Petr Třešňák patří mezi výrazné české sjezdaře, kteří se dokázali prosadit v juniorských i elitních kategoriích. Je mistrem České republiky ve sjezdu, celkovým vítězem Meatfly 3DH Cupu a v elitní kategorii dokázal vyhrát také závod Českého poháru na Ještědu.
Ve sjezdu závodí od mládí, prošel juniorskou kategorií a následně se dobře prosadil mezi elitou. Jeho kariéru charakterizují technicky náročné tratě, schopnost zvládat bláto a proměnlivé podmínky, důraz na techniku jízdy a postupné zrychlování během tréninku.
Začátky a základní informace
Je mi 22 let, pocházím z podhorské vesničky s názvem Poniklá, studuji Strojní inženýrství na Technické Univerzitě v Liberci. Na kole ve sjezdu závodím už 7let, prošel jsem si tedy kompletně juniorskou kategorií a vcelku dobře navázal v elitě.
Od loňské sezóny jezdím za team Bikestrike.com a na kolech Author, což pro mě byla po 6ti letech u RockMachinu velká změna, jsem ale velmi spokojený.
Starší Petr Třešňák je vícemistrem české republiky pro rok 2009 a celkovým vítězem Meatfly 3DH Cupu.
Úspěchy v juniorských a elitních kategoriích
Teprve devatenáctiletý závodník týmu RockMachine - Cyclomax - BRS okusil už jeden mistrovský úspěch. Z minulého roku si zlato přivezl ještě za juniorskou kategorii a tak letošním skokem do elity a výhrou titulu dokázal skoro nemožné.
Charvát s Vágnerem letos mistrovský titul nevybojovali, vyfoukl jim ho jejich mladší kolega Petr Třešňák, který poprvé v historii získal prvenství v elitní kategorii.
V první měřené jízdě se Petrovi Třešňákovi podařilo projet všechny sekce plynule a vyhrál ji. Vágnerův týmový kolega zajel první jízdu na výbornou a všem doslova spadla čelist překvapením, když Petr poté ve finálové jízdě pokořil svého učitele Adama Vágnera a v nejrychlejším čase dne 03:54,523 si dojel pro zlatou medaili a mistrovský dres.
„V hořejší části tratě jsem udělal velkou chybu, kterou jsem se snažil až do cíle napravit. Trochu jsem pak zariskoval a s časem jsem byl velmi spokojený. Před jízdou jsem byl nervózní, protože jsem byl na kopci poslední a viděl ostatní favority startovat. Věřil jsem v dobrý výsledek, ale z vítězství jsem nadšený,“ prozradil nám v cíli čerstvý mistr republiky, majitel již druhého mistrovského titulu ve sjezdu.
Mistrovství České republiky ve Špindlerově Mlýně
Letošní mistrovský sjezd se uskutečnil za nedělního chladného, avšak chvílemi i slunečného počasí ve Špindlerově Mlýně. Ski areál Svatý Petr tak otevřel brány pro všechny příznivce gravity disciplín s možností vidět pohromadě českou downhillovou elitní špičku jezdců na jedné z nejtěžších tratí republiky.
Špindlerovská trať na šampionátu přivítala početné množství závodníků. Kategorie hobíků zde nejela o titul mistra, ale o vítězství třetího pohárového závodu. Mistrovství ČR ve sjezdu je totiž samostatným závodem, a není proto započítán do celkového hodnocení pohárových závodů Remoex Mtb Cupu.
Přílišných úprav a změn se sjezdová trať vedoucí skrz lanovou dráhu černé sjezdovky Svatý Petr letos na mistrovství nedočkala, proběhly jen menší úpravy.
Dlouhá prudká trať, bohatá na četné technické kořenové a kamenité pasáže, které se střídají se zpevněnými lávkami, menšími wallridy i nakopávajícími paletovými dropíky, byla skutečně těžkým soustem i pro mnohé elitní jezdce.
Horní část sjezdovky stačila přes sobotu po delší době bez deště částečně vyschnout a skýtala tak akorát problémové úseky v esovitých točkách, kde hrozilo vyjetí z trati nebo případné pády na prvních dvou dropech.
Dolní úsek trati potrápil závodníky bahnem s kluzkými kameny a celkově ztrácel sílu progresivní jízdy, v určitých pasážích jezdce spíše zpomalil což rozhodně nesnížilo atraktivnost závodu a napětí při finálové jízdě.
Dolní proslulá kamenitá skalka srázového typu prověřila mnohé závodníky fyzicky i technicky na maximum.
„Trať je nyní těžká, rozbitá, technická, více se brzdí než šlape, což mi přesně vyhovuje.“ Těmito slovy potvrdil novopečený mistr republiky Petr Třešňák, že i na velice obtížné a drsné trati se dá vyjet pod 4 minuty a zvítězit.
Výsledky elitní kategorie
| Pořadí | Závodník | Čas nebo ztráta |
|---|---|---|
| 1. | Petr Třešňák | 03:54,523 |
| 2. | Adam Vágner | + 7 sekund |
| 3. | Matěj Charvát | necelé dvě sekundy za Vágnerem |
Žákův učitel Adam Vágner (RockMachine - Cyclomax - BRS) se tak musel rozloučit s vítězstvím v mistrovském závodě, které měl na dosah o 7 sekund ztrácejících na Třešńáka.
Matěj Charvát (Banshee Bikes Factory Team), který prvenství z minulého roku neobhájil si se ztrátou necelých dvou sekund na Vágnera dojel pro bronz.
Vítězství v Českém poháru na Ještědu
Letošní prázdniny jsou již minulostí, stejně jako ČP ve sjezdu 2014. Finále se konalo po několika letech v Liberci na Ještědu na nové trati.
Čtvrtý a závěrečný díl Českého poháru sjezdařů na Ještědu řádně zpestřilo počasí. Už tak dost náročnou trať ještě ztížil déšť a bahno.
Závod elitní kategorie nejlépe vyšel Petru Třešňákovi (Bikestrike.com). Start byl na známé “Špagetě”, za první cestou se ale po pár zatáčkách odbočilo do nové pasáže v lese.
Tato pasáž vedla až do cíle. V celém úseku se trať dost vyjížděla, jak už tomu u nových úseků bývá zvykem. V průběhu závodů se ukazovaly nové a nové anakondy, které díky dešti klouzaly víc a víc.
Celý úsek byl dost technický a fyzicky náročný, což bylo na jezdcích v cíli hodně vidět.
Elitní kategorie je letos velmi vyrovnaná, když v podstatě komukoli se může podařit vyhrát. Bahno nejlépe sedlo Petru Třešňákovi (Bikestrike.com), který vyhrál semifinále i finále a s časem 3:51:03 za sebou nechal o vteřinu druhého Lukáše Šplíchala (Mondraker - 661) a o více jak dvě vteřiny třetího Dominika Kvapila (Krabcycles Trek).
| Pořadí | Závodník | Výsledek |
|---|---|---|
| 1. | Petr Třešňák (Bikestrike.com) | 3:51:03 min. |
| 2. | Lukáš Šplíchal (Mondraker 661) | +01.34 vt. |
| 3. | Dominik Kvapil (Krabcycles Trek) | +02.40 |
| 4. | Jan Čepelák (Krabcycles Trek) | +02.75 |
| 5. | Ondřej Štěpánek (Krabcycles Trek) | +5.29 |
Výkon na iXS Downhill Cupu na Špičáku
Ve dnech 14.-16.8. se na šumavském Špičáku konal čtvrtý podnik iXS Downhill Cupu, kam se sjelo na 3 stovky závodníků z 25ti různých zemí.
Závodní dráha jménem „Struggle" doznala několik změn a za sebe mohu říci, že jsem je jednoznačně uvítal. I přesto je trať stále specifická svými utaženými zatáčkami a ostrými kameny.

V pátečním tréninku se mi nejezdilo dobře a nemohl jsem se dostat do potřebné pohody. Svou roli hráli jistě i volné kameny a vrstvy prachu, které překvapovaly myslím, že nejenom mě.
V sobotu odpoledne byla na programu kvalifikace, ve které je třeba zajet do 30.místa a dostat se tak do hlavního, nedělního závodu - tzv. Superfinále.
V tréninku před ní už se mi již jezdilo dobře. I přes pád a defekt jsem si více věřil. V kvalifikaci jsem jel spíše na jistotu a bez větších chyb se kvalifikoval ze 17.místa.
V tréninku před nedělním závodem jsem si vyzkoušel ještě několik nových stop a začal se chystat na závod.
Ještě před koncem tréninků spustil déšť a bouřka, která zdržela závod o půl hodiny. Místa ,která byla pod stromy v lese nebo podél však zůstaly suché a bylo třeba si hlídat pouze několik kluzkých úseků na louce a bláto, které se z nich natahalo na kameny.
Mě se toto během závodu vcelku dařilo a slušná jízda bez větších chyb mě nakonec vynesla 6.místo, se kterým jsem spokojený.
Další závod v mém kalendáři je MČR, které se koná 30.8. v Liberci na Ještědu.
Superfinále a význam kvalifikace
Vzhledem k tomu, že startovní pole mužů čítá mnohdy ke třem stovkám jezdců, tak aby se předešlo ovlivnění závodu počasím nebo změnou dráhy, vzniklo tzv. superfinále.
Jede ho třicet nejrychlejších jezdců ze sobotního Seeding runu (kvalifikace). Jen tato třicítka pak v neděli bojuje o vítězství v závodě.
Kdo se do superfinále nedostane, jede pouze finále a skončí nejlépe jednatřicátý.
Z domácích jezdců zasáhne do bojů také třiadvacetiletý Petr Třešňák z týmu Bikestrike.com, druhý muž průběžného pořadí Českého poháru v downhillu.
Závodil jsem tu zatím čtyřikrát a nejvýš jsem se probojoval před dvěma lety, kdy jsem na Špičáku skončil čtrnáctý. Vzhledem k tomu, že neabsolvuji celý seriál EDC, tak tu v závodě nemám co ztratit, a snažím se vyjet co nejlepší výsledek.
Jenže to přináší vyšší riziko a pády, takže ne vždy jsem závod dokončil. A letos? Pokud chci v nabité konkurenci myslet na umístění v první desítce, budu muset znovu riskovat.
Charakter tratě Struggle
Je trochu odlišná od ostatních tratí v seriálu. Jezdci mluví o bikeparkové trati, to znamená, že je na ní hodně uměle vytvořených překážek, skoků, klopenek atd. v porovnání s ostatními kopci.
Já osobně mám raději rychlejší a širší tratě, kde je větší výběr stop. Ale podmínky jsou pro všechny stejné a pokud cítím, že je pro mě nějaká pasáž riziková, snažím se to v tréninku změnit, abych pak v závodě z žádného místa respekt neměl.
Závod na Špičáku zapadá do nastaveného standardu v rámci seriálu. Trať i zázemí je vždy velmi dobře připraveno a i když je depo trochu rozdělené, vše funguje.
Velkého závodu na domácí půdě využívají čeští závodníci, takže na startovce je to poznat a národnost CZE je tam vidět.
Sezóna 2010 a ambice v zahraničí
V sezóně 2010 mají Petr a Adam v plánu absolvovat celý seriál závodů Českého poháru a závod Mistrovství republiky. Dále 3DH Cup, závod IXS Europen cup v Železné Rudě a některé nepohárové závody.
Petr navíc pojede Světový pohár v Mariboru, ve Schladmingu a Mistrovství Evropy v Norsku.
Pokud se Petrovi povede dobrý výsledek v Mariboru zajistí si tím vstup do České reprezentace. Vstupem do reprezentace by byl nominován na Mistrovství Světa do Kanady, což je pro Petra cíl a snaží se pro to udělat maximum!
Adamův cíl je umístění se v každém závodě do TOP 10 a co nejdříve vstanout na stupínku vítězů.
Vývoj kariéry a sezóna 2014
Petr Třešňák, třetí muž českého poháru, čtvrtý na MČR a nejlepší bahenní jezdec, tyhle všechny tituly si za sezónu 2014 může rozhodně připsat.
Pokud budu hodnotit celkově rok spojený s kolama, tak určitě dobrá. Poznal jsem další super lidi, získal kontakty i zkušenosti.
Měl jsem možnost vyzkoušet si enduro závod, prošlo mi rukama několik různých kol v rámci testování a hlavně, všechno se obešlo bez zranění, což je pro mě hodně důležité.
Co se týče přímo závodění ve sjezdu, tak spíše průměr, z počátku nic moc ale výsledky měly vzrůstající tendenci směrem k lepším umístěním, rád bych jezdil více závodů ale nebylo to reálné.
Poslední závod Evropského poháru, který jsem jel v rakouském Leogangu už jsem závodil na 27,5".
Větší kola ve sjezdu
Upřímně, z počátku jsem vůbec nevěděl co si mam myslet, možná jsem je ani nechtěl zkoušet, protože se mi na 26" prostě jezdilo dobře a byl jsem na ně zvyklý.
Dělalo mi během roku ale docela problém přesednout z 27,5" enduro kola na 26" sjezďáka, někdy jsem se i dvě, tři jízdy trápil a dostával se zpátky.
Možná i díky tomu, že jsem toho relativně hodně najezdil právě na enduru, jsem si na 27,5" sjezďáka zvykl rychle po několika jízdách.
Je to něco nového, co mě baví a jsem z toho nadšený, rozhodně jsou větší kola i ve sjezdu krok dopředu.
Geometrie rámů jsou jim přizpůsobeny, takže marně hledám v paměti tak hodně pomalou a zatáčkovitou dráhu, aby byly větší kola nevýhodou.
Proč Petr Třešňák jezdí downhill
Líbí se mi, že závod je jen na tobě, nikdo tě nemůže srazit, blokovat, soustředíš se jen na svůj výkon, takže nakonec když to nevyjde, můžeš být naštvaný akorát tak sám na sebe.
Jezdí se rychle, pérování, brzdy, všechno už dneska neuvěřitelně funguje, kola jsou lehký, super ovladatelný.
Během tréninku se učíš dráhu a postupně zrychluješ, nakonec ji znáš kompletně zpaměti a jde o to, dát dokupy čistou jízdu.
Rád se svezu na MX motorce, možná proto si dám rád občas nohu a na DH jezdím volné pedály, jinak SPD samozřejmě používám.
Trénink fyzické kondice a techniky
Nejlepší trénink bude pro každého něco jiného, člověk s nejlepší fyzičkou na startovce pořád nemusí umět „jezdit na kole“, takže jde o to věnovat dostatek času jak fyzické přípravě, tak technice jízdy na kole, se kterou souvisí ta „hlava“.
Pokud jsi už skákal větší skoky, projížděl těžší techniku, jezdil za většího deště, než tě aktuálně čeká, budeš se cítit v pohodě.
Já si po sezóně vždycky dám pauzu, snažím se vydělat nějaký peníze a pak postupně z posilovny, přes najíždění objemů, intervaly zpátky na DH kolo jak to počasí dovolí.
Enduro a budoucnost českého sjezdu
Chtěl jsem si závody vyzkoušet, čistě pro tu zkušenost abych věděl o co jde. Teď bych hned několik věcí udělal jinak.
Když budu mít čas, určitě se zase rád nějakého závodu zúčastním, v závodním pojetí je to ale vážně hrozná dřina.
Jinak se mi tendle styl ježdění líbí a tady na severu na to máme dobré podmínky.
Někdy třeba ano, nebo být v jiné situaci ale aktuálně o tom neuvažuji, sjezd mě baví více.
Nějací závodníci přešli k enduru ale spíše z řad hobby jezdců, z předních sjezdařů to mnoho lidí nebude a rozhodně ne ti mladí.
Ohledně toho, jak je na tom sjezd a co by se dalo zlepšit, bychom mohli diskutovat hodiny. Já jsem optimista a věřím, že se situace zlepší, je tu několik lidí, kteří na tom aktivně pracují.
Teď je i na nás přivést ke sportu nové lidi, hlavně z řad kadetů a juniorů.
DownMall a popularizace downhillu
DownMall a podobné akce určitě pomáhají rozvíjet povědomí o sportu u široké veřejnosti.
Stejně tak je dobře, že se do televize dostávají i záznamy ze sjezdových závodů, z českého i světového poháru a z EDC na Špičáku.
Aby mladí začali jezdit, určitě to musí nejdřív někde vidět.
Tréninkové lokality
Oblíbené lokality na trénink jsou v podstatě všechny, které jsou blízko - z bikeparků Ještěd, Rokytnice, Špindl, na enduro pak místní kopce.
Jinak se nedá říci, že bych měl vyloženě úplně nejoblíbenější jedno místo. A málem bych zapomněl, Singltrek p. Smrkem se zdatným parťákem je super.
Plány pro sezónu 2015
Letos bych chtěl objet celý český pohár a vybrané závody EDC.
Jestli pojedu některý z enduro závodů si vyberu až podle aktuálních časových možností.
Dál budu testovat a podílet se na věcech za oponou.
V hlavě mám i pořádání letního DH kempu pro začínající až středně pokročilé ridery, tak třeba rovnou do komentářů můžete napsat, zda-li byste měli zájem.
Technické vybavení a kola
Kdo Marzocchi sleduje, určitě ví, že na sezónu 2014 přišli s kompletně přepracovanými top produkty.
Vidlice 380 je kompatibilní jak s 26" tak 27,5", což třeba zrovna mě přišlo velmi vhod.
Už se neřeší hladina ani viskozita oleje, tlumení probíhá v uzavřené patroně.
Pro letošní rok jsou v nabídce kromě C2R2 Titanium také dostupnější modely CR a C2R2, všude jsou standartně již tužší pružiny pro širší spektrum riderů.
Já budu jezdit nejvyšší model se známou espresso úpravou vnitřních noh, který váží jen 2750g.