Měkká, nebo měkoučká? Jak správně psát slova od kořene „měk-“

Slova odvozená od kořene měk- se nepíší vždy stejným způsobem. Přídavné jméno měkký, podstatné jméno měkkost i slovo měkkota mají dvě k, zatímco výrazy měkoučký, měkounký, měkouš a sloveso měknout se píšou pouze s jedním k.

Rozhodující je stavba konkrétního slova a přípona, pomocí které bylo vytvořeno. V některých odvozeninách se zachovává nebo přidává k z přípony přídavného jména měkký, v jiných se používá pouze kořen měk- bez dalšího k.

Proč se píše „měkký“ se dvěma k

Psaní souhláskových skupin vyžaduje znalost utvářenosti slova. V případě slov utvořených od kořene -měk- bývají časté dotazy na psaní s jedním nebo se dvěma k.

Abychom správně pochopili, kde a proč se píší dvě k, musíme si stavbu slova vysvětlit a nejvýhodnější je v tomto případě začít od přídavného jména měkký. To se píše se dvěma k, protože se skládá z kořene -měk- a přípony -ký.

A právě to k v příponě přídavného jména se při tvoření dostane i do příbuzných slov. Proto píšeme podstatné jméno měkkost se dvěma k, expresivní podstatné jméno měkkota se také píše se dvěma k stejně jako máme třeba pevný - pevnost a ne *pevost.

Slova se dvěma k

Slovo měkký označuje něco, co tlakem lehko mění svůj tvar, je pružné nebo poddajné: měkký tvaroh, sýr, salám, měkké pečivo, čerstvé měkké maso, měkká látka, boty z měkké kůže, měkká postel, měkké dřevo nebo měkká voda.

Přeneseně může znamenat také velmi měkký a tvárný materiál nebo člověka, který je velmi dobrosrdečný a nechá se snadno uprosit nebo ovládat. Výraz měkký se používá také ve spojeních měkké pohyby, měkké rysy, měkká náruč, měkký tón, měkký hlas, měkký úhoz a měkké přistání.

Slova s jedním k

Pozor! U přídavných jmen měkoučký a měkou(li)nký se k vypouští, tady píšeme jen jedno k.

Jedno k mají například tato slova:

• měkoučký,
• měkounký,
• měkouš,
• měknout,
• měkčit,
• měkkýš nepatří do této skupiny, protože se píše se dvěma k.

Přídavné jméno měkoučký je zdrobnělé a označuje něco velmi měkkého, například měkoučký polštářek. Vedle podoby měkoučký se uvádí také podoba měkounký.

Jak se správně píše jednoslovné označení měkkého dárku - měkouš, nebo měkkouš? Toto slovo nepojmenovává pouze na omak měkký dárek, jenž obsahuje zpravidla oblečení, ale užívá se též jako pojmenování pro citlivou, ústupnou osobu. Píšeme ho s jedním -k-, tedy měkouš.

Od přídavného jména měkký, z nějž si zachovává kořen měk-, je totiž odvozeno příponou -ouš (srov. bílý > bělouš, drahý > drahouš, sladký > slaďouš, nikoliv *sladkouš). Podobně se tvoří i slova jako měkoučký (měk- + -oučký) či měknout (měk- + -nout).

Proč se píše „měknout“ jen s jedním k

Ne úplně pravidelné je také tvoření sloves od kořene -měk-. Máme totiž sloveso měknout, ve kterém je kořen -měk- a hned za něj je připojena slovesné zakončení -nout.

Sloveso měknout se píše s jedním -k-, to znamená, že se za kořen nepřipojuje další -k- pocházející z přípony přídavného jména.

Na rozdíl od toho existují slovesa, v nichž se přípona přídavného jména zachovává. Máme tedy v češtině dvě skupiny sloves - u jedné je součástí slovesného tvaru přípona přídavného jména, u druhé ne.

Do skupiny zachovávající příponu patří např. dvojice těžký - těžknout (*těžnout), hořký - hořknout (*hořnout).

Do skupiny, která příponu přídavného jména vypouští, patří naopak třeba dvojice vlhký - vlhnout (*vlhknout), sladký - sládnout (*sladknout) a také naše měkký - měknout (*měkknout).

Jak si pravopis ověřit

Vypouštění některých částí slova při tvoření slov se bohužel neřídí žádnými pevnými pravidly, je do značné míry dáno historickým vývojem, tradicí, zvyklostí a ustáleností.

Uživatelům češtiny tedy v některých nezbývá než nahlížet do slovníků a příruček a správnou podobu ověřovat. Nedá se bohužel ani přesně odpovědět na otázku, proč se ta která přípona vypouští. Některé vývojové zákonitosti v jazyce nemají objektivně zjistitelné příčiny.

Máme-li pochybnosti ohledně náležitého zápisu jednotlivých slov, můžeme si jejich pravopis ověřit např. v Internetové jazykové příručce.

Významy slova „měkký“

Měkký jako poddajný nebo pružný

V základním významu slovo měkký označuje něco, co tlakem lehko mění svůj tvar, je pružné nebo poddajné. Mluvíme například o měkkém tvarohu, sýru, salámu, pečivu, mase, látce, kůži, tužce, posteli, dřevu a vodě.

Výraz měkké dřevo znamená dřevo snadno zpracovatelné. Měkká voda obsahuje málo minerálních látek. V anatomii je měkké patro zadní část patra a v technice je měkká pájka pájka s nízkým bodem tavení.

Ve spojeních uvařit vejce na měkko a uvařit vejce naměkko výraz označuje způsob přípravy, při kterém vejce zůstává měkké.

Měkký jako jemný nebo mírný

Slovo měkký může označovat také něco, co vyvolává na pohled nebo poslech dojem jemnosti. Používá se ve spojeních měkké pohyby, tvář s měkkými rysy, měkká náruč, měkký tón, měkký hlas, měkký úhoz a měkké přistání.

Měkké přistání je mírné, nikoli prudké. Měkká výslovnost označuje jemný způsob výslovnosti a v hudbě je měkká stupnice stupnice mollová.

Měkký v lingvistice

V lingvistice se přídavné jméno měkký používá o hláskách, které při poslechu vyvolávají dojem jemnosti nebo měkkosti.

Mezi měkké souhlásky v češtině patří ž, š, č, ř, c, j, ď, ť a ň. Měkké i je jota, měkký vzor slouží k ohýbání slov zakončených měkkou hláskou a měkké skloňování označuje příslušný způsob skloňování.

Měkký jako citlivý nebo ústupný

Výraz měkký může označovat člověka, který snadno podléhá citu. Měkký člověk nebo člověk s měkkou povahou bývá mírný, povolný, ústupný a má sklon k soucitu nebo lítosti.

Ve spojeních být na koho příliš měkký, být na měkko, měkká povaha, měkká nátura a mít měkké srdce se zdůrazňuje mírnost, dojatost, vlídnost nebo soucit.

Měkký jako slabší

Přídavné jméno měkký může označovat také něco, co má slabší vliv nebo účinek. Typickým spojením jsou měkké drogy.

Marihuana bývá zařazována mezi měkké drogy. V tomto významu se používají také spojení legalizace měkkých drog, propagovat legalizaci měkkých drog, přijmout zákon o legalizaci měkkých drog a tolerovat užívání měkkých drog.

Odvozená slova a příslovce

Od přídavného jména měkký se tvoří také další slova. Patří mezi ně měkce, měkkost, měkčit, měkkozobý, měkkýš, měknout, obměkčit, rozměklý, rozměknout a změknout.

Příslovce měkce znamená jemně, poddajně nebo bez prudkého nárazu. Říkáme například měkce přistát padákem, měkce ležet, měkce dopadnout, měkce vyslovovat, měkce našlapovat, měkce pohladit a měkce se pohybovat.

Ve spojení mít měkce ustláno se výraz používá přeneseně ve významu mít pohodlný nebo snadný život.

Stupňování a výslovnost

Přídavné jméno měkký má ve druhém stupni podobu měkčí. Příslovce měkce má druhý stupeň měkčeji.

Slovo měkký se vyslovuje [mɲεkkiː], příslovce měkce [mɲεktsε] a přídavné jméno měkoučký [mɲεkouʧkiː].

Nejčastější pravopisné dvojice

Nejjednodušší pomůcka tedy zní: měkký, měkkost a měkkota se píšou se dvěma k, ale měkoučký, měkounký, měkouš a měknout pouze s jedním k.

tags: #meotdda #cekru #nebo #bice