezen jsme měli jako další zastávku. Objížďka vede po normální silnici přes hory a po příjezdu do oblasti Liezen se znovu vrátíte na hlavní trasu.

Za tunel Bosruck se při běžném průjezdu platí 7 € za jeden směr. Cesta přes průsmyk je samozřejmě o něco pomalejší než tunel.

Druhému placenému úseku, tunelu Gleinalm, jsme se už nevyhýbali. Jeden průjezd stojí 12 €.

Při cestě zpět jsme se opět zastavili v Liezenu, ale rovnou najeli na dálnici s tunelem, takže to jsme platili oba. Když ale chcete být doma rychle, vyplatí se to zaplatit.

Slovinská dálniční známka

Ve Slovinsku funguje elektronická dálniční známka navázaná na registrační značku vozidla. Pro běžný osobní automobil kategorie 2A stojí:

• 7 dní - 16 €
• 1 měsíc - 32 €

Při nákupu si dobře zkontrolujte registrační značku a stát registrace. Chyba v jednom znaku může znamenat, že systém automobil vyhodnotí jako vozidlo bez platné známky.

Většina lidí koupí asi tu měsíční, tak jako my.

Chorvatské dálnice a mýto

Chorvatsko nemá klasickou dálniční známku. Platí se podle skutečně projetého úseku.

Při cestě přes Slovinsko na Istrii jsme pokračovali po Istrijském Y směrem na Pulu. Pro osobní auto stojí úsek Umag - Pula 6,30 € za jeden směr.

Na mýtnicích lze platit kartou nebo hotově v eurech. Na displeji před vámi u mýtné brány se vždy zobrazí částka, takže přesně víte, kolik platíte.

V Chorvatsku u Puly jsme jednou omylem najeli na dálnici a sjeli asi po 5km, platili jsme 0,9 €, jak je vidět na fotce.

Kdy vyjet, aby byla šance projet Lučko plynule

Největší provoz bývá během hlavní letní sezóny v pátek odpoledne a hlavně v sobotu. Silnější provoz čekejte také v neděli při cestě turistů zpět na sever.

Asi nejhustější provoz je v sobotu a to jak na Jadran tak i zpět do Čr. Pokud máme možnost, dáváme přednost odjezdu brzy ráno a ve všední den.

Nejvíce času se dá ztratit kolem velkých měst, na slovinské A1 kolem Lublaně a před příjezdem k pobřeží.

Všechny výše popsané objížďky, mýtné triky a tajné přechody jsou skvělým záchranným lanem, avšak nejdůležitějším faktorem úspěchu zůstává tzv. psychologie času.

Musíte pochopit, jak funguje mechanismus střídání turnusů v prázdninových regionech střední Evropy. Více než 80 % apartmánů, prázdninových domů a hotelů v Chorvatsku praktikuje rigidní rezervační politiku v rytmu od soboty do soboty.

Vyklizení pokojů probíhá většinou do 10:00 dopoledne, check-in pro nové hosty začíná od 14:00 nebo 16:00 odpoledne.

Pátek 25.8. z Prahy výjezd 21:30, Mikulov 0:15, Maribor 3:30, Macelj 4:15, Lučko 5:10. Parkoviště, benzinky narvané, tak sem musel spát mimo dálnici někde u Ogulinu.

Úsek Đurmanec - Zaprešić 15:22 - 15:45, na Lučku jsem vyzvedával lupen v 16:04 a v 16:27 platil v Karlovci. Prostě to odsejpalo.

Zato odnaproti byla hustá cukatura už od Zdenčiny (13 km, resp. 10 km na Demerje) a pořád se do ní valili další.

Prostě na to, že byl pracovní den, nebyl směrem na jih žádný problém. Asi jde o to, že jsem jel „před vlnou“.

V 19h jsme byli doma. Při cestě zpět jsme vyrazili z Chorvatska ve středu ráno už v 6, provoz byl v pohodě.

Jak sledovat situaci před Lučkem

Nejlepší je sledovat aktuální dopravní informace, dopravní kamery a prognózu provozu těsně před rozhodnutím, zda zůstat na dálnici, využít Demerje, nebo sjet dříve.

A nazpět taky. To už radši sleduj prometnu prognozu (na hlavní stránce vpravo), nejezdi v době stěhování národů nebo zvol aspoň hodinu mezi vlnami.

A nezapomeň, že to, co uslyšíš třeba u Đurmance, už za třičtvrtě hodiny, než dojedeš na Lučko, může být úplně jinak.

Odpovím si sám, děkuji. Krk - HR - HU - Morava 8.15, nakonec vše stálo. Trasa přes SLO - Ljbuel - 9.15 h. Nakonec prázdná.

HRT má během cesty význam hlavně jako zdroj průběžných dopravních informací. Cestou už z Rakouska naladíš na rádiu HRT-2.

Další důležitá místa při protestu

Protest se nemusí týkat jen Lučka. Pomalou jízdou chtějí blokovat provoz také na hraničních přechodech do Slovinska Rupa, Kaštel a Plovanija.

Omezení mohou zasáhnout i trajektové přístavy Korčula, Split, Zadar, Rab a Pag. Blokovat hodlají také most na ostrov Krk.

Pokud míříte na ostrov Krk, sledujte situaci před odbočením z hlavní trasy. Objížďka po pevnině vám v případě blokády mostu nepomůže, protože Krk je s pevninou spojený právě mostem.

Na ostrovy jako Hvar nebo Brač se s autem jede trajektem, zatímco například Krk a Vir jsou s pevninou spojené mostem.

Přestávky a odpočívadla na trase

Při dlouhé cestě se nám osvědčilo zastavit zhruba každé dvě až tři hodiny. Hlavně to protažení, malá svačina nebo zastávka na wc je potřeba.

Odpočívka Chotýčany na D3

První zastávku jsme udělali ještě v Česku na odpočívce Chotýčany na dálnici D3. Leží přibližně na 124. kilometru a je přístupná v obou směrech.

Je zde čerpací stanice MOL, toalety zdarma, parkoviště, odpočinková zóna a také dětské hřiště.

Pokud jedete směrem na České Budějovice a dál do Rakouska, je to podle nás ideální místo na první krátkou přestávku. Stáli jsme tu cestou k moři i po cestě domů.

McDonald’s Liezen

Další pauzu jsme si dali v rakouském Liezen. McDonald’s stojí v Gesäusestraße a kromě jídla je zde samozřejmě parkoviště a toalety (u Mekáče zdarma, jak jinak).

Po pauze jsme pokračovali dál směrem na Graz.

Petrol Šentilj

Dobrou zastávkou je také Petrol Šentilj hned u rakousko-slovinských hranic. Čerpací stanice u dálnice fungují nonstop a kromě tankování zde vyřídíte i běžnou pauzu na toaletu nebo kávu.

Šentilj je navíc dobře zapamatovatelný orientační bod. Odtud už jsme pokračovali přes Maribor po slovinské A1 kolem Celje a Lublaně směrem ke Koperu.

Odpočívadlo LOM

Odpočívadlo LOM Počivališče LOM / Petrol LOM bylo první, kde jsme po 3 hodinách jízdy z Puly stavěli.

Jsou tu wc zdarma, lavičky, místa na parkovišti dost a je to také klidnější parkoviště než ty co jsou na trase třeba hned za tunely, kde každý jde na wc a často se tam ani nedá zaparkovat.

Tankování a náklady na cestu

Nejlevnější benzín na trase je ve Slovinsku. Já zde natankoval cestou domů a ještě pár dní po návratu z dovolené mám v nádrži slovinskou naftu.

V této obci jsou 2 čerpací stanice této značky, chcete-li ještě více ušetřit, popojeďte asi 10 minut do centra, kde je cena ještě nižší než na dálnici.

Cena cesty závisí hlavně na vzdálenosti, spotřebě auta, délce dovolené a zvolené trase. Pro jednoduchou kalkulačku cesty autem do Chorvatska stačí použít vzorec:

počet kilometrů × spotřeba / 100 × cena paliva

Pokud například počítáme se zpáteční cestou dlouhou 1 800 km, spotřebou 6 litrů na 100 km a průměrnou cenou paliva 1,60 € za litr, spotřebujete asi 108 litrů paliva.

To znamená přibližně 173 € za benzín nebo naftu. K tomu připočítejte dálniční poplatky.

Při dovolené delší než deset dní, dvou jednodenních rakouských známkách, objetí Bosrucku, průjezdu Gleinalmem, měsíční slovinské známce a cestě Umag-Pula tam i zpět vycházejí poplatky přibližně na 87,80 €.

Celá zpáteční cesta v uvedeném modelovém příkladu tedy vyjde přibližně na 260 € za palivo a silniční poplatky.

Jídlo po cestě, parkování, českou dálniční známku a případný nocleh v této částce započítané nejsou.

Doklady a vybavení vozidla

Chorvatsko je součástí Evropské unie i Schengenského prostoru, cesta je proto administrativně jednoduchá. Přesto jsme před odjezdem zkontrolovali všechny doklady.

S sebou jsme měli:

• platný občanský průkaz a cestovní pas pro každého cestujícího
• vlastní doklad také pro děti
• řidičský průkaz
• osvědčení o registraci vozidla
• doklad o pojištění vozidla
• cestovní pojištění a kontakt na asistenční službu

Pokud jedete půjčeným, firemním nebo cizím autem, hodí se také písemný souhlas vlastníka vozidla. U leasingového auta je dobré předem zkontrolovat podmínky leasingové společnosti.

Při cestování několika státy je podle nás nejlepší vybavit auto tak, aby splňovalo požadavky celé trasy, a neřešit na hranicích rozdíly jednotlivých zemí.

V autě jsme měli výstražný trojúhelník, reflexní vesty, autolékárničku a rezervu. Ve Slovinsku se mezi povinnou výbavou počítá také náhradní kolo nebo odpovídající opravná sada a náhradní žárovky.

Reflexní vestu doporučujeme vozit v prostoru pro posádku, ne úplně dole pod zavazadly v kufru. Pokud byste zastavili kvůli poruše na dálnici, potřebujete ji ještě před vystoupením z auta.

Bezpečnost a rychlost v Rakousku, Slovinsku a Chorvatsku

Jeden můj kamarád mi říkal, že komu nepřišla z Rakouska pokuta za rychlost, ten tam nebyl. A asi je to pravda, radarů tam je opravdu mnoho, snad na každém 5km je měření rychlosti, před tunely, za nimi, ve městěch, prostě všude.

To, co se toleruje ve Slovinsku a Chorvatsku, by tady rozhodně neprošlo. Takže kdo máte tempomat, nastavte ho přesně na povolené rychlosti, často třeba jen na 100km/h a ani o kilometr víc.

Místní jezdí trochu rychleji, ale asi není potřeba to zkoušet, kolik až můžete jet více. Lepší jet plynule 100km/h, než 130 pár km a pak stát v koloně.

Na dálnicích v Rakousku nevyhnutelně narazíte na rychlostní limity podle zákona o ochraně ovzduší (IG-L). Ignorování těchto zákazů vede k drasticky vyšším pokutám než běžné překročení rychlosti.

Palubní kamery jsou zde ZCELA zakázané. Čr, Slovinsko, Chorvatsko, tam problém není (záznam pro případ nehody), zde kameru ani mít na okně nesmíte.

Takže před hranicemi ji nezapomeňte sundat. Při naší cestě zpět stál u druhého tunelu v Rakousku policista s kamerou na stativu a točil zepředu auta, zda právě kvůli kamerám nevím, ale pokuty za to jsou opravdu vysoké.

Ve Slovinsku se také svítí přes den. U moderního auta s automatickým denním svícením to není žádný problém, my necháváme světla zapnutá po celou cestu.

Chorvatští řidiči jsou někdy přezdíváni jako „střelci“. Doporučujeme vám jezdit maximálně opatrně, protože Chorvati jsou za volantem trochu nepředvídatelní - odbočují bez udání směrového znamení, předjíždějí i přes plné čáry a moc nedodržují rychlost.

Rozhodně s nimi raději neměřte síly, protože by se vám to nemuselo vyplatit - pokuty jsou vysoké.

Praktický postup před cestou

1. Ověřte, zda se protest týká Lučka, Demerje, hranic, přístavů nebo mostu na Krk.
2. Zkontrolujte aktuální dopravní kamery a dopravní prognózu.
3. Pokud jedete přes Záhřeb, připravte si jako první variantu mýtnici Demerje.
4. Mějte připravenou platební kartu, protože Demerje je bezhotovostní.
5. Při rozsáhlé koloně sjeďte ze směru od Slovinska u Zaprešiće.
6. Pokračujte po D1 a D36 ke Karlovaci.
7. Na dálnici A1 se vraťte u Karlovace.
8. Pokud jedete přes Slovinsko, ověřte platnost elektronické známky a správnost registrační značky.
9. V Rakousku dodržujte rychlostní limity a před hranicí sundejte palubní kameru.
10. Naplánujte přestávky každé dvě až tři hodiny.

Samotná cesta není nijak složitá. Stačí předem koupit dálniční známky, naplánovat několik rozumných zastávek a počítat s tím, že čas z navigace je čistá doba jízdy bez přestávek.

Nám se osvědčila cesta přes D3, Linec, Liezen, Graz, Šentilj, Celje, Lublaň a Koper do Puly. A pokud nechcete platit úplně všechno, objížďka tunelu Bosruck přes Pyhrnpass a Liezen je jednoduchý způsob, jak pár eur ušetřit.

tags: #chorvatsko #stavka #motorkaru #kudy #objed #lucko