close Slovenský horský nosič Vladimír Hižnay donesl na nejvyšší tuzemskou horu rekordních 165,5 kilogramu. Extrémní vynáška nákladu, kterou překonal dosavadní historické maximum, mu přitom trvala pouhé 2 hodiny a 29 minut.
Pec pod Sněžkou - Slovenský horský nosič Vladimír Hižnay donesl na nejvyšší tuzemskou horu rekordních 165,5 kilogramu. Extrémní vynáška nákladu, kterou překonal dosavadní historické maximum, mu přitom trvala pouhé 2 hodiny a 29 minut.
Rekord a kontext výkonu
Hižnay trasu absolvoval s obdivuhodným úsměvem. „Tímto výkonem vzdávám hold všem nosičům, kteří takto pracovali, horám i lidem. Rozhodně jsem výstup nedělal pro rekord. Je to úcta k vašim horám Krkonoším a vašim lidem,” řekl skromně slovenský silák.
Historický rekord ale překonal. Dosavadní maximum držel Robert Hofer, který v roce 1944 vynesl na Sněžku ocelovou rouru o váze 160 kilogramů. Vladimír Hižnay je v Krkonoších úplně poprvé. Tatranský nosič vyšel se závažím ze Slezské boudy, s extrémním nákladem tak zdolal v doprovodu syna i příslušníka horské služby 200 výškových metrů. Zároveň kopíroval Hoferovu dvoukilometrovou cestu.
Náklad a technika vynášení
Náročný výstup po nerovném terénu Slovák zdolával velmi pomalu. Po drobných krůčcích a s častými přestávkami na odpočinek a občerstvení však takřka o polovinu zkrátil původně odhadovaný čtyřhodinový výstup. Zátěž Vladimír Hižnay nesl na zádech. Dřevěnou krosnu měl na ramenou připevněnou hasičskými hadicemi. Krosnu na trase nesundával, odpočinek mu zajistily speciálně připevněné „nožky“. Občerstvení mu nesl syn.
„Je to jen čistá voda, nic jiného není potřeba,“ přiblížil. Na Sněžku v sobotu vystoupali tři nosiči. Jako první doslova vyběhl s osmdesátikilovým nákladem Milan Marhan z Prahy. Další tradiční nosič a účastník krkonošského závodu Sherpa Cup Zdeněk Pácha z Bašky u Frýdku Místku pak vynesl závaží se 150 kilogramy. „Je to neuvěřitelná zátěž. Zkuste si vzít dva pytle cementu a pak ještě dost navrchu. Každé kilo je pak jakoby těžší o tři kila. Co nese Vlado, to je nadlidské,“ řekl po výstupu Zdeněk Pácha.
Krosnu si prý vyráběl teprve v pondělí. Sám nesl 20 balení minerální vody po osmi lahvích. Přes deset kilogramů měla i samotná dřevěná krosna. „A Vlado má ještě o 16,5 kilogramu víc než já. Neuvěřitelný borec,“ složil hold svému slovenského kolegovi nosič z Moravy.
Průběh a pravidla v dálkovém vynášení
DVAKRÁT TÝDNĚ VÝSTUP V TATRÁCH. Vladimír Hižnay doma pracuje jako diagnostik mostů. Horské tůry podniká pravidelně dvakrát v týdnu ve volném čase. „Je to koníček. Dvakrát do týdne vystoupám na Zbojnickou chatu doma v Tatrách. Byl jsem tam i v úterý,“ smál se. Únava se o něho pokoušela marně. „Horské nošení je o vnitřní vůli, houževnatosti a vytrvalosti. Když jste mladý, neunese tolik, protože vám tyhle vlastnosti chybí. To přichází až s časem,“ říká Vladimír Hižnay. Sám prý váží zhruba 80 kilogramů. Na Sněžku tedy vynesl dvojnásobek své váhy.
„Jako zátěž nosiči vynáší balenou vodu. Když už se takto dřou, alespoň tady nahoře voda k něčemu bude,“ řekl majitel Poštovny na Sněžce Milan Blaha, který se o rekordmany staral. „Je to opravdu extrémní vynáška. Důležité je před startem správně nastavit těžiště na speciálních krosnách. U takto velkého nákladu ho chlapi nastavovali asi dvě hodiny,“ nechal nahlédnout za oponu rekordního výkonu Blaha, organizátor tradičních závodů horských nosičů.
Sportovci na vrchol Sněžky vystoupali za bouřlivého potlesku stovek lidí, kteří ve slunném odpoledni vystoupali na nejvyšší horu České republiky. Veřejnost nahlas vystavovala horským nosičům obdiv.
Historie a kultura horského nošení
Vladimir Hižnay je dlouholetým nosičem. Tatry ztratily svou ikonu. Ve věku jednasedmdesáti let zemřel Ladislav Kulanga, chatař a vysokohorský nosič. Na Zámkovského chatu vynesl náklad o hmotnosti 207,5 kg a na Téryho chatu se mu podařilo vynést náklad o hmotnosti 151 kg! Ladislav Kulanga zasvětil svůj život horám. „Já jsem dost tichý, každý si myslí, že jsem naštvaný. Ta čistota, vynáška a snáška, pohledy do doliny mi dávají o mnoho víc než řeči. Je to velká síla,“ uvedl při rozhovoru pro Podtatranské noviny.
Horští nosiči mají náročné, ale krásné povolání. Za den musí nachodit hned několik kilometrů a unést několik kg na svých zádech. Oblékáme horské chaty i horské nosiče na Slovensku do funkčního norského oblečení značek Bergans of Norway a Devold. Nejlepší odměnou je potom recenze od spokojeného nosiče.
Vyzpovídali jsme jednoho z nejznámějších nosičů Pištu Bačkora.
Rozhovor s Pištou Bačkom
NM: Mohl by ses prosím krátce představit? Pišta: Jmenuji se Števo Bačkor, ale všichni mě volají Pišta. Jsem z Tater a založil jsem tady komunitní centrum, muzeum a kavárnu v jednom - Sherpa café. Tady se rádi scházíme a zveme sem i návštěvníky.
NM: Kolik takový nosič unese a kolikrát musí jít vynášku nahoru? Pišta: To je velmi individuální. Na Slovensku už je jen 6 chat na které nosíme. Nevede tam žádná lanovka, trasa pro auto ani nic podobného, takže tam je horský nosič opravdu potřeba. Je to krásné řemeslo, na které jsme patřičně hrdí.
NM: Jak jsi spokojený s oblečením norských značek? Pišta: Všichni jsme začínali v bavlněných košilích. Je dobré si projít i touto etapou, protože teď si opravdu vážíme kvalitního vlněného oblečení, které opravdu vydrží i extrémní nosičské podmínky.
NM: Kolik kg jsi nejvíce unesl na zádech? Pišta: Pokud se jedná o váhu tak to bylo 121 kg na Téryho chatu. Tatranek je pojem.
Na konci kapitoly o nosičích dodáváme, že tatry s sebou nesou i historické dědictví a tradice, které se snaží zachovat a předávat novým generacím.
tags: #nosic #v #horach #unesl #rekordnich