Motorkáři Harley-Davidson a elektrické motocykly LiveWire

Harley-Davidson vstoupil do světa velkých elektrických motocyklů modelem LiveWire, který spojil elektromotor s výrazným zrychlením, moderní elektronikou a dojezdem použitelným především ve městě a na kratších cestách. Později byl projekt vyčleněn do samostatné značky LiveWire, která pokračuje ve vývoji elektrických motocyklů na platformě Arrow a rozšiřuje nabídku také o modely S2 Del Mar a S4 Honcho.

LiveWire není klasický chromovaný cruiser a nesnaží se zmenšit tradiční formát Harley-Davidsonu. Je to sportovně střižený naháč s nízkým těžištěm, bez spojky a řazení, jehož hlavními přednostmi jsou okamžitá reakce na plyn, mohutné zrychlení, nastavitelné jízdní režimy a možnost rychlého nabíjení. Zároveň však zůstávají důležitými tématy cena, hmotnost, dojezd, dostupnost nabíjecí infrastruktury a odlišný jízdní projev bez klasického zvuku a vibrací spalovacího motoru.

Od prvního elektrického Harley-Davidsonu k samostatné značce LiveWire

Kdo by to byl řekl, že zrovna klasický a tradiční H-D uteče ostatním ve vývoji nových technologií a jako první velká značka pošle na trh velkou elektrickou motorku? Na trhu už sice pár elektrických motocyklů figuruje, ale stále se řadí spíš mezi startupy, snad kromě amerického Zero.

Mezi renomovanými značkami zatím s elektrickým pohonem šlo s kůží na trh jen BMW s maxiskútrem C-Evolution, ale bez většího prodejního spěchu. Podaří se Harleyi prorazit a zahájit vlnu zájmu o elektrické motorky?

V té době, bylo to uprostřed léta, šlo ještě opravdu o elektrický Harley-Davidson. Dnes, a tím se dostáváme k vysvětlení názvu v závorce v nadpisu, už to tak úplně Harley není. Na začátku roku 2021 Harley-Davidson v tichosti projekt LiveWire vyčlenil ze své společnosti, čímž vznikla zcela nová značka LiveWire.

Proč k tomu došlo, zda-li z neúspěchu projektu nebo z jiných důvodů, to můžeme tady ve středu Evropy jenom spekulovat. Ať už byly pohnutky jakékoli, LiveWire si dál pojede po vlastní koleji.

Aby to v rozjezdu s jedním jediným modelem nazvaným jednoduše One neměla nová značka tak těžké, povedlo se pro ni najít lukrativní ženichy. Část si ve svých rukách nechává H-D, část patří firmě AEA-Bridges Impact Corp. a strategickým partnerem s žádaným kapitálem je také tchajwanský výrobce skútrů Kymco.

Pro nás je teď důležité, že LiveWire už není Harley-Davidson ale LiveWire, byť se ještě nějakou dobu budou doprodávat stroje vyrobené ještě s logem H-D. Co tohle spojení přinese, to jsme sami zvědaví.

LiveWire jako první velký elektrický motocykl značky

Hlavní pohon zajišťuje elektromotor s permanentním magnetem, usazený co nejníž kvůli těžišti. Výrobce slibuje působivý zvuk připomínající turbínu, a že si od této pohonné jednotky slibuje opravdu hodně, prozrazuje i sebevědomý název motoru Revelation.

To znamená anglicky Zjevení a také název poslední knihy biblického Nového zákona. Motor je zasazený do hliníkového dvojitého páteřového rámu a má nabízet dobrou ovladatelnost ve městě i v zatáčkách.

Motocykl nemá spojku, motor se ovládá jen otáčením plynové rukojeti. Běžně testy v tuhle chvíli pokračují frází „mačkám spojku, šlapu na řadičku a řadím za jedna“, jenže tady nic z toho není, takže stačí vybrat vhodný režim a otočit plynem.

LiveWire je sportovně střižený naháč a paradoxně je to asi ten nejsportovnější Harley všech dob, minimálně s tím nejvybranějším chováním. Přitom pořád jasně vím, že sedím na americkém železe.

Výkon, rychlost a dojezd

Teoreticky to máme z nuly na sto za rovné tři vteřiny, maximální rychlost 177 km/h a dojezd až 225 kilometrů. To byste se ale museli plácat jenom po městě, v kombinovaném provozu se udává dojezd 142 kilometrů.

Zrychlení z nuly na sto by mělo být tři sekundy, dojezd až 225 km po městě nebo 142 km kombinovaného provozu se zastavováním a jízdou po dálnici. Ze 100 na 130 km/h dokáže potom LiveWire zrychlit za 1,9 vteřiny.

Maximální rychlost je 110 mph, tedy 177 km/h. Chce to jenom sebrat odvahu a u stojící motorky s tabulkovým výkonem 105 koní a 116 Nm (dnes najdete v tabulce 100 koní a 113 Nm) dát plyn naplno.

Tohle je masakr dámy a pánové! Tohle jinde nezažijete, raketové zrychlení z nuly. Neřešíte dávkování spojky, protože tu žádná není, neřešíte jaké otáčky nastavit a jak moc dát plynu.

Díky většině váhy vpředu ani neřešíte zvedání předního kola. Jen otočíte plynem, držíte se a nevěříte svým vlastním očím. Ty se vám přitom tlačí do lebky, zatímco vnitřnosti se omotávají kolem páteře.

Je to tak dobrý, že to musím dělat znovu, znovu a znovu. Z nuly na sto, jako pako a furt se směju do helmy. Mazec, mazec, mazec a masakr.

Jízdní projev a ovládání

Její ovládání je podobně specifické jako její pohon. Jde hlavně o proces startování. Tak jako u ostatních Harleyů nemáte klíč, ale jenom kulatý přívěšek na klíče, který se stará o bezklíčový přístup.

Když ho máte v kapse, je třeba na motorku sednout, zmáčknout čudlík na pravém ovladači a probudit motorku k životu. Na 4,3" barevném TFT displeji naběhne intro a hned po něm se objeví motorka s hláškou „vysunout boční stojan“.

Přitom je vysunutý. No, překlad není vždycky úplně stoprocentní, ale za českou mutaci dostane motorka pochvalu. Částečně i za samotný displej, který je dobře čitelný, napomáhá tomu i možnost si ho naklopit podle svého gusta, a také se jednoduše ovládá, tomu zase napomáhá dotykové ovládání.

Trochu horší to je s joystickem na pravém palci, to nemusí vyhovovat každému, každopádně logika ovládání je dobrá. Jenom mě vytáčí, že si vedle rychlosti můžete vyvolat dva widgety po stranách s dalšími údaji, které po vypnutí a opětovném zapnutí stroje zmizí.

Tím spíš, že tam jsou šikovné věcičky, jako ukazatel aktuálního výkonu a úrovně rekuperace nebo hezký ukazatel dojezdu, který ukazuje teoretický maximální a minimální dojezd a dojezd vyplývající z aktuálního jízdního stylu.

Mimochodem, na hodnotu dojezdu udávanou motorkou se dá spolehnout, což je dobrá zpráva. Menu prošmejděné, zaklapávám stojánek, mačkám startér a ozývá se ticho.

Nastartovanou motorku poznám jenom podle zelených proužků po stranách displeje a zelené ikonky v jeho levém horním rohu. Když zrovna nemám na hlavě přilbu, slyším slabé bzučení, asi jako v tramvaji.

Trochu mě mrzí, že z motorky vůbec necítím jeho tlukot srdce. Výrobce se totiž všude chlubí, že motorka vydává impulzy podobné tlukotu srdce, abyste jakože cítili něco živého. Moje pozadí je vůči tomu asi imunní.

Jízdní režimy, elektronika a rekuperace

LiveWire má sedm jízdních režimů, čtyři standardní a tři si jezdec může nadefinovat sám. Jak jinak než přes TFT displej s připojením na mobil.

Chvíli jsem si hrál s jízdními režimy a nastavením motorky, aby mi to vyhovovalo, a protože je motorka vlastně velmi příjemná a dobře ovladatelná, jedu vše na max.

Maximální výkon a maximální rekuperace tedy brždění motorem. Jednak to svým brzdným momentem trochu připomíná klasický dvouválec, pak taky aspoň malinko doplním při brždění šťávu.

S maximální rekuperací není třeba skoro brzdit, motor brzdí sám o sobě fakt dost. Nevyhovuje? Nevadí, změny v nastavení jsou vážně citelné a motorku si přizpůsobí každý svému gustu.

Podvozek, brzdy a konstrukce

Přední odpružení zajišťuje vidle Showa SFF-BP s velkými pístky a odděleným nastavením tlumení, vzadu centrální jednotka také od Showy, tentokráte BFRC-lite.

Brzdy jsou od Bremba, přední čtyřpístkové radiálky jsou dokonce monoblokové - to je hodně sportovní a výkonná výbava. Pneumatiky jsou sice obvyklý Michelin Scorcher, nicméně jsou to sedmnáctky šířek 120 a 180 mm, takže zase úplně něco jiného.

Jejich prokluzu brání v jednom směru ABS (poslední verze s možností aktivace i v náklonu v zatáčce) a v druhém kontrola trakce. Motor je zasazený do hliníkového dvojitého páteřového rámu a má nabízet dobrou ovladatelnost ve městě i v zatáčkách.

Od převzetí motorky jsem ujel 47 kilometrů a baterie ukazuje 73 % s dojezdem 114 kilometrů. Zvedám proto sedlo, vyklápěcí mechanizmus s přihrádkou je zajímavě vymyšlený, provedení už není úplně milionové, a vytahuju nabíječku, která slouží pro dobíjení z běžné zásuvky.

Na jednu stranu je to dobře, protože víte, že tohle je Harley. Teda byl. Patří k tomu i takové detaily, jako jsou tlusté gripy na řídítkách nebo nenastavitelná páčka přední brzdy tvarovaná stejně jako na cruiserech.

Design a ergonomie

Když tak na LiveWire koukám, nemám úplně pocit, že tu je motorka za osm set, vlastně bych jí možná nehádal ani šest set. Tady se evidentně platí technologie, jedinečnost a na nějaká cingrlátka a okázalost navíc už nezbylo.

Nechápejte to ale tak, že by byla motorka vyloženě špatně postavená nebo měla nějaké otřesné detaily. Kdybych chtěl rýpat, můžu si stěžovat akorát na potah sedla, který by mohl být prémiovější, taky se to na jedné spodní straně projevilo, jinak není na co vyloženě plivnout.

Je z toho cítit Amerika, vše je masivní, velké a odlévané, žádné frézované šperky jako v Itálii nebo účelné detaily z německy mluvících zemí.

Rodokmen jde poznat i ze samotného designu, který je vážně minimalistický. Tvoří ho vlastně jenom přední kulaté led světlo s charakteristickou kapličkou a plastový kryt v místech, kde normálně bývá nádrž.

Ono co by designér taky měl vymýšlet na stroji, jehož dominantou je velký hliníkový battery pack? Kolem něj se točí doslova vše, od samotné konstrukce motocyklu po největší otazníky.

Jízdní pozice je specifická, řídítka jsou širokánská, možná až trošku moc, na jejich koncích jsou zmiňované tlusté gripy, sedátko je zase poměrně nízko, je úzké a vzdálenost mezi těmito body není zrovna z nejkratších, takže je třeba se pro řídítka natáhnout.

Předkloněný vršek těla a rozpažené ruce mi připomínají nějakého powercurisera nebo bobbera, nohy jsou tu ale poměrně dost sportovně zalomené. Protože je motorka fakt uzoučká, jsou kolena a nohy celkově možná až trochu nepřirozeně u sebe.

Celkově to není vůbec špatná pozice, cítíte v ní Ameriku a není nijak extrémně nepohodlná. Dokonalá také není, protože sedátko je dost úzké, chudáci urostlejší chasníci, a trochu po něm v džínech sklouzávám dopředu.

Nohy mají zase takový úhel, že se po nějakém čase začnou spolu se zadkem ozývat kolena, ale vzhledem k tomu, že tady člověk najede stejně tak těch 150, možná 170 kilometrů, budiž odpuštěno.

Chování ve městě a na silnici

Pří jízdě skrz Prahu musím uznat, že reakce na plyn je špičkově naladěná. Reaguje konstantně, je příjemná a není problém si dávkovat výkon i v ucpaném městě.

Krom toho je ovládání motorky ve městě příjemné, dobře se vede zácpou, na semaforech všem bez problémů pláchnu, a protože využívám jen zlomek výkonu, dojezd se nijak ztenčuje. Do města moc fajn.

Co ale rozhodně nepochválím, jsou zrcátka a ovladače. V zrcátkách nevidím nic, krom svých paží, a to mají do Arnoldových bicepsů fakt daleko.

Navíc mají tak krátké nožičky, že si o ně často břinkám chrániči kloubů na rukavicích. Ovladače jsou klasické H-D, takže blinkr doleva je vlevo, doprava vpravo.

Mačkat pravý čudlík, přitom zatáčet a dávkovat plyn, to není žádná hitparáda a s elektromotorem připraveným kdykoli naplno vyrazit by to mohlo leckomu vyrobit horkou chvilku.

Když vyjíždím po Strakonické z města ven, začínám filozofovat nad bezpečností. Když tuhle cestu jedu na jakékoli jiné motorce, auta přede mnou mě slyší a často uhýbají.

Tady nic. Ve spojení se „zrcátkovou ignorací“ většiny českých řidičů jsem odkázaný jen na sebe a na hledání skuliny.

LiveWire sice při jízdě bzučí, ale ve změti ostatních hluků a zejména v nižší rychlosti vás neuslyší ani auta, ani chodci, takže člověk musí být ostražitější než běžně.

Má to ale i pozitivní stránku věci. Když jedete podél řeky, v klidu stovkou na tempomat, neslyšíte nic než vítr a možná lehké bzučení.

Úplně to vybízí k tomu ještě víc zpomalit, nasávat atmosféru, přírodu a relaxovat. Kdyby celý ten pohon v H-D dali do něco trochu víc „čoprovatějšího“ nebo „bobberovitějšího“, vůbec by to nebylo od věci.

Jízda v zatáčkách a praktický dojezd

Jenže v Davli se cesta mění, začíná se klikatit a vrcholí pěknými zatáčkami před Týncem. V tu chvíli jsem lidem z Milwaukee vděčný, že se rozhodli postavit sportovně střiženého naháče.

Prakticky od první křižovatky se s ním totiž peru. Nezatáčí, potom do zákruty padá a mě je to jasné - podfouklé pneu.

Dvounásob znát je to na 251 kilogramů těžké motorce. Podvozek je navíc tvrdý jako šutr, takže k tomu všemu motorka v zatáčkách drncá, poskakuje a místo radosti je jízda o dřině, potu a slzách.

Řádně zpruzenej z chování motorky už na ježdění nemám moc náladu, takže si jenom točím záběry a vlastně jen tak na přilepšenou si na asfaltové ploše chci vyzkoušet, co teda ta motorka umí.

Dofukuju gumy, celkem o dost, a doma si sedám se šroubovákem a návodem k tlumičům. Na předpětí to bylo pro někoho asi tak o 30 kilogramů těžšího a k tomu nesmyslně pokroucené komprese a útlumy.

Plně stavitelný podvozek je sice fajn, ještě lepší ale kolikrát je, když do toho nikdo sahat nemůže…

Protože je motorka vlastně velmi příjemná a dobře ovladatelná, jedu vše na max. Paradoxně je to asi ten nejsportovnější Harley všech dob, minimálně s tím nejvybranějším chováním.

Nabíjení a plánování cesty

Výhodou je, že LiveWire jde zapojit na rychlonabíječku CCS2, která by měla zvládnout úplně vybité baterie doplit energií na 80 % za 40 minut, z nuly na sto to zvládne za hodinku.

Nabíjení z běžné zásuvky pak frčí rychlostí 21 kilometrů za hodinu, to samé platí pro nabíječku ze stojanu s nabíjením Level 2.

LiveWire má vestavěnou nabíječku, tudíž potřebujete akorát kabel, který se vejde smotaný pod sedlo a který píchnete do klasické domovní zásuvky.

Umožňuje využít silnou veřejnou dobíjecí stanici (všichni dealeři, kteří budou LiveWire prodávat, ji budou mít), nabíječek Level 2 a Level 3 nebo systému DC Fast Charge (DCFC) prostřednictvím konektoru SAE J1772 (USA) nebo konektoru CCS2 - IEC typ 2 (mezinárodní).

Nabíjecí stanice Level 3 DC Fast Charge dokážou dobít baterii na 80 % během 40 minut nebo za jednu hodinu na 100 %.

Po připojení chvíli počítač v motorce šrotuje, aby ukázal na displeji 3 hodiny a 22 minut do plného nabití. Po čtyřech hodinách se jdu na motorku podívat, svítí 100 % a teoretický dojezd 156 kilometrů.

Tyhle údaje se mi hodí pro naplánování cesty, kterou další den podniknu. Plánování je totiž v případě elektromobility nedílnou součástí ježdění.

Zatímco na poli benzinových stanic má Česká republika jednu z nejhustších sítí v Evropě, ne-li na světě, s dobíjecími stanicemi je to horší.

Ani ne tak v Praze, jak mi ukazuje mobilní aplikace Harley-Davison, ale kdo by chtěl jezdit jen po Praze? No, nějaké se naštěstí najít dají, takže plán je následující: z Prahy pojedu klasicky podél Vltavy do Davle, Jílové u Prahy, Kamenice, Benešov, tady je nabíjecí stanice s možností rychlého nabíjení CCS2, odtud Vlašim a Trhový Štěpánov, kde se nedaleko zastavím na chatě za mámou.

Na chatu je to 95 kilometrů, s dobitím po cestě bych to měl zvládnout s rezervou. Jdeme na to.

Mobilní připojení a H-D Connect

LiveWire pochopitelně bude mít i možnost propojení s mobilním telefonem. Ale nejen to, sám motocykl bude připojen do sítě. Služba se jmenuje H-D Connect.

Díky mobilní konektivitě dodávané značkou Panasonic se lze k motocyklu dálkově připojit pomocí mobilního telefonu s využitím nejnovější verze aplikace Harley-Davidson.

Ta zobrazí nejdůležitější údaje jako stav nabití baterie, umí zobrazit pozici motocyklu na mapě a zapnout bezpečnostní výstrahy při nárazu, upozorní při manipulaci s motocyklem nebo na jeho pohyb.

Dokáže také nahlásit motocykl v případě jeho odcizení. Jak funguje? LiveWire tak spojuje elektrický pohon s funkcemi, které u klasické motorky nejsou běžnou součástí každodenního používání.

Model S2 Del Mar

Inspirován flat-trackovými motocykly přiveze Livewire na trh svůj druhý model elektrického motocyklu. Postaven na platformě Arrow přijde nejdříve v limitované číslované edici Del Mar.

Harley Davidson separoval divizi Live-wire do separátní značky Livewire, protože mu skalní příznivci nemohli odpustit, že na své elektrické motorky lepí logo HD.

A Livewire nechce zůstat stát a tak vedle již prodávaného Livewire, který se nyní označuje přídomkem ONE. Del Mar bude vydán v pouhé stokusové edici za sebevědomou cenu 17699 dolarů.

Přesto je již Del Mar vyprodán. Těsně po prezentaci bylo 100 kusů vyprodáno během 18 minut.

Design modelu S2 byl navrhnut Ericem Staffordem, který prohlašuje, že se inspiroval flat-trackovým závodním Harley Davidsonem XR750.

S2 je přesto civilním městským motocyklem a nejlépe mu bude při popojíždění v zelených městských centrech.

Model S4 Honcho pro začínající jezdce

LiveWire ze skupiny Harley-Davidson začal vyrábět elektrickou mini-moto S4 Honcho. Míří na nové jezdce, stojí od 128 tisíc Kč a dvě vyjímatelné baterie nabije za dvě hodiny.

Koncem května 2026 sjely z linky první kusy modelu, který nemá s klasickým chromovaným cruiserem společného prakticky nic, kromě mateřské skupiny.

LiveWire S4 Honcho je kompaktní elektrická motorka s 30cm (dvanáctipalcovými) koly, hmotností kolem 115 kilogramů a výkonem odpovídajícím spalovací stodvacetpětce.

Místo benzinové nádrže nese dvě vyjímatelné baterie o celkové kapacitě 3,48 kWh. Místo řazení nabízí zpátečku.

A místo zkušených motorkářů cílí na lidi, kteří dosud na motorce nikdy neseděli. Harley-Davidson tady nezkouší zmenšit svůj ikonický formát.

Přes LiveWire si otevírá úplně nové publikum, pro které je důležitější jednoduchost, řidičák a každodenní použitelnost.

Dvě verze, dvě logiky

Honcho přichází ve dvou provedeních. Trail je lehčí varianta (115 kg) stylizovaná pro kemp, zahradu a nezpevněné cesty.

Street váží 121 kg a míří do města, na každodenní dojíždění a krátké přesuny. Obě verze sdílejí motor, baterie i maximální rychlost 94 km/h.

Z nuly na padesátku se dostanou za tři sekundy. Klíčový rozdíl je v záruce a zřejmě i v homologaci.

Street dostává dvouletou záruku, Trail pouze roční. LiveWire oficiální důvod neuvádí, ale z amerických pravidel soutěže o Honcho vyplývá, že Street vyžaduje motocyklový řidičák a pojištění, zatímco u Trailu tato podmínka chybí.

Naše dedukce: Trail je primárně volnočasový stroj pro soukromé pozemky, Street silniční vozidlo. Pro českého kupce je podstatná hlavně Street.

Dojezd a vyjímatelné baterie Honcha

Podobně nejednotná je i komunikace dojezdu. Německá produktová stránka poctivě rozlišuje 85 km podle standardizovaného cyklu WMTC a 117 km při konstantní rychlosti 32 km/h.

Francouzský a nizozemský web ale na hlavní stránce ukazují jen těch atraktivnějších 117 km. Výrobce sám upozorňuje, že reálný dojezd závisí na stylu jízdy, terénu, počasí i zatížení.

Při klidném městském tempu se lze přiblížit vyšším číslům. Na rychlejších přesunech bude realita pod laboratorním maximem.

Nejsilnější praktický argument Honcha nejsou ani výkon, ani logo. Jsou to dvě vyjímatelné baterie, které lze nabíjet přímo na motorce i odděleně, třeba v bytě, v garáži nebo na kempu.

Oficiální údaj říká 20-80 % za přibližně dvě hodiny. Plné nabití od nuly LiveWire nespecifikuje, ale z kapacity 3,48 kWh lze odhadovat řádově tři až čtyři hodiny.

Přesná evropská specifikace pro českou 230V zásuvku zatím ve veřejných materiálech chybí, takže detaily stojí za ověření u dealera.

Výroba, dostupnost a řidičské oprávnění

Výrobu zajišťuje tchajwanský KYMCO, powersportový gigant s působností ve více než stovce zemí. LiveWire si nechává značku, produktový design a dealerskou síť, ale staví na partnerovi, který umí levnou a objemovou dvoukolovou výrobu.

Strategické partnerství obou firem běží od roku 2024 a Honcho je jeho první hmatatelný výsledek v segmentu pro začátečníky.

LiveWire slibuje první dodávky autorizovaným prodejcům v létě 2026 s postupným rozšiřováním během roku. V Evropě má značka devět partnerů v Německu a jednoho ve Varšavě.

Česko v oficiálně jmenovaných trzích zatím nefiguruje. Pro českého zájemce je nejbližší cestou buď německý dealer, nebo polský LiveWire Warszawa.

Dobrá zpráva se týká řidičáku. Podle Portálu veřejné správy i Ministerstva dopravy smí držitel českého řidičského průkazu skupiny B řídit motocykly kategorie A1 s automatickou převodovkou.

Street jako elektrická stodvacetpětka bez spojky do této definice velmi pravděpodobně zapadá, pokud bude mít evropskou silniční homologaci platnou i pro český trh. Jistotu přinese až oficiální uvedení.

Cena a postavení elektrických modelů

Jeden takový v černé barvě, tehdy s cenovkou cca 840 000 korun, na mě čekal před pražským dealerstvím. Mimochodem cena, na tu má vyčlenění z H-D taky zajímavý dopad.

Od svého představení byl LiveWire naceněný na 29 799 dolarů, nově začíná na 21 999 dolarech. To je třetinový pokles na ceně, čímž se teoreticky skoro z milionu dostáváme k půlmilionové hranici, ve světě H-D poměrně běžné a dá se říct, že i na poli nejvyspělejších nahatých motorek.

Livewire se začne prodávat v srpnu 2019, v Evropě pak o měsíc později, za cenu 27 860 EUR bez DPH, finální prodejní cena tedy bude přibližně 850 tisíc korun.

Nová cenovka samozřejmě vrhá na motorku jiné světlo, trochu se mění poměr cena/výkon. Jsou ale fakta, která zůstanou pořád stejná.

V portfoliu LiveWire je Honcho jasně vstupní produkt. Větší modely řady S2 startují v Evropě nad 12 tisíci eury, tedy zhruba na dvojnásobku.

Oproti nim Honcho nabízí méně dojezdu a výkonu, ale přidává něco, co dražší stroje nemají: vyměnitelné baterie a cenovou hladinu srovnatelnou s běžným spalovacím skútrem.

Není to levná hračka. Je to pokus přetáhnout do elektrického světa lidi, kteří by si jinak koupili Vespu nebo čínský skútr, a nabídnout jim k tomu dealerský servis a značku, za kterou stojí americká motocyklová skupina.

Jestli se to povede, ukáže podzim. Prvních pár stovek kusů by mělo být u evropských dealerů do konce léta.

Co elektrické motocykly LiveWire přinášejí motorkářům

Hned na úvod musím říct, že jestli chcete motorku vyvolávající hromadu emocí, bude tohle jeden z nejlepších adeptů. Moc dobře si ale vzpomínám na obrovskou touhu po svezení, jakou jsem dostal při stříhání Prochyho testu.

Jeho nadšení z motorky bylo obrovské a výrazně přehlušilo veškeré předsudky a mínusy spojené s elektromobilitou. Proto jsem si před testem řekl, že se od všeho oprostím a zkusím na LiveWire sednout jako nepopsaný papír a dám mu šanci.

Od prvního prototypu k redakčním testům. Oranžová mu sluší mnohem víc. LiveWire přináší okamžitý nástup výkonu, jednoduché ovládání bez spojky a řazení, výraznou elektronickou výbavu a jízdní projev, který se od klasického Harley-Davidsonu zásadně liší.

Současně jde o motocykl, u něhož plánování dojezdu a nabíjení patří k samotnému způsobu používání. Ve městě může být velmi příjemný a obratný, na delších cestách však záleží na dostupnosti rychlonabíječek, zvoleném tempu, počasí a možnosti dobíjení.

tags: #motorkari #harley #elektra