Petr Bucháček a cyklistika: vzestup legendy Orlickoústecka

Z vyhlašování výsledků ankety Nejlepší sportovec Orlickoústecka za rok 2013. Ústí n. O. - Síň slávy otevřela na Orlickoústecku poprvé své dveře. Ačkoliv se ještě cítí na Síň slávy poněkud mladý, je prvním sportovcem vybrané společnosti, která bude každý rok o jedno člena bohatší. PETR BUCHÁČEK (na snímku přebírá ocenění od Martina Netolického) je legendou cyklistiky nejen na Orlickoústecku, ale i v celé České republice.

Vy jste vychoval jednoho z nejlepších cyklistů současnosti Leopolda Königa. Věřil jste v jeho potenciál? Já to trochu rozvedu. Leopold je z Moravské Třebové a je to hokejista. Jenomže když v patnácti letech vážil čtyřicet kilogramů, tak se bál k mantinelu. Přestoupil k nám na kolo a byl vynikající vrchař. Od žákovského věku měl obrovské předpoklady. Věřím mu a ještě bych si přál, aby ta jeho výkonnost byla stabilizovaná, aby dokázal objet zlatou korunu, což jsou tři světové závody (Giro, Tour de France a Vuelta, pozn. red.), a všude byl úspěšný.

Řekněte mi, očima cyklistického trenéra, odborníka a znalce, v kolika letech poznáte na závodníkovi, že tady to nebude na silnici, ale spíše do terénu a naopak? Silnice a terén se nevylučují, to je vytrvalostní výkon. Samozřejmě, že do terénu je potřeba šikovnost, což každý nemá. Ale nedá se říct, že trenér odborník se podívá a ví, to ne. Je to dlouhodobá práce a k tomu, aby se dospělo ke světovému výsledku, se musí spojit hned několik aspektů dohromady.

Jarda Kulhavý teď má nového člena v týmu, a tím je František Raboň, který najednou přešel ze silnice na horská kola. Myslíte si, že tohle je přechod, který zvládne? Já doufám, že ano. František je sportovec talentovaný od Pána Boha jako jeho tatínek, takže má genetické předpoklady. Čili já mu věřím a předpokládám, že se přizpůsobí a bude dobrý.

Kreuziger, Kreuziger - Bucháček, Bucháček - Raboň, Raboň. Cyklistika je závislá na tom, že otcové přivedou ke sportu své syny? Ta závislost tam do jisté míry je. Lidé považují cyklistiku za obrovskou dřinu, ale já nikoliv. Je to sport vytrvalostního charakteru. Který sport je dneska těžký? Žádný...

Už teď vás můžeme brát jako člena Síně slávy. Co byste jako čerstvý člen vzkázal svým následovníkům, trenérům a svým kolegům, ať už z cyklistického prostředí, nebo z jiné sportovní branže? Těžko se mi na to odpovídá. Já jsem překvapený, že jsem byl nominován a že si vůbec něco takového zasloužím. Sportu vděčím za všechno a teď je mi i líto, že to nabralo takový spád, že to tak uteklo.

Ano. Když jste byl na olympiádě v Montrealu, na jakých kolech se tenkrát jezdilo? Je to velký rozdíl oproti tomu, na čem jezdí závodníci dnes? My jsme měli v té době špičková kola, takže nedá se porovnávat něco po tolika letech. Ten vývoj šel tak dopředu, že nám stačilo šest koleček vzadu a dneska jich mají jedenáct. Nevím, jestli je to potřeba, nám to tehdy stačilo. My jsme měli kola vyrobená na olympiádu extra a vážila necelých devět kilogramů. V dnešní době je limit 6,75 kilogramu a nesmí být lehčí. Jako perličku mohu říci, že jsem na výstavě viděl kolo, které vážilo tři kilogramy.

Vy jste už dlouholetým trenérem v Lanškrouně. Roste tam závodník světových parametrů? Na to nelze odpovědět. Trochu si musím nasypat popel na hlavu, ale o cyklistiku není v současné době zájem. Rodiče to považují za nebezpečný, časově a finančně náročný sport. Třeba ve florbale si hodí míček, mají legraci a je to kolektivní sport.

-

tags: #petr #buchacek #cyklistika