Nevíte, co si počít s kolem, když prší a přijde bahno? Bahno, bahno, bahno. Zní to jako mantra, ale pro jezdce i mechaniky je to zlý sen. Na druhou stranu, bahno je spravedlivé a trápí všechny stejnou měrou. Tak jako v každém soutěžení, vyhrává i na blátě ten nejlepší. Příprava kola na závod na bahně se liší tým od týmu. Hodně záleží na konkrétním závodu a vývoji podmínek.
Podle Jakuba Šulce z Cube Factory Racing, který se stará o kolo Ondřeje Cinka, vítěze letošního závodu světového poháru z Leogangu, je výrazně snazší, pokud jsou podmínky celý závodní víkend stejné - tedy pokud je celou dobu buď mokro a bahno anebo sucho. Práce mechaniků začíná sledováním předpovědi počasí ve snaze odhadnout, jak moc mokrý závod se pojede a kolik bahna přinese. Hodně se řeší, zda bude pršet celý den nebo přestane déšť z mraků padat v půlce závodu, což ovlivňuje, jestli se bahno bude na kolo lepit nebo bude lépe stékat.
Alejandro Rodriguez z týmu Orbea Fox Factory pečující o bike Australanky Rebeccy Hendersonové tvrdí, že je klíčové brzy vstát a jít se osobně podívat, v jaké stavu je závodní trať. „Jdeme se projít, uděláme fotky a videa, abychom je ukázali jezdcům, a podíváme se, jak dopadl závod do 23 let, který bývá dříve. Se svým bývalým kolegou Jakubem Šulcem se shoduje, že z komponentů jsou nejdůležitějším faktorem pneumatiky. „Správná volba obutí dokáže závodníkovi výrazně pomoc, aby neztrácel drahocenný čas,” říká Jakub Šulc s tím, že jeho týmu dodává výrobce Schwalbe hned tři druhy různých vzorků na bahno.
„Důležitá je prostupnost kol rámem a vidlici, tudíž se většinou volí šířky 2,25“ a méně. Nejužší plášť, který máme k dispozici, má šířku 1,9“, ten je ale do opravdu extrémních podmínek,” říká Jakub Šulc a vysvětluje, že finální výběr probíhá společně se závodníkem. Velkou pozornost si v případě nepříznivého počasí vyslouží i brzdové destičky. „Některé byly dokonce extrémní,” líčí český mechanik a vzpomíná na mistrovství světa v Leogangu v roce 2020, které se změnilo v boj o přežití.
V každém kole čistil závodnicím kola a nasazoval spadlé řetězy. „Dokonce jsme museli sundat i kliky, abychom uvolnili řetěz zaseknutý u rámu.” Na závodech ovlivněných deštěm se upravuje také nastavení tlumení, protože závodník na bahně většinou nedokáže jet tak agresivně. „V běžných podmínkách používáme navoskované řetězy, což ale není vhodné do mokra, takže potom řetězy mažeme klasickým mazáním do mokra, které má delší životnost a více odpuzuje vodu,” prozrazuje Jakub Šulc, ale zřejmě nejde o jediné možné řešení.
„Na závody v dešti a blátě je vždy nejlepší volbou vosk. Další speciální příprava kola je už velmi individuální a záleží na zkušenostech toho kterého mechanika. Snahou je, aby se bahno co nejméně lepilo na kolo a to tak zůstalo po celý závod co možná nejlehčí po celý závod. „Používají se různé leštěnky nebo postřiky, díky kterým bahno na rámu méně lepí. Další výbava na závod se moc neliší od běžného závodu.
Co se týče brýlí, tak tam se volí čirá skla nebo skla s vyšší propustností. Určitě je dobré použít nějaký přípravek proti mlžení skel, což bývá problémem v dešti. Brýle pak jezdec mění během závodu několikrát, někdy i v každém kole. A jak je to s klasickou osvědčenou ochranou proti blátu v očích v podobě blatníků? „Když prší, používáme přední blatník. Když ale pršelo už před závodem a trať je jen mokrá, nedáváme ho, protože pak by se na něm akorát usazovalo bahno a zvyšovalo celkovou hmotnost kola,” myslí si Alejandro Rodriguez a dodává, že nakonec stejně rozhodne odhodlanost závodníků.
„Jakmile vyjedou do závodu, už je nic nezastaví.