Virózní nosič v raném úseku, tedy v horních cestách dýchacích, může mít podobu běžné rýmy, nachlazení, škrábání v krku, kašle nebo zvýšené teploty. Nachlazení je společný název pro více než 200 různých typů infekcí, čili jej může způsobit až 200 různých druhů virů.
Mezi nejznámější a nejčastější druhy virů řadíme rhinoviry, viry chřipky, adenoviry, enteroviry, koronaviry nebo respirační synciciální virus (RSV virus). Všechny tyto respirační viry běžně cirkulují v populaci a při oslabení celkové nebo lokální imunity se mohou projevit ve formě akutní infekce horních cest dýchacích, lidově rýmou.
Co znamená virová infekce horních cest dýchacích
Virová částice je specifická jednotka, která nedokáže dlouhodobě existovat a množit se bez využití buněk hostitele. Při nachlazení musí virus vejít do buňky sliznice našeho nosu nebo ústní dutiny, kde buňku pozmění a donutí ji produkovat jeho vlastní kopie.
Zároveň naši buňku zlikviduje a takto se dostane zpátky do prostoru, ze kterého umí napadnout další naše buňky. Virus je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým. To znamená, že se nemůžou množit bez hostitelského organizmu.
Viry nenapadají jen buděčné organizmy, ale například i bakterie a dokonce jsou viry, které napadají jiné viry. Je známo bezmála 5000 druhů virů. Dosud neznámých virů může být řádově více - podle odhadů jen savci hostí statisíce druhů virů.
Nejčastější viry způsobující rýmu a nachlazení
Viry, které mají schopnost infikovat horní cesty dýchací, rozdělujeme do několika skupin. Mezi nejznámější a nejčastější druhy virů řadíme rhinoviry, viry chřipky, adenoviry, enteroviry, koronaviry nebo respirační synciciální virus (RSV virus).
| Skupina virů | Typický význam |
|---|---|
| Rhinoviry | Častá příčina rýmy a nachlazení |
| Viry chřipky | Mohou vyvolat výraznější celkové příznaky a horečku |
| Adenoviry | Patří mezi viry schopné infikovat horní cesty dýchací |
| Enteroviry | Mohou se podílet na akutních infekcích dýchacích cest |
| Koronaviry | Běžně cirkulují v populaci a mohou způsobovat respirační infekce |
| Respirační synciciální virus | U rizikových skupin může vést ke komplikovanému průběhu |
Přitom se vůbec nejedná o výjimečné onemocnění. Dospělého člověka může taková infekce potkat 2 až 4krát za rok. U menších dětí se jako norma považuje ještě 8 nekomplikovaných infekcí za rok, při prvním roce v kolektivu dokonce až 12 epizod.
Zejména v předškolním věku totiž není ještě plně rozvinutá celková a lokální slizniční imunita. Navíc, děti častěji pobývají ve větších kolektivech stejně imunitně nezralých dětí a tyto typy virů si mezi sebou vyměňují.

Příznaky infekce v raném úseku dýchacích cest
Nachlazení zná každý. K typickým příznakům patří ucpaný nos, rýma, kašel, škrábání a bolesti v krku či zvýšená teplota.
Většina zmíněných druhů virů má velmi podobné příznaky, ale jejich intenzita závisí i na individuální reakci nakaženého. Někdo je zvládne jako obyčejnou rýmu, s ucpaným nosem, či slabým škrábáním v krku.
U jiného se k tomu může přidružit zvýšená teplota až horečka, s bolestí hlavy a celého těla. Výjimkou jsou viry chřipky, parachřipky, SARS-CoV-2 nebo respirační synciciální virus (RSV virus).
Způsobují virové infekce, které u většiny lidí projdou v mírné formě, s možným výrazným zvýšením tělesné teploty. U těchto druhů virů jsou však vždy rizikové skupiny, u kterých se může takové onemocnění zkomplikovat a léčba probíhá dále v nemocnici.
Lze určit původce pouze podle příznaků
Většina zmíněných druhů virů má velmi podobné příznaky, ale jejich intenzita závisí i na individuální reakci nakaženého. Proto samotný vzhled rýmy, kašle nebo bolesti v krku obvykle nestačí k přesnému určení konkrétního viru.
Pokud respirační onemocnění probíhá v mírné formě, po původci nepátráme. Testuje se až při komplikacích.
Jak se infekce šíří
Virus nám pravděpodobně předali a od útlého dětství přežívá v našich nervech. V případě oslabené imunity, nebo například při stresu se přesune na naše rty a rozmnožuje se za použití našich buněk.
Putuje po našich nervech po zbytek života. To je genetická replikace virů v praxi za využití našich vlastních buněk a nervových propojení.
V oceánech bylo v r. 2019 molekulární analýzou viromů identifikováno téměř 200 tisíc různých populací virů. Viry jsou přirození přepisovači genů. Na tom je založená jejich existence.
Proč se infekce může zkomplikovat
Pokud se virová infekce horních cest dýchacích vhodně neléčí, může přejít i na dolní dýchací cesty nebo se následně zkomplikovat bakteriální infekcí. To nám léčbu a období pracovní neschopnosti značně prodlouží.
Vyprodukovaný hlen musí jít z dýchacích cest co nejdříve pryč, protože je ideálním prostředím pro namnožení nepřátelských bakterií. Pokud je hlen příliš hustý, obtížněji se odstraňuje a musíme jej tedy vhodně zředit.
Dalším nepříjemným příznakem je ucpání nosu a kašel. Je důležité udržovat dýchací cesty průchodné, proto v takovém případě přidejte léky určené ke snížení otoku nosní sliznice a vhodnou léčbu kašle v závislosti na jeho charakteru.
Vlhký kašel léčíme jinak než suchý. Léčbu je třeba přizpůsobovat tomu, jak se onemocnění vyvíjí.
Léčba virové infekce
Říká se, že léčená rýma trvá 7 dní, neléčená týden. Není to pravda. Proto začněte s léčbou ihned při prvních příznacích a upravujte ji, podle toho, jak se onemocnění vyvíjí.
Léčba by se měla skládat z léčby příznaků a léčby zaměřené na potlačení šíření virů. Základem léčby je dobrá hygiena nosu, jeho pravidelné čištění a smrkání.
Je důležité udržovat dýchací cesty průchodné, proto v takovém případě přidejte léky určené ke snížení otoku nosní sliznice a vhodnou léčbu kašle v závislosti na jeho charakteru. Vlhký kašel léčíme jinak než suchý.
Viry a buněčné řasinky dýchacích cest
Velké množství buněk s řasinkami se nachází ve sliznici našich dýchacích cest, vedlejších nosních dutin a Eustachovy trubice. Pohyb řasinek má za úkol odstraňovat různé nečistoty.
Nefunkce řasinek v dýchacích cestách má za následek hromadění hlenu a nečistot ve všech etážích dýchacích cest. A kde se hromadí nečistoty a sekrety, tam je živné místo pro bakterie.
Kartagenerův syndrom se také nazývá syndromem nepohyblivých řasinek. Je to velmi vzácné vrozené onemocnění, které je nicméně poměrně zajímavé.
Řádově je výskyt tohoto syndromu u novorozenců asi 1:30,000. Na 30 tisíc narozených dětí se tedy narodí jedno s Kartagenerovým syndromem, možná je výskyt i častější.
Kartagenerův syndrom a vrozená porucha řasinek
Nemoc je způsobena genetickou mutací, která je vrozená. S Kartagenerovým syndromem se člověk prostě narodí a má ho až do smrti.
Důsledkem genetické mutace je porucha bílkovin, z nichž se skládají buněčné bičíky a řasinky. V našem těle sice řasinky a bičíky „vlastní“ jen poměrně málo buněk, porucha jejich funkce má nicméně hodně následků.
Proto u nemocných vznikají časté infekce v dýchacích cestách včetně zápalů plic, zánětů vedlejších nosních dutin a zánětů středního ucha. Vzhledem k opakovaným zánětům, může dojít k narušení schopnosti středního ucha převádět zvukový signál a vyskytují se poruchy sluchu.
Hlen hromadící se v průduškách způsobuje jejich vakovité rozšiřování, kterým se říká bronchiektázie. Ty pak opět vedou k častějším zápalům plic.
Diagnostika a léčba poruchy řasinek
Lékaře mohou upozornit opakované infekce dýchacích cest, vzhledem k velké vzácnosti nemoci není ovšem snadné na Kartagenerův syndrom pomyslet. Poruchu řasinek lze zjistit vyšetřením pod elektronovým mikroskopem.
Léčba genetické poruchy není v současné době možná a jsme proto schopni léčit pouze symptomy. Nejnebezpečnější jsou opakované infekce dýchacích cest, které zhoršují a zkracují život nemocného.
Každá taková infekce se musí důsledně přeléčit antibiotiky a nemocného je vhodné okovat proti co největšímu množství mikroorganismů, které tyto infekce způsobují. Vzniklé bronchiektázie lze někdy léčit chirurgicky.
Neplodnost se s určitou úspěšností řeší metodami umělého oplodnění. Narušení pohlavního systému se projevuje neplodností obou pohlaví.
Vliv poruch řasinek na plodnost
Řasinky se vyskytují ve vejcovodech žen, kde mají při ovulaci význam pro správný transport vajíčka z vaječníků do dělohy. I v pohlavním systému muže mají řasinky význam.
Vždyť každá spermie je vybavena jedním bičíkem, který se dá považovat za určitý podtyp řasinky. Bičíky spermií jsou nezbytné pro jejich pohyb.
Ženy mají problém s transportem vajíčka do dělohy, muži mají nepohyblivé spermie. Narušení pohlavního systému se projevuje neplodností obou pohlaví.
Obrácené umístění vnitřních orgánů
Poměrně často se u nemocných s Kartagenerovým syndromem vyskytuje stav nazývaný latinsky jako „situs viscerum inversus“. Do češtiny by se to dalo přeložit jako „obrácené umístění vnitřních orgánů“ a jeho podstatou je obrácené umístění vnitřních orgánů.
Nemocný s touto zvláštností má srdce na pravém místě. Játra a žlučník jsou u takového člověka vlevo, slezina s žaludkem naopak vpravo.
Tento stav se může vyskytovat i samostatně bez Kartagenerova syndromu a sám o sobě často uniká pozornosti. Člověk nemívá žádné obtíže, někdy však mohou být přítomny srdeční vady, a celý stav se zjistí náhodně při pečlivém vyšetření.
Vrozené vady ucha a opakované respirační infekce
Zevní a střední ucho se vyvíjí oddělené od vnitřního ucha. Proto můžeme vrozené vady ucha rozdělit na vrozené vady zevního a středního ucha a vrozené vady vnitřního ucha.
Anomálie zevního a středního ucha souvisejí s poruchou vývoje první žaberní štěrbiny a prvních dvou žaberních oblouků. Tyto choroby se projevují tvarovými deformitami boltce a zvukovodu.
Mohou se vyskytovat společně s dysostózami dolní čelisti, jařmové kosti a sluchových kůstek. Vrozené vady boltců se týkají tvaru, velikosti a postavení.
Stenóza a atrézie zvukovodu
Stenóza je zúžení zvukovodu. Atrézie je úplný uzávěr zvukovodu - zvukovod je zcela neprůchodný.
Atrézie může být jak kostěná, tak vazivová. Je příčinou převodní vady sluchu. Obě vady, stenóza i atrézie, mohou být spojeny s dalšími vadami, například s poruchou boltce, postižením středouší a postižením nervus facialis.
Terapie je chirurgická. Spočívá v kanalizaci zvukovodu, případně rekonstrukci středouší.
Virové vektory a genetická léčba
Jedním z nástrojů, které současná genetika využívá, jsou virové vektory - lidskou řečí, viry upravené na přenos požadované informace. Jednoduše řečeno využíváme už přírodou vyvinuté nástroje, a to jsou viry.
Virové vektory působí jako „trojští koně“, kteří „pašují“ do buněk cizí geny. V roli virového vektoru lze využít širokou škálu virů.
Pokud je virus proměněn ve virový vektor, musí být změněn tak, aby nepředstavoval hrozbu nejen pro člověka, ale ani pro další pozemské organismy. Virové vektory jsou pouze přenašeči genetické informace do buňky, nejsou schopny se replikovat a vyvolávat onemocnění.
Na virech jsou založené novodobé metody genetického inženýrství jako například metoda CRISPR/Cas a nyní už i CRISPR 2, který dokáže opravovat i ty nejjemnější stavební kameny lidského těla.
Vědci jsou schopní upravovat i RNA, což je obdoba DNA, která má řadu funkcí, například odemyká informace v genetickém kódu. Geneticky modifikované mikroorganismy a laboratorně kultivované geneticky modifikované buňky jsou příslibem pro uzdravení nemocným a zraněným, na jejichž záchranu současná medicína nestačí.
Virové infekce přenášené z matky na dítě
Vertikální přenos je přenos nemoci z matky na její dítě. Existuje mechanismus, kterým plyny, nutriční prvky a odpadní produkty procházejí provazcem spojeným mezi nimi, zvaným placenta.
Provazec, placenta, funguje jako štít, který odvádí škodlivé látky od plodu. V některých případech však bohužel mohou infikovaní agens putovat k plodu od matky.
Typy vertikálního přenosu
- Předporodní přenos: K tomuto přenosu dochází z dělohy před narozením dítěte, kdy je plod ještě v děloze.
- Perinatální přenos: K tomuto přenosu dochází několik týdnů před narozením dítěte.
- Postnatální přenos: Poporodní onemocnění během kojení nebo kapénková infekce od nemocničního personálu nebo příbuzných se nazývá postnatální přenos.
Předpokládá se také, že během porodu se mohou objevit infekce. Vertikálně může být přenášeno jakékoli infekční onemocnění, včetně virových i bakteriálních onemocnění.
Infekce, které se mohou přenášet vertikálně
- Toxoplasma Gondii.
- Syfilis, varicella zoster, příušnice, parvovirus a HIV.
- Zarděnky.
- Cytomegalovirus.
- Herpesvirus.
- Hepatitida.
- Koronavirus.
- Plané neštovice.
- Chlamydie.
- Virus Zika.
Ty jsou často označovány zkratkou TORCH. Infekce jako virus Zika, zarděnky, cytomegalovirus, HIV, virus varicella-zoster, herpesvirus atd. mohou mít zničující účinek na vyvíjející se plod a vertikální tranzit během těhotenství.
Příznaky a komplikace vertikálního přenosu
Příznaky a symptomy se mohou lišit podle získaných chorobných stavů. V počáteční fázi může dojít k naprosté absenci příznaků nebo k přítomnosti generalizovaných příznaků, jako je slabost, letargie, horečka a ztráta chuti k jídlu.
S progresí onemocnění se mohou objevit příznaky jako petechiální vyrážky a načervenalé nebo nafialovělé skvrny na kůži. Může se objevit zvětšení jater a sleziny.
Může se objevit žloutenka, i když je to vzácné. V případě zpoždění diagnózy nebo nesprávné léčby se mohou objevit určité komplikace.
- Sluchové postižení.
- Slepota nebo potíže s očima.
- Autismus.
- Mentální retardace.
- V extrémních případech může dojít i ke smrti.
COVID-19 a vertikální přenos
V současné situaci vyvstala otázka, zda se COVID-19 přenáší vertikálně. O přenosu infekce na plod se objevily smíšené zprávy, ale riziko nelze vyloučit.
Bylo hlášeno několik případů, kdy byla infekce přenesena na dítě z dítěte. Ale v mnoha případech byli lékaři schopni kontrolovat infekci u těhotných žen a zároveň zabránit vertikálnímu přenosu.
Několik kojenců se také plně zotavilo z infekcí COVID19 během několika týdnů léčby; proto je úmrtnost nízká. Lékaři však doporučují přijmout přiměřená opatření, jako je časté mytí rukou, roušky, nácvik sociálního odstupu a izolační opatření.
Prevence a péče při virové infekci
Proto začněte s léčbou ihned při prvních příznacích a upravujte ji, podle toho, jak se onemocnění vyvíjí. Základem léčby je dobrá hygiena nosu, jeho pravidelné čištění a smrkání.
Vyprodukovaný hlen musí jít z dýchacích cest co nejdříve pryč, protože je ideálním prostředím pro namnožení nepřátelských bakterií. Pokud je hlen příliš hustý, obtížněji se odstraňuje a musíme jej tedy vhodně zředit.
U rizikových skupin mohou infekce způsobené viry chřipky, parachřipky, SARS-CoV-2 nebo respiračním synciciálním virem probíhat komplikovaně a léčba může pokračovat v nemocnici.