Šumavská unie amatérských cyklistů: historie, závody a současný stav

Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci je spolek zaměřený na amatérskou silniční cyklistiku, který vznikl 4. srpna 1994 a jehož sídlo je v Plzni na adrese Karlova 411/16, Jižní Předměstí, 301 00. Je veden pod IČO 61750620 a ve spolkovém rejstříku pod spisovou značkou L 1763/KSPL u Krajského soudu v Plzni.

Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci je v rejstříku vedena jako spolek s hlavní ekonomickou činností „Činnosti v oblasti sportu“ a statistickou právní formou „Spolek“. Dne 22. listopadu 2018 došlo ke změně názvu z „Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s.“ na „Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci“ a současně byl zapsán likvidátor Kamil Ackermann.

Základní údaje o spolku

Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci je vedena jako nezisková instituce sloužící domácnostem v národním soukromém sektoru. Velikostní kategorie podle počtu zaměstnanců je neuvedena a základní kapitál není u spolku evidován jako u obchodních společností.

Údaje o Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci, Plzeň - Jižní Předměstí, Karlova 411/16, 30100, IČO: 61750620 byly staženy 10. 2. 2026 z webové stránky justice.cz a služby RES, která sdružuje několik veřejných rejstříků včetně obchodního rejstříku.

Vznik Šumavské unie amatérských cyklistů

Vznik ŠUAC neboli Šumavské Unie Amatérských Cyklistů je spojen s osobami Miroslava Švátory a Pavla Čáchy. Miroslav Švátora, dosavadní a doposud jediný ředitel ŠUAC ,se dostal k cyklistice vlastně oklikou.

Původně hrál fotbal, ale v 90.letech utrpěl zranění, které mu neumožňovalo fotbal nadále hrát a tak začal jezdit na kole. V letech 91 až 93 jezdil různé pohárové soutěže, ale vzhledem k dojíždění ze Šumavy to byl vždy tak trochu časový a dopravní problém.

Nejen z tohoto důvodu na konci léta 1994 založil s Pavlem Čáchou a několika sušickými cyklisty organizaci ŠUAC - Šumavskou Unii Amatérských Cyklistů. Organizace ŠUAC se během 13 uplynulých sezon vyvíjela výkonnostně i organizačně.

Rozvoj pohárové soutěže

Nemalou zásluhu na dnešní podobě naší amatérské unie má hlavní sponzor - plzeňská firma Ramala Radka Mušky a Marka Šilhavého, která vstoupila do dění ŠUAC v roce 1996. Svoji podporu amatérské cyklistiky poskytují dodnes, za což jím patří nemalý dík.

Po hlavním sponzorovi dostal posléze ŠUAC i nový přídomek Pohárová soutěž Ramala Cup. Prvního ročníku se zúčastnilo asi 85 startujících, seriál měl tehdy pouze 4 závody.

Hned následující rok ale nastal opravdový boom, protože se přihlásilo do soutěže cca 220 cyklistů. Byli to nejen mladíci, ale i velké množství starších borců, kteří jezdili závodně pod ČSC a měli na svém kontě nejeden vítězný vavřín.

S nárůstem závodníků došlo k rozšíření počtu závodů na 8, v dalším roce na 12 a až postupně k současným 16 závodům. Do celkového hodnocení jednotlivců se počítá poměrná část z celkového počtu pořádaných závodů.

Například letos je to 10 závodů z celkových 16, vloni to bylo 9 z 15. V soutěži družstev toto ustanovení neplatí, počítají se body ze všech závodů, bodují vždy tří nejlepší cyklisté z družstva.

Licence, kategorie a účast závodníků

Rokem 1996 dochází k zavedení licencí a s tím k dlouhotrvajícím sporům, jestli s amatéry mohou jezdit výkonnostní cyklisté s licencí C. Tohle konfliktní téma postupně vyprchalo do ztracena a napomohlo tomu i rozvrstvení cyklistů do současných kategorií B I. (18 - 40), B II. (40 - nad 60 let, ženy) a kategorie Hobby.

Do kategorie Hobby schvaluje vstup vedení ŠUACu, které dohlíží, aby se nějaký z „vlků“ nedostal mezi „ovečky“. Dnes je výkonnostní situace taková, že na startu s námi amatéry stojí závodníci známých oddílů a ne vždy mají jasné snadné vítězství.

Zajímavostí je, že od konce Gira di Karlovy Vary se závodů ŠUAC pravidelně účastní i partička "kluků" z Karlovarského kraje a rozhodně nejsou jen do počtu.

Závody a tratě ŠUAC

Jak počet závodů narůstal, měnily se trasy a délky závodů a tak z původních tras dnes zůstaly pouze tři - oblíbená časovka dvojic Klatovy - Nýrsko a zpět, klasiky Okolo hradu Velhartice a Horažďovický trojúhelník.

Dalšími tradičními závody se staly úvodní časovka Klatovy - Švihov, Šumavské okruhy, VC Kašperských Hor, VC Kramolín, Chudenické okruhy - dnes přeměněné v mistrovství ŠUAC "Kozí prd", kriterium na Lopatárně a závěrečná časovka Sušice - Modrava.

Zmizely bohužel závody jako Nýrsko - Pancíř, Nebílovské okruhy se svojí 13 % stojkou (jezdila se celkem 4x v jednom závodě) a časovka družstev, která se jezdila okolo letiště Klatovy.

V dnešní době se zde během jednoho dne jezdí etapový závod Stavmal - dopoledne časovka a odpoledne závod s hromadným startem. Cílem ředitelů jednotlivých závodů je snaha o to, aby si závodníci zazávodili, i když nedojedou první a o to by v amatérských závodech mělo jít asi nejvíce.

Převládl trend nestavět jen okruhy s množstvím kopců, které mnozí slabší cyklisté měli problém objet ve zdraví. Rychlostní disciplíny v letošním roce zvýšily svůj podíl na všech závodech na 7 z 16 - 3 časovky, 4 kriterijní závody - VC Ramala v Druztové u Plzně, VC Mariánských Lázní, VC Konstantinových Lázní a část etapového závodu Stavmal v Klatovech.

Šumavská unie v systému amatérských lig

NEJŠIRŠÍ DOMÁCÍ CYKLISTICKOU ZÁKLADNU NEHLEDEJTE POD ČESKÝM SVAZEM CYKLISTIKY, TAM OPRAVDU NENÍ. NEJVÍCE KOLEKTIVŮ I ORGANIZOVANÝCH CYKLISTŮ NAJDETE V AMATÉRSKÝCH LIGÁCH. NEJBOHATŠÍ KALENDÁŘ JE MIMO SVAZ.

UNIE AMATÉRSKÝCH CYKLISTŮ, MORAVSKÝ POHÁR, SEVEROČESKÁ AMATÉRSKÁ LIGA, ŠUMAVSKÁ UNIE AMATÉRSKÝCH CYKLISTŮ, SLEZSKÝ POHÁR, JIHOČESKÁ AMATÉRSKÁ LIGA. DOHROMADY LZE NAPOČÍTAT TÉMĚŘ DVĚ STĚ KOLEKTIVŮ A VE VÝSLEDCÍCH PATNÁCT SET CYKLISTŮ, A TO JEN Z LETOŠNÍCH STATISTIK CELKOVÉHO POŘADÍ V JEDNOTLIVÝCH LIGÁCH.

Těchto šest lig letos pořádalo celkem 106 závodů, silničních, časovek, kritérií a dalších akcí. Je to opravdu velký počet především regionálních soutěží. A právě v regionech mají amatérské ligy nezastupitelné místo.

Zdravé cyklistické prostředí, to je organizace závodů, klubů a jednotlivců v klubech. Ale potom také přelévání závodníků mezi regiony, konfrontace sil s jinými soupeři než s těmi, co jezdí „okolo baráku". Zvyšování úrovně některých závodů a růst výkonnosti závodníků.

Z toho všeho vzniká silná sportovní disciplína s dobrou pozicí, a takovou bohužel u nás nemáme, především pro naprostou roztříštěnost cyklistického hnutí.

Vývoj závodního programu

ŠUAC 2007 Loňský ročník pohárového seriálu se sestával z 14 závodů (VC Strakonic byla zrušena z organizačních důvodů). Na závodníky čekaly tři časovky, jedno kriterium, dva společné klasické závody s JAL, jeden etapový závod a sedm klasických závodů.

Závody s JAL byly příjemnou novinkou, konaly se výměnnou formou tj. jednou JAL u ŠUAC a jednou ŠUAC u JAL. První společný závod byl v Kašperských Horách, kde výjimečně ředitel závodu Ríša Nový neměl objednané špatné počasí s deštěm a sněžením.

Tratě tohoto závodu nejsou nikdy lehké, v letošním roce to platilo obzvlášť, zejména v úseku Myší Domky - Zhůří, kde závodníci nastoupají 551 výškových metrů na 9,5 km.

Druhý společný závod se jel na okruhu u Sedlce. JAL se nedali zahanbit a tak se jelo na okruhu, který sice neměl takové převýšení jako VC Kašperských Hor, ale stoupalo se tam třikrát do nepříjemných táhlých stoupání.

Závěrečný kopec do cíle vedoucí kolem sjezdovky (13 %) připomínal oblíbený závod Nýrsko - Pancíř, který končil stoupáním z Hofmanek na Pancíř se závěrečným dojezdem do krátkého 18 % stoupání.

Nejvýraznější závody v regionu

Šumavské okruhy

Z dalších stojí za zmínku závod Šumavské okruhy v Sušici, který osobně považuji za jeden z nejhezčích závodů ŠUAC vůbec. Spojuje v sobě super organizátory, trať s těžkými stoupáními i rovinatými rychlými pasážemi a co nejdůležitější - neopakovatelnou atmosféru.

Peloton se jako každý rok trhal na stoupáních Čeňkova pila - Srní a v obávaném kopci na Keply. Sjezd k Velharticím je jeden z mála, kde se dá jet kolem 90 km/h.

Kozí prd

Mistrovským závodem byl vloni stejně jako předloni „Kozí prd“ u Klatov, což je trochu zavádějící název pro dost těžký závod v kopcích severozápadně od Klatov.

Velká cena Konstantinových Lázní

Posledním závodem, o kterém se zmíním, je VC Konstantinových Lázní, což už vlastně není oblast Šumavy. Lázeňské město hostilo závodníky již popáté a opět to byl strhující a napínavý závod.

Na rovinatém okruhu se najdou pouze dva malé prudké brdečky, ale právě tato malá stoupání spolu s vysokou rychlostí působily jako vyřazovací síto.

Na tomto závodě se pravidelně prosazuje František Raboň starší, který se od té doby, co přestal trénovat dorost a začal znovu jezdit, neustále zlepšuje. Ukazuje to pravidelně na Giant lize plzeňské Lopatárny i na jiných závodech.

Účastníci a nejúspěšnější závodníci

ŠUAC má několik top závodníků u kterých lze 100% říct, že "mají nárok" na úspěch. Mezi muži v BI jsou to Karel Ptáček, Tomáš Bauer, Roman Hanzelín, Jirka Voráček, Beďa Průcha, Jarda Kovář, Radek Muška.

Dlužno poznamenat, že letošního vítěze Karla Ptáčka lze považovat za jakýsi fenomén ŠUACu. Závodí od roku 1995, kdy po problémech s třísly přestal běhat a začal jezdit na kole.

Od té doby, pokud nemá technický problém, stojí většinou na stupních vítězů a v konečném účtování vyhrává ŠUAC pravidelně. Mezi dalšími jmény na startovních listinách najdeme jména jako František Raboň starší, Kumhera, Lacina starší, Chmelař, Eiselt, Svoboda nebo Mandaus.

Žen je bohužel mezi Šumaváky málo, takže alespoň jmenujme Kristinu Vaňáčovou a Marcelu Kožíškovou.

Výsledky Ramala Cupu 2007

Černý králík Axonu a mistrovské závody

V sobotu se při Černém králíkovi Axonu, což je vyjížďka z Klatov na Šumavu a zpět, střetnou o tituly šampionů unie, další víkend je čeká souboj v okolí Mariánských Lázní a poté v Bystré u Poličky boj o mistrovské dresy celostátního Sdružení amatérských cyklistů, jehož je ŠUAC členem.

A ani poté nepoleví. Následně se v Sokolově koná mistrovství ŠUAC v časovce, potom u Klatov časovka družstev a nabitý prázdninový program vyvrcholí 21. srpna Velkou cenou Ramala v Plzni na okruhu SK Rapid na Lopatárně.

Sobotní vyjížďka Černý králík Axonu startuje v Klatovech poblíž parkoviště tamních drůběžářských závodů ve 12.25 hodin. Ostrý start přijde až po opuštění města.

Délka vyjížďky je 74 kilometrů a cyklisté absolvují trasu Klatovy - Běšiny - Javorná - Železná Ruda - Hojsova Stráž - Janovice - Klatovy.

Závody v okolí Mariánských Lázní a průběžné pořadí

Další víkend čeká silničáře v Mariánských Lázních souboj na jen mírně obměněném tradičním okruhu v okolí města s výjezdem pověstného stoupání na vrch Bašus, který účastníci musí v neděli 24. července zdolat hned dvakrát.

Atraktivitu desátého ročníku závodu, který pořádá Sportcycling Mariánské Lázně pod vedením Jiřího Blažka, je start i cíl akce v centru lázeňského města.

V čele průběžného pořadí hlavních kategorií šumavské série je před nadcházejícími boji Jiří Voráček z CK Kramolín a Kamil Ackermann ve službách týmu Axon.

Amatérské ligy jako základ cyklistiky

Amatérské ligy mají podstatu svého fungování v naprostém pořádku. Dělají svůj sport za své peníze. Organizují si svoji činnost na úrovni klubů i lig dobrovolnou činností svých členů.

Hlídají si náklady v rozumných mantinelech a je jim jasné, že v podstatě uspořádají závody za to, co si mezi sebou vyberou.

Na druhé straně uzavření se do regionu zabrzdí ambicióznější pořadatele, kteří by dokázali přinést fi nance reklamní a sponzorské, jenže k tomu potřebují sledovanost diváckou, mediální zájem alespoň regionální a ten jim přinese jen kvalitnější a známější startovní pole, o které by měli z logiky věci usilovat.

Uzavřeností do vlastní ligy toho nedosáhnou, žádný závod potom nemá šanci přesáhnout významem region a přitáhnout startující z jiných oblastí. Nevzniká vícevrstevnost v kvalitě závodů.

I když jezdím pravidelně například Severočeskou amatérskou ligu, tak by mohlo být mým zájmem jet nějaký kvalitnější závod v UACu, to by mělo být zcela normální záležitostí.

Popravdě řečeno, ono se to děje a takovéto tendence narůstají, ale někde je tomu zbytečně bráněno. Příkladem může být Moravský pohár, který je organizačně tak uzavřený, že nedává velké šance pro náhodný start účastníkům z vnějšku, a současně tak vytíží vlastní členy, že některým bere chuť si zazávodit jinde.

Potřeba spolupráce mezi ligami

Také si často zbytečně sousedící ligy konkurují v termínech závodů, jako UAC a SAL, jak jsme se dozvěděli od jednoho účastníka.

Na druhé straně by se dalo podniknout pro cyklistickou obec i něco dalšího, něco navíc, kdyby organizátoři lig navzájem více komunikovali.

Pořádá se jednou za rok společné mistrovství v časovce a na silnici, ale dalo by se pro členy udělat pár kroků navíc. Většina lig je vlastně samostatným občanským sdružením, a tak může být členem i partnerem Českého svazu cyklistiky, tam se nemají zabývat jen svou malou skupinkou cyklistů, svaz je tu pro všechny cyklisty.

Ligy mohou být partnerem krajských svazů, většinou o sobě tyto dvě skupiny v regionu mnoho neví. Ligy by mezi sebou mohly častěji zdravě soutěžit, ne jen jednou za rok.

Dal by se vypsat pohár napříč ligami, každá by nominovala do tohoto poháru svůj závod, ostatní by respektovali termín a v té době by se nekonala jiná akce, potkali by se ti nejlepší závodníci, vzrostla by kvalita a konkurence.

Jen by to chtělo kalendářní kongres, ten dneska může proběhnout i pomocí internetu.

Meziligová konkurence a širší sportovní program

Jednotlivé ligy by mohly vysílat svoji reprezentaci na ME masters do Žďáru nad Sázavou a Česká republika (Český svaz cyklistiky) by mohl nominovat reprezentaci například na MS do St Johanu, nebo na některé etapové závody určené pro masters.

Stačí chtít a přijít se společnou iniciativou, i když svaz cyklistiky nebude ze začátku chápat podstatu snahy cyklistické základny.

Z naší ankety mezi účastníky jasně vyplynulo, že špička hledá další motivaci, mladší se mohou realizovat ve svazové cyklistice, starší tolik možností nemají a právě určitá meziligová konfrontace, větší balík kvalitnějších závodníků, by jim přinesl více zážitků a kvalitu závodů.

Nebyla by to špatná nadstavba nad ligami, jak je známe dnes. Ligy nelze hodnotit jinak než pozitivně, ale nějaké „ale" tady určité je!

Asi by se amatérské ligy také měly podílet na výchově mládeže, uspořádat závody i pro dorostenecké kategorie, to se zřejmě děje jen na severu (SAL) a jihu Čech (JAL).

Veřejné závody a uzavřené seriály

Nejsme národ posedlý jen televizními seriály. I my cyklisté podléháme soutěžním sériím. Z české cyklistiky se vytratil pojem „veřejný závod", v Česku se pořádají jen závody, které někam patří.

Pod svazem existují jen podniky zařazené do Českého poháru. V amatérských ligách jen závody dané ligy, u nich je to sice logické, ale na druhé straně by celkové hodnocení nemělo být postaveno tak, že ten, kdo neobjede 95 % závodů místní ligy, nemá šanci na celkový úspěch.

V první řadě by měl usilovat o vítězství v závodě, ne o kalkulaci sestavenou z účastí. Právě v tom by mělo spočívat kouzlo jednotlivých závodů.

Pokud budou kvalitní a budou mít ambice přilákat startovní pole i z jiných regionů, budou dobře zorganizované a se vzrůstající sportovní úrovní, půjde cyklistika dopředu.

Pořadatel bude mít motivaci svoji práci zkvalitňovat a posouvat dál. Podívejme se na klasiku Praha - Karlovy Vary - Praha.

Na počátku vůbec nebyla motivace uspořádat závod Českého poháru, ale zorganizovat kvalitní akci a obnovit tradici. Tento počin může být příkladem a motivací i pro jiné pořadatele, i když třeba ne na takovéto mezinárodní úrovni, ale na úrovni meziligové.

Mistrovství amatérských silničních cyklistů

Vesnička Baška na Frýdecko-Místecku a nedaleké Staré město se staly dějišti letošního mistrovství republiky amatérských silničních cyklistů S.A.C.

Kdo tudy v červenci projížděl, musel nabýt dojmu, že se tu konají závody mnohem většího rozsahu. Regulovčíci i policisté byli doslova na každém rohu, okruh byl uzavřen v protisměru jízdy a kupříkladu cílová rovinka časovky byla pro auta zcela neprůjezdná.

Za maximální důraz na bezpečí účastníků si pořadatelé z Racingu Olešná i šéf Slezského poháru amatérských cyklistů Zbyněk Raška zaslouží nejvyšší uznání.

„Na závod jsme připraveni dobře, proto nás o to víc mrzí, že k nám na severní Moravu dorazilo tak málo jezdců z jiných, vzdálenějších lig, třeba ze severních Čech, ze středočeského UACu nebo z Jihočeské či Šumavské ligy. Když se loni konalo mistrovství ve středních Čechách, my jsme tam nechyběli," poukazoval těsně před startem závodu Zbyněk Raška.

Přesto se na první místa často prosazovali právě přespolní a o to víc jejich slabší účast mrzí, závod mohl mít ještě vyšší sportovní úroveň. Mrzet to ale musí především absentující jezdce, protože závody to byly opravdu skvělé a šance na životní úspěch mimořádná.

Za zcela nelogické lze považovat skutečnost, že se jen patnáct kilometrů odtud konal ve stejný termín vrcholový podnik amatérské maratonské sezony - silniční Beskyd Tour.

Kolik silničních amatérů se pod Beskydami tedy celkem sjelo v tento víkend? A nepomohlo by všem, kdyby se tu sešli po dva různé víkendy? Nepochybně ano! Škoda, že se pořadatelé nedomluvili.

Výsledky mistrovství v časovce a na silnici

Na 27,3 km dlouhém okruhu se absolutním vítězem v časovce stal časem 38:18 (tj. průměr 42,77 km/h) vítěz kategorie B (muži 30 až 39 let) Petr Novák ze středočeské ligy Unie amatérských cyklistů (UAC).

Amatérskou mistryní ČR pro tento rok se stala Jiřina Ščučková z ligy Moravský pohár (MP), která okruh pod Lysou horou v Beskydech objela za 45:17 (tj. průměr 36,17 km/h).

V neděli mistrovství vyvrcholilo závody s hromadným startem. Svého vrcholu však dosáhlo i počasí. Nad jezdci se prohnala větrná smršť s deštěm, v níž bylo chvílemi divem udržet se vůbec na kole.

Okruh nebyl nijak extrémně náročný, a tak se většinou rozhodovalo ve spurtu větší skupiny. Nejrychleji zdolal tři okruhy o délce 91 km opět „uacák" Jan Kunta v čase 2:15:29, startující v kategorii A.

Nejúspěšnější amatérskou ligou tohoto roku je Moravský pohár se čtyřmi tituly a třinácti medailovými umístěními, před pořádajícím Slezským pohárem rovněž se čtyřmi tituly, o třetí místo se dělí UAC a SAL.

Přes pořadatelské nadšení, výborně zvládnutou organizaci a nepochybně skvělé sportovní výkony je v amatérském mistrovství republiky cítit ještě větší potenciál, než jakým se prezentovalo v posledních letech.

Ten však musí naplnit sami jezdci - především svým zájmem o nesporný vrchol sezony.

Význam regionálních amatérských závodů

Tolik obecně k silniční cyklistice v naší republice, jejíž nedílnou součástí jsou i amatérské ligy. Jak již bylo zmíněno, amatérské ligy jsou nezastupitelné v organizaci cyklistiky v regionech, někdo závody pořádá, někdo jejich práci koordinuje, někdo přesvědčuje druhé, ať také uspořádají jinde v regionu závody, někdo sleduje výsledky, někdo je shromažďuje.

A někdo to dělá lépe a někdo to dělá hůře, tak jako v běžném životě. Naprosto nechci porovnávat kvalitu jednotlivých lig, nebo závodů, na to nemám dostatek informací, ani osobních zkušeností, i když jsem různých závodů za poslední dva roky navštívil spoustu.

Mohu jen z takového „makrocyklistického" pohledu konstatovat, že musíme být vděčni všem těm, kdo se těchto závodů účastní, kdo je organizují, ti cyklistiku posouvají dál.

Příběhy amatérských cyklistů

Petr Zahrádka - Unie amatérských cyklistů

Petr se do cyklistiky pustil prakticky na prahu dospělosti, jak tehdy dovolovala pravidla středočeské amatérské ligy UAC. Hned prvním jeho závodem byla tehdy oblíbená časovka do vrchu Zdejcina, která jej zároveň inspirovala k budoucí zálibě tréninku v kopcích.

Pro minimum informací, jež byly tehdy dostupné, jej vedla snaha o zlepšení logicky k navyšování objemových dávek. Rok 1994 pak přinesl i první výraznější úspěchy.

Tehdejší způsob závodění však nedokázal amatérského jezdce připravit na „vyšší ligu", tou bylo absolvování závodů pod hlavičkou ČSC. V kopcích sice „profíkům" stačil, ale ve chvíli kdy došlo na taktiku pohybu ve skupině, nebo jízdu na větru, citelně za nimi zaostával.

Logicky tedy hledal možnost začlenění do některého z týmů majících v tomto ohledu větší zkušenosti. Impulzem byl podzim 1996 a oslovení týmu CK Příbram.

Spolu se vstupem do klubu bylo také potřeba rozložit studium na vysoké škole, aby měl dostatek času na plnění týmových plánů. Zároveň přišla i další novinka, a to brzký začátek závodní sezony.

První ostré starty tehdy absolvoval o více jak měsíc dříve, než byl doposud zvyklý, a nebylo proto divu, že se mu i přes poměrně velký objem najetých kilometrů příliš nedařilo.

Zlom přišel až koncem května, kdy slušně absolvoval etapový závod Ytong Bohemia Tour po boku takových hvězd jako byl Fabian Cancellara a další.

Bohužel tehdejší zázemí v týmu bylo na hony vzdálené jeho představám, a tak jej v polovině prázdnin spolu s několika dalšími jezdci opouští.

Návrat k amatérskému pojetí po dokončení studia s sebou přinesl i nutnost nástupu do zaměstnání. A tak sport šel na čas stranou.

Pouze díky své krátké anabázi v Příbrami si udržuje dostatečnou výkonnost pro pohyb na špici domácí ligy. Až změna práce, spolu se vzdáleností fi rmy, do které nastupuje, přináší možnost kombinace tréninku a dopravy do zaměstnání.

Současně se ale běžný den stával více a více stereotypním. Sezona 2000 má tak být tou poslední.

„Namísto toho, abych si užíval rekreačního pojetí jízdy, bojoval jsem s nadváhou, s psychickou nevyrovnaností i problémy v osobním životě," vzpomíná.

Po pouhých dvou letech „cyklistického důchodu" ale opět nastává chvíle návratu do sedla bicyklu. Znovu se rozhoduje k používání kola na cestu do práce, tyto jízdy nabízejí v součtu téměř čtyři hodiny denně, a tak není divu, že laboratorní vyšetření ukazuje velmi uspokojivé výsledky.

Po několika letech se usazuje opět na nejvyšším postu ligy UAC. Cekem logicky pak Petr hledá novou, vyšší motivaci, a tou je opětovný návrat do svazové cyklistiky.

S nabídkou přichází tým Pinarello Sportful, v němž se jezdci zaměřují na populární maratony a právě závody ČSC.

Kromě účasti v seriálu 53×11 Maraton Cup znamenal letošní rok i dvojí účast na italských maratonech a celkem pravidelné uspokojivé výsledky v Českém poháru.

Z hlediska tréninku se přitom velká změna neodehrála. Ta nastala v hlavě - v motivaci a závodním myšlení.

„Snažím se jezdit stále v popředí, pouštět se do úniků a chytání nástupů. To je jediná cesta k dalšímu výkonnostnímu růstu a zvýšení sebedůvěry. Osvědčila se mi stará cyklistická pravda, že nejlepším tréninkem je závod."

Luděk Blinka - Moravský pohár

Je příkladem amatéra, který přišel k cyklistice až v nějakých 23 letech a bez zkušeností z dorosteneckých let.

„Začal jsem na kole před pěti lety, jen tak pro radost, v dětství jsem sportoval, hrál hokej, ale jen do osmé třídy, potom mnoho let nic.

Ze začátku mě závody nezajímaly, ale jak jsem více a více trénoval, tak jsem se poohlížel i po nějakém tom soutěžení. A protože jsem z Olomouce a bavila mě silnice, zkusil jsem Moravský pohár.

Závody nejsou nijak daleko od Olomouce a tím pádem ani náklady nerostou do nesmyslných částek."

Vývoj kalendáře a organizace závodů

Cyklistický kalendář v naší republice by měl vypadat jako bychom dali dohromady všechny závody, ze všech lig. K tomu přidali kalendář mládežnických kategorií a navrch kalendář mužů, ale podstatně rozšířený.

Tak nějak vypadal český cyklistický kalendář před zhruba dvaceti lety. A teprve nejkvalitnější závody by se měly jmenovat Český pohár.

Tak vypadá cyklistika v normálním prostředí, ve všech zemích okolo nás. Jenže to nechápe současné vedení Českého svazu cyklistiky a pro takovou podobu cyklistiky nic neudělá.

Ale to jsme odbočili ke svazové cyklistice, tedy zpět k amatérské.

Stav spolku a rejstříkové změny

Spolek Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci, založen 4.8.1994, zapsán pod značkou L 1763/KSPL Krajským soudem v Plzni. Poslední změna dne 22.11.2018.

Šumavská unie amatérských cyklistů, z.s. v likvidaci je dnes v rejstříkových údajích vedena v likvidaci, přesto historické materiály popisují její významnou úlohu při organizaci amatérské silniční cyklistiky v šumavském a západočeském regionu.

tags: #sumavska #unie #amaterskych #cyklistu