Ve freestylu, nebo freestyleu?

V češtině se používají podoby freestyle, ve freestylu a freestyleu, přičemž ve spojení s předložkou v je vhodnější a běžnější podoba ve freestylu. Výraz freestyle znamená v doslovném překladu volný styl a v češtině se používá jako přejaté označení sportovních disciplín založených na tricích, akrobacii a volnosti provedení.

Podoba freestyleu se může objevit zejména v psaném textu při skloňování anglického výrazu, ale v běžném českém vyjadřování působí méně přirozeně než spojení ve freestylu. Správná volba tedy závisí na konkrétní větě: například „závodí ve freestylu“, „pravidla freestylu“ nebo „vývoj freestylu“.

Jak se výraz freestyle skloňuje

Freestyle v doslovném překladu znamená volný styl. V současné době je soutěžní disciplína freestyle nejen vodáckou disciplínou, ale objevuje se také v mnoha jiných sportech: ve snowboardingu, cyklistice, lyžování a dalších.

V češtině se výraz obvykle skloňuje jako podstatné jméno mužského neživotného rodu podle vzoru „hrad“. V 6. pádě po předložce v nebo ve proto vzniká podoba ve freestylu, zatímco 2. pád má podobu freestylu.

Proč je vhodné psát „ve freestylu“

Podoba ve freestylu odpovídá českému způsobu skloňování přejatých podstatných jmen zakončených v základním tvaru na souhlásku. Předložka ve se používá kvůli snadnější výslovnosti, protože spojení „v freestylu“ se vyslovuje méně plynule.

Stejný způsob se uplatňuje také v dalších spojeních: „ve skateboardingu“, „ve snowboardingu“, „ve sportu“ nebo „ve freestyle disciplíně“. Varianta „ve freestyleu“ zbytečně zachovává anglické zakončení a v české větě působí méně ustáleně.

Nejčastější správná spojení

• závodit ve freestylu;
• trénovat freestyle;
• historie freestylu;
• pravidla freestylu;
• disciplína freestylu;
• jezdit freestyle na koloběžce;
• věnovat se freestylu;
• freestyle na divoké vodě;
• freestyle koloběžka;
• freestylový závod.

Význam slova freestyle

Freestyle je sportovní nebo umělecký styl založený na volném provádění triků, figur, skoků a dalších manévrů. V jednotlivých sportech může mít různá pravidla, vybavení i způsob hodnocení, společným znakem však zůstává důraz na techniku, kreativitu a obtížnost provedení.

Freestyle na divoké vodě je vodácká disciplína. Její původní název je rodeo na divoké vodě, případně rodeo na kajaku.

„Klasický“ soutěžní freestyle na divoké vodě je sport, ve kterém závodník provádí v daném čase řadu akrobatických triků a manévrů v playspotu (umělém nebo přírodním) jako je vlna nebo válec (CANOE ICF, 2006).

Freestyle vznikl ve Spojených státech amerických. Od roku 2006 se přičlenil pod International Canoe Federation (dále jen ICF).

Freestyle na divoké vodě

Frestyle na divoké vodě je mladá, divácky atraktivní disciplína, kterou v Čechách zastřešuje Česká národní asociace whitewater rodea - CNAWR (Rodeo=jiný název pro freestyle). Nejde přitom o zdolání trati v nejkratším možném čase, ale o předvedení co nejlépe bodované jízdy.

Tím se zásadně liší od ostatních "kajakářských" sportů. Dle pravidel mezinárodní kanoistické asociace (ICF) existuje seznam triků ohodnocených úměrně jejich náročnosti, případně neobvyklosti.

To nutí jezdce učit se co nejširší paletu triků, nebo chcete-li, figur. Hodnotí se I provedení a výška figury.

Vlna a válec

V zásadě jsou dvě základní dělení. Jezdí se buď na vlně, nebo ve válci.

Vlna umožňuje jezdcům provádět figury, při kterých doslova létají vzduchem. To je dáno vysokou rychlostí tekoucí vody a velkým výškovým rozdílem mezi "korunou" a "údolím" vlny.

Válec je místo, kde voda překonává výškový rozdíl (schod) a padá do "bazénu" za schodem. Při pečlivém navržení a sladění všech faktorů vznikne kvalitní rodeový terén.

Jízda ve válci sice není doprovázena tak obřími skoky, na druhou stranu jsou zde závodníci schopni provádět delší série a kombinace triků. Ve finále zavodu tak může divák sledovat opravdové drama.

Pravidla a průběh závodu

Freestylový závod se skládá z několika jízd. Každý jezdec jede 45 sekund dlouhou jízdu, při které se pokouší předvést co nejvíce figur s co největší obtížností.

Pro klasický freestyle jsou figury a forma závodu dány oficiálními pravidly. Na kajaku se závodí v mužské a ženské kategorii, které se dále dělí na juniorskou a seniorskou.

Junioři a juniorky jsou ve věku do 18 let, respektive v roku, kdy dosáhnou 18 let, ještě celou sezónu závodí za juniory (juniorky). Další kategorií je kanoe C1 a otevřená kanoe OC1.

Poslední dvě jmenované kategorie jsou unisex. Pravidelně v nich však startují pouze muži.

Freestylové lodě a vybavení

Freestyle na divoké vodě se jezdí ve speciálně upravených kajacích. Jejich počet na vodáckém trhu neustále roste.

Současné freestylové kajaky jsou vyráběny z plastu, laminátu či kompozitu. Dosahují délky do 2 metrů, mají výtlak přibližně 180 litrů.

Pádla se používají kratší, s větším zpětným záběrem a malým úhlem mezi listy. Další vybavení, oblečení a záchranné pomůcky je pohodlné a umožňuje plný rozsah pohybu.

Co potřebuji k tomu, abych mohl freestyle začít jezdit?

1. Eskymácký obrat. Protože (nejen) ze začátku budete víc hlavou dolu než nahoru.
2. Freestylovou Loď. Ta se dá buď vypůjčit a nebo se dá koupit bazarový model pro začátky.
3. Pádlo. Také v rodeu existuje kategorie singlů.
4. Vesta a helma.
5. Oblečení, zejména špricdeku (lidově šprajdu), která brání volnému proudění vody do lodi.
6. Partu kamarádů, dobrou náladu a vytrvalost. Jako v každém sportu.

Freestyle jako sportovní disciplína

Freestyle je disciplínou individuální. Řadíme ho do vodních sportů, částečně patří mezi sporty estetické.

Z fyziologického hlediska do silově-obratnostních sportů (Csonka, 2009). Z pohledu výkonnostního podle Slepičkové (2005) rozlišujeme sporty na vrcholový, výkonnostní a rekreační.

Freestyle na divoké vodě řadíme mezi výkonnostní a pro některé jedince i rekreační. Pouze několik freestylových jezdců na světě se řadí do vrcholové kategorie.

Z pohledu etap vývoje podle Slepičkové (2005) je freestyle řazen do třetí etapy - alternativně orientované. Z pohledu etap motivace podle Slepičkové (2005) je freestyle převážně soutěžně klubový.

Pro některé jedince může být sportem elitním, naopak pro jiné rekreačním nebo rizikovým a dobrodružným.

Historie a vývoj freestylu

Freestyle (dříve rodeo) se vyvinul z tzv. playboatingu. V překladu je to „hraní si na lodi“.

Rozdíl mezi playboatingem a freestyle je v tom, že při playboatingu jede jezdec část některé řeky. Zastavuje ve válcích a na vlnách, nebo zkouší figury na kamenech a skalách.

Při freestylu se kajakář stále pohybuje na jednom místě, v jedné vlně nebo válci.

V průběhu posledních let vzniká mnoho nejrůznějších sportovních disciplín. Před 20 lety se objevila nová vodácká disciplína freestyle na divoké vodě.

Dříve byla známá pod názvem rodeo na kajaku nebo také rodeo na divoké vodě. V současnosti má v České republice pevné postavení.

Freestyle na divoké vodě patří už po řadu let k světově uznávaným sportům. Jeho nespornými výhodami jsou určitá uvolněnost a pohoda při závodech, příjemná atmosféra a kolektiv lidí, které spojuje stejný fenomén.

Freestyle ve světě a v České republice

Jednou za dva roky se střídavě koná mistrovství světa (v lichý rok) a světový pohár (v sudý rok), skládající se ze tří závodů.

Širokou členskou základnu má nejen v Americe, ale i v Evropě, kde se pořádá každý rok evropský pohár a každé dva roky mistrovství Evropy.

Česká národní asociace white water rodeo (dále jen CNAWR) vznikla roku 1998. Spadá pod Český svaz kanoistů (dále jen ČSK), sekci Vodní turistiky.

Každý rok pořádá CNAWR Český pohár, Mistrovství ČR. Nově začala organizovat i soutěže v extrémních sjezdech - kajak crossu.

Freestyle zvyšuje fyzickou zdatnost sportovců a připravenost pro jízdu na divoké vodě a extrémní sjezdy.

Většina playspotů (vodních válců nebo vln), na kterých se závodí, se nachází na přírodních tocích. V současnosti se freestylové závody přesouvají na slalomové kanály z nedostatku vhodných přírodních terénů a pro snadnější přístup k playspotu, což je spíše specialitou ČR a Evropy.

Kde se freestyle na divoké vodě provozuje

Opravdových freestylových vln je v Evropě málo. Tvoří se za výjimečných průtoků a jsou většinou daleko od ČR.

Rodeové válce jsou v Čechách v současné době tři. V pražské Troji, v Plzni a v Českém Vrbném (součást Českých Budějovic).

V dojezdové vzdálenosti za hranicemi jsou Bratislava-Čunovo (350 km z Prahy) a Plattling (250 km z Prahy).

Další freestylové disciplíny

Squirtboating

Squirtboating je řazen ke „klasickému freestylu“. Sqiurtboating, neboli disciplína squirt, má svá vlastní pravidla a jezdí se na speciálních lodích a jiných playspotech než klasický freestyle.

Pravidla freestylu obsahují i kapitolu o squirtech. Je to freestylová disciplína, která probíhá paralelně na ME, na MS i světových pohárech.

Rozdíl od klasického freestylu je ve tvaru lodě, místě závodu, částečně i v prováděných figurách. Lodě mají co nejmenší objem, kajakář se v lodi pohybuje přesně na úrovni hladiny.

Loď je z 80 % ponořená ve vodě. Squirt je vyroben ze sklolaminátu nebo kevlaru, je velmi plochý, objem lodi od 90 do 130 l (o polovinu méně než u klasického freestylového kajaku).

Squirtboating vyžaduje pomalejší provedení, často stabilní polohy. Klasický freestyle vyžaduje svižnější a rychlejší pohyby.

Extrémní sjezd a kajak cross

Další z disciplín freestylu je extrémní sjezd. Jedná se o sjíždění náročných toků.

Extrémní sjezd se dělí na volné ježdění a závody v extrémním sjezdu. V dnešní době se závodí na extrémních tratích.

Extrémní trať je obtížný úsek řeky s velkým spádem a zablokovanými průjezdy s obtížností WW IV.-VI.

Velmi rozšířené jsou závody čtveřic (nebo trojic či pětic dle rozhodnutí organizátora, resp. počtu závodníků), tzv. kajak cross.

Je to vyřazovací závod, ve kterém startuje čtveřice kajakářů současně. Čtveřice je určena losem nebo předchozí kvalifikací.

Dva nejlepší ze čtveřice postupují dál do závodu (do dalšího kola). Nakonec je závod ukončen finálovou jízdou posledních čtyř kajakářů.

Skoky z rampy a slopestyle

Jedná se o skoky v kajaku z rampy, případně jiného vyvýšeného místa. Využívají se často při startech anebo jako samostatná disciplína.

Na rodeových lodích lze při jízdě na rampě nebo při vlastním skoku dělat nejrůznější triky, které se podobají trikům freestylovým.

Rampa může být různě vysoká a různých tvarů. Rampa může mít tvar, který loď vystřelí vysoko do vzduchu.

Slopestyle v kajaku je obdobou slopestylu na lyžích, který se jezdí na zábradlí či plechových bednách. Pro slopestyle v kajaku se používají spíše dřevěné konstrukce.

Freestyleři provádí různé otočky a skoky. Je to sport, který zatím jen vzniká a vyvíjí se.

Flatwater freestyle, snowkayaking a mořský kajak

Závodí se také ve flatwater freestylu. Některé freestylové figury je možné provádět na klidné vodě.

Závody slouží spíše jako trénink či exhibice. V podstatě téměř každý kajakář či kanoista trénuje za nepříznivého počasí a v zimě na klidné vodě.

Závodí se také v zimě na sněhu. V Alpách se pořádají i MS.

Na freestylových lodích se také skáčou různé figury na sněhu buď ve volném terénu nebo na sněhovém skokánku. Prováděné triky se podobají trikům, které freestyleři skáčou z rampy.

Freestyle na mořském kajaku je další variantou vodáckého sportu. Na mořských kajacích je však možné provádět pouze určité freestylové triky.

Freestyle na koloběžce

Freestyle koloběžka, také označovaná jako stunt nebo triková koloběžka, je stroj navržený pro jízdu ve skateparku, na rampách a překážkách.

Jejím hlavním účelem je provádění triků, skoků, rotací, grinds a dalších manévrů, které vyžadují pevnou, odolnou a přitom lehkou konstrukci.

• Pevný rám - neskládatelný, ale extrémně odolný vůči nárazům a dopadu.
• Menší, tvrdší kolečka - obvykle 100-120 mm, vyrobená z tvrdší polyuretanové směsi pro přesnou odezvu.
• 360° otočná řídítka - umožňují plné rotace bez zamotání kabelů.
• Nízká platforma - nižší těžiště pro lepší kontrolu při tricích.
• Žádná brzda - nebo jen jednoduchá patní brzda; freestyle jezdci brzdu téměř nepoužívají.
• Kompresní systém (IHC, HIC nebo SCS) - zajišťuje pevné a bezpečné spojení vidlice s řídítky.
• Váha - obvykle 2,5 až 4 kg podle úrovně a materiálu.

Freestyle koloběžka je ideální pro děti a teenagery, kteří chtějí jezdit ve skateparku, učit se triky a posouvat své hranice. Je také vhodná pro dospělé freestyle nadšence, kteří tento sport berou vážně.

Freestyle koloběžka se velmi špatně používá jako dopravní prostředek do školy nebo do práce. Malá tvrdá kolečka jsou na nerovném chodníku nebo dlažbě nepříjemná a celá jízda je náročnější.

Rozdíl mezi freestyle a city koloběžkou

City koloběžka, také označovaná jako městská koloběžka nebo skládací koloběžka, je navržena pro každodenní přepravu. Jejím cílem je dostat vás rychle, pohodlně a efektivně z bodu A do bodu B, ať už je to cesta do školy, do práce nebo na nákup.

• Skládací mechanismus - koloběžku složíte za pár sekund a vezmete s sebou do MHD, kanceláře nebo obchodu.
• Větší, měkčí kolečka - obvykle 120-200 mm nebo i nafukovací kola, která pohltí nerovnosti na chodníku.
• Ruční brzda - nezbytná pro bezpečné zastavení v městském provozu.
• Nastavitelná výška řídítek - komfortní jízda pro různě vysoké jezdce.
• Pohodlná platforma - širší a delší než u freestyle modelů.
• Lehká konstrukce - prioritou je nízká hmotnost pro snadné přenášení.
• Váha - obvykle 2 až 3,5 kg.

City koloběžka je skvělá volba pro dospělé a teenagery, kteří ji využívají jako dopravní prostředek. Hodí se také pro děti, které ji používají na výlety s rodinou, cesty do školy nebo rekreační jízdu v parku.

City koloběžka se nedá použít ve skateparku. Není na to konstruována.

Skládací spoj by neustál nárazy, kolečka nejsou vhodná pro rampové triky a celková geometrie neumožňuje bezpečné provádění freestyle manévrů.

Jak vybrat freestyle koloběžku

Pro výběr koloběžky na freestyle, streetové použití a triky ve skateparku se lze rozhodovat podle několika kritérií, která si v tomto rádci představíme.

Výška jezdce a řídítek

Hlavním kritériem je výška jezdce, respektive výška řídítek koloběžky, které nelze na rozdíl od skládacích koloběžek nastavit. Řídítka se navíc u freestyle koloběžek obvykle měří až od spodního konce hlavového složení a nejedná se tak o celkovou výšku koloběžky.

Freestyle koloběžky jsou již od pohledu relativně nízké. Jezdec by se při jízdě ovšem neměl hrbit a neměl by mít ani zcela napnuté ruce.

Je vhodné tedy vyzkoušet koloběžku předem nebo se řídit dle orientační tabulky výše.

Technická pokročilost

Tento aspekt úzce souvisí s technickou vyspělostí jezdce. Koloběžky pro začátečníky jsou určeny převážně dětem s výškou do 170 cm.

Vyšší začátečník by měl vybírat z pokročilejších konstrukcí. Samozřejmě si i začátečník může koupit koloběžku pro pokročilé, ale cena bude dvakrát až třikrát vyšší než pravé začátečnické modely.

Na druhou stranu se mnohdy vyplatí investovat do dražší koloběžky. Jezdec je pak spokojenější, více si koloběžku šetří a déle mu vydrží.

Pokud se rozhodujete, kolik do koloběžky investovat, obvykle se doporučuje jako první koloběžku zakoupit levnější variantu a pokud tento sport dotyčného chytne, koupit po vyježdění koloběžky model vyšší třídy.

Z kvalitativního hlediska se doporučuje koupit i začátečníkovi koloběžku dražší. Pokud dotyčného přestane tento sport bavit, lze koloběžku následně prodat.

Deska a její rozměry

Nášlap na koloběžce hraje hlavní roli. Desky máme různých délek (45-58 cm) a šířek (10-13 cm), velikost desky by měla pak být úměrná velikosti bot.

Dále je vhodnější volit delší desku na street použití a kratší do skateparku. Tvar desky v příčném řezu má vliv na bezpečnost a manévrovatelnost při provádění triků.

Ideální je „krabicový“ tvar desky bez ostrých hran. Začátečnické koloběžky mívají ostré hrany na bocích a nejsou tak vhodné pro triky u kterých de točí s deskou.

Šířka koloběžky

Trendem jsou obvykle co nejširší řídítka, protože se koloběžka snadněji ovládá. Širší nášlapná deska je zase pohodlnější pro jezdce a jednodušeji se s ní dělají streetové triky.

Řídítka

Krom estetické role je důležitá především jejich výška a šířka, tak jak je popsáno výše. Tvar řídítek se rozděluje na T-bar a Y-bar (BMX styl).

Velkou roli hraje i materiál - ocelová řídítka jsou pevnější, ale zase těžší (a levnější). Hliníková řídítka jsou lehoučká, avšak méně odolná za vyšší cenu.

Pro začátečníka a středně pokročilého jezdce je výhodnější mít hliníková řídítka. Pokročilý jezdec potřebuje spíše řídítka ocelová s vyšší výdrží.

Řídítky a vidlicí u freestyle koloběžek lze otáčet o 360°.

Kolečka

Obecně platí, že větší kolečko jede rychleji a lépe se s ním překonávají překážky. Standardní rozměr koleček u freestyle koloběžek je 110 mm.

U koloběžek pro začátečníky se používá ještě menší velikost 100 mm. Objevují se ovšem kolečka o velikosti 120 až 125 mm, která jsou vyhledávaná u pokročilých jezdců.

Kolečka s plastovými středy jsou méně odolná a hůře vypadají, na druhou stranu jsou mnohem levnější než kolečka se středy kovovými.

Do skateparku se většinou doporučují plná kolečka z důvodu odolnosti při skákání po rampách, co se týče koleček s paprskovým středem, jsou vhodnější na street jízdu kvůli jejich lehkosti.

Vidlice, headset a komprese

Existují ocelové (těžší a levnější) nebo hliníkové (lehké a dražší), do kterých půjde většina jezdců. Vidlice je spojena s kompresním systémem, který se člení do několika typů (závitový, HIC, IHC, ICS, SCS) popsaných níže.

Každá vidlice pojme různé velikosti koleček od 100 do 125 mm, ovšem kompatibilita se liší v závislosti na velikosti.

Headset neboli hlavové složení je ložisko umístěné v hrdle desky, které zajišťuje protáčení hřídele řízení (vidlice) a je pod tlakem kompresního systému.

Kvalita ložiska ovlivňuje hladkost protáčení řidítek, což je třeba k provádění pokročilejších triků.

• Závitový headset - součástí je matice pro závitovou vidlici, jedná se o základní a nejlevnější hlavová složení, která se používají u levných koloběžek, jejich chod není zdaleka tak plynulý, hladký a tichý, jako je tomu u headsetů bez závitu.
• Bezzávitový integrovaný headset - deska má připravené misky pro ložiska, mají velmi plynulý, hladký a tichý chod.
• Bezzávitový neintegrovaný, standardní headset - deska nemá misky pro ložiska, misky jsou součástí headsetu, mají velmi plynulý, hladký a tichý chod.

Kompresní systémy

Kompresní systém slouží k utažení hřídele řízení (tedy prakticky vidlice a hlavového složení) v desce. Kompresních systémů je celá řada.

Závitový je nejběžnější u začátečnických koloběžek. Nejpoužívanější je SCS a ICS. Stále častěji se používá IHC (IHIC), což je zmenšená verze profesionálního kompresního systému HIC.

• Závitová vidlice + objímka (závitový systém) - Jedná se o nejstarší a nejzákladnější kompresní systém, který se používá na nejlevnější koloběžky pro začátečníky. Jedinou výhodou je nízká ceny výroby. Je nutné ho občas dotahovat.
• ICS (Inverted Compression System) + objímka - Svého času nejpoužívanější systém, dnes je spíše na ústupu. Je vhodný pouze pro hliníková řídítka, jelikož u ocelových dochází k občasnému prokluzu.
• HIC (Hidden Internal Compression System) + objímka - Jednoznačnou výhodou oproti ICS je stálost spoje mezi řídítky a vidlicí. Nemá tendenci se povolovat.
• IHC (Inverted Hidden Compression) + objímka - Výhody zůstávají stejné jako u systému HIC, pouze je menší a používá se na vidlice s menším vnějším průměrem.
• SCS (Standard Compression System) - Podle mnohých se jedná o nejefektivnější kompresní systém, který navíc eliminuje nutnost použití objímky.

Objímka

Důležitá část koloběžky, která pevně spojuje řídítka a vidlicí. Liší se počtem šroubů procházejících konstrukcí objímky.

Obecně platí, že čím více šroubů, tím lépe, takže najdete objímky až se čtyřmi šrouby.

Brzda

U freestyle koloběžek nalezneme pouze zadní brzdu. Typově rozdělujeme na „pružinovou“ a „flex“.

Pružinová brzda se snadněji ovládá začátečníkům a je osazena na ose s pružinou, která zvedá brzdu. Často ale může docházet k únavě pružiny a brzda za jízdy vytváří hluk.

Flex brzda je nejoblíbenější, je napevno přichycena k desce a při sešlápnutí se flexibilně prohne.

Pegy, ložiska, materiál a nosnost

Pegy se jedná o „stupačky“ upevněné do středu kolečka - jde tak o doplněk koloběžky především pro pokročilé triky. Začátečníkům koloběžku s pegy spíše nedoporučujeme.

Ložiska označují se podle přesnosti ABEC 1 až ABEC 9 - čím vyšší číslo, tím přesnější ložiska jsou. Přesnější ložiska by měla být rychlejší.

Kvalitu ložisek jako takových často ovšem poznáte až v praxi. Ocel je odolnější, levnější, ale mnohem těžší.

Lehčí hliníková koloběžka se snadněji ovládá, je rychlejší a hbitější, lépe se s ní dělají triky.

U freestyle koloběžek se standardně uvádí nosnost 80 až 100 kg. Musíme si však uvědomit, že koloběžka je konstruována k extrémnímu zatížení, a snese tedy mnohem větší zatížení při šetrnějším použití (hmotnost jezdce více jak 100 kg) a naopak nižší zatížení při extrémním použití (hmotnost jezdce pod 80 kg).

Jak zvolit mezi freestyle a city koloběžkou

Než sáhnete po peněžence, odpovězte si upřímně na těchto pět otázek:

1. Kde budete koloběžku nejčastěji používat?
2. Co od koloběžky očekáváte?
3. Potřebujete koloběžku přenášet nebo vozit v MHD?
4. Pro jak staré dítě vybíráte?
5. Jaký je váš rozpočet?

• Skatepark, rampy, překážky → freestyle koloběžka.
• Chodník, stezka, cesta do školy nebo práce → city koloběžka.
• Učit se triky a závodit s kamarády → freestyle koloběžka.
• Rychle se přemístit nebo si jen tak zajet → city koloběžka.
• Potřebujete koloběžku přenášet nebo vozit v MHD → city koloběžka.
• Nechcete ji přenášet ani vozit v MHD → freestyle koloběžka.

Poměrně častá situace. Vaše dítě chce jet s kamarádem do skateparku, ale vy potřebujete, aby se na koloběžce také dostalo do školy.

Řešení je jednoduché: pořiďte freestyle koloběžku. Proč? Protože freestyle koloběžka zvládne i cestu do školy, jen s menším komfortem.

Naopak to neplatí. City koloběžka do skateparku prostě nepatří a může být nebezpečná.

Pokud máte větší rozpočet a dítě koloběžku opravdu používá každý den, zvažte obě varianty, jednu na triky, druhou na transport.

Bezpečnost a vhodné použití

Freestyle a city koloběžka jsou dva naprosto odlišné nástroje pro dva odlišné způsoby jízdy. Správnou volbou získáte radost z pohybu, špatnou volbou zbytečné zklamání nebo dokonce riziko úrazu.

U freestyle koloběžky je důležité používat vybavení odpovídající jízdě ve skateparku a při tricích. U city koloběžky je zásadní funkční brzda a stabilní konstrukce pro každodenní provoz.

Bezpečnostní výbava je nutností, zejména pro děti. Přilba, chrániče kolen a zápěstí by měly být součástí každého nákupu.

Pravopisné doporučení v kostce

• ve freestylu - doporučená česká podoba;
• freestylu - správný 2. a 6. pád;
• freestylem - správný 7. pád;
• freestyle koloběžka - běžné spojení bez dalšího skloňování výrazu freestyle;
• freestylový sport a freestylová koloběžka - odvozená přídavná jména;
• freestyleu - méně přirozená podoba, které je vhodné se v běžném českém textu vyhnout.

tags: #ve #freestylu #nebo #freestyleu