Asijský ostrovní státeček hraje překvapivě velkou roli v globálním byznysu. Důležitým obchodním partnerem je i pro Česko. Kdo přilétá na Tchaj-wan letadlem, tomu se naskytne zvláštní pohled. Východní polovina ostrova je - k překvapení mnoha prvonávštěvníků očekávajících jen nepěknou přelidněnou industriální zem - ve skutečnosti horským přírodním rájem. Po celé východní půli státu se táhne pásmo velehor dosahujících nadmořské výšky až téměř čtyř tisíc metrů, které navíc zdobí spoustu dramatických vodopádů nebo jezírek s horkými termálními prameny. Většina z asi 24 milionů obyvatel žije v té druhé, západní nížinné půli země. Ta naopak zcela naplní očekávání přelidněné moderní konurbace se spoustou průmyslu.
Produkční Hanoi: Taiwan jako světový výrobní epicentrum
Ta nejdelší cyklostezka číslo 1., která vede kolem celého ostrova, je dlouhá 968 kilometrů. Popularity cyklistiky je tak ideálním podhoubím pro výrobce, kteří zásobují i cyklisty v zahraničí. Tchaj-wan je po Číně druhým největším světovým vývozcem jízdních kol a součástek pro ně. Další odvětví, v němž jsou Tchajwanci hodně zkušení, jsou stavby a údržba silnic a železnic. Tvrdý trénink jim k tomu neustále poskytuje příroda.
Už překlenout terén ve zmíněné hornaté části ostrova je pořádnou inženýrskou výzvou. Například přímo mezi moře a hory vměstnali Tchajwanci do uzoučkého východního pobřežního pásu hlavní dálnici číslo 11, která bývá řazena mezi nejkrásnější silnice světa. Přestože je široká a dobře udržovaná, provoz na ní je velmi slabý, zato výhledy na moře a současně na velehory z něj rostoucí bere dech a motoristy často donutí zastavit na některé z mnoha vyhlídek. Vyniká i vlaková doprava. Hlavní železniční koridor, na němž jezdí rychlovlaky, obepíná po pobřeží kruhově celý ostrov. Přesnost vlaků je precizní.
Tchaj-wan a cyklistika: domov výrobních kapacit a vášnivých sportovců
Pokud vznikne byť jen minutové zpoždění, údaj hned rudě žhne na informačních tabulích a cestující se překvapeně rozhlížejí, co se to děje. Vedle náročného terénu ovšem příroda zkouší tchajwanské stavitele prakticky každý rok i formou nějaké živelní pohromy. Tchaj-pej 101 byl přitom vyprojektován v zemi, kde se jinak právě kvůli seizmické aktivitě tento typ extrémně vysokých budov příliš nestaví. Architektonické řešení tedy mělo jako klíčový úkol vyrovnat se právě s hrozbou zemětřesení. Z mnoha návrhů vyhrál ten, který vychází z podoby bambusu, jehož kmen má mrakodrap a jeho do sebe jakoby vzájemně zapadající části připomínat. Druhým prvkem, který má zajistit určitou pružnou odolnost mrakodrapu proti zemětřesení nebo silnému větru, je gigantické pozlacené kulové závaží o váze 660 tun, které je zavěšeno v nejvyšší části věže a svým pomalým pohybem vyvažuje a zklidňuje výkyvy mrakodrapu.
Neklidné nejsou jen přírodní živly kolem Tchaj-wanu, ale také velmocenské ambice dalších států. Na ostrov si dělá nárok Čína, což ale obyvatelé Tchaj-wanu i jeho politická reprezentace dlouhodobě odmítá. Tchajwanci proto nyní s napětím sledují válku na Ukrajině a zejména reakci světového společenství na ruskou agresi. Zřejmá analogie je v tom, že pokud by svět nechal Ukrajinu na pospas Rusku bez valného odporu, mohlo by to povzbudit Čínu v jejích úvahách o anexi Tchaj-wanu. V tomto směru tedy mohou být Tchajwanci tvrdými obchodními sankcemi na Rusko i úspěšným vzdorem Ukrajiny povzbuzeni.
Bezpečnost a obrana: síla tchajwanské armády
Indie útočí na pozici ekonomické velmoci. Na druhou stranu ostrovní národ nespoléhá jen na zahraniční pomoc a buduje vlastní silnou a moderní armádu, která je výrazně větší, než by odpovídalo takto malému národu. Má zhruba 170 tisíc profesionálních vojáků a přes 470 bojových letadel. Další důležitou silou jsou ovšem i záložníci. Tchajwanská armáda zatím stojí z velké části na technice vyrobené v USA, například na amerických vrtulnících Cobra a Chinook.
Z uvedeného tedy vyplývá, ve kterých oborech je těžiště a hlavní šance pro vzájemný obchod s českými firmami. Zatím dominuje tchajwanská strana, která investuje i do výroby na českém území, především v oblasti elektroniky. Import do Česka je stále skoro pětkrát větší než dovoz - v roce 2020 dosáhl téměř 29,5 miliardy korun. Ostrovní trh se 24 miliony bohatých spotřebitelů, neustále opravovanou a modernizovanou infrastrukturou či rozsáhlými investicemi do obrany ale láká i české vývozce. Tchajwanci patří k velkým investorům v České republice. Investiční fond pro střední a východní Evropu, za kterým stojí národní společnost Taiwania Capital, oznámil, že chce do tohoto regionu investovat 200 milionů dolarů. Až osmdesát procent z těchto peněz přitom bude směřovat do tří zemí - České republiky, Slovenska a Litvy.
Spolupráce a budoucnost: jak Taiwan ovlivňuje evropský cyklistický byznys
Podle ředitele Taiwania Capital Davida Wenga, který minulý týden navštívil inovační agenturu JIC v Brně, se fond zaměřuje na odvětví jako jsou polovodiče, biotechnologie, letectví a kosmonautika, finanční technologie, elektromobily a laserová optika. „Ve střední a východní Evropě hledáme firmy, které chtějí navázat spolupráci nebo partnerství s tchajwanskými společnostmi v rámci dodavatelského řetězce,“ uvedl Weng s tím, že fond by měl fungovat deset let. Setkání v Brně připravila inovační agentura JIC společně s agenturou CzechInvest. Tchajwanská delegace měla možnost setkat se se zástupci místních investorů například z Garage Angels, Y Soft Ventures nebo Purple Ventures a navštívila i univerzitní startup NenoVision, který působí v oboru elektronové mikroskopie. Právě v této oblasti vidí příležitost pro spolupráci i ředitel JICu Petr Chládek. Elektronové mikroskopy hrají totiž důležitou roli ve výrobním řetězci polovodičů.
Trh kol: čínské značky a jejich vliv na světový segment
Svět cyklistiky se rychle vyvíjí a jedním z nejzajímavějších vývojů je vzestup čínských značek jízdních kol. Čínští výrobci kol, známí svým špičkovým designem, vysoce kvalitními materiály a cenovou dostupností, se stávají lídry v cyklistickém průmyslu. Mezi nimi vyniká Tideacebike jako přední značka, která kombinuje špičkové inženýrství s precizním řemeslným zpracováním. Rostoucí význam čínských značek jízdních kol na globálním trhu není náhoda. Přinášejí vysoce hodnotné produkty za konkurenceschopné ceny bez kompromisů v oblasti výkonu.
Mezi další známé značky patří Merida, Giant, XDS, Cannondale a mnoho dalších. Tideacebike, Merida, Giant, Společnost Giant, Tern, Forever, XDS a další tvoří pestrou paletu, která ovlivňuje ceny, design a inovace na celém světě. Čínské značky nabízejí kombinaci inovací, hodnoty a kvality. Pokud tedy chcete v roce 2025 vylepšit své cyklistické dovednosti, zvažte návštěvu Tideacebike a prozkoumejte jejich řadu špičkových kol.
Výhoda výroby jízdních kol na Tchaj-wanu 🚴 | Taiwan Spirit | Discovery Channel x TaiwanPlus
Historie Meridy: od Taiwanu k mezinárodnímu impériu
Merida je taiwanská firma jako i mnoho jiných cyklistických firem. Taiwan je zajímavý fenomén. Země, kde se vyrábí téměř všechno. Země, která měla donedávna pověst země, kde se vyrábějí levné a nekvalitní produkty. To už dávno není pravda. Právě naopak, kdo zná Taiwan, kdo má možnost pravidelně Taiwan navštěvovat, ten vidí ohromné změny, které se v zemi za poměrně málo let udály. Pokud se my odvoláváme na naše průmyslové tradice, můžeme Taiwanu jen závidět. Investice do vzdělanosti, do infrastruktury, do technologií jsou zde obrovské. Výsledkem je, že Taiwan je světovým lídrem v mnoha oblastech. Od elektronického průmyslu přes například potravinářský průmysl až po pro nás zajímavý velo průmysl.
Prakticky není v současnosti myslitelné, aby leckterý výrobce kvalitnějších kol uměl Taiwan nějakým způsobem obejít. Asi neexistuje cyklistická značka, která by nebyla spojena s touto zemí. I producenti v Evropě jsou většinou pouze montážní firmy, které montují dovážené komponenty z Taiwanu a Číny. Ty nejlepší světové značky jsou produkovány na Taiwanu, i když to mnozí nevědí. Důvodem není jen levná pracovní síla, důvodem je komplex výrobců všech možných komponentů a jejich ohromná pružnost umět se přizpůsobit měnícím se podmínkám. Dále inovativnost výrobců a dostatek kapitálu na investice do technologií. Investice státu do vzdělání již bylo zmíněno. Velmi vzdělaná vrstva mladých lidí nemá problém pracovat s nejmodernějšími výrobními metodami a prostředky.
Když autor článku byl začátkem devadesátých let poprvé na Taiwanu, neviděl sportovat mnoho lidí. Země, která vyráběla špičkové produkty, je prakticky nepoužívala. Nyní, po mnoha letech, dotyčná asistentka, už pomalu čtyřicátnice pravidelně trénuje a účastní se silničních závodů s délkou i více než 100 km. Mládež ale i střední generace změnila životní styl jejich rodičů. Domácí značky kol jako samozřejmě Merida ale i Giant, Wheeler a další si v minulosti zvykly zvát na domácí profesionální závod Tour de Taiwan závodní týmy ze zahraničí, aby si zajistily dobré výsledky a propagaci na domácím trhu.
Podobně se situace vyvíjí i v Číně. Mnoho taiwanských společností investuje v Číně, Merida není výjimkou. Čínský trh roste velkým tempem a pro hlavní světové značky je velkou výzvou. Čína byla i v minulosti cyklistickou krajinou. Pokud si vzpomenete na nějaké záběry z nedávné minulosti, hlavním dopravním prostředkem v čínských městech bylo kolo. To už dnes samozřejmě neplatí. Čínská města jsou přeplněná automobily. Cyklistika je fenoménem dneška.