Tento text vychází z materiálu, který popisuje dvě hlavní trasy v Rumunsku a okolních regionech, jejich historické souvislosti, praktické tipy pro motorkáře i čtenářsky poutavé dojmy z cesty po Balkáně. Představuje tipy na trasy pro silniční motocykly i pro enduro či čtyřkolky a uvádí hlavní body zájmu v regionu Bârsei, Sikulsko, Bukovina a Maramureš, spolu s poznámkami o infrastruktuře, jazycích a pohostinnosti místních.
Motorkářský průvodce po Rumunsku: dvě hlavní trasy a jejich charakteristiky
Kniha popisuje dvě základní trasy - jednu po asfaltu (1 434 km) pro silniční motorky a druhou po vedlejších a nezpevněných cestách (1 838 km) pro cestovní endura (nebo pro vozy 4x4, žádný extrém), přičemž obě sledují stejný směr od jihu na sever. Trasy zahrnují území východních Karpat a jako bonus i region Dobrudža, takže se projedete od hor až k moři.
Trasy vás zavedou k hradům regionu Bârsei, k zeleným scenériím Sikulska, kde mají skvělé jídlo, k horským průsmykům vedoucím na východ, a později do krásných oblastí Bukoviny a Maramureš. Na asfaltové trase je 67 zajímavostí, na off-roadové 75. Ke každé trase nabízíme také GPS stopy pro snazší navigaci. Individuální kód, který umožní stažení tras do GPS navigace, je k dispozici v každé knize. Tahle cesta byla součástí naší třítýdenní výpravy po Balkánu.
Chystané zastávky a hlavní momenty trasy
Rumunsko bylo skvělé a poskytlo mnoho obrazů: od hradu Bran až po Transfăgărășan, Transalpina a další. Brány do Banátu, Veselý hřbitov v Maramureši, Bicazská soutěska, Sighişoara jako UNESCO památka, Brašov s horou Tampa a známý Bran - to jsou jen některé z bodů, které trasy pokrývají. Transfăgărășan a Transalpina představují vrchol motoristických zážitků v Rumunsku, a to jak díky krajinám, tak i historickému kontextu.
Praktické poznámky pro motorkáře na cestách Rumunskem
Po té, co jsme překročili hranice, jsme nějak zapomněli na časový posun o hodinu napřed. Docela nás zaskočilo, když se pomalu začínalo stmívat a nám ještě pořád zbývala hodina cesty k našemu ubytování. Nepříjemně nás překvapil stav silnic. Stávalo se, že i silnice první třídy byly děravé a místy jsme dokonce jeli off road. Občas nemělo smysl důvěřovat mapám. Mezistátní silnice a dálnice byly ale dobře udržované. Krávy byly důležitým účastníkem silničního provozu. Dávali jsme na ně opravdu velký pozor, protože se často pásly u cesty. Nejvíc se jim vždycky líbilo za zatáčkou anebo dokonce uprostřed cesty. Čím dál jsme jeli na jih, tím častěji jsme je potkávali. Dobře si dávat bacha také na ovce a osly. I z tohoto důvodu nedoporučujeme jezdit po setmění.
Nevíme, do jaké míry Rumuni ovládají cizí jazyky. Ti, které jsme potkali, obvykle znali základy angličtiny nebo italštiny, a i to úplně stačilo, abychom se domluvili. Někteří na nás mluvili jen rumunsky a my jsme vůbec netušili, co po nás chtějí. Naštěstí pomohly ruce, nohy a Google Překladač. V některých částech Sedmihradska se navíc mluví maďarsky, takže když neuspějete s rumunštinou nebo angličtinou, můžete zkusit štěstí i s maďarštinou.
Čerpací stanice v Rumunsku byly trochu jiné, než na jaké jsme zvyklí. Dalo se tam sehnat maximálně sendviče, sladkosti, zmrzlinu a vodu. Nevšimli jsme si, že by benzínky někde nabízely teplé jídlo. Záchody byly obvykle skromné a většinou zdarma. Ceny benzínu se pohybovaly od 6 do 7 LEI za litr. Všude brali karty. Aktuální ceny benzínu najdete na webu. Ubytování jsme rezervovali vždycky den předem přes Booking.com. Nesnažili jsme se moc šetřit a nechtěli jsme ani moc utrácet, takže jsme většinou volili zlatou střední cestu. Za dvoulůžkový pokoj s koupelnou jsme platili 22 až 35 EUR za noc.
Kulturní a historické souvislosti regionu
Severní oblast Rumunska uchvacuje malebnými vesničkami, menšími i většími městy a dřevěnou architekturou. Na lavičkách před domy sedí staré babky v šátcích a dědkové v kloboucích; mnoho domů má krásně vyřezávané brány - typický symbol Maramureše. Jedno z nejzajímavějších míst je Veselý hřbitov, kde modré dřevěné náhrobky doplňují krátké básničky a karikatury o životě a smrti konkrétních lidí. Odděluje Maramureš a Bukovinu a nabízí úchvatné výhledy na hory.
Brašov je považován za rumunský Hollywood a na hoře Tampa se nachází velký bílý nápis BRASOV, který se velmi podobá hollywoodskému nápisu. Bran je velká Drákulo-atrakce; hrad působí zvenku lépe než vnitřek. Transfăgărășan získal svou slávu díky britskému Top Gearu a prohlásil silnici 7C za nejkrásnější cestu v Evropě. Hrad v Hunedoaře stojí jako alternativa k Bran; objeví se náhodně při plánování cesty do Sebes. Transalpina, stejně jako Transfăgărășan, je rájem pro motorkáře a byla zrekonstruována.
Decebala socha a další zajímavosti poskytují vizuální střídání krajiny. Socha je vidět i z odpočívadel na srbské straně. Banátské Karpaty, Železná vrata a území UNESCO částečně dávají představu o geologickém významu oblasti a chráněných parcích na obou březích Dunaje. Eibenthal a okolní vesnice přibližují atmosféru Banátu a českou komunitu, která zde zůstala zakořeněná až dodnes.
Motivační shrnutí a poznámky pro budoucí čtenáře
Rumunsko je překrásná země a stojí za to jej navštívit vícekrát. Průvodce vás provede po krásných místech Banátu, Maramureše, Fagaraše či Transylvánie, nebude chybět Transalpina a další místa lákající svou atmosférou. Až tam budete, nezapomeňte si dát tcuiku, ale opatrně, ať nespíte v botech. Příběhy z cesty ukazují, že ne vždy je otevřenost místních v souladu s očekáváním motorkářů a čtyřkolkářů; občas dochází ke konfliktům, kdy se svoboda strojů střetává s místními pravidly a s respektem k přírodě a krajině.
Rumunsko nabízí širokou paletu destinací a tras; mapy a GPS stopy jsou nedílnou součástí průvodce. Přehled 28 tras dává čtenáři jasnou představu o tom, jak regiony propojují krajinu a historické oblasti. A když nechcete jen číst, Transfăgărășan a Transalpina vás vyvedou na místa, která se zapisují do paměti jako skutečné motorkářské ikonografie.
