Policejní prezidium ČR: statistika úrazů cyklistů v souvislosti s nenosením helmy

Statistiky Policie ČR, BESIP a související analýzy potvrzují, že nenosení cyklistické přilby výrazně zvyšuje riziko závažného poranění hlavy i úmrtí. V roce 2018 nepoužilo přilbu 79 % usmrcených cyklistů, 66 % těžce zraněných a 65 % lehce zraněných cyklistů.

Výzkum zaměřený na 119 cyklistů usmrcených v letech 1995-2013 ve dvou krajích České republiky dospěl k závěru, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby. Přilba však není jediným faktorem bezpečnosti: závažnost zranění ovlivňuje také typ střetu, rychlost jízdy, rychlost nárazu, alkohol, viditelnost a technický stav jízdního kola.

Statistika nehod cyklistů v České republice

V roce 2018 bylo na pozemních komunikacích v České republice evidováno 4 281 nehod s účastí cyklistů, při nichž bylo usmrceno 38, těžce zraněno 396 a lehce zraněno 3 219 cyklistů. I přes historicky nejnižší počet usmrcených cyklistů, byl v oblasti těžce zraněných cyklistů evidován 12% meziroční nárůst.

Cyklisté se na všech usmrcených osobách v roce 2018 podíleli 7 %, na těžce zraněných pak 16 %. Nejvyšší podíl usmrcených i těžce zraněných cyklistů na všech usmrcených i těžce zraněných osobách byl evidován ve Zlínském kraji, kde byli usmrceni 4 cyklisté (18% podíl) a 35 cyklistů bylo těžce zraněno (29% podíl).

Cyklisté jsou jedním z dílčích cílů Národní strategie bezpečnosti silničního provozu (NSBSP). V období let 2012-2018 bylo usmrceno 368 cyklistů, tj. oproti stanoveným předpokladům o 15 více (+ 4 %). Těžce zraněno pak bylo 2 921 cyklistů, o 532 více (+ 22 %).

V roce 2025 bylo při dopravních nehodách usmrceno 39 cyklistů a dalších 299 utrpělo těžká zranění. V obou případech tak nebyly splněny předpoklady Strategie BESIP 2021-2030. Dlouhodobý vývoj navíc ukazuje, že počet usmrcených cyklistů v posledních letech prakticky stagnuje.

Podíl cyklistů bez přilby mezi usmrcenými a zraněnými

V roce 2018 nepoužilo přilbu 79 % usmrcených, 66 % těžce zraněných a 65 % lehce zraněných cyklistů. Výzkum prokázal: 37 % cyklistů mohlo nehody přežít!

Projekt, zaměřený na používání cyklistických přileb, analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995-2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Ve všech uvedených případech analyzovali patologové, zda přilba mohla cyklisty zachránit či nikoli.

„Výzkumný projekt prokázal, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby.“ říká Ing. Jindřich Frič, Ph.D., ředitel Centra dopravního výzkumu, v. v. i.

V roce 2025 ji neměla většina usmrcených i zraněných cyklistů. Alarmující je, že téměř 72 % usmrcených cyklistů nemělo na hlavě přilbu.

Co ukázal výzkum vlivu přilby na přežití

Výzkumný projekt analyzoval 119 cyklistů, kteří byli v průběhu let 1995-2013 usmrceni ve dvou krajích ČR. Patologové u všech případů posuzovali, zda mohla cyklistická přilba zabránit úmrtí.

Studie dospěla k závěru, že 37 % cyklistů by dopravní nehody přežilo, pokud by použili cyklistické přilby. Cyklisté by jednoznačně měli používat cyklistické přilby, měli by si však uvědomit, že ne ve všech situacích je cyklistická přilba sama o sobě ochrání.

Riziko vážných zranění cyklistů ovlivňuje celá řada faktorů - kromě zmíněného používání přilby také například typ střetu, či nejvyšší dovolená rychlost v místě nehody a s ní související střetová rychlost.

Výsledky rozsáhlé studie zraněných cyklistů

Výzkumníci z Charles R. Drew University of Medicine & Science a David Geffen School of Medicine z UCLA analyzovali data za deset let (2002-2012) shromážděná od 76 032 cyklistů (81,1 % mužů a 18,9 % žen).

Ze všech zkoumaných případů cyklistických nehod mělo helmu jen 22 procent cyklistů. Autoři zjistili, že právě tito cyklisté utrpěli v průměru méně dramatická zranění, strávili méně času na jednotce intenzivní péče, stejně tak méně času v nemocnici celkově a měli nižší mortalitu.

Zbývajících 78 procent cyklistů bez helmy tedy riskovalo zdraví a život výrazně více. Studie poukázala také na fakt, že helmy nosí vyšší počet žen (28,3 procenta), než mužů (20,3 procenta).

Data jasně ukazují, že helmy chrání muže i ženy přibližně do stejné míry. Autoři studie rovněž uvádějí, že helmu nejčastěji nosili dospělí ve věku nad 40 let (31,8 procenta) a nejméně často děti do 17 let (12,1 procenta).

Poranění hlavy patří k nejzávažnějším následkům

Podle ministerstva vnitra jedno ze čtyř vážných cyklistických zranění je zranění hlavy a v polovině všech cyklistických nehod je zasažena jezdcova hlava. Většina vážných cyklistických nehod se nestane na rušných komunikacích, ale na klidných vedlejších ulicích.

Nejčastěji jsou cyklisté zraněni v oblasti končetin, ovšem zranění hlavy jsou zastoupena v nemalém procentu a jsou nejzávažnější. Závažné úrazy cyklistů jsou bohužel častým důvodem hospitalizace na jednotkách intenzivní péče či resuscitačních odděleních, kdy stav pacienta po úraze vyžaduje intenzivní sledování a terapii.

Může se jednat o mnohočetné zlomeniny nebo těžká krvácení, ale nejzávažnější jsou obvykle poranění hlavy. Zatímco například zlomeniny kostí je obvykle možné operačně úspěšně vyřešit, úrazy hlavy představují nejzávažnější poranění a často ani operační řešení nitrolebního poranění nemusí vést k uzdravení pacienta.

Tyto úrazy mohou vést k trvalým těžkým následkům, kdy se pacient po úrazu hlavy nemusí vůbec z bezvědomí probrat nebo může bohužel na tato poranění zemřít. Cyklistická helma je tak základním bezpečnostním opatřením, společně s bezpečným pohybem cyklisty v provozu.

Děti a nenosení cyklistické přilby

Nošení přilby na kole je povinné ze zákona pro děti do 18 let - musí ji mít nasazenou a řádně připevněnou na hlavě. Dítě mladší 10 let může navíc vyjet na silnici pouze pod dohledem cyklisty ve věku minimálně 15 let.

Řada dětí na kole nenosí helmu - i když je pro ně povinná. Z aktuálních policejních statistik vyplývá, že ji v první polovině roku na sobě nemělo čtyřicet procent dětí do 15 let, které měly nehodu.

Z dat policie vyplývá, že za první letošní půlrok se stalo 196 nehod dětských cyklistů do 15 let. To je asi o čtvrtinu více než za stejnou dobu loni. Dvě pětiny dětí přitom při nehodě neměly cyklistickou helmu.

Většinou se jednalo podle statistik o lehká zranění, některé nehody ale skončily vážnými poraněními. Cyklistická helma podle odborníků snižuje riziko poranění hlavy.

Jedná se o odpovědnost rodičů, kteří mají od prvního usednutí na kolo dítě vybavit helmou - tím vzniká návyk, který poté dětem zůstává celý život. Nošení přilby by pro děti mělo být zautomatizované.

Statistika nehod cyklistů v roce 2023

Nehod s účastí cyklisty, mezi něž řadíme i koloběžkáře, bylo v roce 2023 nahlášeno 4 680. Oproti roku 2022 jde o šestiprocentní navýšení.

Za dvěma třetinami z celkového počtu nehod s účastí jízdního kola stojí sami cyklisté. Z toho zhruba 47 % představují tzv. samonehody, tedy případy, kdy cyklisté zaviní nehodu, jejíž účastníkem není nikdo jiný.

Ve vzájemných střetech s motorovými vozidly zaviní cyklisté 40,1 % nehod a tento podíl zůstává dlouhodobě stejný. Vážnými následky naopak končí méně nehod než v minulosti.

Oproti předcházejícímu roku si také cyklisté z nehod odnesli více následků na životě a zdraví, jak ukazuje druhý graf. Vyhaslo o jeden lidský život více, s těžkým zraněním přibylo nehod šest. Vzhledem k celkovému počtu nehod je ale zvýšení méně razantní, jen dvouprocentní.

Alkohol, drogy a závažnost cyklistických nehod

Charakteristickým rysem dopravních nehod zaviněných cyklisty je, ve srovnání s ostatními účastníky silničního provozu, vysoký podíl alkoholu a drog. V roce 2018 cyklisté pod vlivem alkoholu a návykových látek zavinili 29 % nehod zaviněných cyklisty, při nichž bylo 37 % cyklistů usmrceno, 27 % těžce a 29 % lehce zraněno.

V roce 2023 se počet nehod v opilosti a pod vlivem drog poprvé vyšplhal na více než 900. Omamné látky se vyskytují u 29 % všech nehod s účastí jízdních kol.

Pochmurná čísla mírně vylepšuje fakt, že pouze v pětině případů šlo loni o nehodu s protistranou (auto, chodec, kolo…). Většinou taková jízda končila havárií či nárazem do pevné překážky.

Cyklisté pod vlivem alkoholu do 0,5 ‰ zavinili v roce 2018 76 nehod, při nichž bylo těžce zraněno 5 cyklistů, dalších 64 cyklistů pak bylo lehce zraněno. Zjištěná „nízká“ hladina alkoholu u cyklistů-viníků se na všech nehodách zaviněných cyklisty pod vlivem alkoholu podílela 10 %, na těžce zraněných 7 %, na lehce zraněných pak 10 %.

Senioři patří mezi nejohroženější cyklisty

Riziko vzniku dopravních nehod se výrazně liší také podle věku cyklistů. Senioři ve věku nad 65 let tvořili více než polovinu usmrcených cyklistů (56 %).

Mezi rizikové skupiny z hlediska využívání přileb patří zejména senioři - právě ti totiž obecně přilbu používají nejméně často. Nejvíce usmrcených cyklistů bylo ve věkové kategorii 65-74 let.

Většina tragických nehod se stala ve dne (85 %) a přibližně polovina v obci (49 %). Více než polovina cyklistů (51 %) byla usmrcena vlastním zaviněním.

Elektrokola a elektrokoloběžky

Statistiky zároveň ukazují, že významnou roli v tragických nehodách hrají právě jezdci na elektrokolech a elektrokoloběžkách. V letech 2023 až 2025 bylo při jízdě na elektrokolech a elektrokoloběžkách usmrceno 40 osob a dalších 248 bylo těžce zraněno.

Jen v roce 2025 tvořili uživatelé těchto prostředků více než třetinu (38,4 %) všech usmrcených cyklistů. Data také potvrzují rychlý nárůst nehodovosti - počet nehod na elektrokolech i elektrokoloběžkách se během posledních let výrazně zvýšil.

V uplynulém roce byla přítomnost alkoholu či jiných návykových látek zjištěna u 31 % viníků nehod zaviněných cyklisty. Stejný podíl byl evidován také u jezdců na elektrokolech. Ještě výrazně vyšší podíl byl zaznamenán u jezdců na elektrokoloběžkách, kde alkohol nebo drogy figurovaly ve 43 % jimi zaviněných dopravních nehod.

Elektrokola a elektrokoloběžky jsou dnes běžnou součástí dopravy, ale jejich uživatelé často podceňují rizika spojená s vyšší rychlostí a odlišným ovládáním těchto prostředků. Přilbu na elektrokolběžkách často nenosí dospělí, ale ani děti do 18 let, u nichž je povinná.

Elektrokola na silnicích v České republice zažívají v posledních letech obrovský rozmach. V této souvislosti je nutné apelovat na řidiče těchto dopravních prostředků, aby provozovali výhradně elektrokola určená k provozu na pozemních komunikacích a nezvyšovali výkon/rychlost například pomocí tuningu elektrokol.

U jedné z šetřených nehod bylo rovněž zadokumentováno elektrokolo, které však s ohledem na své parametry nebylo způsobilé k provozu na pozemních komunikacích - svým výkonem až 7 kW a maximální rychlostí, dosahující až 70 km/h významným způsobem překračovalo legislativně upravené limity pro elektrokola.

Kde dochází k nehodám s usmrcením a těžkým zraněním

Nejvíce cyklistů (13) bylo v roce 2018 usmrceno na silnicích I. třídy (6% podíl), každá 10. usmrcená osoba na silnicích III. tříd byla v roce 2018 cyklistou (9 usmrcených).

Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů usmrceno na přímých úsecích (19 usmrcených, 8% podíl). Nejvíce cyklistů (158) bylo těžce zraněno na místních komunikacích, třetina (33 %) těžce zraněných na tomto druhu komunikací byli v roce 2018 cyklisté.

S 84 těžce zraněnými cyklisty pak následovaly silnice III. tříd, na kterých se cyklisté podíleli na všech těžce zraněných osobách 21 %. Nejvíce cyklistů bylo z pohledu směrových poměrů těžce zraněno v přímých úsecích (172 těžce zraněných, 16% podíl).

Na křižovatkách bylo v součtu těžce zraněno 139 cyklistů, na okružních křižovatkách se na všech těžce zraněných osobách pak cyklisté podíleli 54 %.

Proč cyklisté helmu nepoužívají

Češi považují nošení cyklistické helmy za důležité, přesto si ji na vyjížďky nasadí jen polovina tuzemských cyklistů. Třicet procent účastníků průzkumu helmy nenosí nikdy.

Jako hlavní důvod respondenti uvedli nepříjemné pocení hlavy pod helmou a také nepohodlí. Více než 30 % dotazovaných cyklistů navíc helmu ani nemá. Téměř 20 % respondentů jako hlavní důvod nepoužívání helmy uvedlo, že její nošení není v ČR povinné.

Přes 90 % účastníků průzkumu rozhodně souhlasí s tvrzením, že cyklistická helma jednoznačně snižuje riziko zranění hlavy v případě nehody. Autoři studie rovněž uvádějí, že děti vnímají přilby jako „nepohodlné“ nebo „otravné“.

Jak má cyklistická přilba správně sedět

Cyklistická přilba musí být schváleného typu a musí být na hlavě dobře upnutá - nesmí se na hlavě pohybovat. Každý typ přilby tedy musí mít ATEST 8SD (výrobek je v souladu s ČSN EN 1078).

Přilba chrání nejen zátylek a čelo, ale částečně také obličej, spánky a uši. Předpokladem bezpečné helmy je fakt, že musí svému uživateli sednout.

Helma sedí jen tehdy, když v předklonu stále drží na hlavě, i když je zámek řemínku otevřený. Při nákupu si udělejte čas, projděte se s helmou po obchodě a vnímejte, zda vás nic nikde netlačí ani neškrtí.

Věnujte pozornost i tomu, jak snadno jde helma nastavit, zda má na sobě reflexní potisk nebo zda jí nechybí ochranná síťka proti hmyzu. I když jsou tyto detaily zdánlivě nepodstatné, při každodenním užívání helmy je její snadná obsluha jednou z nejdůležitějších vlastností.

Životnost a výměna přilby

Helma samozřejmě není věčná. Materiál stárne a časem se stává méně odolným. Míra stárnutí je přitom úměrná způsobu a frekvenci užívání helmy.

Náruživý cyklista, který vyjíždí na projížďku za každého počasí, by měl svou helmu vyměnit nejdéle po pěti letech. Výměna je nutná také v případě, že přilba prošla zatěžkávací zkouškou - tedy po havárii, při které ochránila cyklistovu hlavu.

Nedoporučuje se nákup použité helmy z bazaru, u které není možné zjistit její historii. Pro správné užívání helmy je nutné pročíst návod k použití: přilby bez srozumitelného návodu nevzbuzují důvěru a zákazník by se jim měl vyhnout.

Helma sama o sobě nestačí

Studie dospěla k závěru, že cyklisté by jednoznačně měli používat cyklistické přilby, měli by si však uvědomit, že ne ve všech situacích je cyklistická přilba sama o sobě ochrání.

Nebezpečí úrazů cyklistů je možné snížit několika způsoby - bezpečným stylem jízdy, úpravou dopravního prostředí, které bere v úvahu zastoupení cyklistů v dopravním proudu, ale i používáním kvalitních certifikovaných cyklistických přileb a různých chráničů a rukavic.

Důležitější než přilba je pasivní bezpečnost Haraštová upozornila na to, že by měl mít každý cyklista helmu. Mnohem důležitější než přilba (pasivní bezpečnost) je nejen podle něj aktivní bezpečnost, tj. vědět, jak se na kole na silnici chovat, co v žádném případě nedělat nebo kdy zvýšit ostražitost.

Nespoléhat na právo přednosti v jízdě na křižovatkách, nejezdit zbytečně defenzivně, používat při jízdě sluch (ne jen zrak), být dobře vidět atd.

Viditelnost, osvětlení a technický stav kola

Důležité pro bezpečnost na silnicích jsou rovněž reflexní prvky. Pokud řidič vidí cyklistu na větší vzdálenost, má možnost reagovat. Když se ale cyklista mihne ve tmě před autem neosvětlený, nedokáže řidič už střetu zabránit.

Nápadné, barevné, či dokonce retroreflexní oblečení je tak vhodným doplňkem cyklistické výbavy. Reflexní pásky nebo reflexní zástěrky pro cyklisty se objevují stále častěji v preventivních programech v řadě měst a obcí.

Do povinné výbavy cyklistů patří přední bílá a zadní červená odrazka. Na pedálech a paprscích kol musejí být odrazky oranžové. Za snížené viditelnosti musí být kolo vybavené světlometem svítícím bílým světlem vepředu a červeným světlem vzadu.

Základem prevence však i nadále zůstává technický stav jízdních kol. Důležité je mít také funkční brzdy.

Povinná výbava jízdního kola

• Dvěma na sobě nezávislými brzdami; jízdní kola pro děti předškolního věku vybavená volnoběžkovým nábojem s protišlapací brzdou nemusí být vybavena přední brzdou.
• Zadní odrazkou červené barvy nebo touto odrazkou v kombinaci se zadní červenou svítilnou.
• Přední odrazkou bílé barvy.
• Odrazkami oranžové barvy na obou stranách pedálů - lze nahradit odrazovými materiály na obuvi nebo v její blízkosti.
• Nejméně jednou boční odrazkou oranžové barvy na paprscích předního nebo zadního kola.

Nejčastější přestupky cyklistů

Cyklisté nejvíce porušují pravidla na pozemních komunikacích v těchto oblastech:

• Nerespektování dopravních značek.
• Ignorace světelné signalizace.
• Přidržování se motorových vozidel při zdolávání stoupání.
• Jízda za snížené viditelnosti bez předepsaného osvětlení.
• Nedostatečné technické vybavení.
• Jízda pod vlivem alkoholu.

Podle policejních statistik jsou cyklisté spolu s chodci a motocyklisty na silnicích nejzranitelnější. Jízdu na kole ovládá kdekdo, ne každý si ovšem uvědomuje, že když vyjede na silnici, stává se plnohodnotným účastníkem silničního provozu.

Řidiči by měli být předvídaví a očekávat nezvyklé chování cyklistů. Lidé na kolech by zase měli mít řádné vybavení.

Základní zásady bezpečné jízdy

• Cyklisté: Přilba může zachránit život. Buďte vidět. Reflexní prvky a osvětlení jsou základ. Alkohol za řídítka nepatří.
• Řidiči: Odbočujete? Zkontrolujte cyklisty. Předjíždějte s odstupem. Mobil počká. Řízení ne.
• Elektrokola a elektrokoloběžky: Vyšší rychlost = vyšší riziko. Zpomalte. Čipované elektrokolo na silnici nepatří. Jeden stroj = jeden jezdec.

tags: #policejni #prezidium #cr #statistika #o #urazech