Ve vesničce Boskovštejn nedaleko rakouských hranic je jedno z největších muzeí jízdních kol na světě. Právě památka ze šestnáctého století ale už rok ukrývá něco, co nemají nikde jinde - muzeum jízdních kol, zřejmě největší na světě.
Jan Šírer, kurátor muzea a „mozek“ celé sbírky, zde představuje nejstarší stroje z dob vzniku cyklistiky i novější vývoj silničního závodního kola, horského kola a převodových systémů. Sbírka kol s dřevěnými rámy je největší na světě.
Muzeum jízdních kol v Boskovštejně
Vesnička Boskovštejn nedaleko rakouských hranic na první pohled ničím nevyčnívá. Údolí se svažuje k jiskřícímu rybníku, u kterého stojí gotická tvrz s věžičkami a obdélníkovým půdorysem.
Jan Šírer koupil pozemky a zažádal o evropské dotace ve výši asi 150 milionů, a když se v Anglii rušilo velké muzeum kol, celé ho skoupil. Nakonec to nevyšlo a dotaci nedostal. Muzeum ale přesto vzniklo.
„Jsou i jiná velká muzea, jedno je třeba v holandském Nijmegenu, kde mají méně strojů, ale zase jsou vzácnější než zdejší. Tamní muzeum ale mapuje cyklistiku asi jen do roku 1920. My tady máme nejstarší stroje z dob vzniku cyklistiky, ale zaznamenáváme i novější vývoj silničního závodního kola, horského kola, převodových systémů…“ vysvětluje hned u vchodu do zámečku Jan Šírer, kurátor muzea a „mozek“ celé sbírky.
Jak vznikla rozsáhlá sbírka
Za projektem muzea stojí sběratel Jana Šírera, který je majitelem 600 historických kol, dalších grafik a příslušenství. Popisuje, jak se třemi svými přáteli dohodl, že i oni zapůjčí své sbírky, tak aby mohlo vzniknout něco velkolepého - a to ve světovém, nikoli jen českém měřítku.
Dušuje se, že ví, o čem mluví, osobně navštívil skoro všechna muzea. „Samozřejmě vím, jak jsou ostatní muzea koncipována a jakou mají mít přibližně velikost. Rozhodně bychom byli největší a nejkomplexnější muzeum cyklistiky na celém světě.“
Sběratelé celý projekt připravují už delší dobu, původně uvažovali o stavbě nové budovy, což jim ale zatím nevyšlo - prý chyběla politická podpora.
Hodnota exponátů by se pohybovala kolem 120 tisíc korun.
Historická kola a tematické exponáty
V expozici jsou zastoupeny nejstarší stroje z dob vzniku cyklistiky i novější vývoj silničního závodního kola, horského kola a převodových systémů. Sbírka kol s dřevěnými rámy je největší na světě.
Úvodní dvoudenní výstava, která souvisela s představením projektu, dokázala, že rozhodně nejde o žádné neopodstatněné holedbání. Stovka kol instalovaná ve sklepení zanechala v návštěvnících velký dojem.
„Mně se to líbí všechno, hlavně starší exponáty vyrobené okolo roku 1870. Zajímavé je, že když půjdu do druhé místnosti, kde jsou jízdní cyklistická kola o dvacet let mladší, tak jsou úplně jiná, ovšem taky krásná,“ říká náhodný návštěvník muzea.
Viděl jste někdy takovou sbírku? „Musím se přiznat, že neviděl,“ odpovídá s údivem ve tváři náhodný návštěvník dvoudenní výstavy.
Vedle jízdních kol jsou připraveny také staré plakáty nebo pivní korbely s cyklistickou tematikou.
Plánované muzeum v Králově Dvoře
Zní to až neuvěřitelně - v areálu de facto neznámého zámku v Králově Dvoře na Berounsku má vzniknout největší světové muzeum jízdních kol. Projekt disponuje tím nejdůležitějším - tedy jízdními koly a dobrým místem.
Objekt stojí u dálnice D5 a pouhých patnáct minut z hlavního města. Chybí jen v uvozovkách maličkost - asi 120 miliónů korun na rekonstrukci zámku.
Sehnat je s takto zajímavým záměrem prý nebude problém - otevřít muzeum by totiž chtěli už za dva roky. S tímto projektem v zádech se mu potřebných 120 miliónů na rekonstrukci bude shánět podstatně lépe.
Tu teď projekt dostává, protože jde zároveň o spásu pro Králův Dvůr, který by jinak s využitím nově pořízeného zámku měl potíže. Zámek je kousek od Prahy a tedy po dálnici D5 v dosahu i pro zahraniční turisty.
Rozsah plánované expozice
Pokud vše dobře půjde, první část expozice, ve které jednou bude na 1200 kol, by tu chtěli otevřít za dva roky. Do té doby tu slibují řadu cyklistických akcí.
Na zámku má být k vidění 500 historických kol. „Pokud se podaří muzeum otevřít, mělo by tam být na 500 kol ze všech historických období cyklistiky. Takový průřez - pokud vím - nenabízí žádné jiné muzeum na světě. Také jsou nachystány třeba staré plakáty nebo pivní korbely s cyklistickou tematikou,“ říká Šírer s tím, že by s partnery rád otevřel muzeum během tří let.
„Sbírku starých bicyklů jsem sice mezitím musel prodat jednomu movitému mecenáši, abych průběžně financoval své podnikání. Jsme ale dohodnuti, že v případě otevření muzea do něj exponáty umístí,“ doplňuje Šírer.
Dostupnost pro cyklisty a návštěvníky
Téměř kolem zámku vede cyklostezka. „Tady je vlastně cyklostezka po stopách tří králů, která se vine z Mělníka přes Prahu a pokračuje dále na Karlštejn. Dokonce se dodělává větev ke Křivoklátu a pak je i odbočka z Berouna na Zdice, která zatím končí kousek tady od zámečku.
Jsou také naplánovány další větve směrem na Koněpruské jeskyně a podobně. Ležíme přímo u cyklostezky, což je pro cyklistické muzeum takřka ideální. Také počítáme s tím, že tady budou hlídaná parkovací místa pro kola,“ uzavírá Jan Šírer.
V plánu je i ubytovna s velkým servisním zázemím. Stavební práce související s opravou zámku by mohly začít příští léto.
Jan Šírer a jeho vztah k cyklistice
Kdyby byl berounský podnikatel Jan Šírer šlechticem, určitě by měl v erbu jízdní kolo. V mládí na kolech závodil a už týden po sametové revoluci začal v opravách a prodeji kol podnikat.
„Když přišla v roce 1989 revoluce, pracoval jsem tehdy jako zásobovač v JZD Mořina. Díky tomu jsem věděl, kde se daly dobře nakupovat trubky a další materiál. Hned jsem začal podnikat v opravách kol.
Prodal jsem žigulíka a svá dvě závodní kola, a tak získal první peníze na živnost. Rychle jsem si udělal svářečské zkoušky a už v září 1990 jsem otevřel první prodejnu kol v Berouně,“ vzpomíná Šírer.
Dnes provozuje v České republice tři obchodní domy s bicykly a příslušenstvím, organizuje festival historických kol v Králově Dvoře a usiluje tam také o otevření velkého muzea cyklistiky.
Jan Šírer před revolucí pracoval v JZD Mořina. Podnikat začal hned v roce 1990. Dnes jeho firma Kola Šírer provozuje obchody v Berouně, v Brně a v Českých Budějovicích.
Historická kola v Králově Dvoře
Staré bicykly už k vidění v Králově Dvoře byly. V roce 2011 firma Šírer poprvé zorganizovala přehlídku Královédvorské historické kolo.
Na loňský ročník se na historické kousky přišlo podívat už na 800 lidí. Festival historických kol tak předcházel plánované stálé expozici a ukázal, že o historii cyklistiky je mezi návštěvníky zájem.
Další plánované cyklistické projekty
V případě Jana Šírera jsou zajímavé i jeho další aktivity v propagaci cyklistiky. Na Berounsku chce otevřít největší muzeum kol na světě, cyklistický areál se zkušebním okruhem nebo „parking“ pro kola, která majitelé nemají kam dát.
Druhým Šírerovým odvážným projektem v katastru Králova Dvora je plánované multifunkční cyklistické centrum s velkým testovacím okruhem. Šírer by chtěl postavit u okruhu prodejnu, zákazníci by si mohli rovnou kolo vyzkoušet v terénu.
Část testovacích drah by měla být krytá v dřevěném srubu, takže by byly k dispozici i v zimě. Originálním nápadem je jakýsi parking pro kola.
Tam by si mohli za poplatek schovat svoje bicykly majitelé, kteří je nemají doma kam dát. Pozemek je už připraven, Šírer teď bude čekat, jak dopadnou žádosti o dotace.
Vývoj jízdních kol a současné trendy
Asi ho při těchto syrových začátcích nenapadlo, že firma bude mít jednou roční obrat 40 milionů korun a bude prodávat zboží nejlepších světových cyklistických značek, jako je italský výrobce Campagnolo nebo americká firma Specialized.
„V současnosti prodáváme asi 2500 kol ročně. V dobách před krizí to ale bylo ještě dvakrát víc,“ říká Šírer.
Na českém trhu se v současnosti podle odhadů prodá za rok asi 180 tisíc jízdních kol. Podle Šírera v Česku panuje v porovnání se zahraničím dost atypická situace, protože relativně malý trh je roztříštěn mezi mnoho distributorů.
„Najdete u nás přes 100 prodávaných značek. Přitom například v celých Spojených státech amerických je tento počet daleko menší.“
„Někdy mám pocit, že už začínají být kola příliš přetechnizovaná. Běžný uživatel to mnohdy ani nevyužije. V současnosti je trend přecházet z kol s rozpětím 26 palců na 29 nebo 27,5 palce.
Tyhle změny ale hlavně pohánějí výrobu a obchod. Je otázkou, nakolik mají velký přínos pro samotné cyklisty,“ uvažuje Jan Šírer.
Speciálně v Česku je podle něj poněkud zvláštní trend, kdy část zákazníků tvrdošíjně požaduje horské kolo, přestože většinou jezdí po silnici nebo v městském prostředí.
„Snažíme se jim vysvětlit, že v tom případě je vhodnější kolo trekingové. Ale my Češi máme o sobě představu jako o národu zdatných sportovců a lidé často trvají na terénním kole, i když ve skutečnosti do terénu třeba skoro nejezdí.“
Technika výroby jízdních kol
Situace v Česku je o to kurióznější, že všechny firmy vlastně prodávají podobné zboží. „S menší nadsázkou se dá říct, že téměř všechny součástky se dneska vyrábějí ve třech čtyřech továrnách v Číně nebo na Tchaj-wanu.
Dělat si je tam obvykle nechávají i firmy, které mají sídlo na Západě. Do Evropy se kola dopravují smontovaná tak ze 70 procent,“ vysvětluje Jan Šírer.
Ze součástek vyrobených v Asii tak vznikají víc než tři čtvrtiny kol, která jdou k finálnímu zákazníkovi. Přidaná hodnota českých distributorů včetně společnosti Šírer většinou spočívá hlavně v sestavení kola podle požadavků zákazníka či následného servisu.
Společnost Šírer tak už například sestavila i špičkové ultralehké kolo za 250 tisíc korun. V poslední době patří mezi populární inovace rám z bambusového dřeva, které je lehké a zároveň velmi tvrdé.
Podpora cyklistiky v Česku
Dalším specifikem Česka je podle něj malá veřejná podpora cyklistiky ve městech. Chybějí jízdní pruhy pro cyklisty a nevyučují se povinně předpisy na dopravních hřištích pro mládež.
Lidé pak ani neumějí v silničním provozu na kolech jezdit. „Když někomu řeknu, že by se měl učit jízda na kolech, směje se - jezdit na kole přece umí každý, ne?
Ale pak se zeptám: Umíš na kole správně signalizovat? Víš, kdy z něj musíš sesednout a vést ho? Ukáže se, že tohle skoro nikdo neví,“ říká Šírer.
Zmíněné překážky jsou důvodem, proč se v Česku zatím nedaří docílit stejné popularity cyklistiky v denním životě, jakou má například v zemích Beneluxu.
„Za nedostatečnou propagaci mohou i média. Když se podívám v novinách do sportovní rubriky, všude čtu pořád jen o fotbale. Když se ale rozhlédnete kolem sebe, daleko větší prostor by si zasloužila cyklistika, která je v populaci evidentně nejmasovějším sportem,“ podotýká Jan Šírer.
Další velká muzea jízdních kol ve světě
Existují i další rozsáhlé sbírky jízdních kol, které se zaměřují na různé části historie cyklistiky, na závodní sport, technický vývoj nebo regionální tradice.
U.S. Bicycling Hall of Fame v Davisu
Síň slávy cyklistiky Spojených států (The United States Bicycling Hall of Fame), která se nachází v Davisu v Kalifornii, je soukromá nezisková organizace založená za účelem zachování a propagace cyklistiky.
Organizace byla založena v roce 1986 v Somerville v New Jersey a od roku 1987 uvádí do svých sborů cyklisty, kteří „dosáhli obrovského úspěchu v závodech nebo tento sport jakkoli obohatili“.
Muzeum - Síň slávy (The Hall of Fame) v Kalifornii se nachází se v nejvyšším patře budovy a zahrnuje jízdní kola počínaje slavným majorem Taylorem a Frankem Louise Kramerem, stejně jako mnoho memoráblií dalších slavných závodníků.
V suterénu je rozsáhlá expozice historických jízdních kol od drezín a velocipédů až technicky zajímavá kola z pozdějšího období. Expozice zahrnuje také památkově chráněná jízdní kola od 50. let 20. století do současnosti, která ilustrují rychlý nedávný vývoj jízdního kola.
Smithsonian Bicycle Collection ve Washingtonu
The Smithsonian Bicycle Collection je součástí sbírek Air and Space Museum a je pravděpodobně nejstarší sbírka kol na světě. Založená byla už v roce 1889.
Vystavovaná mnohokráte ale bohužel v současné době jsou všechna kola uložena v depositu a není možné ji vidět. Jedinou možností kde vidět kola je kniha Wheels and Wheeling z roku 1974.
Celá Smithsonian sbírka zůstala v utajení depositu dokonce i pro účastníky ICHC (International Cycling History Conference) v roce 2014 a pracovníci muzea připravili pouze několik publikací k nahlédnutí a promítli několik fotografií s koly.
Science Museum Oklahoma
Science Museum Oklahoma má ve svých sbírkách přes 200 historických kol.
Pedalers Bicycle Museum v Missouri
Muzeum se nachází v srdci Springfieldu v Missouri. Muzeum se ve skutečnosti nachází uvnitř parkovacího domu, který byl postaven ve 20. letech 20. století a od té doby slouží jako parkoviště.
Kdysi byl centrem městského cyklistického průmyslu. V garážích nyní sídlí řada podniků, včetně autoservisu, cyklistiky a kadeřnictví.
Galerijní prostor v Muzeu kol Pedalers je plný unikátních a zajímavých exponátů ze světa historie kola.
Paul's Vintage Bikes Museum v Illinois
Přes tisíc kol především americké produkce pod jednou střechou.
Nutmeg Country Cycling Museum v Connecticutu
Každý sběratel, každé muzeum, každá sbírka má svoji tvář. Není důležitá velikost a zaměření. Zajímavé jsou osudy a láska ke kolu, láska k technice a cyklistice.
„Uhnízděná mezi pasteveckými lesy a cedrovými bažinami Connecticutu leží skromná garáž, ve které je „Nutmeg Country Cycling Museum“. Naplněná až po okraj přehazovačkami Shimano M950, čtvercovými kónickými středovými konzolami, šelakem, starými omotávkami a zdravou dávkou sci-fi nostalgie 80. let, toto je skrytá pokladnice efemérní cyklistiky z východního pobřeží USA.“
Výstava Major Taylor v Indianě
Výstava: Major Taylor - nejrychlejší cyklista na světě! Webová stránka muzea zvala na výstavu v roce 2022 těmito slovy: „Objevte život a kariéru šampiona a cyklistického závodníka, rodáka z Indianapolis Marshalla „Majora“ Taylora.
V tomto interaktivním zážitku se vydejte do školicí místnosti, abyste se dozvěděli, jak Taylor rozvíjel svou rychlost a obratnost prostřednictvím přísného režimu cvičení a diety.
Objevte všudypřítomný rasismus, se kterým Taylor bojoval - od svých konkurentů až po sousedy ve svém rodném městě - a poslouchejte od skvělých současných cyklistů o tom, jak Taylorův příběh inspiroval novou generaci černých jezdců.
Prohlédněte si Taylorovo kolo a mnoho artefaktů z muzejní sbírky darované jeho dcerou Ritou Sydney Taylor Brown. Navíc se pak dozvíte mnoho o bezpečnosti a designu jízdních kol, pohrajte si s koly a jejich součástmi nebo otestujte své dovednosti.“
Cycle Thru! The Art of the Bike v Cincinnati
Výstava „Cycle Thru! Jízdní kolo jako umělecký předmět“ představila více než 20 jízdních kol, od nejstarších prototypů až po nejnovější designy.
První skutečné jízdní kolo - poháněné lidskou silou se dvěma koly, otočnými klikami a pedály z Paříže z let okolo 1863. Od té doby designéři a inženýři neustále zkoumali a upravovali jeho podobu.
Při prohlídce vizuálního a funkčního vývoje vystavených kol se zamyslete nad tím, co mohlo tyto změny vyvolat. Bylo ústředním bodem těchto reinterpretací pohodlí, bezpečnost nebo rychlost, nebo designéři a výrobci upřednostňovali módní styly, společenské trendy či jiné aspekty?
Cycling Museum of Minnesota
Cyklistické muzeum v Minnesotě je nezisková organizace, jejímž posláním je oslavovat historii cyklistiky v Minnesotě a její dopad na kulturu a komunity státu.
Muzeum shromažďuje jízdní kola a artefakty související s cyklistikou, aby tuto historii zachovalo. Pořádá také výstavy, vzdělávací programy a propagační akce na podporu cyklistiky.
Význam muzejních sbírek
Rozsáhlá muzea jízdních kol zachycují vývoj dopravního prostředku, sportovního náčiní i technického a designového předmětu. Vedle samotných kol představují také plakáty, závodní memorabilie, příslušenství a příběhy lidí, kteří cyklistiku ovlivnili.
On sám je toho ostatně dobrým příkladem. Když má už všech podnikatelských starostí s prodejem kol nad hlavu, zamíří si odpočinout třeba na Křivoklátsko - jak jinak - při projížďce na kole.