U motoru Jawa 350 typ 354 se šířka mezi válci neurčuje jako jednoduchý vnější rozměr celého motoru, ale především jako vzdálenost mezi osami obou válců, případně jako rozměr mezi jejich sousedními hranami. V poskytnutých údajích není uvedena jednoznačná tovární hodnota tohoto rozměru, proto ji nelze spolehlivě doplnit bez měření konkrétního motoru nebo bez přesného výkresu.
Jawa 350 typ 354 je dvoudobý vzduchem chlazený dvouválec o objemu 344 cm³ s vrtáním 58 mm a zdvihem 65 mm. Oba válce stojí vedle sebe kolmo vzhůru, mají společnou klikovou skříň a pracují se vzájemným posunem, díky němuž motor běží mnohem hladčeji než jednoválec.
Co přesně může znamenat „šířka mezi válci“
U dvouválce lze tento výraz chápat několika způsoby. Může jít o vzdálenost mezi osami válců, o mezeru mezi vnitřními hranami vložek válců, o vzdálenost mezi vnějšími hranami žebrování nebo o rozměr mezi místy, kde válce dosedají do karteru. Tyto rozměry nejsou totožné.
Vrtání jednoho válce Jawa 350/354 je 58 mm. Pokud se měří mezera mezi pracovními plochami válců, je nutné od naměřené vzdálenosti mezi jejich osami odečíst dvě poloviny vrtání, tedy jeden celý průměr válce. Vnější šířku ovlivňují také vložky, nálitky, žebra válců a výrobní provedení.
Pro praktickou kontrolu je proto nejdříve nutné určit, zda se měří rozteč os válců, nebo skutečná mezera mezi válci. Bez tohoto rozlišení mohou dvě správně provedená měření vykazovat odlišné výsledky, přestože žádné z nich nemusí být chybné.
Základní údaje motoru Jawa 350/354
| Parametr | Hodnota |
|---|---|
| Typ motoru | dvoudobý, vzduchem chlazený dvouválec |
| Objem | 344 cm³ |
| Vrtání × zdvih | 58 × 65 mm |
| Počet válců | 2 |
| Výkon | 16 k při 4700 ot/min |
| Rozvor motocyklu | 1318 mm |
| Nejvyšší rychlost | 120 km/h |
| Rozměr pneumatik | 3,25 × 16 |
Jawa 350 typ 354 měla objem 344 cm³, výkon 12 až 16 koní a nejvyšší rychlost 115 až 120 km/h podle provedení. V průběhu výroby se měnily hlavy, válce, kanály, karburátory i další části motoru, nikoli však základní koncepce dvouválce.
Proč samotné válce nestačí k určení rozměru
U motorů Jawa 350/354 se vyskytují rozdíly ve výšce válců, v provedení dosedacích ploch a v detailech odlitků. To, co bylo uvedeno u hlav, platí i u válců. První půlbubny mají pěkně opracované zadní žebro od Péráka, později je již jen hrubě odlito.
Starší provedení válce s hranatou dosedací plochou existuje ve slabší verzi 14k, ale také ve verzi se zvýšeným výkonem 16k. Rozdílem mezi nimi jsou rozšířené kanály. U půlbubnů je navíc v sacím kanále obou kubatur příčka, která u výkonnějšího provedení chybí.
Tento válec s hranatou dosedací plochou se montuje až do roku 58, takže existují kombinace válce s hranatou dosedací plochou a hlavy s kulatou. Později, během roku 58, se montují válce s kulatou dosedací plochou.
Válce pro 354ku rozeznáme od válců pro 360ku, tedy panelku, podle žebra nad výfukovým kanálem. Panelka jej má viditelně zvětšeno. Tento rozdíl je důležitý při záměně dílů, protože vnější podobnost válců sama o sobě nepotvrzuje jejich shodné pracovní vlastnosti.
Rozdíly ve výšce válců
Mezi válci je rozdíl napříč typy, nedá se říci, jestli jsou pérácké nebo kývačkové vyšší, tedy mezi dosedací plochou a horní hranou. Válce 634, 633 byly naměřeny nižší oproti ostatním, i když také nestejných rozměrů.
Měření rozdílu bylo provedeno tak, že byly válce očištěny, položeny na desku, přiloženo pravítko a měrkou měřen rozdíl mezi nejvyšším a ostatními a navzájem. Pootáčením válců se provedla kontrola a vyšlo, že roviny dosedací a horní hrany jsou rovnoběžné.
Mezi nejnižším kývačkovým a nejvyšším válcem 634 byl rozdíl 0,4 mm. Obráceně mezi nejnižším válcem 634 a nejvyšším kývačkovým byl rozdíl 0,8 mm. U dvou párů válců prokazatelně pocházejících z jednoho motoru byl rozdíl mezi pravým a levým válcem kolem 0,15 mm.
U jiného porovnání vyšel válec 634 přibližně o 0,6 až 0,7 mm nižší než válec z Jawy 360 nebo pérácký válec. Písty se v dolní úvrati chovaly správně, ale u válce 634 šly v horní úvrati blíže k okraji.
Jak správně měřit výšku válce
V každém případě se měří rozměr mezi dosedací plochou a horní hranou. Celková délka válce není rozhodující, pokud by rozdíl nebyl tak velký, že by škrtala o konce klikovka.
Válec je vhodné nejprve důkladně očistit a položit dosedací plochou na rovnou desku. Pravítko se přiloží přes horní hranu válce a měrkou se změří rozdíl mezi deskou a pravítkem. Pootáčením válce se ověří, zda jsou dosedací plocha a horní hrana navzájem rovnoběžné.
Pro přesné posouzení motoru je třeba přeměřit také kartery, tedy vzdálenost dosedací plochy od osy klikovky. Rovněž je vhodné zkontrolovat umístění kanálů vůči spodní a vrchní hraně válců, protože samotná výška válce nemusí vysvětlovat všechny rozdíly v poloze pístu.
U použitých válců, několikrát broušených, nelze každou desetinu milimetru považovat za důkaz výrobní chyby, protože i v minulosti se motory upravovaly zásahy do hlav a válců. Rozhodující je stav konkrétní sestavy klikového mechanismu, pístů, válců, těsnění a karterů.
Vliv výšky válce na polohu pístu
Výška válce ovlivňuje polohu pístu vůči horní hraně válce, spalovacímu prostoru a kanálům. Pokud je válec nižší, může píst v horní úvrati vystupovat blíže k dosedací ploše hlavy nebo naopak zůstat níže podle konkrétní kombinace kliky, ojnice, pístu a těsnění.
U některých motorů bylo zjištěno, že písty v horní úvrati nedobíhají až k horní hraně válce. U motoru Jawa 350 to mohou být klidně 2 mm pod hranou válce. S tím je třeba počítat také při nastavování předstihu.
Pokud se píst zastaví 2 mm pod hranou válce a předstih je 3,3 mm, tak jiskra skočí 5,3 mm před hranou válce. Taková hodnota proto nesmí být posuzována pouze podle vzdálenosti pístu od horní hrany bez znalosti jeho skutečné polohy v horní úvrati.
Jestliže písty správně sedí v dolní úvrati, ale v horní úvrati zůstávají výrazně níže, může být příčinou nižší válec, jiný píst, rozdílná délka ojnice, změna klikového hřídele nebo kombinace více dílů z různých motorů.
Kontrola před úpravou válce
Já bych byl opatrný upravovat výšku hrany válce. Napřed určitě do karterů vložit kliku s písty, válec s těsněním a teprve poté přemýšlet, jestli něco upravovat.
Před jakýmkoli obráběním je nutné ověřit polohu pístu v dolní i horní úvrati, dosednutí válce, tloušťku těsnění, rovnoběžnost dosedacích ploch a polohu kanálů. Samotná šuplera může posloužit k orientačnímu měření, ale pro přesné posouzení výšky válce je vhodnější rovná deska, přesné pravítko a sada měrek.
Napřed je důležitá jistota, že je všechno správné. Pod hlavou nebo válcem to nesmí profukovat. U motoru, který je složený z dílů různých typů, nelze správný rozměr určit pouze podle jednoho součástkového čísla.
Vliv hlav válců na kompresi
Hlavní rozdíly mezi hlavami jsou v obsahu spalovacího prostoru, tedy v kompresi. Každý motor by měl mít podle svého typu správné hlavy pro správný chod.
U modelu 354 jsou kulaté hlavy s malou kompresí, u typu 354-06 jsou kulaté hlavy s velkou kompresí a typ 360 má hlavy také s velkou kompresí, stejnou jako 354-06. Rozlišovat panelkové a kývačkové hlavy proto nelze pouze podle žeber, protože existují i kulaté panelkové hlavy.
Rozhodující je spíše tvar spalovacího prostoru. Kývačkové hlavy nemají prakticky žádnou antidetonační štěrbinu, na rozdíl od panelek, které ji mají výraznější.
Vývoj hlav Jawa 350/354
První půlbubnové motocykly Jawa 350/354 měly hlavy převzaté od Péráka. V kombinaci s užšími kanály v karterech a válcích tyto motory disponovaly pouze výkonem 14 koní. Tvar dosedací plochy byl hranatý, spalovací prostor půlkulatý a jeho hrana končila zároveň s těsněním.
V létě roku 1955 došlo k navýšení výkonu na 16 koní. Toho se dosáhlo hlavně rozšířením kanálů a zvýšením komprese. Výroba Péráků běžela až do roku 1956, proto byl kladen důraz na to, aby se neměnily odlitky a do hlav se příliš nezasahovalo.
Spalovací prostor zůstal půlkulatý, ale již nekončil zároveň s těsněním. Na tomto provedení se objevuje značení odlitku na horní straně vodorovného žebra, později opět mizí.
Koncem roku 1957 dostávají kývačky nové hlavy. Dosedací plochy mají kulatý tvar a mění se také vnější obrys. Tři řady krátkých žeber v okolí dvou matic a svíčky jsou nyní mnohem kratší. Výška krajního žebra vzrůstá z péráckých 29 mm na přibližně 33 mm.
Hlavy však stále mají dvě vodorovná žebra. Dosedací plochy jsou kulaté a spalovací prostor je více méně nezměněn. Toto provedení se udrží ve výrobě až do roku 1959.
V roce 1959 přicházejí nové hlavy pouze s jedním vodorovným žebrem, které po úpravě převzaly také panelky. Mají spalovací prostor zvonovitého tvaru. Existují tři provedení, respektive tři verze značení hlav.
| Označení | Charakteristika |
|---|---|
| 25-354-13-116 a 25-354-13-113 | starší provedení hlav s jedním vodorovným žebrem |
| 26-354-13-104 a 26-354-13-113 | pozdější provedení hlav |
| 25-354-13-121 a 25-354-13-124 | poslední řada hlav, ze které vycházely první panelkové hlavy pro výkon 18 koní |
Rozdíl mezi hlavami 354/04 a panelkovými hlavami
Typ 354/04 má výkon 16 koní, zatímco panelka a typ 354/06 mají výkon 18 koní. Výkon ovlivňuje válec, tedy velikost a tvar kanálů, i hlava, tedy kompresní poměr a tvar spalovacího prostoru.
U hlav 354/04 a panelkových hlav je základní objem spalovacího prostoru po okraj antidetonační štěrbiny podobný, ale celkový objem po okraj válce a těsnicí plochy se liší. U jednoho měření olejem vyšlo 27,5 ml pro hlavu 354/04 a 24,5 ml pro panelkovou hlavu.
Zásadní rozdíl mezi hlavami je tvar spalovacího prostoru a antidetonační štěrbiny. Spalovací prostor hlavy 354/04 připomíná kopuli hvězdárny a má užší antidetonační štěrbinu, zatímco panelková hlava má tvar zvonu a širší antidetonační štěrbinu.
Plná panelková konfigurace jela lépe než kombinace válců panelka s hlavami 354/04, ale nebylo snadné určit, zda rozdíl odpovídá přesně dvěma koním. Kulaté hlavy s posledním typem spalovacího prostoru lze na panelkovém motoru použít, avšak výsledné vlastnosti závisí na konkrétní kombinaci válců, kanálů, komprese a těsnění.
Výrobní provedení Jawa 350/354
| Provedení | Období | Charakteristické znaky |
|---|---|---|
| 354-02 | 1954 až 1955 | první sériové provedení, půlbubnová přední brzda ovládaná táhlem, dvě samostatné páky pro startování a řazení |
| 354-03 | 1955 až 1958 | celobubnová přední brzda ovládaná lankem, od roku 1956 jednotná páka pro startování i řazení |
| 354-04 | 1958 až 1962 | vyšší komprese a výkon 16 koní, nové výfuky a tlumiče |
| 354-06 | 1962 až polovina 60. let | přechodové provedení blízké nastupující panelce |
Číslo za lomítkem označuje výrobní provedení, nikoli pouze kosmetickou změnu. U jednotlivých variant se měnily brzdy, blatníky, tlumiče, výkon motoru, hlavy, válce a další součásti.
Co ověřit při záměně válců
- rozteč os válců v karteru;
- vzdálenost dosedací plochy válce od osy klikového hřídele;
- výšku válce mezi dosedací plochou a horní hranou;
- rovnoběžnost dosedací plochy a horní hrany;
- polohu pístu v horní a dolní úvrati;
- tloušťku a typ těsnění pod válcem a pod hlavou;
- tvar dosedací plochy válce a hlavy;
- šířku a tvar přepouštěcích, sacích a výfukových kanálů;
- žebro nad výfukovým kanálem, podle kterého se odlišuje válec kývačky od panelkového;
- stav klikového hřídele, ojnic, pístních čepů a pístů.
Často se zarovnávají, lícují a leští kanály nedokonale vyrobených válců, což může být přínosem. Obrobení hrany válce je však vhodné provádět až po kontrole celé klikové a válcové sestavy, protože samotný rozměr mezi válci neříká nic o správné poloze pístu a kanálů.
U motoru Jawa 350/354 je důležité, aby byly předstihy obou válců stejné. Když je levý třeba 2,8 mm a pravý 4 mm, jede motor hůře, než když mají oba 5 mm.
Předstih se nastavuje tak, že se pístem najede do dolní úvrati, kontakty se roztáhnou a mezi ně se vloží měrka 0,05 mm. Potom se pístem pomalu najíždí do horní úvrati a ve chvíli, kdy měrka sjede dolů, se změří vzdálenost pístu od hrany válce.
Praktické posouzení rozměru
Pokud je cílem zjistit skutečnou šířku mezi válci, je nejlepší měřit přímo karter nebo sestavený motor, nikoli pouze vnější žebra válců. Žebra mohou mít rozdílný tvar a jejich odlitky se během výroby měnily.
Jestliže je cílem zjistit, zda lze konkrétní válec použít v motoru Jawa 350/354, je důležitější změřit dosedací plochy, výšku válce, polohu pístu a kanály než samotnou vzdálenost mezi vnějšími hranami válců.
Rozměrové rozdíly v řádu několika desetin milimetru se u starých motorů mohou objevit mezi různými válci, dokonce i mezi pravým a levým válcem původně spárovanými v jednom motoru. Bez znalosti správné tovární tolerance proto nelze každý rozdíl automaticky označit za vadný díl.
